Pandemie covid-19 v Africe: Hrozí kolaps ekonomik jednotlivých států, zní z OSN

V Ugandě tvoří polovinu HDP neformální sektor. Dříve byly ulice hlavního města Kampaly plné prodavačů ovoce a lidí nabízejících cokoli od kapesníků po pražené arašídy. Nyní město zeje prázdnotou. Jeho vylidněné ulice ilustrují výzvu, jíž vlády napříč celým kontinentem čelí - jak zaopatřit lidi, kteří se kvůli omezení pohybu na několik týdnů či dokonce měsíců museli uchýlit do svých domovů.

"Sezení doma pro ně nepřichází v úvahu, protože nemají odložené stranou žádné peníze," říká regionální ředitelka africké pobočky Rozvojového programu OSN Ahunna Eziakonwová.

Mezi těmi, kteří přišli o práci, jsou příležitostní dělníci, maloobchodníci, pouliční prodavači, řidiči taxíků nebo číšníci. V Africe, kde jsou běžné velké rodiny, přitom ztráta jednoho zaměstnání může uvrhnout do beznadějné situace 12 i více lidí.

Podle Hospodářské a sociální rady OSN jsou dalšími ohroženými sektory zejména letectví a turismus. Rada připomíná, že nejchudší kontinentbude více zasažený než zbytek světa poklesem ekonomiky, který zvýrazní jeho současné slabiny.

Hospodářství subsaharské Afriky je velmi zranitelné, mnoho zemí se topí v dluzích a má problémy sestavit rozpočet i za méně náročných podmínek, připomíná agentura AP. Podle prezidenta Beninu Patrice Talona si většina afrických zemí nemůže dovolit takové kroky jako bohaté státy světa, které schvalují finanční stimuly pro své ekonomiky. Přesto se například Rwanda snaží distribuovat jídlo potřebným a Keňa zavedla daňové úlevy pro lidi s nízkými příjmy.

Eziakonwová se domnívá, že současná situace v Africe nemá obdoby a nedá se srovnávat například ani s epidemií eboly. "Africký pracovní trh závisí na importu a exportu. Kvůli omezením po celém světě je nyní ekonomika vlastně zmrazená a s tím souvisí ztráta zaměstnání," říká. "V Africe budeme svědky úplného zhroucení ekonomik jednotlivých států i ztráty možností zajistit obživu pro domácnosti," varuje regionální ředitelka africké pobočky Rozvojového programu OSN.

Mnoho afrických států v současné situaci žádá mezinárodní instituce o finanční pomoc. Etiopský premiér Abiy Ahmed se obrátil s prosbou o 150 miliard dolarů pro Afriku (téměř čtyři biliony korun) na země G20.

Mezinárodní měnový fond uvedl, že k 25. březnu obdržel žádosti o poskytnutí mimořádných financí od téměř 20 afrických zemí a od dalších je očekává.