Washington – Nejvyšší představitelé amerických vojenských složek stanuli před americkými senátory, kterým vysvětlovali svou strategii boje proti Islámskému státu, která se opírá o vyzbrojení místních sil, pomoc z Turecka a Saudská Arábie i amerických vojáků v terénu. Část zákonodárců však podle všeho nepřesvědčili. Přepis diskuze připravil server RT.com.
Ministr obrany Ashton Carter a předseda Sboru náčelníků štábu generál Joseph Dunford odpovídali na konci týdne na otázky zástupců senátního výboru pro ozbrojené služby. Hlavním tématem, byl dle očekávání boj proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii.
Carter potvrdil, že teroristická skupina je v defenzívě, ztrácí prý půdu pod nohama. Díky americkým náletům podle něj bylo zabito i několik vysoce postavených vůdců. Ústředním bodem strategie USA byl program vyzbrojování a výcvik místních sil pro pozemní boj. Carter také naléhal na výbor, aby uvolnil dalších 349 milionů dolarů na program s názvem Sekce 1209. Tyto prostředky jsou zablokovány po loňském odhalení o selhání programu.
Ministr obrany argumentoval, že pro zajištění trvalého míru je nutné, aby byly schopny bojovat tamní síly a aby nemusel bojovat někdo místo nich. Zároveň ale vyloučil jakoukoliv spolupráci se syrskou armádou. Předseda výboru John McCain trval na tom, že je „intelektuálně nečestné", aby silou zasahovala většinově americká armáda. Apeloval naopak na fungování nadnárodní armády, kde by Američané tvořili jen malou součást. Carter, který se právě vrátil z návštěvy na Středním východě, však varoval, že ani Saúdská Arábie, ani Turecko neukázaly žádný náznak ochoty zorganizovat takovou sílu.
Senátor Lindsey Graham řekl, že chápe neochotu Turecka, s ohledem na to, že USA vyzbrojují a pomáhají kurdským milicím v Sýrii, které jsou napojeny na skupinu PKK, kterou Ankara i Washington považují za teroristickou organizaci. Graham se také vysmál Carterovi a jeho doufání v to, že vláda v Damašku v nadcházejících měsících odstoupí. Dodal, že „naděje není strategie."
Zaznělo také, že mají Američané v Sýrii i Iráku své vojáky přímo na zemi, v Iráku jich aktuálně působí 3500, zatímco kontingent speciálních sil v Sýrii má být rozšířen šestinásobně - z 50 na 300. Senátor Dan Sullivan kritizoval Bílý dům, který trvá na tom, že vojáci nepůsobí v „bojové roli". Tvrdí, že tímto se pouze snižuje „oběť vojáků a jejich rodin". „Tito lidé jsou v boji, a myslím, že to musíme jasně říci," odpověděl Carter.
Senátor Tim Kaine poukazoval na právní problematiku přítomnosti armády USA v Sýrii. Poukázal na to, že zatímco Washington byl do Iráku pozván vládou v Bagdádu, žádná taková výzva z Damašku nepřišla. Právníci Pentagonu mu však řekli, že „právní základ pro to, co děláme, existuje jak v domácím, tak i mezinárodním právu. Carter dodal, že USA bojuje s teroristy a snaží se „obnovit pořádek a slušnost." Kaine však namítal, že dobré úmysly nejsou omluvou pro porušení něčí suverenity.
Několik zákonodárců se také zajímalo o vyhlídky na změnu režimu v Damašku. Senátor Roger Wicker tvrdil, že syrská vláda, nikoli IS, je zodpovědná za většinu civilních obětí, a zeptal se, proč se Američany vedená koalice zaměřila také na syrské letectvo. „My jsme nevyhlásili válku syrskému režimu, pane," odpověděl mu generál Dunford.
„Nevzali jsme si za úkol změnu tohoto režimu silou," řekl Carter a dodal, že strategií USA bylo nechat Rusko, aby přesvědčilo syrského prezidenta Bašára Asada k rezignaci, aby se zbývající syrská vláda mohla dohodnout s umírněnou opozicí, kterou USA podporují.
Související
Uvalte další sankce na Rusko, volají republikáni i demokraté kvůli chemickému útoku v Sýrii
Carter: Střelu KLDR bychom sestřelili
Ashton Carter , Americká armáda (U.S. ARMY) , Sýrie
Aktuálně se děje
před 43 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák