Vykradači hrobek mají pré, kulturní dědictví je v ohrožení

Mezi Egypťany se udržuje sen o rychlém zbohatnutí, k němuž člověku může dopomoci nález hlavně zlatých historických předmětů, říká archeolog Usáma Šimí, který se stará o památky v blízkosti pyramid. Některé tunely spadají kolmo do země a jsou tak hluboké, že když tam shora vhodíte kámen, nevidíte ho dopadnout. Jiné se do země noří pozvolna a je možné do nich vstoupit. Šimí ví, že dotírat na viníky je nebezpečné, protože jsou většinou ozbrojení.

Nelegální výkopy se nemnoží jenom v okolí velkých pyramid. Hodinu cesty od nich v Dašhúru, který je poblíž známé Lomené pyramidy krále Snofrua, se země podobá měsíční krajině, jak je hustě posetá krátery z výkopů. V Sakkáře a Abúsíru si pro čerstvě vykopané objekty přišli do skladu muži se zbraněmi. Chtěli získat předměty, které ještě nebyly zaregistrovány a prozkoumány. Kolik jich ukradli, nikdo neví. Nejinak je tomu na jihu v Luxoru. V tamním Údolí králů s jeho úžasnými chrámy jsou stále archeologické poklady.

"Vždy se tu nelegálně kopalo, ale po revoluci je to horší," přitakává velitel policejní jednotky specializované na cestovní ruch a památky Husní Husajn. Popírá ale, že by někde byly ještě chodby, o nichž policie neví, a tvrdí také, že vše, co bylo ukradeno, se podařilo dohledat. "Víme, co se tady děje," říká hrdě s tím, že díky jeho lidem se krádeže podařilo vypátrat.

Americký egyptolog Kent Weeks situaci vysvětluje ekonomickými důvody. Egypťané vždy věděli, že nálezy lze dobře zpeněžit. Nyní je jim pobídkou špatná bezpečnostní situace a rostoucí nezaměstnanost. Lidé se přestali bát policistů a vojáků. Za takového stavu může být egyptské kulturní dědictví v ohrožení, upozorňuje profesor Weeks.

Nejstarší písemný záznam o okrádání mrtvých pochází z doby vlády Ramsese IX.; je tedy starší než 3000 let. Od té doby se s olupováním nebožtíků vlastně nikdy nepřestalo. Ve starověku byli přistižení vylupovači hrobů krutě popravováni. To oni vlastně nebožtíka definitivně zabili, když mu vzali potřeby pro posmrtný život. Za to byli upalováni, aby je také stihl stejný osud, píše server kvety.kafe.cz.

Přesto se této branži skrytě vždy dařilo. Je zaznamenána spousta případů, kdy se hrobky vykrádaly přímo na příkaz faraonů! Ti pak předměty bezostyšně „recyklovali" ve svých vlastních hrobkách. Co tedy můžeme chtít od dnešních lidí, kteří ani nevěří v strašného vládce říše mrtvých Osirida...

Legendy tvrdí, že hrobky byly vysypávány jedovatým prachem, který vykradače zabíjel. Jako příklad měl sloužit osud lorda Carnarvona, jenž zemřel záhy poté, co vstoupil do čerstvě otevřené hrobky faraona Tutanchamona (objevena 1924).

Před třemi lety se stal podobný případ. Jistý Němec koupil kus kamenné výzdoby hrobky z Údolí králů. Téměř vzápětí ho postihla nevysvětlitelná choroba vedoucí k ochrnutí a smrti. Jeho nevlastní syn pak raději „smrtící" předmět předal egyptské ambasádě.