Americký Senát podpořil zneplatnění zákona, který zemi umožnil válčit v Iráku

Americký Senát dnes většinou 66 ku 30 hlasům podpořil zneplatnění zákona o použití vojenské síly z roku 2002, který Spojeným státům mimo jiné umožnil vést invazi do Iráku před 20 lety. Zda tak učiní i Sněmovna reprezentantů, je podle agentury AP nejasné. Prezident Joe Biden se již dříve vyslovil pro tento krok. 

Kromě zákona z roku 2002 Senát také podpořil zneplatnění obdobného zákona z roku 1991, který Kongres přijal v roce 1991 před operací Pouštní bouře během války v Perském zálivu.

"Spojené státy, Irák i celý svět se od roku 2002 dramaticky změnily. Je načase, aby s tím šly naše zákony ruku v ruce. Tato (nařízení) již dlouho přežívají svůj účel. Jejich zneplatnění neuškodí našim vojákům v zahraničí ani naší schopnosti dohlížet na bezpečí Američanů," prohlásil před začátkem hlasování lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer.

Senát nicméně odmítl řadu pozměňovacích návrhů, včetně například toho na zneplatnění jiného zákona o použití vojenské síly z roku 2001. Ten USA po teroristických útocích na americkém území 11. září 2001 stále používají pro své zákroky proti teroristickým skupinám na Blízkém východě.

Aby byla dvojice zákonů skutečně zneplatněna, musí opatření vyjádřit podporu i Sněmovna reprezentantů a podepsat jej prezident Biden. Osud opatření je podle AP ve sněmovně s republikánskou většinou nejistý; všech 30 hlasů proti bylo dnes republikánských. Lídr strany v Senátu Mitch McConnell se vyjádřil proti zneplatnění, jelikož dotyčné zákony o použití vojenské síly se podle něj "přímo vztahují ke hrozbám, kterým nyní USA v Iráku a Sýrii čelí", píše web stanice ABC News.

Bývalý demokratický prezident Barack Obama oficiálně ukončil válku v Iráku v roce 2011, nařídil stažení jednotek ze země a ohlásil "novou fázi vztahů mezi USA a Irákem". Obama nicméně za použití téhož zákona americké jednotky do země poslal znovu o tři roky později do boje s teroristickou organizací Islámský stát (IS), uvádí stanice CBS.

Republikánský exprezident Donald Trump zákon z roku 2002 použil jako součást právního základu pro útok dronem na íránského generála Kásema Solejmáního u bagdádského letiště v roce 2020. Současný prezident Biden v projevech ke Kongresu zákon citoval, ale nepoužil jej jako základ pro žádnou vojenskou operaci.

Válka v Iráku stála Spojené státy život 4487 vojáků a téměř bilion dolarů, podle jiných odhadů kolem 800 miliard dolarů. Koalice vedená USA podnikla 20. března 2003 do Iráku invazi kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponovala zbraněmi hromadného ničení. Tato podezření se však později prokázala být mylnými a válka dodnes nemá jednoznačné opodstatnění. Podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo v Iráku v letech 2003-2011 na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno.

Související

Více souvisejících

Senát USA Irák USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů

Napětí na Blízkém východě eskaluje a mezinárodní společenství se obává ekonomických důsledků. Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová varovala, že americké útoky na Írán a následná íránská hrozba uzavření strategického průlivu Hormuz by mohly vážně poškodit globální hospodářský růst.

včera

včera

včera

včera

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

včera

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

včera

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

včera

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

včera

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

včera

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

včera

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy