Šéfa Pentagonu grilovali kvůli Sýrii a Iráku. Padaly hodně ostré otázky, podívejte se sami

Washington – Nejvyšší představitelé amerických vojenských složek stanuli před americkými senátory, kterým vysvětlovali svou strategii boje proti Islámskému státu, která se opírá o vyzbrojení místních sil, pomoc z Turecka a Saudská Arábie i amerických vojáků v terénu. Část zákonodárců však podle všeho nepřesvědčili. Přepis diskuze připravil server RT.com.

Ministr obrany Ashton Carter a předseda Sboru náčelníků štábu generál Joseph Dunford odpovídali na konci týdne na otázky zástupců senátního výboru pro ozbrojené služby. Hlavním tématem, byl dle očekávání boj proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii.

Carter potvrdil, že teroristická skupina je v defenzívě, ztrácí prý půdu pod nohama. Díky americkým náletům podle něj bylo zabito i několik vysoce postavených vůdců. Ústředním bodem strategie USA byl program vyzbrojování a výcvik místních sil pro pozemní boj. Carter také naléhal na výbor, aby uvolnil dalších 349 milionů dolarů na program s názvem Sekce 1209. Tyto prostředky jsou zablokovány po loňském odhalení o selhání programu.

Ministr obrany argumentoval, že pro zajištění trvalého míru je nutné, aby byly schopny bojovat tamní síly a aby nemusel bojovat někdo místo nich. Zároveň ale vyloučil jakoukoliv spolupráci se syrskou armádou. Předseda výboru John McCain trval na tom, že je „intelektuálně nečestné", aby silou zasahovala většinově americká armáda. Apeloval naopak na fungování nadnárodní armády, kde by Američané tvořili jen malou součást. Carter, který se právě vrátil z návštěvy na Středním východě, však varoval, že ani Saúdská Arábie, ani Turecko neukázaly žádný náznak ochoty zorganizovat takovou sílu.

Senátor Lindsey Graham řekl, že chápe neochotu Turecka, s ohledem na to, že USA vyzbrojují a pomáhají kurdským milicím v Sýrii, které jsou napojeny na skupinu PKK, kterou Ankara i Washington považují za teroristickou organizaci. Graham se také vysmál Carterovi a jeho doufání v to, že vláda v Damašku v nadcházejících měsících odstoupí. Dodal, že „naděje není strategie."

Zaznělo také, že mají Američané v Sýrii i Iráku své vojáky přímo na zemi, v Iráku jich aktuálně působí 3500, zatímco kontingent speciálních sil v Sýrii má být rozšířen šestinásobně - z 50 na 300. Senátor Dan Sullivan kritizoval Bílý dům, který trvá na tom, že vojáci nepůsobí v „bojové roli". Tvrdí, že tímto se pouze snižuje „oběť vojáků a jejich rodin". „Tito lidé jsou v boji, a myslím, že to musíme jasně říci," odpověděl Carter.

Senátor Tim Kaine poukazoval na právní problematiku přítomnosti armády USA v Sýrii. Poukázal na to, že zatímco Washington byl do Iráku pozván vládou v Bagdádu, žádná taková výzva z Damašku nepřišla. Právníci Pentagonu mu však řekli, že „právní základ pro to, co děláme, existuje jak v domácím, tak i mezinárodním právu. Carter dodal, že USA bojuje s teroristy a snaží se „obnovit pořádek a slušnost." Kaine však namítal, že dobré úmysly nejsou omluvou pro porušení něčí suverenity.

Několik zákonodárců se také zajímalo o vyhlídky na změnu režimu v Damašku. Senátor Roger Wicker tvrdil, že syrská vláda, nikoli IS, je zodpovědná za většinu civilních obětí, a zeptal se, proč se Američany vedená koalice zaměřila také na syrské letectvo. „My jsme nevyhlásili válku syrskému režimu, pane," odpověděl mu generál Dunford.

„Nevzali jsme si za úkol změnu tohoto režimu silou," řekl Carter a dodal, že strategií USA bylo nechat Rusko, aby přesvědčilo syrského prezidenta Bašára Asada k rezignaci, aby se zbývající syrská vláda mohla dohodnout s umírněnou opozicí, kterou USA podporují.

Související

Ashton Carter, americký ministr obrany

Carter: Střelu KLDR bychom sestřelili

Washington - Spojené státy jsou připravené v případě nutnosti sestřelit severokorejskou balistickou střelu namířenou na jejich území. Uvedl to americký ministr obrany Ash Carter na poslední tiskové konferenci ve funkci. Dosavadní reakce USA na hackerské útoky z Ruska, které podle tajných služeb ovlivnily průběh prezidentských voleb, jsou podle Cartera pouze začátkem odvetných opatření.

Více souvisejících

Ashton Carter Americká armáda (U.S. ARMY) Sýrie

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy