Zločiny v Etiopii se stupňují. Bidena čeká první velká zahraniční zkouška

Masakry a etnické čistky

Etiopská federální vláda loni v listopadu nechala rozmístit vojska v regionu Tigraj a od té doby se množí zprávy o zvěrstvech, nastiňuje vlivný deník. Dodává, že přicházejí i varování dobrovolnických skupin před humanitární krizí v důsledku narušení dodávek potravin.

Minulý týden se objevily znepokojivé zprávy o masakrech spáchaných vojáky ze sousední Eritrey, upozorňuje washingtonský server. Podotýká, že obětí mají být stovky, navíc jsou hlášeny etnické čistky ze strany místních milicí.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken reagoval minulou sobotu ostrým veřejným prohlášením, které odsoudilo „extrémně závažné porušování lidských práv“ a  vyzvalo k zastavení bojů a odchodu eritrejských a amharských milic – spojenců vlády etiopského premiéra Abiye Ahmeda – z Tigraje, připomíná prestižní deník. Odkazuje i na úterní Blinkenův telefonát Ahmedovi, ve kterém zaznělo další tvrdé stanovisko.

„Zdá se však, že Etiopie, americký vojenský spojenec a velký příjemce pomoci, nechce naslouchat,“ pokračuje Washington post. Zmiňuje nedělní stanovisko etiopského ministerstva zahraničí odmítající výzvu ke stažení vojáků s poznámkou, že je od Spojených států „politováníhodné“ vyjadřovat se k vnitřním záležitostem Etiopie.

To podle renomovaného serveru staví Bidenovu administrativu do obtížné pozice, jelikož Etiopie je americký partner v boji se somálskými teroristy a Ahmed byl až do nedávna považován za progresivního politika – v roce 2019 dokonce obdržel Nobelovu cenu za mír, který uzavřel s Eritreou a přislib demokratických voleb.

Je třeba vystupňovat tlak

Ahmed se dostal do konfliktu s Washingtonem již dříve, kvůli pošetilému rozhodnutí Bidenova předchůdce Donalda Trumpa pozastavit americkou pomoc, a to díky etiopskému sporu s Egyptem ohledně přehrady, kterou Etiopie staví, upozorňuje editorial. Konstatuje, že Bidenova administrativa nyní nemůže ignorovat množící se zprávy o válečných zločinech a varování humanitárních skupin, že v regionu Tigraj hrozí hladomor, pokud se nezlepší přísun pomoci a pracovníků.

Lidskoprávní organizace Amnesty International minulý čtvrtek hlásila, že eritrejské jednotky „řádí“ v historickém městě Axum, kde „systematicky, chladnokrevně zabíjejí stovky civilistů“, poukazuje vlivný deník. Zmiňuje též reportáž listu New York Times z minulého pátku o systematickém vyhánění obyvatel západního Tigraje amharskými milicemi, při kterém dochází k masivnímu poškozování celých vesnic i jejich kompletnímu ničení.

„Abiy (Ahmed) možná bude reagovat vstřícně na poslední Blinkenův apel, ve kterém nabídl americkou pomoc při řešení konfliktu,“ spekuluje Washington Post. Kvituje, že minulý pátek kancelář etiopského premiéra přislíbila mezinárodní vyšetření hlášených zvěrstev a umožnění přísunu humanitární pomoci.

Pokud tak Ahmedova vláda neučiní a boje neukončí, Spojené státy by měly za asistence svých spojenců vystupňovat tlak, doporučuje vlivný server. Připomíná, že Evropská unie již pozastavila pomoc Etiopii v hodnotě 110 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy korun, pozn. redaktora).

Americké ministerstvo zahraničí sice minulý měsíc oznámilo, že pomoc v hodnotě 272 milionů dolarů (zhruba 5,9 miliard korun, pozn. redaktora) nebude vázána na vyřešení otázky sporné přehrady, prostředky ale zatím uvolněny nebyly, poukazuje editorial. Deklaruje, že by se tak nemělo stát do doby, než budou v Tigraji splněny americké požadavky. Spojené státy by také měly být připraveny uvalit sankce na ty, kteří se podílejí na zvěrstvech a zadržování humanitární pomoci, apeluje prestižní server.