Exprezident JAR Zuma se vydal policii, zřejmě nastoupí k výkonu trestu

Bývalý prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se ve středu vydal úřadům a rozhodl se tak nastoupit k výkonu 15měsíčního trestu vězení, ke kterému jej na konci června odsoudil ústavní soud za pohrdání justicí. Podle ministerstva spravedlnosti bude exprezident mít nárok na podmínečné propuštění po zhruba čtyřech měsících, píše agentura Reuters.

Bývalý prezident se měl k výkonu trestu přihlásit do nedělního večera, tento termín však nedodržel. Policie pak dostala příkaz Zumu zatknout, pokud se sám nevzdá do dnešní půlnoci. "Prezident Zuma se rozhodl podvolit zatykači. Je právě na cestě, aby se přihlásil do nápravného zařízení," uvedla ve vyjádření Zumova nadace jen pár minut před vypršením půlnočního termínu. Policie krátce poté v prohlášení potvrdila, že exprezident je již v jejích rukou. Následně byl přijat do věznice, která se nachází asi 175 kilometrů od jeho sídla na východě země.

Prvních 14 dní bude Zuma zadržován v izolaci, v souladu s platnými protikoronavirovými opatřeními, uvedl dnes podle Reuters ministr spravedlnosti Ronald Lamola. Doplnil, že k Zumovi se bude přistupovat stejně jako k jiným vězňům. O podmínečné propuštění bude exprezident moci požádat po čtyřech měsících.

Zumu vyšetřuje zvláštní komise, která prověřuje případy korupce z doby, kdy byl viceprezidentem a pak z jeho prezidentského mandátu v letech 2009 až 2018. Vyslechla už několik svědků. Zuma se dostavil pouze jednou, zbylá předvolání ignoroval. Považuje komisi za zaujatou a vyšetřování za vyřizování politických účtů. Ústavní soud jej odsoudil za pohrdání justicí kvůli neposlechnutí příkazu poskytnout vyšetřování požadované důkazní materiály.

Zuma v neděli ve vyjádření odmítl k trestu nastoupit a přirovnal nejvyšší soud k činitelů režimu apartheidu, proti němuž bojoval a který jej rovněž uvěznil. Jeho právníci přitom ústavní soud požádali o přezkoumání rozsudku a zároveň o pozastavení zatykače.

Reakce úřadů na Zumovu neochotu spolupracovat při vyšetřování je podle agentury AP nahlížena jako zkouška toho, jak dokáže Jihoafrická republika v období po pádu apartheidu vynucovat vládu práva.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Jacob Zuma jihoafrická republika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí cly na Apple. Odmítá dohodu s EU, Evropa zvažuje odvetu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zavést 50% clo na dovoz z Evropské unie. Tento krok odůvodnil stagnací ve vzájemných obchodních jednáních a podle jeho slov jednostrannými a neférovými překážkami ze strany EU. Jak uvedl na síti Truth Social, unie podle něj uplatňuje „obrovské obchodní bariéry, DPH, absurdní pokuty pro firmy, neférové žaloby a měnové manipulace“, které způsobují USA každoroční obchodní deficit přesahující 250 miliard dolarů.

před 1 hodinou

Harvardova univerzita

Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Kim Čong-un

Kim nařídil vyšetření „trestuhodné nedbalosti“ při spuštění lodi. Propaganda už přepisuje příběh

Severokorejské úřady zahájily interní vyšetřování vážného incidentu, k němuž došlo během slavnostního spuštění druhého torpédoborce nové generace na vodu v průběhu uplynulého týdne. Událost, která měla demonstrovat vojenský a technologický pokrok režimu, skončila technickým selháním, jež si okamžitě vyžádalo ostrou reakci samotného vůdce země Kim Čong-una.

včera

včera

včera

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

včera

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

včera

včera

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

včera

Donald Trump

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek znovu rozvířil obchodní napětí mezi Washingtonem a Bruselem, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán na zavedení padesátiprocentního cla na zboží z Evropské unie. Hrozba přichází v době, kdy se již několik týdnů nedaří dosáhnout průlomu v jednáních mezi oběma stranami.

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

V Římě dnes oficiálně začíná páté kolo jednání mezi Spojenými státy americkými a Islámskou republikou Írán ohledně obnovení jaderné dohody. Přesto však panuje na obou stranách mimořádně napjatá atmosféra. Teherán vyjadřuje rostoucí skepsi vůči možnosti dosažení kompromisu. Požadavky americké strany jsou podle Íránců neakceptovatelné. 

včera

včera

Trump po poslední debatě s Putinem v rolí mírotvůrce na Ukrajině skončil

Po dvouhodinovém telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem 19. května oznámil Donald Trump, že Rusko a Ukrajina „okamžitě zahájí jednání“ o příměří a ukončení války. Zároveň dodal, že podmínky míru si musí dohodnout obě strany samy, „protože to jinak nejde“. Ve světle těchto slov a za podpory Vatikánu, který se podle Trumpa nabídl jako možný hostitel jednání, je podle The Conversation zjevné, že Spojené státy de facto ukončily své dosavadní snahy zprostředkovat mír na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy