USA tajně udělily výjimku iránskému jadernému programu? Zbrojní inspektor vznesl závažné obvinění

Washington - Bývalý zbrojní inspektor Organizace spojených národů obvinil Spojené státy a další země, že umožnily Íránu výjimky z omezení jeho jaderného programu.

Deník Shopaholičky

Připomínky se objevily po zprávě Istitutu pro vědu a mezinárodní bezpečnost se sídlem ve Washingtonu. V ní se tvrdí, že USA a další země umožnily Teheránu výjimku v některých aspektech omezení jaderného programu, čímž mu bylo umožněno získat úlevy od ekonomických sankcí, které na něj byly uvaleny na začátku tohoto roku. Prezident Institutu a autor zmíněné studie David Albright, který byl často osočován ze skepticismu ohledně zmíněné problematiky uvedl, že jeho fakta se opírají o rozhovory s vládními úředníky, které ovšem odmítl jmenovitě uvést.

Údajné výjimky zahrnují možnost, aby Írán překračoval limity u nízko obohaceného uranu (low-enriched uranium, LEU), kterého je po obohacení možné využít při výrobě jaderných zbraní - proto jsou zásoby LEU pečlivě sledovány. Podle studie výjimku povolila organizace Joint Commission, která měla na dodržování sankcí dohlížet. "Organizace a její utajené rozhodování riskuje zvýhodňování pozice Íránu, protože se systematicky snaží oslabit sankce proti němu namířené," uvádí se ve studii.

Zástupci Republikánské strany včetně senátora státu Ohio Roba Portmana a Steve Scalisea (Lousiana) zprávy okamžitě využili, aby označili postup Obamovy administrativy za "alarmující" příklad utajování skutečností před americkou veřejností. 

Kabinet prezidenta pochopitelně kategoricky popřel, že by se něco podobného dopustil. Dohoda s Íránem, známá jako Joint Comprehensive Plan of Action (Společný akční plán, JCPOA), má nastavený limit 300 kg LEU a podle vyjádření mluvčího ministra zahraničí Johna Kirbyho "... nedošlo k uvolnění omezení a k žádným dalším výjimkám. Írán dodržuje veškeré předepsané dohody."

Proti tomu stojí údaje obsažené v Albrightově zprávě, podle níž má Írán k dispozici 19 radioaktivních zařízení, které přesahují určenou velikost obsaženou v dohodě. Tyto "horké buňky" jsou určeny pro manipulaci s radioaktivním materiálem a podle zprávy "mohou být zneužity pro práci s plutoniem". Podle Kirbyho však Írán tyto větší komory využívá přesně podle stanovených dohod JCPOA. "Všechny závazky jsou v naprostém souladu," potvrdil mluvčí ministra zahraničí výrok prezidentovy administrativy.

(zdroj: The Washington Post)

Otázka íránského jaderného programu se několikrát stala veřejným tématem a Albright nabídl kritiku několika bodů dohody, ale ani nepotvrdil či nevyvrátil, že došlo k jejich porušení. Jeho práce pouze došla k závěru, že výjimky poskytnuté Íránu mohly zemi umožnit zmírnění dopadu ekonomických sankcí.

"Možná je proto příliš přehnané hovořit o utajovaných výjimkách," domnívá se ředitelka apolitického sdružení Arms Control Association Kelsey Davenport. Rovněž připouští, že JCPOA jako nezbytný komponent ke komplexní dohodě má řadu technických nedostatků: "Tato komise byla vytvořena s cílem zavádět a dohlížet na pokusy obcházení limitů dohody a technických aspektů," dodává ředitelka.

Experti tvrdí, že na společné komisi není nic tajného - je tvořena hlavními mocnostmi, které podepsaly dohodu s Teheránem a vypracovala detaily o jejím naplnění a posléze ji předložila Kongresu. Jenže je tu například dohoda z roku 2003, podle níž se Libye měla vzdát svých jaderných zbraní - ta nebyla nikdy zveřejněna a podle dohody zbrojních gigantů byly klíčové body tajné nebo utajované. "Každá smlova týkající se jaderných zbraní má své tajné dodatky. Pokud by se o nukleárních otázkách jednotlivých zemí jednalo před televizními kamerami, tak žádná jaderná dohoda nebude," prohlásil Jim Walsh, vědecký pracovník bezpečnostních studií Institutu v Massachusetts.

Zpráva naznačuje, že Obamova administrativa měla více informací o detailech dohody, o tom je přesvědčen jak Albright, tak i další odborníci z akademických kruhů. Pokud to tak je, bude muset Bílý dům čelit kritice týkající se řízení své public relations, ale zároveň nepůjde vysloveně o "tajné" paktování s Íránem a porušení ducha dohody, jak se vyjádřil Richard Nephew, zástupce amerického týmu dohlížející na správnost dodržování dohody a pracovník centra pro globální energetiku z University Columbia. "Na celém případu není nic závažného, snad jen že nebyl informován Kongres. Ale v tom lze těžko spatřovat něco odsouzeníhodného."

Deník Shopaholičky

Související

Washngton D.C.

Do Washingtonu dorazila Trumpem povolaná Národní garda

Po příjezdu Národní gardy do Washingtonu DC se primátorka Muriel Bowserová zavázala, že bude s federální vládou „pracovat bok po boku“. Prezident Donald Trump nasadil jednotky Národní gardy poté, co převzal kontrolu nad městskou policií, a to i přesto, že míra násilné kriminality ve městě je na třicetiletém minimu. Tento krok vyvolává u demokratů obavy, že se podobný scénář odehraje i v dalších amerických městech.
Prezident Trump

Trump povolává do Washingtonu národní gardu. Ráno vyzval bezdomovce, aby opustili město

Prezident USA Donald Trump v pondělí oznámil, že přebírá kontrolu nad Metropolitním policejním oddělením (MPDC) ve Washingtonu, D.C. a nasadí do města Národní gardu. Tyto kroky podle něj směřují k obnovení pořádku v hlavním městě. Na tiskové konferenci v Bílém domě Trump uvedl, že se formálně odvolává na článek 740 zákona o místní samosprávě (Home Rule Act) a umisťuje MPDC pod přímou federální kontrolu. Jeho rozhodnutí je reakcí na to, co označil za situaci „vymykající se kontrole“.

Více souvisejících

Washington, D.C., USA Barack Obama Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen

Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti. 

před 1 hodinou

Důchody

Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad

Důchody budou od ledna po pravidelné valorizaci vypláceny v nové výši, ale nejde o jedinou změnu. Česká správa sociálního zabezpečení od ledna na základě změny zákona přestává automaticky zasílat valorizační oznámení v listinné podobě. Změna směřuje k modernizaci a zefektivnění komunikace s klienty a ke snížení množství listinných dokumentů. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Patrik Hezucký

Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký

Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí. 

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých

Německý parlament schválil zavedení dobrovolné vojenské služby ve snaze posílit národní bezpečnost v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Podle BBC jde o zásadní změnu v přístupu Berlína k armádě, která by se podle kancléře Friedricha Merze měla stát nejsilnějším konvenčním vojskem v Evropě. 

před 5 hodinami

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 7 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 7 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 7 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 10 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 13 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 13 hodinami

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy