Americký novinář poskytl pohled do mysli ruských vojáků. Co se dělo v okupované vsi?

Jako první reportoval z baru, který okupanti poničili. Během okupace ho totiž používali jako základnu a nenechali kámen na kameni. „V zadní místnosti baru se nacházel pokroucený plán mysli některých řadových vojáků, kteří tvoří páteř ruské armády. Vojáci přeměnili každou stěnu v ručně psanou nástěnku s frázemi, rýmy a výrazy,“ popisuje Gibbinson-Neff. 

Mezi nimi nechyběly výrazy jako: „Když se bavíš, nepočítá se to jako válečný zločin,“ nebo „S veselým úsměvem vypálím cizí vesnice.“

Takovéto znečišťování a likvidace vojenských pozic a obsazených domů jako nyní v okupovaných částech Ukrajiny není neobvyklé. „Během dvou desetiletí zmatených protipovstaleckých válek Spojených států v Iráku a Afghánistánu byly přenosné toalety rozeseté po konstelaci základen ústředním bodem válečných úvah. Mnoho čmáranic se zaměřovalo na genitálie, konkrétní vojenské jednotky, špatné důstojníky a touhu se vrátit domů,“ píše reportér NY Times. 

Nicméně většina nápisů v ukrajinské vesnici měla jiný podtext. „Sotva viditelné čmáranice se zaměřovaly na dehumanizaci Ukrajinců, což je ponurý základ válečných operací, a utvrzovaly v tom, že Kreml chce v rámci své invaze Ukrajinu a její kulturu vyhladit,“ míní reportér. 

„Za námi hoří dům – no tak ať hoří – o jednoho víc – o jednoho míň,“ napsali ruští vojáci na další ze stěn. Vojáci, kteří mají pochybné dílo na svědomí, byli z 2. gardové motostřelecké divize ruské armády. Prozradili se sami – přezdívku jednotky „divize Taman“ sprejovali po baru opakovaně. 

Jednotky se na bojišti podle zjištění Gibbinson-Neffa často střídaly. Písemné stížnosti na stěnách ale naznačují, že „Taman“ byl v baru umístěn dlouhou dobu. Konkrétně tato jednotka je napříč ruskou armádou proslulá, nicméně v okolí hlavního města Kyjeva byla poražena ihned po začátku války. „V září opět prohráli v okolí Velké Komyšovky a Charkova, když se tudy prohnaly ukrajinské formace,“ poznamenal reportér. Nyní se má nacházet na východě Ukrajiny, jak uvedli vojenští analytici. Zřejmě se připravují na možný úder v rámci dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy, konstatuje reportér. 

Přesto se toho o vojácích, kteří bar „obsluhovali“, moc neví. Na exteriér namalovali lebku a zkřížené kosti s nápisem „MAKE WAR NOT PEACE“ v angličtině. V překladu do češtiny do znamená „Vytvářejte válku, ne mír“. Rozhodně se nejednalo o demoralizované ruské vojáky, kteří přišli Ukrajince „osvobodit“ a frustrovala je krutá realita. „Zdálo se, že tito vojáci, alespoň ti, kteří psali na zeď, tam byli proto, aby dobývali,“ hodnotí Gibbinson. 

Ve vesnici, která leží zhruba 65 kilometrů jihovýchodně od Charkova, zůstali po válce čtyři lidé z předchozích asi 500. „Obsazení stanoviště v cizí zemi, zvláště v rámci invazní armády, je nervy drásající a izolující zkušenost. Život vojáka je často odkázán na nudu a chvíle naprosté hrůzy,“ vylíčil reportér NY Times. I američtí vojáci se v nedávných válkách distancovali od aktu zabíjení. „Spoléhali na šibeniční humor jako na mechanismus vyrovnávání se se situací. Běžný byl i rasistický slang,“ dodal s tím, že pro americké vojáky byli Tálibánci „múdžové“ a Iráčané „arabáči“. 

V baru se většina těchto vtípků dostávala na stěnu, jak upozornil Gibbinson. Většina textů ale tíhla k zabíjení a ničení a používala podobně dehumanizující jazyk. „Bůh pomůže a my pomůžeme Ukropům, aby se s ním setkali,“ zněl jeden z nápisů. 

Hanlivé názvosloví ale není jen záležitostí okupantů. Ukrajinci často Rusy zmiňují coby „orky“. V některých případech bylo zdokumentováno účelové zabíjení ruských zajatců ukrajinskými jednotkami. Taktéž ale mezinárodní společenství obviňuje ruské jednotky z páchání četných zvěrstev, včetně válečných zločinů a dalších brutálních a nelidských činů, zejména vůči civilistům, uzavírá reportér Gibbinson.