Čekají Mali nové volby? Situaci v zemi a dopady převratu okomentoval analytik

Aktuální situaci v Mali po vojenském převratu shrnul externí analytik Institutu pro politiku a společnost Jan Havlíček. Ten provedly armádní složky 18. srpna v reakci na špatnou správu v zemi a korupci ve vládě. Dle Havlíčka se v posledních měsících protesty proti místní vládě a prezidentovi Ibrahimi Boubacaru Keitovi dramaticky stupňovaly.

Místní protestovali konkrétně proti špatné ekonomické situaci, korupci a reakci vlády na islamistické radikály působící v několika částech země. Mali navíc konstantně od roku 2016 trápí špatná bezpečnostní situace. Jak dále uvádí Havlíček, počet násilných útoků se v zemi za poslední čtyři roky až zpětinásobil. Počet osob, které byly ze země vysídleny, se vyšplhal na 1,7 milionu. 

Během převratu zajaly armádní složky prezidenta Keitu a místního premiéra Cissého, které převezly na vojenskou základnu ve městě Kati. Od získání nezávislosti na Francii v roce 1960 se tak jednalo o celkově čtvrtý převrat v pořadí. Zatímco u Malijců se dočkal více než pozitivní reakce, představitelé OSN i zástupci Evropské unie jej tvrdě odsoudili. Keita byl nakonec počátkem září propuštěn a vzápětí odletěl do Spojených arabských emirátů. 

Vůdci převratu, kteří operují pod názvem Národní výbor pro spásu lidu (CNSP), však tvrdí, že chtěli jen zamezit chaosu, ke kterému se dle nich dlouhou dobu schylovalo. Výrazné nepokoje lze zaznamenat především na severu země, kde působí na příklad tuarežští separatisté nebo různé skupiny napojené na Islámský stát a Al-Káidu.

Armáda nakonec souhlasila s vyjednáváním, na které přizvala jak civilisty tak místní opozici. Jejím cílem je navrátit moc právě do rukou civilistů. Mezi stranami však panují rozdílné názory na přesné časové rozmezí. Vizí regionální hospodářsko-politické organizace ECOWAS bylo ustanovení ročního přechodného období, CNSP však trval na období dvouletém.

K prozatímní dohodě dospěly strany 13. září, která stanovuje přechodné období v trvání 18 měsíců. Francie však apeluje na předání moci do několika měsíců, Havlíček se však domnívá, že jde o „značně naivní požadavek“.

V Mali přitom působí i čeští vojáci, a to konkrétně v rámci mise Evropské unie EUTM, která od roku 2013 podporuje malijskou armádu v boji proti povstalcům a islamistickým skupinám. Rada Evropské unie letos dokonce rozšířila její mandát, vojenské poradenství nebo výcvik tak bude mise moci poskytnout i dalším zemím jako je Niger nebo Burkina Faso.

Kvůli vojenskému převratu byla ale mise dočasně přerušena, neboť jejím posláním bylo podporovat malijskou vládu, která byla svržena vojáky. Obnovení její činnosti bude zřejmě následovat po převzetí moci civilní vládou. 

Dle Havlíčka však vyjednávání ze strany armády s opozicí nebude zdaleka tak jednoduché. Nové uspořádání v zemi chce totiž armáda založit primárně na boji proti extremistům a zamezení návratu stoupenců bývalého režimu. Následovat bude i řada obvinění členů režimu z korupce. Některé z těchto snah by se tak nemusely dle Havlíčka u opozice setkat s příliš pozitivním ohlasem. 

Momentální nestabilita v zemi může navíc ještě více podnítit aktivitu radikálů na severu. CNSP se nechal slyšet, že během přechodného období nehodlá přerušovat spolupráci s mezinárodními aktéry jako je OSN nebo Francie. Na druhou stranu Evropská unie a Spojené státy oznámily dočasné pozastavení svých aktivit. 

Dle Havlíčka si jde v poslední době četných lidových protestů všimnout i v dalších afrických zemích. Hovoří tak především o Gambii, Alžírsku, Súdánu nebo Burkině Faso. Zároveň dodává, že jejich počet bude stále narůstat. Jistou roli by zde podle něj mohly sehrát i dopady koronavirové pandemie jako větší míra nezaměstnanosti nebo chudoby, které by tak mohly ještě více podtrhnout korupci ve státních orgánech a podlomit autoritu zdejších vlád.