Komanda Boko Haram řádí: Útok na kostel a únos manželky vicepremiéra

Islamistické milice Boko Haram bojují proti centrální nigerijské vládě od roku 2009. Na svědomí mají životy několika tisíc lidí, terčem jejich útoků byly často školy, mešity, státní instituce, ale i policie nebo armáda. V polovině dubna unesly více než 300 školaček z gymnázia ve městě Chibok.

Dnešní bombový útok na kostel se podle policie odehrál v křesťanské čtvrti ve městě Kano, hlavním městě stejnojmenného spolkového státu. I v této oblasti Boko Haram v minulosti útočila.

Komando při akci ve městě Kolofata uneslo také místního duchovního, když přepadlo jeho dům. Vládní mluvčí hovořil o "zuřivém" útoku na Aliho rezidenci. "Bohužel odvlekli jeho manželku," řekl.

Kamerun s Nigérií sousedí a Boko Haram útočí i na jeho území. Kamerunská armáda kvůli tomu v červnu posílila posádky na společné hranici.

Sekta Boko Haram – "Jama'atu Ahlis Sunna Lidda'awati Wal-Jihad" („Lidé oddaní šíření učení proroka a džihádu"), vznikla v roce 2002 v hlavním městě severovýchodního státu Borno, v Maiduguri. Za jejího zakladatele se považuje Mohammed Yusuf, vůdce skupiny radikální islamistické mládeže v devadesátých letech.

Cílem této sekty je ustanovení ryze muslimského státu v Nigérii, státu, který by byl založený na striktním výkladu práva šária, které bylo od roku 1999 zavedeno ve třetině spolkových zemí Nigérie.

Nigérie je téměř rovnoměrně rozdělená mezi muslimy na severu a křesťany na jihu. Na obou stranách jsou však křesťanské či muslimské menšiny, což způsobuje neshody mezi oběma etniky. Boko Haram neútočí na konkrétního nepřítele, nýbrž na toho, kdo odmítá jejich názory. Je jedno jestli je muslim, či křesťan, píše cbap.cz. Přesto jsou útoky převážně namířené vůči křesťanům, což dokládá i fakt, že před zahájením útoků sekta vyzvala všechny křesťany k odchodu ze severu země.