Humanitární organizace působící v Jemenu naléhavě žádají o finanční podporu, aby mohly pokračovat ve svých aktivitách ve válkou zmítané zemi. Představitelé organizací na dnešní konferenci dárcovských zemí upozornili na to, že část podpůrných projektů už musela skončit i přesto, že se ke stávajícím problémům Jemenu nyní přidává šíření koronaviru. O tom píše agentura AP.
Podle AP muselo v Jemenu zcela ukončit nebo omezit činnost asi 75 procent programů OSN. Světový potravinový program (WFP) byl nucen snížit příděly potravin o polovinu a zdravotnické projekty financované OSN už fungují po celé zemi jen ve 189 nemocnicích z původních 369.
Podle údajů OSN ohrožuje hladomor v Jemenu 10 milionů lidí a 80 procent z celkových 30 milionů obyvatel závisí na humanitární pomoci. V Jemenu už šestým rokem zuří občanská válka, která zahubila více než 100.000 lidí a čtyři miliony vyhnala z domovů. Další tisíce lidí zemřely následkem cholery a podvýživy, která se týká především dětí. Země je rozdělená, vláda podporovaná koalicí vedenou Saúdskou Arábií má kontrolu převážně nad jihem země, šíité ovládají sever a většinu větších měst včetně metropole Saná.
"Je pro mě skoro nemožné říct rodině do očí: ´Je mi to moc líto, ale dostanete jen polovinu jídla, které potřebujete k tomu, abyste přežili´," popisuje koordinátorka OSN pro Jemen Lise Grandeová situaci, ve které se nyní humanitární pracovníci nacházejí.
Ztenčování fondů je důsledkem několika příčin, jeden z hlavních problémů ale představují šíitští separatisté, známí jako Húsíové, kteří mají kontrolu nad hlavním městem Saná a dalšími územími. Spojené státy, jeden z hlavních přispěvatelů fondů, omezily finanční pomoc pro Jemen s vysvětlením, že Húsíové dodávkám brání. Následkem toho musel Světový potravinový program snížit dodávky v oblastech kontrolovaných těmito povstalci o polovinu.
Konferenci poprvé spolupořádá Saúdská Arábie, která je od roku 2015, kdy začala s bombardováním s cílem vytlačit Íránem podporované Húsíje z obsazené severní části země, jedním z hlavních účastníků jemenské války.
Související
OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti
WSJ: Trump chce, aby se novým šéfem OSN stal Orbán, Čína a Rusko nejsou proti
Aktuálně se děje
před 53 minutami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, dohání hnutí ANO. SPD se propadá, Motoristé by se do Sněmovny nedostali
před 2 hodinami
Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček
před 3 hodinami
Zneškodnil střelce, sám teď bojuje o život. Polsko po teroristickém útoku oslavuje nové hrdiny
před 4 hodinami
Střelec před útokem v Krakově zavraždil své rodiče a sestru. Polsko se vzpamatovává z teroristického útoku
před 5 hodinami
Německo varuje před rychlým snižováním závislosti na amerických zbraních
před 7 hodinami
Definitivní prohra Netanjahua: Izraelskou vládu sestaví Eisenkot, rozhodl prezident
před 8 hodinami
Polská policie objevila v domě útočníka z Krakova tři oběti, zřejmě jeho příbuzné
před 9 hodinami
Počasí bude příští týden chladné, během dne naměříme i tři stupně
včera
Ve StarDance dnes večer překvapivě nikdo nevypadl
včera
Střelba v Krakově byla teroristický útok, pachatel vyznával krajně pravicové ideologie
včera
Šest mrtvých, 15 zraněných. Kdo je útočník, který vraždil v Krakově?
včera
Další rána Republikánům: Personální čistky v Bílém domě provází smíšené reakce
včera
Útočník střílel do lidí v centru Krakova, nejméně pět mrtvých
včera
Zelenskyj chystá zásadní personální změny ve vedení armády
včera
Rusko provedlo v noci rozsáhlý raketový a dronový útok na Kyjev
včera
Trump má nový návrh, jak ukončit válku na Ukrajině. Zatím jej tají i před Kyjevem
včera
Shapiro, DeSantis nebo Newsom. Výsledky voleb v USA vyprofilovaly možné kandidáty na Trumpova nástupce
včera
Impeachment v Paraguayi: Polovina populace se nedostane k penězům, prezidenta odvolali a poslali do vazby
včera
Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy
včera
Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem
Estonský premiér Kristen Michal varoval evropské představitele před pokusy o diplomatické vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho slov by se Evropa neměla stavět do role zprostředkovatele ani se pokoušet diktátora jakkoliv uchlácholit. V rozhovoru pro server Politico šéf estonské vlády zdůraznil, že namísto dialogu s Kremlem je nutné Moskvu nadále ekonomicky dusit pomocí sankcí.
Zdroj: Libor Novák