Americký Senát podpořil zneplatnění zákona, který zemi umožnil válčit v Iráku

ČTK

ČTK

29. března 2023 20:36

Senát USA
Senát USA Foto: Wikipedia

Americký Senát dnes většinou 66 ku 30 hlasům podpořil zneplatnění zákona o použití vojenské síly z roku 2002, který Spojeným státům mimo jiné umožnil vést invazi do Iráku před 20 lety. Zda tak učiní i Sněmovna reprezentantů, je podle agentury AP nejasné. Prezident Joe Biden se již dříve vyslovil pro tento krok. 

Kromě zákona z roku 2002 Senát také podpořil zneplatnění obdobného zákona z roku 1991, který Kongres přijal v roce 1991 před operací Pouštní bouře během války v Perském zálivu.

"Spojené státy, Irák i celý svět se od roku 2002 dramaticky změnily. Je načase, aby s tím šly naše zákony ruku v ruce. Tato (nařízení) již dlouho přežívají svůj účel. Jejich zneplatnění neuškodí našim vojákům v zahraničí ani naší schopnosti dohlížet na bezpečí Američanů," prohlásil před začátkem hlasování lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer.

Senát nicméně odmítl řadu pozměňovacích návrhů, včetně například toho na zneplatnění jiného zákona o použití vojenské síly z roku 2001. Ten USA po teroristických útocích na americkém území 11. září 2001 stále používají pro své zákroky proti teroristickým skupinám na Blízkém východě.

Aby byla dvojice zákonů skutečně zneplatněna, musí opatření vyjádřit podporu i Sněmovna reprezentantů a podepsat jej prezident Biden. Osud opatření je podle AP ve sněmovně s republikánskou většinou nejistý; všech 30 hlasů proti bylo dnes republikánských. Lídr strany v Senátu Mitch McConnell se vyjádřil proti zneplatnění, jelikož dotyčné zákony o použití vojenské síly se podle něj "přímo vztahují ke hrozbám, kterým nyní USA v Iráku a Sýrii čelí", píše web stanice ABC News.

Bývalý demokratický prezident Barack Obama oficiálně ukončil válku v Iráku v roce 2011, nařídil stažení jednotek ze země a ohlásil "novou fázi vztahů mezi USA a Irákem". Obama nicméně za použití téhož zákona americké jednotky do země poslal znovu o tři roky později do boje s teroristickou organizací Islámský stát (IS), uvádí stanice CBS.

Republikánský exprezident Donald Trump zákon z roku 2002 použil jako součást právního základu pro útok dronem na íránského generála Kásema Solejmáního u bagdádského letiště v roce 2020. Současný prezident Biden v projevech ke Kongresu zákon citoval, ale nepoužil jej jako základ pro žádnou vojenskou operaci.

Válka v Iráku stála Spojené státy život 4487 vojáků a téměř bilion dolarů, podle jiných odhadů kolem 800 miliard dolarů. Koalice vedená USA podnikla 20. března 2003 do Iráku invazi kvůli obviněním, že vláda tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna disponovala zbraněmi hromadného ničení. Tato podezření se však později prokázala být mylnými a válka dodnes nemá jednoznačné opodstatnění. Podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo v Iráku v letech 2003-2011 na 162.000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů, a na čtvrt milionu osob bylo zraněno.

před 33 minutami

Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání

Související

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

Více souvisejících

Senát USA ,  Irák ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 3 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 4 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy