ROZHOVOR - Ve Spojených státech se uskutečnila první televizní debata amerických prezidentských kandidátů, demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa. Podle prvních anket si lépe vedla demokratka, ale jak upozorňuje politolog doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. z Katedry politologie Masarykovy univerzity, naznačuje to především to, že měla lepší přípravu než její soupeř.
Podle stanice CNN vyhrála první předvolební debatu demokratická kandidátka Hillary Clintonová, která zahnala republikánského kandidáta Donalda Trumpa do defenzívy. Znamená to, že má o politice větší přehled než Trump, nebo že je lepší řečník?
Znamená to především, že měla na debatu lepší přípravu. Debaty nejsou spontánní událost, kandidáti se na ně připravují se svými týmy, testují některé argumenty na menších vzorcích voličů, cvičně se debatuje proti sparingpartnerům, kteří napodobují soupeře. Výsledný střet je produkt více či méně profesionální práce většího množství lidí, jen drobně ovlivněný výkonem moderátora debaty.
Sázkové kanceláře po debatě zvýšily rating Clintonové. Podle stobodové stupnice kanceláře PredictIt dosahují šance demokratické kandidátky na vítězství 69 procent, naděje Trumpa jen 31 procent. Dá se říci, nakolik tyto kurzy zachycují nálady v USA?
Ano, v jejich pozadí jsou obvykle data z několika desítek či stovek na sobě nezávislých průzkumů. Ale je důležité zdůraznit, že jde o šance vyhrát volby, ne o podporu mezi voliči. Neříká se nic jiného, že pokud by teď šli lidé volit, jsou šance takové, že skoro ve čtyřech případech z desíti by vyhrál Trump, zatímco ve zbytku Clintonová, čili souboj je stále dost otevřený.
Debata byla členěna dle témat do šesti skupin. Dá se říci, která probíraná témata jsou vnímána jako hlavní? Je nějaká otázka, která Američany zajímá v porovnání s ostatními nejvíce?
Jsou těmi, o kterých se nejvíce mluví v kampaních, v médiích, souvisí s aktuální politickou situací, případně s těmi nejodvážnějšími plány, či největšími přešlapy, které jsou zatím s kandidáty spojeny. Historicky se ukazovalo, že americké voliče nejvíce zajímá stav americké ekonomiky, to je ale v těchto volbách jednak zpochybněno aktuálními problémy s vnitřní bezpečností USA a také zvýšeným zájmem o osobnosti obou kandidátů.
Clintonová prokázala v debatě i smysl pro humor, který má odlišný oproti tomu, jaký užívá Trump. Který z nich je po této stránce Američanům sympatičtější?
To nevím, mně osobně přijde humor Clintonové nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný. Ale ani humor není spontánní produkt, je volen tak, aby se pokud možno líbil skupinám voličů, které kandidáta volí, či potenciálně jeho volbu zvažují.
Jaký vliv by měla Clintonová jako prezidentka z pohledu střední Evropy?
Asi podobný jako Barack Obama - náš region a asi ani Evropa by pro USA nebyl velkou prioritou, vztahy by ale zůstaly korektní.
Dá se říci, komu by naopak hrálo do karet, kdyby se prezidentem stal Trump?
Trump by se asi více snažil definovat vztahy USA s dalšími velmocemi jako Čína nebo Rusko. Evropa – možná s výjimkou Británie - by pro něj byla příkladem politiky, jaká nemá být. Těžko čekat, že by se politikům jako je Miloš Zeman nebo Viktor Orbán, kteří Trumpa podporují, dostalo od něj něčeho více, než rétorické pochvaly.
Velkým tématem posledních dní a několika týdnů byl také zdravotní stav Clintonové. Mluvilo se dokonce o tom, že její klopýtnutí na akci u příležitosti vzpomínky na útok z 11. září 2001, jí může zavřít cestu do Bílého domu. Opravdu Američané kladou takový důraz na zdraví politiků?
Ano, kladou velký důraz, a v zemích, kde má prezident takové pravomoci a zároveň možnosti ovlivnit běh věcí, jako v USA, je to zcela legitimní důraz, protože dobré zdraví je jednou ze základních kvalifikací k výkonu politického úřadu. Několik málo studií, které k tomu existují, i ukazuje, že zdraví kandidáta v USA skutečně ovlivňuje volební rozhodování.
Zatímco Clintonová se politicky angažuje už roky, Trump se do popředí dostal zřejmě zejména díky financím, čímž připomíná ministra financí Andreje Babiše. Jak běžná je tato praxe ve Spojených státech?
Není úplně výjimečná, např. i předchozí kandidát republikánů, Mitt Romney, má podobný původ, byť větší předchozí zkušenost s politickými funkcemi. Trumpa od předchozích kandidátů neodlišuje ani tak to, čím je, ale tím, co říká. Své bohatství jen vystavuje, s výjimkou svého daňového přiznání, více na odiv.
Může mu pomoci nebo naopak uškodit prakticky nulová politická minulost?
Může mu uškodit v tom, že občas podceňuje úlohu politického personálu (profesionálních konzultantů a štábu) v kampani, naopak mu pomáhá v tom, že pozice mimo dosavadní establishment mu autentičtěji umožňuje vést přesně takovou kampaň, jakou vede.
Oba kandidáti za sebou mají i černé stíny minulosti. Hraje se na ně v amerických volbách? Například u nás je před volbami minulost politiků také propírána, nezdá se ale, že by měla na rozhodnutí voličů nějaký vliv. Nebo je to je to jinak?
Určitě mají vliv, pokud se je povede zarámovat do nějaké obecnější kategorie, kterou voliči rádi spojují s prezidentským úřadem, jako je integrita, upřímnost nebo vůdcovství. Ukázat skrze konkrétní událost, že některý z kandidátů tyto vlastnosti postrádá, je jedním z hlavních cílů kampaně jeho soupeře. To lze vidět i v tom, jak často kandidáti o svém soupeři používají frází, že „nemá na to/nehodí se na to být prezident".
Může proběhlá debata výrazně změnit vnímání Američanů a následné průzkumy preferencí?
Ano, to určitě může, debaty jsou v dnešní době internetu a sociálních médií poslední relikt klasického žurnalismu, který přitahuje masovou pozornost. Pokud žádný z kandidátů neudělá v debatě dramatickou chybu, je ovšem výkyv obvykle poměrně malý v řádu několika procent a krátkodobý - postupně ho překryjí, či se s ním propojí další události, debata navíc žije vlastním životem, je různě komentována a interpretována, odpovědi kandidátů vyvolávají další otázky a to vše může volební kampaň ovlivnit více.
Díky za rozhovor.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Roman Chytilek (politolog) , Prezident USA
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Během noci na středu můžeme zlikvidovat celý Írán, tvrdí Trump
před 1 hodinou
Mrazivé noční počasí představuje problém. Meteorologové varují
včera
Česká televize představila osmého účastníka letošní StarDance
včera
Po neúspěšné baráži o MS skončil u rumunských fotbalistů kouč Lucescu. Den poté dostal infarkt
včera
Pat a Mat z USA. Íránská diplomacie si střílí z amerických politiků
Aktualizováno včera
Žalobci navrhli vazbu pro dalšího obviněného v pardubickém případu
včera
Írán jako první reagoval na pákistánský návrh. Má vlastní požadavky
včera
Výhled počasí až do května. Teploty se budou přibližovat dvacítce
včera
Není to první pokus o mír. Požadavky Američanů a Íránců se dosud rozcházely
včera
Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti
včera
Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty
včera
Trump není mužem svého slova. Ultimátum pro Írán se opakovaně prodlužuje
včera
Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu
včera
Planý poplach v Praze. Důvodem bylo zavazadlo s nářadím
včera
Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole
včera
Otevírací doba obchodů dnes podléhá zákonu. V květnu se to zopakuje
včera
Jihokorejský prezident se omluvil KLDR za dronový incident z ledna
včera
Další dva podezřelí v pardubickém případu. Jednoho vypátrali v Bulharsku
včera
Írán varoval Trumpa i Netanjahu před útoky na civilní cíle
včera
Počasí se dnes zkazí. Po letní neděli přijde teplotní propad
Po sérii rekordně teplých dní čeká Česko v nadcházejícím týdnu citelné ochlazení a návrat k typickému dubnovému počasí. Pondělí odstartuje s oblačnou oblohou, přičemž v severovýchodní části území se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, které budou v polohách nad 800 metrů sněhové. Během dne se však oblačnost protrhá na polojasno až skoro jasno s nejvyššími teplotami mezi 11 a 15 °C, na severu Čech bude kolem 10 °C.
Zdroj: Libor Novák