Napůl člověk, napůl prase? Kontroverzní výzkum slaví úspěch

Washington – Nedostatek dárců pro lidi, kteří nutně potřebují transplantaci některého orgánu, patří k hlavním problémům současné lékařské vědy. Vědci z Kalifornské univerzity v Davidu se proto snaží za použití kmenových buněk vypěstovat lidské orgány v prasatech. Informoval o tom deník The Guardian.

Lidsko-prasečí embryo

Cílem výzkumu a experimentů vědců je za použití lidských kmenových buněk a prasečího DNA upravit embrya prasat tak, aby v jejich těle vyrostly lidské orgány. Tím by se měl vyřešit problém s nedostatkem dárců.

Nyní vědci hlásí, že se jim úspěšně podařilo vytvořit embrya, která jsou částečně lidmi a částečně prasaty. Tato embrya nechali růst po dobu 28 dní, než experiment ukončili a provedli důkladnou analýzu tkání.

Vědci se domnívají, že by takto modifikovaná prasata vypadala a chovala se stejně, jako kterékoliv jiné prase, ale díky orgánům, které by v nich vyrostly, by mohla zachraňovat životy.

Lidská prasata?

Jak ale deník připomíná, kontroverzní podstata těchto experimentů už v minulosti vedla úřady k tomu, aby se k tomuto výzkumu stavěly spíše odmítavě. Americký Národní institut zdraví minulý rok v září uvedl, že dokud nebude vědět více o možných dopadech pokusů, odmítá výzkum těchto takzvaných chimér podporovat.

Obává se totiž, že by přítomnost lidských buněk v těle zvířete mohl ovlivnit mozek, což by následně mohlo mít dopad na chování zvířat, které by dokonce mohlo být více lidské.

Profesor Pablo Ross, biolog, který se soustředí na reprodukci a který tento výzkum vede, ale na tyto obavy odvětil, že je jen „velmi malá možnost toho, že by mohl vyrůst lidský mozek".

Orgány lepší než od lidí

Peter Stevenson z organizace Compassion in World Farming k výzkumu uvedl: „Jsem nervózní ohledně vytváření nových zdrojů zvířecího utrpení. Zkusme nejdříve přimět co nejvíce lidí, aby darovali orgány. Pokud i potom budeme mít nedostatek, můžeme zvážit využití prasat, ale zato bychom měli snížit konzumaci jejich masa, aby nedošlo k celkovému zvýšení počtu prasat, které jsou využívány k lidským účelům."

Profesor Ross se ale domnívá, že prasata jsou pro tyto účely perfektními kandidáty. „Doufáme, že se prasečí embryo vyvine normálně, ale slinivka břišní bude tvořena téměř výhradně lidskými buňkami, takže by mohla být kompatibilní s pacientem na transplantaci."

Profesor Walter Low z katedry neurochirurgie Minnesotské univerzity upřesnil, že výzkumníci nechtějí skončit u slinivky – v budoucnu by se mohli pokusit v prasatech vypěstovat i srdce, ledviny, játra, plíce a rohovky.

Profesor George Church, který v minulosti vedl podobný výzkum, pak vysvětlil, že použití chimér má mnohé výhody. „Otevírá to možnosti nejenom transplantace od prasat lidem, ale i představu, že lze prasečí orgán vylepšit. Genová editace by mohla zajistit, že tyto orgány budou velmi čisté, dostupné a zdravé, takže by mohly být lepší než orgány od lidských dárců," vysvětlil.

Související

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.
OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

Více souvisejících

Vědci dárcovství orgánů Zvířata

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy