"Raději nedomýšlet." Takto koronavirus udeří v rozvojovém světě, varuje týdeník

Pomyslný meč se snáší

Desítky milionů lidí v chudších, méně rozvinutých zemích světa čelí katastrofě, která se zdá nezadržitelná a potenciálně smrtící, uvádí renomovaný server. Konstatuje, že tento moment ještě nenastal, ale pomyslný meč se snáší na bezpočet převážně bezbranných hlav a hrozí "masakr", který je děsivé si vůbec představit.

Zatímco relativně bohaté země severní polokoule hlasitě bojují s nemocí covid-19, varovné zvony znějí v jižní Asii, Africe a na Blízkém východě, ale zatím se jim příliš nenaslouchá, kritizuje The Observer. Podotýká, že každý, kdo viděl hustě zalidněné slumy v Bombaji, Dháce či Port-au-Prince, ví, že karanténa a izolace je pro mnoho tamní obyvatel nemožná.

Podobně každý, kdo viděl uprchlické tábory v sousedství Sýrie či Somálska, chápe, nakolik je omezená tamní lékařská péče, upozorňuje editorial. Dodává, že podle Světové zdravotnické organizace neměla polovina světové populace přístup k základní lékařské péči ani před příchodem pandemie.

Charitativní iniciativa Plan International Australia zlověstně varuje, že mnozí v uvedených komunitách, především dětí, trpí vážnými zdravotními komplikacemi, například malárií, tuberkulózou či podvýživou, poukazuje prestižní týdeník. Dodává, že obzvláště ohrožení jsou také lidé ve válečných zónách.

"Pokud jste například obyvatel Idlibu existuje značná šance, že jakákoliv snaha držet se doporučení, zůstávat doma a v bezpeční bude narušena ruským či syrským režimním náletem," pokračuje The Observer. Podotýká, že to je jeden z důvodů, proč generální tajemník OSN António Guterres vyzval k celosvětovému příměří tváří v tvář "společnému nepříteli", avšak není příliš důkazů, že by jeho apel byl brán na zřetel.

OSN také varuje, že v zemích, kde je prosperita omezována jednostrannými sankcemi, například ve Venezuele, v Zimbabwe či na Kubě, může být šíření koronaviru výrazně horší, upozorňuje britský server. Doplňuje, že to je také případ Íránu, a proto zvláštní zpravodajka OSN pro právo na potraviny Hilal Elverová vyzývá k okamžitému uvolnění všech sankcí, ale americká administrativa - pakliže její slova vůbec zaznamenala - prakticky nereaguje.

Stále větší obavu vyvolává zajištění potravin v subsaharské Africe, především v oblasti Sahelu, a jak uvádí stanovisko Světového potravinového programu, pokud nemoc udeří v zemích jako Burkina Faso, Mali a Niger, dojde zde k dalšímu narušení zásadních zásobovacích linií, které již nyní ohrožuje letní sucho a násilí ze strany džihádistů, uvádí The Observer. Konstatuje, že v zemích od válkou sužovaného Afghánistánu po Středoafrickou republiku - kde se podle Norské rady pro uprchlíky nacházejí 3 plicní ventilátory na 5 milionů lidí - vychází katastrofické obavy z chronického nedostatku zdrojů.

Skutečně globální krize

"A jakákoliv odpověď na covid-19 bude dále oslabována nedořešenými politickými a bezpečnostními problémy, které po roky volně hnisaly," pokračuje editorial. Jako příklad uvádí Gazu, kde se na ploše 365 km2 tísní 2 miliony Palestinců a kde podle neziskové organizace International Crisis Group již byly zaznamenány případy koronaviru, tudíž se oblast připravuje na nejhorší, protože větší epidemie rychle zahltí tamní zdravotní systém, který decimují roky izraelské blokády, a počet obětí může být hrozivý.

Velké obavy vyvolává potenciální ekonomický dopad na rozvojový svět, protože nízkopříjmové a středněpříjmové země již nyní poškozuje propad poptávky po zboží, nižší ceny ropy a kolaps turismu, konstatuje britský týdeník. Připomíná, že na Mezinárodní měnový fond se dosud obrátilo 80 vlád se žádostí o nouzovou půjčku a odhady hovoří o nutnosti záchranného balíku v objemu 2 biliony liber (přes 60 bilionů korun, pozn. redaktora).       

Odolnost zranitelných zemí vůči předpokládaným bezprecedentním sociálním a ekonomickým problémům je silně omezená ve srovnání s bohatšími státy, jakým je například Velká Británie, jejíž vláda vyhlašuje neomezené půjčky, nastiňuje editorial. Varuje, že dlouhodobé, možná trvalé škody související s pandemií zvyšují riziko společenských nepokojů i státního násilí, jak ukazuje situace v jižní Americe.

Výskyt covid-19 zůstává na většině území Afriky, jižní Asie a jižní Ameriky zatím omezený, ale vše nasvědčuje tomu, že virus, který pustoší a ponižuje dvě největší světové ekonomiky - USA a Čínu, se nakonec rozšíří do všech koutů světa, konstatuje The Observer. Deklaruje, že není pravda, že můžeme jen nečinně přihlížet, a proto by vlády i jednotlivci měli mimo jiné podpořit OSN a její úřady, navýšit rozpočty humanitární pomoci, přispět mezinárodním charitativním organizacím, podělit se o poznatky, nabízet útočiště i pomoc a tam, kde je to možné, poskytnout životně důležité lékařské vybavení.

"Covid-19 je plošnou noční můrou, skutečně globální krizí. Všechny její oběti si bez výjimky zaslouží pomoc, ať žijí kdekoliv," píše britský server. Varuje, že pokud snaha kontrolovat šíření viru v rozvojovém světě selže, počet obětí může být nepopsatelný a nemoc se stane endemickou, opakující se, vracející se skrz migraci i lidské kontakty a svět zažije druhou, ne-li třetí vlnu pandemie. "Raději nedomýšlet," uzavírá editorial.