ROZHOVOR | Humor Clintonové? Nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný, říká politolog

ROZHOVOR - Ve Spojených státech se uskutečnila první televizní debata amerických prezidentských kandidátů, demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa. Podle prvních anket si lépe vedla demokratka, ale jak upozorňuje politolog doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. z Katedry politologie Masarykovy univerzity, naznačuje to především to, že měla lepší přípravu než její soupeř.

Podle stanice CNN vyhrála první předvolební debatu demokratická kandidátka Hillary Clintonová, která zahnala republikánského kandidáta Donalda Trumpa do defenzívy. Znamená to, že má o politice větší přehled než Trump, nebo že je lepší řečník?

Znamená to především, že měla na debatu lepší přípravu. Debaty nejsou spontánní událost, kandidáti se na ně připravují se svými týmy, testují některé argumenty na menších vzorcích voličů, cvičně se debatuje proti sparingpartnerům, kteří napodobují soupeře. Výsledný střet je produkt více či méně profesionální práce většího množství lidí, jen drobně ovlivněný výkonem moderátora debaty.

Sázkové kanceláře po debatě zvýšily rating Clintonové. Podle stobodové stupnice kanceláře PredictIt dosahují šance demokratické kandidátky na vítězství 69 procent, naděje Trumpa jen 31 procent. Dá se říci, nakolik tyto kurzy zachycují nálady v USA?

Ano, v jejich pozadí jsou obvykle data z několika desítek či stovek na sobě nezávislých průzkumů. Ale je důležité zdůraznit, že jde o šance vyhrát volby, ne o podporu mezi voliči. Neříká se nic jiného, že pokud by teď šli lidé volit, jsou šance takové, že skoro ve čtyřech případech z desíti by vyhrál Trump, zatímco ve zbytku Clintonová, čili souboj je stále dost otevřený.

Debata byla členěna dle témat do šesti skupin. Dá se říci, která probíraná témata jsou vnímána jako hlavní? Je nějaká otázka, která Američany zajímá v porovnání s ostatními nejvíce?

Jsou těmi, o kterých se nejvíce mluví v kampaních, v médiích, souvisí s aktuální politickou situací, případně s těmi nejodvážnějšími plány, či největšími přešlapy, které jsou zatím s kandidáty spojeny. Historicky se ukazovalo, že americké voliče nejvíce zajímá stav americké ekonomiky, to je ale v těchto volbách jednak zpochybněno aktuálními problémy s vnitřní bezpečností USA a také zvýšeným zájmem o osobnosti obou kandidátů.

Clintonová prokázala v debatě i smysl pro humor, který má odlišný oproti tomu, jaký užívá Trump. Který z nich je po této stránce Američanům sympatičtější?

To nevím, mně osobně přijde humor Clintonové nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný. Ale ani humor není spontánní produkt, je volen tak, aby se pokud možno líbil skupinám voličů, které kandidáta volí, či potenciálně jeho volbu zvažují.

Jaký vliv by měla Clintonová jako prezidentka z pohledu střední Evropy?

Asi podobný jako Barack Obama - náš region a asi ani Evropa by pro USA nebyl velkou prioritou, vztahy by ale zůstaly korektní.

Dá se říci, komu by naopak hrálo do karet, kdyby se prezidentem stal Trump?

Trump by se asi více snažil definovat vztahy USA s dalšími velmocemi jako Čína nebo Rusko. Evropa – možná s výjimkou Británie - by pro něj byla příkladem politiky, jaká nemá být. Těžko čekat, že by se politikům jako je Miloš Zeman nebo Viktor Orbán, kteří Trumpa podporují, dostalo od něj něčeho více, než rétorické pochvaly.

Velkým tématem posledních dní a několika týdnů byl také zdravotní stav Clintonové. Mluvilo se dokonce o tom, že její klopýtnutí na akci u příležitosti vzpomínky na útok z 11. září 2001, jí může zavřít cestu do Bílého domu. Opravdu Američané kladou takový důraz na zdraví politiků?

Ano, kladou velký důraz, a v zemích, kde má prezident takové pravomoci a zároveň možnosti ovlivnit běh věcí, jako v USA, je to zcela legitimní důraz, protože dobré zdraví je jednou ze základních kvalifikací k výkonu politického úřadu. Několik málo studií, které k tomu existují, i ukazuje, že zdraví kandidáta v USA skutečně ovlivňuje volební rozhodování.

Zatímco Clintonová se politicky angažuje už roky, Trump se do popředí dostal zřejmě zejména díky financím, čímž připomíná ministra financí Andreje Babiše. Jak běžná je tato praxe ve Spojených státech?

Není úplně výjimečná, např. i předchozí kandidát republikánů, Mitt Romney, má podobný původ, byť větší předchozí zkušenost s politickými funkcemi. Trumpa od předchozích kandidátů neodlišuje ani tak to, čím je, ale tím, co říká. Své bohatství jen vystavuje, s výjimkou svého daňového přiznání, více na odiv.

Může mu pomoci nebo naopak uškodit prakticky nulová politická minulost?

Může mu uškodit v tom, že občas podceňuje úlohu politického personálu (profesionálních konzultantů a štábu) v kampani, naopak mu pomáhá v tom, že pozice mimo dosavadní establishment mu autentičtěji umožňuje vést přesně takovou kampaň, jakou vede.

Oba kandidáti za sebou mají i černé stíny minulosti. Hraje se na ně v amerických volbách? Například u nás je před volbami minulost politiků také propírána, nezdá se ale, že by měla na rozhodnutí voličů nějaký vliv. Nebo je to je to jinak?

Určitě mají vliv, pokud se je povede zarámovat do nějaké obecnější kategorie, kterou voliči rádi spojují s prezidentským úřadem, jako je integrita, upřímnost nebo vůdcovství. Ukázat skrze konkrétní událost, že některý z kandidátů tyto vlastnosti postrádá, je jedním z hlavních cílů kampaně jeho soupeře. To lze vidět i v tom, jak často kandidáti o svém soupeři používají frází, že „nemá na to/nehodí se na to být prezident".

Může proběhlá debata výrazně změnit vnímání Američanů a následné průzkumy preferencí?

Ano, to určitě může, debaty jsou v dnešní době internetu a sociálních médií poslední relikt klasického žurnalismu, který přitahuje masovou pozornost. Pokud žádný z kandidátů neudělá v debatě dramatickou chybu, je ovšem výkyv obvykle poměrně malý v řádu několika procent a krátkodobý - postupně ho překryjí, či se s ním propojí další události, debata navíc žije vlastním životem, je různě komentována a interpretována, odpovědi kandidátů vyvolávají další otázky a to vše může volební kampaň ovlivnit více.

Díky za rozhovor.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Roman Chytilek (politolog) Prezident USA

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

před 6 hodinami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

před 8 hodinami

včera

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

včera

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

včera

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

včera

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

včera

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

včera

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

včera

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy