Evropské země stáhnou vojáky z Mali, působí tam i Češi

Francie, její evropští partneři a Kanada ze západoafrického Mali stáhnou své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou, napsala s odvoláním na dnešní společné prohlášení zemí agentura AFP. Podle ministryně obrany Jany Černochové také Česko odvolá své vojáky, kteří působí v misi Takuba v Mali.

Zmíněné země zároveň chtějí v regionu zůstat, a to zejména v Nigeru a státech Guinejského zálivu. Plány na reorganizaci mají v úmyslu představit do června 2022.

"Srdcem této vojenské operace už nebude Mali, ale Niger," řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci. Uzavření posledních francouzských základen v Mali podle něj bude trvat čtyři až šest měsíců. Zároveň zdůraznil, že francouzské síly zůstanou nasazené v sousední Burkině Faso, kde je od letošního ledna rovněž u moci vojenská junta. Macron rovněž odmítl, že by Francie v Mali selhala.

O brzkém oznámení odchodu jednotek z Mali v poslední době spekulovala média. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na začátku tohoto týdne uvedl, že v Mali už nejsou podmínky pro pokračování v boji s islamistickými milicemi.

Ze západoafrické republiky odejdou i vojáci dalších zemí, kteří tam působili v rámci mise Takuba. Podle české ministryně obrany se na tom jednotně dohodla celá koalice zemí, jež do ní byly zapojeny. "My jsme dokonce měli na podzim této misi velet, bohužel se to již nestane," řekla dnes Černochová novinářům po zasedání s kolegy z NATO v Bruselu. Stahování české armády podle ní začne v příštích týdnech.

Ministryně nevyloučila nasazení českých vojáků z Takuby v jiné zemi regionu, musela by to však nejprve schválit vláda i parlament. Žádnou žádost o působení v oblasti zatím Česko nedostalo, dodala Černochová.

Podle Černochové je odchod evropských sil z Takuby reakcí na politický vývoj v Mali. Ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že kvůli aktivitám přechodné malijské vlády chybí podmínky pro efektivní působení operace. Stažení z Mali chce nyní armáda naplánovat, trvat bude týdny až měsíce.

Francie proti islamistickým skupinám v Sahelu bojuje už devět let. Vztahy mezi Bamakem a Paříží se postupně zhoršovaly od srpna 2020, kdy vojáci uskutečnili v africké zemi puč. Kritiku vzbudilo také odložení voleb, které měly vést k návratu demokratického systému. Koncem ledna junta vyhostila z Bamaka francouzského velvyslance a vyzvala Dánsko, aby okamžitě ze země stáhlo své vojáky.

Mise Takuba v západoafrické zemi působí z francouzské iniciativy od roku 2020, podílí se na ní zhruba 14 evropských zemí včetně České republiky. Česká armáda do ní vyslala několik desítek příslušníků speciálních sil z Prostějova, přesný počet nasazených armáda neuvádí. Podle mandátu schváleného vládou a Parlamentem ale v misi mohlo působit až 60 vojáků. Zároveň je asi osm desítek českých vojáků zapojeno do výcvikové mise Evropské unie (EUTM) a čtyři slouží v mezinárodním štábu mise OSN MINUSMA. Misí EU a OSN se stažení českých vojáků podle Černochové netýká. Nad misí EUTM česká armáda v červnu převezme na půl roku velení.

Je zásadní, aby mise OSN v Mali fungovala i po stažení francouzských jednotek, uvedl dnes z Paříže prezident Ghany Nana Akufo-Addo. Ve francouzské metropoli se ve středu večer setkali lídři evropských a afrických zemí před dvoudenním summitem EU a Africké unie.

Senegalský prezident Macky Sall, který AU předsedá, uvedl, že byl ujištěn o pokračování boje proti islamistickým skupinám v Sahelu. Představitelé regionu se podle něj s malijskými vůdci setkají příští týden.

Související

Armáda Francie

Macron chce armádu připravenou na výzvy století, plánuje zvýšit výdaje

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes oznámil záměr do konce desetiletí francouzské výdaje na obranu. Uvedl, že na rozpočet francouzské armády chce v letech 2024 až 2030 vyčlenit více než 400 miliard eur (9,6 bilionu Kč), tedy o zhruba 100 miliard více než v letech 2019 až 2025, kdy činil 295 miliard eur. Informovala o tom agentura AFP.
Německá armáda má momentálně ve výzbroji tanky Leopard. (autor: Boevaya mashina)

Evropě má zajistit bezpečnost jednotný bojový tank. Němci a Francouzi ale v projektu nechtějí Poláky

Armádní technika Severoatlantické aliance je rozmanitá. Americkým ozbrojeným silám může konkurovat jen málokterá nebo vůbec žádná země. Projevy tohoto trendu se snaží dohánět například Francie a Německo, které vytvořily projekt společného evropského tanku (MGCS) s následnou distrubicí po roce 2035. Projektu se chtělo účastnit také Polsko, ale jako tanková velmoc a druhý největší dovozce americké ozbrojené techniky není mezi Francií a Německem příliš vítané. Zájem o zapojení má dalších pět zemí, zejména Paříž však chce počkat až po dokončení návrhů tanku.

Více souvisejících

Armáda Francie Armáda České Republiky Mali Jana Černochová

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Emmanuel Macron

Macronovu důchodovou reformu ještě bude řešit Ústavní rada, vyjádří se 14. dubna

Francouzská Ústavní rada dnes oznámila, že 14. dubna vydá rozhodnutí o osudu důchodové reformy, kterou bez souhlasu dolní komory parlamentu prosadila vláda podporovaná prezidentem Emmanuelem Macronem. Reforma navyšující minimální věk pro nárok na plný důchod zatím nevstoupila v platnost a francouzská obdoba ústavního soudu může její části nebo celý návrh smést ze stolu.

Aktualizováno před 4 minutami

před 6 minutami

Petr Fiala a Petr Pavel

Fiala vysvětlil důvody, proč lidé mohou volit až od 18 let

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) existuje řada důvodů, proč zachovat věkovou hranici u prvovoličů na současných 18 letech. Nebrání se ale diskusi, řekl dnes novinářům před zasedáním vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN v Jeseníku. Prezident Petr Pavel v úterý při návštěvě Moravskoslezského kraje řekl, že by pravděpodobně byl pro snížení hranice na 16 let. 

Aktualizováno před 42 minutami

Joe Biden

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".

Aktualizováno před 46 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

Aktualizováno před 58 minutami

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

V Paříži končí stávka popelářů, proti penzijní reformě protestuje méně lidí

Pařížští popeláři se dnes vrátí do práce, aby uklidili tuny odpadků, které se za několik týdnů jejich stávky nahromadily v ulicích francouzské metropole. Informovala o tom dnes agentura AP, podle které se zdá, že protesty proti kontroverznímu důchodovému zákonu francouzského prezidenta Emmanuela Marcona se s klesajícím počtem demonstrantů chýlí ke konci.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Senát ČR

Senát pravděpodobně schválí misi vojenských policistů na Ukrajinu

Senát pravděpodobně schválí misi až 15 českých vojenských policistů, kteří se mají podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině v důsledku ruské agrese. Souhlasit bude zřejmě také s vysláním dvou desítek armádních instruktorů do afrického Nigeru. Senátní výbor pro obranu dnes oba návrhy jednomyslně podpořil. Vedle senátorů musí s vysláním souhlasit i poslanci.

před 1 hodinou

Petr Fiala

Fiala je mezi premiéry, kteří vyzvali sociální sítě k boji s dezinformacemi

Český premiér Petr Fiala (ODS) spolu s dalšími sedmi předsedy vlád evropských zemí v otevřeném dopise vyzval provozovatele největších sociálních sítí k efektivnějšímu boji s dezinformacemi. Znění dopisu dnes zveřejnil úřad vlády v tiskové zprávě. Předsedové vlády varují před využíváním sociálních platforem k vyvolávání nepokojů, násilí v ulicích, šíření propagandy nebo dezinformací.

před 1 hodinou

Charles Michel je belgický politik a od prosince 2019 předseda Evropské rady.

Michel má co vysvětlovat. U většiny cest využil soukromé lety

Předseda Evropské rady Charles Michel letěl v soukromém tryskáči při 72 ze svých 112 zahraničních cest za první tři roky ve funkci, vyplývá ze záznamů, které získal bruselský web Politico. Pronajatá letadla využil i při účasti na posledních dvou klimatických konferencích OSN v Egyptě a ve Skotsku. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Žalobce trvá na devíti letech vězení pro Peltu a deseti pro Kratochvílovou

Ve druhém kole kauzy zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství dnes státní zástupce znovu navrhl odnětí svobody i citelné peněžité tresty jak pro bývalého šéfa českého fotbalu Miroslava Peltu, tak pro někdejší náměstkyni pro sport Simonu Kratochvílovou a předsedu České unie sportu Miroslava Janstu (ČUS). 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Rafael Mariano Grossi

Grossi přijel do okupované Záporožské jaderné elektrárny

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes přijel do Záporožské jaderné elektrárny, uvádějí tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině.

před 1 hodinou

Daně, ilustrační fotografie.

Lidé s nedaněným příjmem nad pět milionů korun ho musí oznámit

Lidé, kteří loni získali příjem osvobozený od daně vyšší než pět milionů korun, ho musí oznámit finančnímu úřadu v termínu podání daňového přiznání. Dnes na to upozornila Finanční správa. Lhůta pro podání daňového přiznání v papírové podobě končí v pondělí, v elektronické podobě 2. května. Kdo podává přiznání prostřednictvím daňového poradce, má čas do 3. července.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Slovensko, ilustrační fotografie.

Slovenská ekonomika zřejmě neporoste tolik. Čeká se i vyšší inflace

Slovenská centrální banka (NBS) zhoršila výhled letošního růstu domácí ekonomiky na 1,3 procenta, dosud čekala na Slovensku růst hrubého domácího produktu (HDP) o 1,6 procenta. Výhled inflace pak zvýšila na 10,5 procenta z dosavadních deseti procent. Na příští rok naopak očekává proti předchozím odhadům lepší vývoj hospodářství, uvedla dnes v aktualizované prognóze.

před 2 hodinami

Zbyněk Stanjura

Česko by podle Stanjury mohlo mít až 12 malých modulárních reaktorů

Česko by mohlo mít až 12 malých modulárních reaktorů, které by měly v budoucnu nahradit výrobu elektřiny z uhelných elektráren. Stavět by se mohly začít nejdříve za 12 let. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po návštěvě Elektrárny Dětmarovice. Právě tam by podle společnosti ČEZ mohl jeden takový reaktor vzniknout.

Aktualizováno před 2 hodinami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobil Havla. Sfáral do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfáral do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 2 hodinami

Přes 50 procent Britů vyjádřilo v průzkumu nespokojenost se zdravotnictvím

Až 51 procent Britů je nespokojeno se státním zdravotnickým systémem NHS, vyplývá z průzkumu, o němž napsal server Sky News. Zjištění se netýkají jen veřejnosti, téměř 80 procent zdravotníků uvažuje o úplném odchodu ze zaměstnání, jako důvod uvádějí stres, vyhoření či úzkosti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy