Američané s Němci odposlouchávali i spojence

Příležitost k ovládnutí společnosti Crypto se tajným službám naskytla na konci 60. let minulého století, když se zakladatel firmy Boris Hagelin rozhodl odejít na odpočinek. Operaci CIA nazvala "Minerva" po římské bohyni moudrosti, BND ji označovala jako "Rubikon", což je řeka v Itálii. Po Ceasarově tažení na Řím, při kterém se rozhodl tuto řeku překonat, označuje sousloví "překročit Rubikon" významné rozhodnutí, které už není možné vzít zpět.

V důsledku utajeného vlastnictví společnosti Crypto měli Američané s Němci možnost upravovat výrobky firmy, a tak odposlouchávat komunikaci více než 130 vlád a tajných služeb. BND se z operace stáhla na počátku 90. let minulého století, když vyhodnotila riziko prozrazení jako příliš veliké. CIA následně podle The Washington Post německý podíl odkoupila a v projektu pokračovala až do roku 2018, kdy se z firmy rovněž stáhla.

"Byl to zpravodajský tah století," citovala trojice médií příslušné hodnocení CIA. "Zahraniční vlády platily USA a západnímu Německu slušné peníze za privilegium, že jejich nejtajnější komunikaci mohou číst nejméně dva cizí státy a možná až pět či šest," napsal The Washington Post s připomínkou, že západní rozvědky někdy výsledky svých zjištění poskytovaly spojencům.

Němci i Američané tak například sledovali komunikaci íránských kleriků za krize v roce 1979, kdy íránský dav obsadil americké velvyslanectví v Teheránu a zajal 66 amerických rukojmí, poskytli Británii za války o Falklandy informace o argentinské armádě či vyslechli vzájemné gratulace libyjských představitelů po bombovém útoku na berlínské diskotéce v roce 1986. Stejně tak Američané s Němci věděli o vraždách, které organizovaly jihoamerické diktátorské režimy.

Zásadní nevýhodou špionážního programu CIA a BND byla skutečnost, že hlavní američtí soupeři, tedy Sovětský svaz a Čína, přístroje společnosti Crypto nikdy nepoužívali.

Společnost Crypto se rovněž několikrát ocitla v podezření kvůli bezpečnostním únikům nebo neopatrným prohlášením vládních činitelů včetně amerického prezidenta Ronalda Reagana. Nežádoucí pozornost vyvolalo i zadržení obchodníka společnosti v Íránu v roce 1992.

Švýcarská firma Crypto dlouho platila za lídra trhu s šifrovacími přístroji. Její aparát CX-52, považovaný za neprolomitelný, patří k nejznámějším. Stroje si od Crypta pořídily například Irsko, Španělsko, Itálie, Turecko, Jugoslávie, Vatikán, Saúdská Arábie, Irák, Írán, Sýrie, Egypt, Libye, Maroko, Tunisko, Jihoafrická republika, Argenitna, Brazílie, Venezuela, Chile, Pákistán, Indie, Barma, Thajsko, Japonsko, Jižní Korea či Indonésie.

Produkty společnosti Crypto podle The Washington Post stále používá více než desítka zemí. Firmu nicméně akcionáři, jejich identita zůstává dál skryta, zlikvidovali. Většinu majetku Crypta odkoupily společnosti CyOne Security a Crypto International. Společnost CyOne Security vytvořila část lidí z vedení Crypta a firma nyní dodává bezpečnostní systémy výhradně švýcarské vládě. Obě nástupnické společnosti ujišťují, že nyní už nejsou nepojeny na žádnou tajnou službu. Crypto International rovněž tvrdí, že o vlastnické struktuře, která před lety vedla až k CIA, vůbec nevěděla.

"Pokud je pravda, co říkáte, pak se cítím zrazen, má rodina se cítí zrazena a mám dojem, že hodně zaměstnanců stejně jako zákazníků se také bude cítit zrazeno," uvedl Andreas Linde, který nyní stojí v čele Crypto International.

K rozhodnutí švýcarské vlády prošetřit vazby Crypta na CIA a BND poznamenal The Washington Post, že načasování kroku je udivující, neboť dokumenty obou tajných služeb naznačují, že Švýcaři o vlastnické struktuře věděli několik desetiletí.