Francie, její evropští partneři a Kanada ze západoafrického Mali stáhnou své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou, napsala s odvoláním na dnešní společné prohlášení zemí agentura AFP. Podle ministryně obrany Jany Černochové také Česko odvolá své vojáky, kteří působí v misi Takuba v Mali.
Zmíněné země zároveň chtějí v regionu zůstat, a to zejména v Nigeru a státech Guinejského zálivu. Plány na reorganizaci mají v úmyslu představit do června 2022.
"Srdcem této vojenské operace už nebude Mali, ale Niger," řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron na tiskové konferenci. Uzavření posledních francouzských základen v Mali podle něj bude trvat čtyři až šest měsíců. Zároveň zdůraznil, že francouzské síly zůstanou nasazené v sousední Burkině Faso, kde je od letošního ledna rovněž u moci vojenská junta. Macron rovněž odmítl, že by Francie v Mali selhala.
O brzkém oznámení odchodu jednotek z Mali v poslední době spekulovala média. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian na začátku tohoto týdne uvedl, že v Mali už nejsou podmínky pro pokračování v boji s islamistickými milicemi.
Ze západoafrické republiky odejdou i vojáci dalších zemí, kteří tam působili v rámci mise Takuba. Podle české ministryně obrany se na tom jednotně dohodla celá koalice zemí, jež do ní byly zapojeny. "My jsme dokonce měli na podzim této misi velet, bohužel se to již nestane," řekla dnes Černochová novinářům po zasedání s kolegy z NATO v Bruselu. Stahování české armády podle ní začne v příštích týdnech.
Ministryně nevyloučila nasazení českých vojáků z Takuby v jiné zemi regionu, musela by to však nejprve schválit vláda i parlament. Žádnou žádost o působení v oblasti zatím Česko nedostalo, dodala Černochová.
Podle Černochové je odchod evropských sil z Takuby reakcí na politický vývoj v Mali. Ministerstvo obrany v tiskové zprávě uvedlo, že kvůli aktivitám přechodné malijské vlády chybí podmínky pro efektivní působení operace. Stažení z Mali chce nyní armáda naplánovat, trvat bude týdny až měsíce.
Francie proti islamistickým skupinám v Sahelu bojuje už devět let. Vztahy mezi Bamakem a Paříží se postupně zhoršovaly od srpna 2020, kdy vojáci uskutečnili v africké zemi puč. Kritiku vzbudilo také odložení voleb, které měly vést k návratu demokratického systému. Koncem ledna junta vyhostila z Bamaka francouzského velvyslance a vyzvala Dánsko, aby okamžitě ze země stáhlo své vojáky.
Mise Takuba v západoafrické zemi působí z francouzské iniciativy od roku 2020, podílí se na ní zhruba 14 evropských zemí včetně České republiky. Česká armáda do ní vyslala několik desítek příslušníků speciálních sil z Prostějova, přesný počet nasazených armáda neuvádí. Podle mandátu schváleného vládou a Parlamentem ale v misi mohlo působit až 60 vojáků. Zároveň je asi osm desítek českých vojáků zapojeno do výcvikové mise Evropské unie (EUTM) a čtyři slouží v mezinárodním štábu mise OSN MINUSMA. Misí EU a OSN se stažení českých vojáků podle Černochové netýká. Nad misí EUTM česká armáda v červnu převezme na půl roku velení.
Je zásadní, aby mise OSN v Mali fungovala i po stažení francouzských jednotek, uvedl dnes z Paříže prezident Ghany Nana Akufo-Addo. Ve francouzské metropoli se ve středu večer setkali lídři evropských a afrických zemí před dvoudenním summitem EU a Africké unie.
Senegalský prezident Macky Sall, který AU předsedá, uvedl, že byl ujištěn o pokračování boje proti islamistickým skupinám v Sahelu. Představitelé regionu se podle něj s malijskými vůdci setkají příští týden.
Související
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem
Armáda Francie , Armáda České Republiky , Mali , Jana Černochová
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 1 hodinou
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 2 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 3 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 4 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 5 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 6 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 6 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 8 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.
Zdroj: Libor Novák