ROZHOVOR | Humor Clintonové? Nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný, říká politolog

ROZHOVOR - Ve Spojených státech se uskutečnila první televizní debata amerických prezidentských kandidátů, demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa. Podle prvních anket si lépe vedla demokratka, ale jak upozorňuje politolog doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. z Katedry politologie Masarykovy univerzity, naznačuje to především to, že měla lepší přípravu než její soupeř.

Podle stanice CNN vyhrála první předvolební debatu demokratická kandidátka Hillary Clintonová, která zahnala republikánského kandidáta Donalda Trumpa do defenzívy. Znamená to, že má o politice větší přehled než Trump, nebo že je lepší řečník?

Znamená to především, že měla na debatu lepší přípravu. Debaty nejsou spontánní událost, kandidáti se na ně připravují se svými týmy, testují některé argumenty na menších vzorcích voličů, cvičně se debatuje proti sparingpartnerům, kteří napodobují soupeře. Výsledný střet je produkt více či méně profesionální práce většího množství lidí, jen drobně ovlivněný výkonem moderátora debaty.

Sázkové kanceláře po debatě zvýšily rating Clintonové. Podle stobodové stupnice kanceláře PredictIt dosahují šance demokratické kandidátky na vítězství 69 procent, naděje Trumpa jen 31 procent. Dá se říci, nakolik tyto kurzy zachycují nálady v USA?

Ano, v jejich pozadí jsou obvykle data z několika desítek či stovek na sobě nezávislých průzkumů. Ale je důležité zdůraznit, že jde o šance vyhrát volby, ne o podporu mezi voliči. Neříká se nic jiného, že pokud by teď šli lidé volit, jsou šance takové, že skoro ve čtyřech případech z desíti by vyhrál Trump, zatímco ve zbytku Clintonová, čili souboj je stále dost otevřený.

Debata byla členěna dle témat do šesti skupin. Dá se říci, která probíraná témata jsou vnímána jako hlavní? Je nějaká otázka, která Američany zajímá v porovnání s ostatními nejvíce?

Jsou těmi, o kterých se nejvíce mluví v kampaních, v médiích, souvisí s aktuální politickou situací, případně s těmi nejodvážnějšími plány, či největšími přešlapy, které jsou zatím s kandidáty spojeny. Historicky se ukazovalo, že americké voliče nejvíce zajímá stav americké ekonomiky, to je ale v těchto volbách jednak zpochybněno aktuálními problémy s vnitřní bezpečností USA a také zvýšeným zájmem o osobnosti obou kandidátů.

Clintonová prokázala v debatě i smysl pro humor, který má odlišný oproti tomu, jaký užívá Trump. Který z nich je po této stránce Američanům sympatičtější?

To nevím, mně osobně přijde humor Clintonové nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný. Ale ani humor není spontánní produkt, je volen tak, aby se pokud možno líbil skupinám voličů, které kandidáta volí, či potenciálně jeho volbu zvažují.

Jaký vliv by měla Clintonová jako prezidentka z pohledu střední Evropy?

Asi podobný jako Barack Obama - náš region a asi ani Evropa by pro USA nebyl velkou prioritou, vztahy by ale zůstaly korektní.

Dá se říci, komu by naopak hrálo do karet, kdyby se prezidentem stal Trump?

Trump by se asi více snažil definovat vztahy USA s dalšími velmocemi jako Čína nebo Rusko. Evropa – možná s výjimkou Británie - by pro něj byla příkladem politiky, jaká nemá být. Těžko čekat, že by se politikům jako je Miloš Zeman nebo Viktor Orbán, kteří Trumpa podporují, dostalo od něj něčeho více, než rétorické pochvaly.

Velkým tématem posledních dní a několika týdnů byl také zdravotní stav Clintonové. Mluvilo se dokonce o tom, že její klopýtnutí na akci u příležitosti vzpomínky na útok z 11. září 2001, jí může zavřít cestu do Bílého domu. Opravdu Američané kladou takový důraz na zdraví politiků?

Ano, kladou velký důraz, a v zemích, kde má prezident takové pravomoci a zároveň možnosti ovlivnit běh věcí, jako v USA, je to zcela legitimní důraz, protože dobré zdraví je jednou ze základních kvalifikací k výkonu politického úřadu. Několik málo studií, které k tomu existují, i ukazuje, že zdraví kandidáta v USA skutečně ovlivňuje volební rozhodování.

Zatímco Clintonová se politicky angažuje už roky, Trump se do popředí dostal zřejmě zejména díky financím, čímž připomíná ministra financí Andreje Babiše. Jak běžná je tato praxe ve Spojených státech?

Není úplně výjimečná, např. i předchozí kandidát republikánů, Mitt Romney, má podobný původ, byť větší předchozí zkušenost s politickými funkcemi. Trumpa od předchozích kandidátů neodlišuje ani tak to, čím je, ale tím, co říká. Své bohatství jen vystavuje, s výjimkou svého daňového přiznání, více na odiv.

Může mu pomoci nebo naopak uškodit prakticky nulová politická minulost?

Může mu uškodit v tom, že občas podceňuje úlohu politického personálu (profesionálních konzultantů a štábu) v kampani, naopak mu pomáhá v tom, že pozice mimo dosavadní establishment mu autentičtěji umožňuje vést přesně takovou kampaň, jakou vede.

Oba kandidáti za sebou mají i černé stíny minulosti. Hraje se na ně v amerických volbách? Například u nás je před volbami minulost politiků také propírána, nezdá se ale, že by měla na rozhodnutí voličů nějaký vliv. Nebo je to je to jinak?

Určitě mají vliv, pokud se je povede zarámovat do nějaké obecnější kategorie, kterou voliči rádi spojují s prezidentským úřadem, jako je integrita, upřímnost nebo vůdcovství. Ukázat skrze konkrétní událost, že některý z kandidátů tyto vlastnosti postrádá, je jedním z hlavních cílů kampaně jeho soupeře. To lze vidět i v tom, jak často kandidáti o svém soupeři používají frází, že „nemá na to/nehodí se na to být prezident".

Může proběhlá debata výrazně změnit vnímání Američanů a následné průzkumy preferencí?

Ano, to určitě může, debaty jsou v dnešní době internetu a sociálních médií poslední relikt klasického žurnalismu, který přitahuje masovou pozornost. Pokud žádný z kandidátů neudělá v debatě dramatickou chybu, je ovšem výkyv obvykle poměrně malý v řádu několika procent a krátkodobý - postupně ho překryjí, či se s ním propojí další události, debata navíc žije vlastním životem, je různě komentována a interpretována, odpovědi kandidátů vyvolávají další otázky a to vše může volební kampaň ovlivnit více.

Díky za rozhovor.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Roman Chytilek (politolog) Prezident USA

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

24. února 2026 19:42

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy