Napůl člověk, napůl prase? Kontroverzní výzkum slaví úspěch

Washington – Nedostatek dárců pro lidi, kteří nutně potřebují transplantaci některého orgánu, patří k hlavním problémům současné lékařské vědy. Vědci z Kalifornské univerzity v Davidu se proto snaží za použití kmenových buněk vypěstovat lidské orgány v prasatech. Informoval o tom deník The Guardian.

Lidsko-prasečí embryo

Cílem výzkumu a experimentů vědců je za použití lidských kmenových buněk a prasečího DNA upravit embrya prasat tak, aby v jejich těle vyrostly lidské orgány. Tím by se měl vyřešit problém s nedostatkem dárců.

Nyní vědci hlásí, že se jim úspěšně podařilo vytvořit embrya, která jsou částečně lidmi a částečně prasaty. Tato embrya nechali růst po dobu 28 dní, než experiment ukončili a provedli důkladnou analýzu tkání.

Vědci se domnívají, že by takto modifikovaná prasata vypadala a chovala se stejně, jako kterékoliv jiné prase, ale díky orgánům, které by v nich vyrostly, by mohla zachraňovat životy.

Lidská prasata?

Jak ale deník připomíná, kontroverzní podstata těchto experimentů už v minulosti vedla úřady k tomu, aby se k tomuto výzkumu stavěly spíše odmítavě. Americký Národní institut zdraví minulý rok v září uvedl, že dokud nebude vědět více o možných dopadech pokusů, odmítá výzkum těchto takzvaných chimér podporovat.

Obává se totiž, že by přítomnost lidských buněk v těle zvířete mohl ovlivnit mozek, což by následně mohlo mít dopad na chování zvířat, které by dokonce mohlo být více lidské.

Profesor Pablo Ross, biolog, který se soustředí na reprodukci a který tento výzkum vede, ale na tyto obavy odvětil, že je jen „velmi malá možnost toho, že by mohl vyrůst lidský mozek".

Orgány lepší než od lidí

Peter Stevenson z organizace Compassion in World Farming k výzkumu uvedl: „Jsem nervózní ohledně vytváření nových zdrojů zvířecího utrpení. Zkusme nejdříve přimět co nejvíce lidí, aby darovali orgány. Pokud i potom budeme mít nedostatek, můžeme zvážit využití prasat, ale zato bychom měli snížit konzumaci jejich masa, aby nedošlo k celkovému zvýšení počtu prasat, které jsou využívány k lidským účelům."

Profesor Ross se ale domnívá, že prasata jsou pro tyto účely perfektními kandidáty. „Doufáme, že se prasečí embryo vyvine normálně, ale slinivka břišní bude tvořena téměř výhradně lidskými buňkami, takže by mohla být kompatibilní s pacientem na transplantaci."

Profesor Walter Low z katedry neurochirurgie Minnesotské univerzity upřesnil, že výzkumníci nechtějí skončit u slinivky – v budoucnu by se mohli pokusit v prasatech vypěstovat i srdce, ledviny, játra, plíce a rohovky.

Profesor George Church, který v minulosti vedl podobný výzkum, pak vysvětlil, že použití chimér má mnohé výhody. „Otevírá to možnosti nejenom transplantace od prasat lidem, ale i představu, že lze prasečí orgán vylepšit. Genová editace by mohla zajistit, že tyto orgány budou velmi čisté, dostupné a zdravé, takže by mohly být lepší než orgány od lidských dárců," vysvětlil.

Související

OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

Více souvisejících

Vědci dárcovství orgánů Zvířata

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 4 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?

Na streamovací platformě Canal+ můžete zhlédnout českou minisérii Dcera národa, která se ve svěžím formátu navrací k životu Zdenky Havlíčkové – dcery takřka mytologizovaného literáta Karla Havlíčka Borovského.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy