VIDEO: Raketa společnosti SpaceX při zkušebním letu explodovala

"Palubní systémy během letu rozpoznaly anomálii, autodestrukční systém proto misi automaticky ukončil," uvedl mluvčí firmy John Taylor. Ujistil, že nikdo nebyl zraněn.

Bližší podrobnosti o povaze zmíněné anomálie mluvčí neposkytl, pouze konstatoval, že zkouška byla mimořádně náročná a při zkoumání mezí rakety zašla dál, než předchozí testy.

Zdroj: YouTube

Společnost SpaceX využívá raket Falcon 9 k vynášení satelitů do kosmu a vesmírnou nákladní lodí Dragon zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vybral SpaceX, spolu se společnostmi Boeing, Sierra Nevada a Blue Origin, k vývoji vesmírné lodi schopné přepravovat na ISS také astronauty.

Kromě starší verze označované jako Falcon 9 v1.0 byla vyvinuta vylepšená a od roku 2013 provozovaná varianta Falcon 9 v1.1. Rovněž se připravuje verze Falcon Heavy, která bude mít pro zvýšení nosnosti další dva pomocné startovací stupně po bocích. Na nízkou dráhu (LEO) ve výšce zhruba 600 km unese 9,9 tun až 53 tun (varianta Heavy). Na geostacionární dráhu (GTO) ve výši 35 500 km vynese 4,9 tuny až 12 tun.

Ve fázi testování se nachází vývoj verze Falcon 9-R, která se podobá variantě Falcon 9 v1.1, ale raketa je schopná přistát a může být znovu využita.

Obyčejné kosmické rakety mají výhodu ve své zdánlivé jednoduchosti, a proto se již po desetiletí objevují návrhy na vícenásobné použití vybraných raketových stupňů. Ostatně už startovací raketové motory Space Shuttle nebo třeba i evropské rakety Ariane 5 měly být používány vícenásobně. Ukázalo se však, že se to nevyplatí. Přeci jen každý stupeň je třeba vylovit, přepravit na výrobní linku, zkontrolovat, naplnit palivem a odeslat na místo startu k montáži na nosič. Jediné co odpadává, je část samotné výroby.

Na konci osmdesátých let chtěli Rusové vybavit startovací boostery superrakety Eněrgija výklopnými křídly a motory pro automatický návrat na přistávací dráhu. K uskutečnění těchto plánů nikdy nedošlo. Eněrgija se stala pohrobkem Sovětského svazu a nakonec letěla jen dvakrát jednorázově. S podobným řešením pak Rusové přišly i u startovacích raketových motorů kosmické rakety Angara, doplňuje diit.cz.