Ostrá kritika USA: Tohle je velké selhání, tvrdí americký novinář

Washington/Priština – Spojené státy americké často čelí kritice za svou agresivní politiku vojenské intervence. Jonathan Marshsall, úspěšný americký spisovatel a novinář zabývající se zahraniční politikou, varuje, že ani Kosovo, které by mělo být příkladem úspěchu této politiky, dnes rozhodně není klidnou demokratickou zemí.

Humanitární intervence

Podle Mashalla dnešní pokračující snaha vrcholných amerických politiků z obou hlavních politických stran zasahovat v cizích státech má své kořeny v roce 1999, kdy pod vedením prezidenta Billa Clintona Spojené státy bombardovaly Srbsko ve snaze podpořit vznik Kosova jako samostatného státu.

Děje se tak podle něj i přesto, že v minulosti Amerika s touto „nenasytnou" politikou opakovaně neuspěla a „vytvořila v Afganistánu, Iráku, Libyi, Sýrii a Jemenu státy, které selhávají."

Dle Marshalla měla akce v Kosovu silnou podporu jako humanitární intervence; postavil se za ni i senátor a současný demokratický prezidentský kandidát Bernie Sanders a jednou z jeho hlavních iniciátorů byla další demokratická prezidentská kandidátka Hilary Clintonová.

Ačkoliv by Kosovo mělo být ukázkovým příkladem úspěšného použití vojenského zásahu jako humanitárního nástroje pro nastolení pořádku, realita je podle Marshalla zcela jiná.

Úspěch se nedostavil

„Kosovo, které stále není téměř polovinou členů OSN uznáno jako samostatný stát a které stále při snaze udržet pořádek spoléhá na 4 600 jednotek NATO, je jen stěží zářným příkladem výhod vojenské intervence. Nezaměstnanost dosahuje 35 % a neustále jsou zde problém s terorismem, zločinem a politickým násilím," uvádí.

V zemi pokračují protesty radikální nacionalistické strany Vetëvendosje, která opakovaně demonstruje proti ústupkům kosovské vlády srbské minoritě. Lidé protestují proti vládě, a to i za použití násilí.

Marshall také varuje, že média ve Spojených státech tyto události sledují jen minimálně. Upozorňuje, že na rozdíl od protestů na Ukrajině, kdy protestující svrhli pro-ruskou vládu, zde lidé protestují proti prozápadní vládě, která se aktivně snaží přiblížit členství v Evropské unii.

Teroristé v čele státu

Současnou situaci Marshall připisuje faktu, že se na vzniku státu podílelo „násilné hnutí za oddělení se v čele s Kosovskou osvobozeneckou armádou (KLA). Tato partyzánská skupina albánských nacionalistů byla tajně podporována německou tajnou službou ve snaze oslabit Srbsko," vysvětluje.

„KLA během bojů vyhnala desetitisíce etnických Srbů z Kosova v rámci etnické čistky, která měla za cíl přinést nezávislost většinové albánské populaci; najímala také islamistické bojovníky – včetně následovníků Usáma bin Ládina – ze Saúdské Arábie, Jemenu, Afghanistánu a dalších zemí," uvádí dále Marshall.

Ačkoliv i samy Spojené státy uznaly, že KLA je teroristickou organizací, jejíž aktivity byly zřejmě financovány obchodem s drogami, nezabránily, aby se po srbské kapitulaci dostali v nově vznikajícím kosovském státu bývalí lídři KLA k moci.

Bývalý politický šéf KLA Hashim Thaçi se tak stal kosovským premiérem a podle zprávy Rady Evropy z roku 2010 „stál v čele mafii podobné skupiny, která ve velkém pašovala drogy, zbraně a lidské orgány po Východní Evropě." Země také čelila mnoha obviněním z korupce.

„Teprve v létě loňského roku pod tlakem ze strany Spojených států a Evropy Kosovský parlament konečně souhlasil s ustanovením speciálního soudu, který by vedl proces s bývalými lídry KLA za válečné zločiny. Tento soud začne fungovat letos v Haagu."

„Jisté je jedno," uvádí na závěr Marshall, „ve jménu této velké ‚humanitární intervence' zemřelo mnoho lidí a mnoho jich stále ještě trpí. Kosovo není Libye ani Sýrie, ale není to ani žádný ukázkový příklad výhod ozbrojené intervence USA."

Související

Srbský prezident popřel zprávy o hromadění armády podél své hranice s Kosovem

NATO posílá 600 britských vojáků do Kosova

Zálohy budou pomáhat jednotkám NATO KFOR v regionu po ozbrojených střetech minulý týden. Srbský prezident Vučič mezitím popřel, že by shromažďoval vojáky na hranici s Kosovem. Informuje DW s odvoláním na agentury AP a AFP.

Více souvisejících

kosovo USA (Spojené státy americké) intervence

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy