Poslední měsíce byly hrozné, ale to nejhorší teprve přijde, obává se profesor

Hlavní oběť epidemií

Čína tvrdí, že se jí téměř podařilo zastavit místní přenos nemoci, diskutuje se o trasování v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu a možnosti, že Austrálie a Nový Zéland možná vytvoří společnou zónu bez koronaviru, kde bude možné opět cestovat, uvádí odborník. Dodává, že v tomto světle se mnozí diví, proč nepřicházejí zprávy o globálním jihu, který je zpravidla hlavní obětí epidemií.

Úvodní naděje, že teplejší počasí může zmírnit šíření koronaviru, vzaly do značné míry za své a situace v Singapuru naopak ukazuje, že s vyššími teplotami došlo i k zvýšení počtu nakažených, upozorňuje epidemiolog. Podotýká, že SARS-CoV-2 je novým virem, tudíž faktorem není ani existující imunita v určitých regionech.

"Existují dva důvody proč nečteme víc o epidemii na globálním jihu. Zaprvé, nastává tam opožděně. A zadruhé, nevěnujeme jí pozornost," píše profesor. Stačí se podle něj podívat na časovou mapu šíření koronaviru a zjistíme, že nejprve byla zasažena Čína, následovali její sousedé, poté Írán, západní Evropa, Velká Británie a nakonec Spojené státy, přičemž počty mrtvých tuto trasu kopírují s dvou až šestitýdenním zpožděním.

Tato mapa se téměř přesně překrývá s mapou globální letecké dopravy, zdůrazňuje Hunter. Vysvětluje, že vědci zabývající se výzkumem infekčních nemocí již několik desetiletí vědí, že šíření chřipky se dá predikovat dle leteckých linek a i v případě covid-19 byly jako první zasaženy země, které udržují frekventované letecké spojení s Čínou, a z nich se nákaza následně šířila tam, kam směřuje většina navazujících letů.

Zdá se například, že epidemie na západním pobřeží USA přišla přímo z Číny, zatímco v New Yorku se objevují především varianty viru, které jsou mírně odlišné a kolují v Itálii, poukazuje epidemiolog. Dodává, že na mapě mezinárodní letecké dopravy je zjevná malá hustota letů do Afriky a zatímco v Indii funguje mnoho vnitrostátních leteckých linek, jen relativně málo spojů létá do Číny.

"Tudíž vysoce nakažlivý virus, který nepotřebuje tropického 'původce', jako například komára, pravděpodobně bude následovat cestu, kterou sledujeme," vysvětluje Hunter. Dodává, že virus může na globální jih dorazit později, ale vše nasvědčuje tomu, že se tak již stalo, chová se stejně a příslušné země čeká epidemie jen o pár týdnů později.

Pár týdnů za Západem

Zprávy z Ekvádoru, Brazílie, Chile, Indie, Indonésie a Jižní Afriky naznačují, že epidemie zde již propukla a její tempo je pomalejší v těch zemích, které vyhlásily karanténu a opatření k omezení mezilidských kontaktů, deklaruje profesor. Upozorňuje, že mnoho zemí globálního jihu má navíc omezené testovací kapacity, tudíž se zde nemoc může šířit nepozorovaně, než se objeví první větší vlna obětí.

Stejně jako na Západě dochází i v některých zemích globálního jihu k zakrývání, ale fakta lze snadno najít i na internetu, tvrdí epidemiolog. Dodává, že lidé na Západě slyší méně o dění v indickém Čennai či jihoafrickém Západním Kapsku, jelikož se snaží dostat z vlastních problémů.    

"Ačkoliv těch posledních několik měsíců bylo hrozných, zdravotní dopady v méně rozvinutých zemích budou ještě horší," obává se Hunter. Konstatuje, že zatímco západní země trápí malý počet plicních ventilací, nejméně deset afrických zemí nemá vůbec žádné a mnoho afrických nemocnicí se potýká spíše s nedostatkem mýdla, než aby řešilo nedostatek kyslíku, který zachránil život například britskému premiérovi Borisi Johnsonovi.

V Indii umírá 80 % lidí doma, často bez lékařské péče, a ačkoliv mladší demografická struktura může znamenat menší počet mrtvých na milion obyvatel, obětí bude mnoho a jejich číslo bude nepochybně podhodnocené, deklaruje odborník. Přiznává, že západní země sužované hrozící nezaměstnaností a zahlcením zdravotnických systémů se zaměřují na domácí dění a jejich občané považují za šokující, že polní nemocnice, které dosud znali z televizního zpravodajství o epidemii eboly v Africe, se nyní objevily v centru jejich měst.

Přesto je podle profesora záhodno myslet i na obyvatele zemí, kde neexistuje skoro žádné zdravotnictví, které jsou odkázány na mezinárodní pomoc a které tuší, že pomoc tentokrát ze Západu nepřijde, protože ten sám zuřivě shromažďuje ochranné pomůcky a nemůže se podělit o zdravotnický personál.

"Pandemie nám přinesla mnoho tragédií," připouští Hunter. Dodává však, že ještě hlubší tragédie nastane, pokud v důsledku této "zkušenosti století" budeme přehlížet další vlnu utrpení v méně rozvinutých zemích.