Jižní Súdán - nejnovější člen OSN

Súdán byl až do odtržení jihu největším africkým státem – jeho rozloha činila přes 2,5 milionu kilometrů čtverečních, na kterých žilo více než 40 milionů obyvatel. Jihosúdánská republika z něj "ukrojila" asi třetinu – jih má rozlohu necelých 620 tisíc kilometrů čtverečních a 8,26 milionu obyvatel.Nezávislost Jižní Súdán vyhlásil v sobotu 9. července – suverenita by měla zpečetit konec desítky let trvající občanské války mezi severem a jihem. Ta začala prakticky hned po osamostatnění Súdánu na Británii a Egyptě v roce 1956. Sedmnáct let dlouhý konflikt skončil až v roce 1972, kdy jih získal vyšší míru autonomie.Nepokoje a boje opět začaly o 11 let později kvůli nedodržování dohod a vyvlastňování půdy na jihu, zejména na území s nalezišti ropy a pastvinami. V konfliktu přišly o život dva miliony lidí a čtyři miliony dalších musely uprchnout ze svých domovů.Tuto 22 let trvající občanskou válku ukončily mírové dohody v roce 2005. Jedno ze sporných území – Abyei – získalo zvláštní status. Tato oblast byla rozdělena mezi kmeny Dinka Ngok, které podporuje jih, a pastevce dobytka patřící k arabskému kmeni Misseríja, jenž má podporu severu.V referendu na začátku tohoto roku se obyvatelé jižní části Súdánu v drtivé většině vyslovili pro nezávislost na severu. Pro osamostatnění hlasovalo 98,83 procenta převážně křesťanského a animistického jihu, celkem bylo odevzdáno 3,8 milionu platných hlasů.Referendum, které se konalo od 9. do 15. ledna, bylo jednou z podmínek mírové dohody z roku 2005. Podél asi 2000 kilometrů dlouhé hranice bylo vytvořeno demilitarizované pásmo.Někteří analytici se obávají, že Súdánci pocházející z jihu budou po vyhlášení nezávislosti na severu pronásledováni. Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) odešlo od října loňského roku ze severu Súdánu na jih kolem 360 tisíc lidí. Většina z nich si přeje podílet se na budování "jejich" nového státu. Část z nich se ale také bojí pronásledování.Budoucnost Jihosúdánské republiky je tak od prvních dní jejího vzniku otevřená. Agentura Reuters hovoří o třech možných scénářích, které by se mohly odehrát.První možnost je nejoptimističtější – vše se uskuteční podle dohodnutých pravidel a oba státy budou společně vytvářet politiku regionu. Jihosúdánský prezident Salva Kiir uzavře s Bašírem smlouvy o financích, ropě, hranicích a hraničních přechodech.Proti této možnosti ale hovoří nedostatek času, který diplomacie obou států na přípravu těchto klíčových dohod měly.Druhý scénář, který je podle agentury Reuters nejpravděpodobnější, by šlo charakterizovat jako dlouhý a komplikovaný rozvod. Řešení důležitých otázek, na nichž se obě země mezi sebou musí dohodnout, se bude táhnout dlouhý čas.Příkladem může být ropa. Jihosúdánská republika sice bude mít většinu z ropných vrtů, surovinu ale musí do Búr Súdánu (Port Súdánu), jediného súdánského přístavu na břehu Rudého moře, dopravit ropovodem přes území Súdánu. Zatím nebyla podepsána žádná dohoda, kolik za to bude sever jihu účtovat.Nejhorší možností je, že vyhlášení nezávislosti povede k další válce. Vztahy mezi oběma sousedy naprosto zkolabují a situace v oblasti se vrátí do doby před rokem 2005. I když k tomu nemusí dojít nutně v dohledné době, z dlouhodobého hlediska je nutné počítat i s touto eventualitou.