
Americký Senát dnes většinou 66 ku 30 hlasům podpořil zneplatnění zákona o použití vojenské síly z roku 2002, který Spojeným státům mimo jiné umožnil vést invazi do Iráku před 20 lety. Zda tak učiní i Sněmovna reprezentantů, je podle agentury AP nejasné. Prezident Joe Biden se již dříve vyslovil pro tento krok.
Kromě zákona z roku 2002 Senát také podpořil zneplatnění obdobného zákona z roku 1991, který Kongres přijal v roce 1991 před operací Pouštní bouře během války v Perském zálivu.
"Spojené státy, Irák i celý svět se od roku 2002 dramaticky změnily. Je načase, aby s tím šly naše zákony ruku v ruce. Tato (nařízení) již dlouho přežívají svůj účel. Jejich zneplatnění neuškodí našim vojákům v zahraničí ani naší schopnosti dohlížet na bezpečí Američanů," prohlásil před začátkem hlasování lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer.
Senát nicméně odmítl řadu pozměňovacích návrhů, včetně například toho na zneplatnění jiného zákona o použití vojenské síly z roku 2001. Ten USA po teroristických útocích na americkém území 11. září 2001 stále používají pro své zákroky proti teroristickým skupinám na Blízkém východě.
Aby byla dvojice zákonů skutečně zneplatněna, musí opatření vyjádřit podporu i Sněmovna reprezentantů a podepsat jej prezident Biden. Osud opatření je podle AP ve sněmovně s republikánskou většinou nejistý; všech 30 hlasů proti bylo dnes republikánských. Lídr strany v Senátu Mitch McConnell se vyjádřil proti zneplatnění, jelikož dotyčné zákony o použití vojenské síly se podle něj "přímo vztahují ke hrozbám, kterým nyní USA v Iráku a Sýrii čelí", píše web stanice ABC News.
Bývalý demokratický prezident Barack Obama oficiálně ukončil válku v Iráku v roce 2011, nařídil stažení jednotek ze země a ohlásil "novou fázi vztahů mezi USA a Irákem". Obama nicméně za použití téhož zákona americké jednotky do země poslal znovu o tři roky později do boje s teroristickou organizací Islámský stát (IS), uvádí stanice CBS.
Republikánský exprezident Donald Trump zákon z roku 2002 použil jako součást právního základu pro útok dronem na íránského generála Kásema Solejmáního u bagdádského letiště v roce 2020. Současný prezident Biden v projevech ke Kongresu zákon citoval, ale nepoužil jej jako základ pro žádnou vojenskou operaci.
Válka v Iráku stála Spojené státy život 4487 vojáků a téměř bilion dolarů, podle jiných odhadů kolem 800 miliard dolarů. Koalice vedená USA podnikla 20. března 2003 do Iráku invazi kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponovala zbraněmi hromadného ničení. Tato podezření se však později prokázala být mylnými a válka dodnes nemá jednoznačné opodstatnění. Podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo v Iráku v letech 2003-2011 na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno.
Související

Trump chce zvrátit Obamovo rozhodnutí. Naráží ale i u republikánů

Trump začal sestavovat vládu. Rubia jako šéfa diplomacie posvětili i demokraté
Senát USA , Irák , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera

Exploze osvítily oblohu nad Dauhá. Írán provedl odvetu za americký útok
včera

Trump se ptá, zda slyšel dobře. Ostře reagoval na slova Medveděva o jaderných zbraních
včera

Policie překazila možný útok cizince v Praze. Cílem mělo být hlavní nádraží
včera

Prázdninové počasí nenaváže na závěr června. Rozdíl bude několik stupňů
včera

Zelenskyj měl v Polsku zemřít. Ukrajinci tvrdí, že zmařili atentát
včera

Na Mladoboleslavsku narazil autobus do stromu. Několik lidí se zranilo
včera

Tankery plné ropy se obrací zpět. Svět se po útoku USA obává ekonomických dopadů
včera

Napětí na Blízkém východě roste: Írán a Izrael na sebe dál útočí, USA otevřeně hovoří o změně režimu
včera

"Korunní princ Íránu" se chce ujmout vlády. Reza Pahlaví vyzval svět, aby svrhnul Chameneího
včera

Zelenskyj přijel do Británie jednat s králem, premiérem Starmerem i ukrajinskými vojáky
včera

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom
včera

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem
včera

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku
včera

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek
včera

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci
včera

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové
včera

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo
včera

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza
včera

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě
včera
Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?
Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.
Zdroj: Libor Novák