Žlutá zimnice: Snížení dávky vakcíny může při epidemiích pomoci zachránit více životů

Proti žluté zimnici se dá bojovat jedině prevencí. Na nemoc totiž neexistuje lék. Jedna dávka vakcíny může přitom člověka ochránit na celý život. V krizových situacích zdravotníci hrají o čas. Uvedli to lékaři bez hranic v tiskové zprávě, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici.

„Jakmile propukne epidemie žluté zimnice, zasažené země i Lékaři bez hranic potřebují rychlý přístup k vakcínám,” říká Myriam Henkens, mezinárodní koordinátorka zdravotní péče Lékařů bez hranic.

Bohužel tato vakcína ale často chybí. Její výroba trvá 12 měsíců a je obtížné odhadnout množství, které bude každý rok potřeba k zabránění šíření nemoci. Výrobní kapacity nemohou během epidemií uspokojit celosvětové potřeby. Lidé tak nejsou chráněni a poskytovatelé lékařské péče, včetně Lékařů bez hranic a vlád, mají ve chvíli, kdy vakcíny nejvíce potřebují, prázdné ruce. „Díky této studii mohou být zdravotníci nyní klidní, protože budou vědět, že podání menší dávky jakékoliv vakcíny proti žluté zimnici předběžně schválené WHO ochrání nejen pacienta, kterého zrovna ošetřují, ale pomůže i dalším lidem.”

Výzkumné centrum Lékařů bez hranic studii vypracovalo ve spolupráci s Keňským institutem pro lékařský výzkum, Pasteurovým ústavem v Dakaru a WHO. Tzv. randomizovanou dvojitě zaslepenou studii, kdy lékař ani pacient netuší, jaký lék dostávají, provedli ve městech Mbarara v Ugandě a Kilifi v Keni mezi 6. listopadem 2017 a 21. únorem 2018. Výzkumní pracovníci v této studii podali buď jednu pětinu dávky, nebo celou dávku vakcíny proti žluté zimnici 960 dospělým ve věku 18 až 59 let. Ti, kteří dostali jednu pětinu dávky, měli srovnatelnou imunologickou reakci jako ti, co dostali standardní dávku. Díky těmto zjištěním se může současný přístup WHO ke snížení dávek vakcín proti žluté zimnici v případě jejího nedostatku během epidemií použít na všechny předběžně schválené očkovací látky proti této nemoci.

V rámci této klinické studie se poprvé hodnotily při jednom výzkumu všechny čtyři dostupné vakcíny proti žluté zimnici předběžně schválené WHO. Jde o očkovací látky odvozené z několika kmenů viru: 17DD (Bio-Manguinhos/Fiocruz, Brazílie), 17D-213 (Ruská akademie lékařských věd), 17D-204 (Pasteurův ústav, Dakar, Senegal) a 17D-204 (Sanofi Pasteur, Francie).

Zkušenost z terénu

Žlutá zimnice se vyskytuje ve 34 afrických zemích. Naše týmy zasahovaly od roku 2000 při epidemiích žluté zimnice např. v Angole, Demokratické republice Kongo – včetně let 2015-2016, kdy v zemi probíhala největší epidemie za posledních 30 let – Guineji, Súdánu, Sieře Leone, Středoafrické republice a Čadu. Při epidemii žluté zimnice v Angole a Demokratické republice Kongo v roce 2016 vyvstal problém dodávek vakcín. V některých afrických zemích totiž museli pozastavit pravidelné očkování, aby se zajistil dostatek vakcín pro boj s epidemií ve dvou zmíněných státech. V těchto regionech s nedostatečnými zdroji, kde je omezená zdravotní péče, mají preventivní opatření obrovský dopad.

„V oblastech, kde se žlutá zimnice často vyskytuje, žije více než miliarda lidí,” říká Isabelle Defourny, ředitelka operací Lékařů bez hranic. „Naše týmy pracující v terénu po celém světě byly svědky toho, jak tato nemoc může vyústit v rozsáhlou epidemii. To platí hlavně ve velkých městech, kde se žlutá zimnice může šířit velmi rychle, způsobit tisíce úmrtí a závažné humanitární následky. Ve světě čelícím tolika jiným zdravotním hrozbám je pozitivní zprávou, že takový výzkum pomůže přímo zachránit více životů.”

Žlutá zimnice je virové krvácivé onemocnění přenášené komáry, které každý rok zabije 30 000 lidí. Nejvíce se objevuje v subsaharské Africe. K nárůstu případů však dochází i ve Střední a Jižní Americe. U spousty lidí je tato infekce asymptomatická nebo má jen mírný průběh. U malého procenta nakažených se ale rozvine těžší forma onemocnění, která může způsobit vnitřní krvácení a závažné poškození jater a ledvin. Přibližně polovina lidí, u kterých se objeví toto stádium žluté zimnice, během několika dní zemře.

Související

Komáři

Nové epidemie budou kosit Evropany? Lékaře děsí důsledky klimatických změn

Onemocnění, jejichž přenašečem jsou komáři, se mohou kvůli klimatickým změnám do roku 2080 objevit i v Evropě a Severní Americe. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, podle níž nemocem, jako je virus zika, horečka dengue nebo žlutá zimnice, bude nově čelit další miliarda lidí.

Více souvisejících

žlutá zimnice afrika očkování Lékaři bez hranic WHO (Světová zdravotnická organizace) Kongo Angola uganda Keňa nemoci

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Donald Trump

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

včera

Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery

Ceny ropy a plynu po posledních událostech v rámci konfliktu na Blízkém východě opět letí nahoru. Nelíbí se to ani českému premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který označil izraelský útok na zařízení v Íránu za nepochopitelný. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy