Washington/Priština – Spojené státy americké často čelí kritice za svou agresivní politiku vojenské intervence. Jonathan Marshsall, úspěšný americký spisovatel a novinář zabývající se zahraniční politikou, varuje, že ani Kosovo, které by mělo být příkladem úspěchu této politiky, dnes rozhodně není klidnou demokratickou zemí.
Humanitární intervence
Podle Mashalla dnešní pokračující snaha vrcholných amerických politiků z obou hlavních politických stran zasahovat v cizích státech má své kořeny v roce 1999, kdy pod vedením prezidenta Billa Clintona Spojené státy bombardovaly Srbsko ve snaze podpořit vznik Kosova jako samostatného státu.
Děje se tak podle něj i přesto, že v minulosti Amerika s touto „nenasytnou" politikou opakovaně neuspěla a „vytvořila v Afganistánu, Iráku, Libyi, Sýrii a Jemenu státy, které selhávají."
Dle Marshalla měla akce v Kosovu silnou podporu jako humanitární intervence; postavil se za ni i senátor a současný demokratický prezidentský kandidát Bernie Sanders a jednou z jeho hlavních iniciátorů byla další demokratická prezidentská kandidátka Hilary Clintonová.
Ačkoliv by Kosovo mělo být ukázkovým příkladem úspěšného použití vojenského zásahu jako humanitárního nástroje pro nastolení pořádku, realita je podle Marshalla zcela jiná.
Úspěch se nedostavil
„Kosovo, které stále není téměř polovinou členů OSN uznáno jako samostatný stát a které stále při snaze udržet pořádek spoléhá na 4 600 jednotek NATO, je jen stěží zářným příkladem výhod vojenské intervence. Nezaměstnanost dosahuje 35 % a neustále jsou zde problém s terorismem, zločinem a politickým násilím," uvádí.
V zemi pokračují protesty radikální nacionalistické strany Vetëvendosje, která opakovaně demonstruje proti ústupkům kosovské vlády srbské minoritě. Lidé protestují proti vládě, a to i za použití násilí.
Marshall také varuje, že média ve Spojených státech tyto události sledují jen minimálně. Upozorňuje, že na rozdíl od protestů na Ukrajině, kdy protestující svrhli pro-ruskou vládu, zde lidé protestují proti prozápadní vládě, která se aktivně snaží přiblížit členství v Evropské unii.
Teroristé v čele státu
Současnou situaci Marshall připisuje faktu, že se na vzniku státu podílelo „násilné hnutí za oddělení se v čele s Kosovskou osvobozeneckou armádou (KLA). Tato partyzánská skupina albánských nacionalistů byla tajně podporována německou tajnou službou ve snaze oslabit Srbsko," vysvětluje.
„KLA během bojů vyhnala desetitisíce etnických Srbů z Kosova v rámci etnické čistky, která měla za cíl přinést nezávislost většinové albánské populaci; najímala také islamistické bojovníky – včetně následovníků Usáma bin Ládina – ze Saúdské Arábie, Jemenu, Afghanistánu a dalších zemí," uvádí dále Marshall.
Ačkoliv i samy Spojené státy uznaly, že KLA je teroristickou organizací, jejíž aktivity byly zřejmě financovány obchodem s drogami, nezabránily, aby se po srbské kapitulaci dostali v nově vznikajícím kosovském státu bývalí lídři KLA k moci.
Bývalý politický šéf KLA Hashim Thaçi se tak stal kosovským premiérem a podle zprávy Rady Evropy z roku 2010 „stál v čele mafii podobné skupiny, která ve velkém pašovala drogy, zbraně a lidské orgány po Východní Evropě." Země také čelila mnoha obviněním z korupce.
„Teprve v létě loňského roku pod tlakem ze strany Spojených států a Evropy Kosovský parlament konečně souhlasil s ustanovením speciálního soudu, který by vedl proces s bývalými lídry KLA za válečné zločiny. Tento soud začne fungovat letos v Haagu."
„Jisté je jedno," uvádí na závěr Marshall, „ve jménu této velké ‚humanitární intervence' zemřelo mnoho lidí a mnoho jich stále ještě trpí. Kosovo není Libye ani Sýrie, ale není to ani žádný ukázkový příklad výhod ozbrojené intervence USA."
Související
Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí
NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova
kosovo , USA (Spojené státy americké) , intervence
Aktuálně se děje
včera
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
včera
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
včera
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
včera
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
včera
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
včera
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
včera
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
včera
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
včera
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
včera
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
včera
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
včera
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
včera
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
včera
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
včera
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
včera
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
včera
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
včera
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
včera
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
včera
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák