Africké státy odmítají, že nedostatečně testují na koronavirus

Africké státy odmítají spekulace mezinárodních odborníků, podle kterých je nízký počet případů nákazy novým typem koronaviru na kontinentu výsledkem nedostatečného testování. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. V Africe se dosud objevilo jen několik desítek potvrzených infekcí, nejvíce pacientů eviduje Egypt. V zemi se dosud potvrdilo 60 nakažených, což je více než polovina všech afrických případů.

Kritice odborníků a mezinárodních pozorovatelů neušla například Nigérie. Tamní úřady identifikovaly více než 200 lidí, kteří přišli do styku s Italem, u něhož se potvrdil první případ nákazy v této západoafrické zemi, dosud jich však otestovaly pouze 33. Nigérie eviduje dva potvrzené případy nákazy, informuje CNN.

Africké zdravotnické úřady přesto důrazně odmítají, že by krizi nevěnovaly dostatečnou pozornost. "Jsem šťastný a pyšný na to, co Afrika stihla dosud (ohledně šíření epidemie) udělat, většinou se totiž epidemii snažíme zastavit až poté, co propukne," říká Amadou Sall, ředitel Pasteurova institutu v senegalském Dakaru. Podle něj se africký kontinent tentokrát stihnul připravit. Jeho institut mimo jiné na počátku epidemie na testování přítomnosti nového typu koronaviru vyškolil 35 dalších laboratoří napříč kontinentem.

Africké zdravotnictví se podle Salla také poučilo z krize související s epidemií virového onemocnění ebola v západní Africe v roce 2014 a díky tomu si vytvořilo komunikační síť, která slouží k zastavení šíření virových onemocnění.

Odborníci i přes ujišťování afrických úřadů hodnotí riziko šíření plicních chorob na kontinentu jako velmi vysoké. Africké země mají úzké vazby na Čínu a mnoho jich nemá dostatečně silné zdravotnictví. Ve velkých městech jako je Lagos, Káhira či Alžír navíc v těsné blízkosti žijí miliony lidí.

V afrických státech je nyní přes 100 potvrzených případů nákazy. Choroba se rozšířila do 11 zemí, včetně Jihoafrické republiky, Senegalu, Alžírska či Tuniska. První případ nákazy v úterý oznámily úřady v Kongu. Nemoci COVID-19 podlehli na kontinentu dva lidé, jeden v Maroku a jeden v Egyptě.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Lidé si prohlížejí portréty obětí rwandské genocidy. Rozhovor

30 let od genocidy ve Rwandě. Nevypukla ze dne na dne, upozorňuje afrikanista Záhořík

Genocida rwandských Tutsiů, během které milice většinové populace Hutuů v průběhu pouhých tří měsíců povraždily mezi půlmilionem až milionem lidí, začala před 30 lety, 7. dubna 1994. Kořeny krvavých tragických událostí však sahají mnohem dále do minulosti a prokombinují historický revanšismus, ekonomické problémy i fanatismus tehdejších lídrů, vysvětluje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Jan Záhořík. Historik a afrikanista z Katedry blízkovýchodních studií Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni se v něm vyjádřil nejen k příčinám genocidy, ale například i k roli mezinárodního společenství a někdejších koloniálních mocností, stejně jako k současné situaci ve Rwandě. Zároveň se staví za jasné odlišování běžných ozbrojených konfliktů s mnoha proměnnými od genocidy, kdy je plánem vyhlazení celé skupiny obyvatel. 

Více souvisejících

afrika Nigérie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku Prohlédněte si galerii

Největší lesní požár v historii země se dostal k soudu. Muži hrozí 15 let

U ústeckého krajského soudu ve čtvrtek začalo projednávání případu největšího lesního požáru v historii země, k němuž došlo předloni v létě v Českém Švýcarsku. Obviněným je někdejší dobrovolný strážce rezervace, jemuž hrozí až 15 let odnětí svobody. Muž vinu opakovaně odmítl. 

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Podporujme Ukrajinu, ale hledejme i řešení konfliktu, zdůraznil Pavel

Petr Pavel trvá na pokračování vojenské i jiné podpory Ukrajiny, zároveň je podle něj třeba hledat řešení, které by vedlo ke konci války s Ruskem. Prezident tak dal do kontextu své vyjádření pro jednu ze zahraničních zpravodajských televizí. Jakékoliv budoucí mírové uspořádání nezbytně předpokládá souhlas Ukrajiny, dodala hlava státu.

včera

včera

Policie ČR

U policie definitivně skončil muž, který napadal lidi před pražským barem

Policie propustila muže, který v únoru v opilosti se svou kolegyní napadl několik osob před barem na pražském Smíchově. Zároveň informovala, že ženu zprostila výkonu služby. Dvojici obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie už dříve označila jednání příslušníka za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fica zasáhly čtyři kulky. Je stabilizovaný, stále ale bojuje o život

Stav premiéra Roberta Fica (Směr-SD) zůstává vážný. Rozsah zranění způsobený čtyřmi střelnými ranami je rozsáhlý. Lékařům se podařilo stabilizovat jeho zdravotní stav, nadále však není ještě mimo ohrožení života. Informoval o tom vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Směr-SD).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy