Oslavy v Egyptě se změnily v masakr, desítky mrtvých. VIDEO

Káhira - Při násilnostech během demonstrací v Egyptě zemřelo za posledních 24 hodin nejméně 49 lidí. Oznámilo to dnes podle agentury AFP egyptské ministerstvo zdravotnictví. Více než tisícovka protestujících byla zadržena. Země si v sobotu připomínala tři roky od lidových bouří, které vedly ke svržení tehdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka.

V Egyptě v sobotu demonstrovali stoupenci i odpůrci loni svrženého prezidenta Muhammada Mursího a jeho islamistického Muslimského bratrstva. Především tábor Mursího přívrženců slavil třetí výročí Mubarakova svržení.

Původní bilance ze sobotního večera zněla, že o život přišlo 29 lidí. Většina z obětí zemřela v hlavním městě Káhiře a na jeho předměstích.

Tisícovky Egypťanů včera místo oslav přišly na káhirské náměstí Tahrír vyjádřit podporu náčelníkovi generálního štábu a ministrovi obrany Abdalu Fatahu Sisimu, jenž loni pomohl svrhnout Mursího. Mnoho Egypťanů totiž podle Reuters touží po tom, aby v čele země po období politické nestability stanul rozhodný muž z armády, a Sisi je kandidátem na příštího prezidenta.

Na Tahrír, který se stal symbolem protivládních protestů během povstání z roku 2011, dnes zamířili i demonstranti stavějící se proti nynější prozatímní vládě podporované armádou. Pořádkové síly použily slzný plyn a střelbu do vzduchu, aby jim v přístupu na Tahrír zabránily.

S výročím a souběžně probíhajícím dnem policie zřejmě souvisely i páteční káhirské atentáty, k nimž se dnes podle americké monitorovací služby SITE přihlásila egyptská radikální islamistická skupina Ansar Bajt Makdis (Stoupenci Jeruzaléma), která je inspirována Al-Káidou. 

Kromě třetího výročí revoluce proti Mubarakovi na dnešek připadá také Den egyptské policie, který je připomínkou událostí z roku 1952. Policisté se tehdy ve městě Ismáílíja odmítli vzdát a předat sídlo guvernéra britským vojákům. V následném boji 50 policistů přišlo o život a na 80 jich bylo zraněno.

Jako Den policie vyhlásil 25. leden v roce 2009 právě Mubarak. Po jeho svržení Egyptu vládlo islamistické Muslimské bratrstvo a za ně zvolený prezident Mursí. Armáda jej svrhla loni v létě a bratrstvo zbavila moci.

Skupina Ansar Bajt Makdis od sesazení Mursího útočí na bezpečnostní složky. Policie a armáda přitom za posledních sedm měsíců podle AFP zabily více než tisícovku demonstrantů podporujících Mursího.

První protesty tzv. arabského jara začaly v prosinci 2010 v Tunisku a iniciovala je sebevražda šestadvacetiletého prodavače Muhammada Buazízího, který se 17. prosince upálil před úřadem vlády na protest proti špatným životním podmínkám a nezaměstnanosti. Jeho smrt způsobila rozsáhlé celonárodní protesty, na konci kterých 14. ledna 2011 skončila třiadvacetiletá autoritářská vláda prezidenta Zína Abidína bin Alího, který abdikoval a opustil zemi.

Rozsáhlé demonstrace a protesty se v následujících týdnech rozhořely ve většině arabských zemí, hlavně v Egyptě, Alžírsku, Jemenu, Jordánsku, Bahrajnu, Sýrii a v Libyi.

Průběh a výsledky nepokojů byly v jednotlivých zemích různé, v mnoha zemích se snažily vládnoucí režimy tyto protesty potlačit silou, což většinou vedlo ke zostření napětí a v Libyi a Sýrii pak dokonce k občanské válce. V Egyptě skončila po téměř 30 letech vláda prezidenta Husního Mubáraka, v Sýrii a Jemenu probíhají rozsáhlá vojenská povstání. V mnohých zemích probíhají protesty a nepokoje dodnes a jejich výsledek je nejasný.

Mnozí analytici, kteří sledují egyptskou politiku, opakovaně tvrdili, že velmi dobře politicky organizované Muslimské bratrstvo, kterému se podařilo zmocnit se egyptské revoluce, bude v zemi vzhledem ke slabosti opozice a liberálních sil dominovat celé roky. Na podporu svých argumentů uváděli také odhodlání a politické schopnosti bratrstva. Když se navíc prezident Mursí v srpnu 2012 zbavil nejvyššího velení armády a převálcoval nejvyšší vojenský soud, který od Mubárakovy rezignace de facto vládl, mnozí byli přesvědčeni, že dosavadní militaristické uspořádání, kdy Egyptu vládla junta důstojníků, je minulostí. Věřilo se, že junta ztratila odhodlání bojovat proti Muslimskému bratrstvu, pokud budou její zájmy – hlavně ekonomické - chráněny.

Události ukázaly, že tato analýza je chybná. Muslimské bratrstvo přišlo o moc proto, že neodhadlo správně opozici, protože příliš dychtivě usilovalo ovládnout všechny klíčové posty ve státě a protože nepředvídalo možnost vytvoření koalice mezi liberály a armádou. Porážka bratrstva je nepochybně povzbuzením pro všechny, kdo v arabském světě bojují proti různým džihádistům, protože ukazuje, že politický islám může být poražen umírněnými a liberálními silami, uvedl wilberforce.cz.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt Demonstrace v Egyptě

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy