Exprezident JAR Zuma se vydal policii, zřejmě nastoupí k výkonu trestu

Bývalý prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma se ve středu vydal úřadům a rozhodl se tak nastoupit k výkonu 15měsíčního trestu vězení, ke kterému jej na konci června odsoudil ústavní soud za pohrdání justicí. Podle ministerstva spravedlnosti bude exprezident mít nárok na podmínečné propuštění po zhruba čtyřech měsících, píše agentura Reuters.

Bývalý prezident se měl k výkonu trestu přihlásit do nedělního večera, tento termín však nedodržel. Policie pak dostala příkaz Zumu zatknout, pokud se sám nevzdá do dnešní půlnoci. "Prezident Zuma se rozhodl podvolit zatykači. Je právě na cestě, aby se přihlásil do nápravného zařízení," uvedla ve vyjádření Zumova nadace jen pár minut před vypršením půlnočního termínu. Policie krátce poté v prohlášení potvrdila, že exprezident je již v jejích rukou. Následně byl přijat do věznice, která se nachází asi 175 kilometrů od jeho sídla na východě země.

Prvních 14 dní bude Zuma zadržován v izolaci, v souladu s platnými protikoronavirovými opatřeními, uvedl dnes podle Reuters ministr spravedlnosti Ronald Lamola. Doplnil, že k Zumovi se bude přistupovat stejně jako k jiným vězňům. O podmínečné propuštění bude exprezident moci požádat po čtyřech měsících.

Zumu vyšetřuje zvláštní komise, která prověřuje případy korupce z doby, kdy byl viceprezidentem a pak z jeho prezidentského mandátu v letech 2009 až 2018. Vyslechla už několik svědků. Zuma se dostavil pouze jednou, zbylá předvolání ignoroval. Považuje komisi za zaujatou a vyšetřování za vyřizování politických účtů. Ústavní soud jej odsoudil za pohrdání justicí kvůli neposlechnutí příkazu poskytnout vyšetřování požadované důkazní materiály.

Zuma v neděli ve vyjádření odmítl k trestu nastoupit a přirovnal nejvyšší soud k činitelů režimu apartheidu, proti němuž bojoval a který jej rovněž uvěznil. Jeho právníci přitom ústavní soud požádali o přezkoumání rozsudku a zároveň o pozastavení zatykače.

Reakce úřadů na Zumovu neochotu spolupracovat při vyšetřování je podle agentury AP nahlížena jako zkouška toho, jak dokáže Jihoafrická republika v období po pádu apartheidu vynucovat vládu práva.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Jacob Zuma jihoafrická republika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Země, pohled z Měsíce

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Urychlil vyhošťování imigrantů, pak soud deportaci zakázal. Co se děje v USA?

Ve výjimečném rozhodnutí přijatém během noci z pátku na sobotu zablokoval Nejvyšší soud Spojených států deportaci skupiny venezuelských migrantů zadržovaných v Texasu. Tento krok přišel pouhých několik dní poté, co stejný soud umožnil prezidentu Donaldu Trumpovi využít kontroverzní zákon z 18. století – Alien Enemies Act – pro urychlení vyhošťování imigrantů.

před 4 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hlavně nenaštvat Trumpa. Jak NATO mění rétoriku, aby USA neodešly

Státy Severoatlantické aliance (NATO) začaly mírnit svá tvrzení týkající se klimatu, genderu a diverzity ve svých interních dokumentech. Podle tří dobře informovaných zdrojů je cílem této změny vyhnout se možné odvetě ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa, který v druhém funkčním období vede kampaň proti politice rozmanitosti a klimatických iniciativ.

včera

Praha

Česko navštíví belgický král, oznámil Pražský hrad

Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy. 

včera

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Putin vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu. 

včera

Michal Bílek

Bílek se po letošním Euru stane novým trenérem fotbalových „lvíčat“

Přestože do mistrovství Evropy hráčů do 21 let zbývají dva měsíce, už teď je jisté, co se stane u českých reprezentantů této věkové kategorie po něm, ať už na něm česká reprezentace dopadne jakkoliv. Změní se trenér, když toho dosavadního Jana Suchopárka nahradí Michal Bílek. Rozhodl o tom výkonný výbor Fotbalové asociace ČR (FAČR), přičemž její vedení s Bílkem podepsalo smlouvu na nadcházející kvalifikační cyklus s opcí na případné prodloužení, pokud se mu se svěřenci podaří postoupit na evropský šampionát v roce 2027.

včera

Andrij Sybiha

První ukrajinská reakce na ruský návrh příměří. Ozval se i Lipavský

Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím. 

včera

včera

včera

včera

Robert Fico

Fico pojede do Moskvy uctít minulost. Zřejmě tu, která se právě přepisuje

9. května se Moskva opět promění v jeviště mocenského rituálu. Vojenská přehlídka ke Dni vítězství má připomínat porážku nacismu, v praxi ale slouží jako nástroj propagandy – k legitimizaci dnešní agrese, posilování nacionalismu a rozdělování Evropy. Letos přibývá nový rozměr: pochodovat mají i veteráni války, která dosud neskončila. Pozorovat je budou „vybraní“ evropští politici. 

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Svět a zbraně hromadného ničení. Dlouhý a marný boj, který snad nikdy neskončí

Maďarská a slovenská vláda během tohoto týdne vzbudily pozornost tvrzením o možném bioteroristickém útoku, přestože pro něj nepředložily žádné konkrétní důkazy ani nezmínily souvislosti, které by podezření dávaly smysl. Boj proti biologickým zbraním a dalším zbraním hromadného ničení je přitom i bez toho mimořádně složitý a nepředvídatelný. Zejména s ohledem na skutečnost, že největší riziko dnes nepředstavují státy, ale radikalizované teroristické skupiny s ideologickým pozadím a vůlí způsobit co největší škody.

včera

Další útok nožem v Německu. Mladík pobodal dva lidi před obchodem

Německá policie vyšetřuje páteční útok před supermarketem ve městě Rochlitz ve spolkové zemi Sasko. Třiadvacetiletý útočník pobodal dva lidi, kteří utrpěli vážná zranění. Motivy pachatele zatím nejsou známé.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy