ROZHOVOR - Ve Spojených státech se uskutečnila první televizní debata amerických prezidentských kandidátů, demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa. Podle prvních anket si lépe vedla demokratka, ale jak upozorňuje politolog doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. z Katedry politologie Masarykovy univerzity, naznačuje to především to, že měla lepší přípravu než její soupeř.
Podle stanice CNN vyhrála první předvolební debatu demokratická kandidátka Hillary Clintonová, která zahnala republikánského kandidáta Donalda Trumpa do defenzívy. Znamená to, že má o politice větší přehled než Trump, nebo že je lepší řečník?
Znamená to především, že měla na debatu lepší přípravu. Debaty nejsou spontánní událost, kandidáti se na ně připravují se svými týmy, testují některé argumenty na menších vzorcích voličů, cvičně se debatuje proti sparingpartnerům, kteří napodobují soupeře. Výsledný střet je produkt více či méně profesionální práce většího množství lidí, jen drobně ovlivněný výkonem moderátora debaty.
Sázkové kanceláře po debatě zvýšily rating Clintonové. Podle stobodové stupnice kanceláře PredictIt dosahují šance demokratické kandidátky na vítězství 69 procent, naděje Trumpa jen 31 procent. Dá se říci, nakolik tyto kurzy zachycují nálady v USA?
Ano, v jejich pozadí jsou obvykle data z několika desítek či stovek na sobě nezávislých průzkumů. Ale je důležité zdůraznit, že jde o šance vyhrát volby, ne o podporu mezi voliči. Neříká se nic jiného, že pokud by teď šli lidé volit, jsou šance takové, že skoro ve čtyřech případech z desíti by vyhrál Trump, zatímco ve zbytku Clintonová, čili souboj je stále dost otevřený.
Debata byla členěna dle témat do šesti skupin. Dá se říci, která probíraná témata jsou vnímána jako hlavní? Je nějaká otázka, která Američany zajímá v porovnání s ostatními nejvíce?
Jsou těmi, o kterých se nejvíce mluví v kampaních, v médiích, souvisí s aktuální politickou situací, případně s těmi nejodvážnějšími plány, či největšími přešlapy, které jsou zatím s kandidáty spojeny. Historicky se ukazovalo, že americké voliče nejvíce zajímá stav americké ekonomiky, to je ale v těchto volbách jednak zpochybněno aktuálními problémy s vnitřní bezpečností USA a také zvýšeným zájmem o osobnosti obou kandidátů.
Clintonová prokázala v debatě i smysl pro humor, který má odlišný oproti tomu, jaký užívá Trump. Který z nich je po této stránce Američanům sympatičtější?
To nevím, mně osobně přijde humor Clintonové nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný. Ale ani humor není spontánní produkt, je volen tak, aby se pokud možno líbil skupinám voličů, které kandidáta volí, či potenciálně jeho volbu zvažují.
Jaký vliv by měla Clintonová jako prezidentka z pohledu střední Evropy?
Asi podobný jako Barack Obama - náš region a asi ani Evropa by pro USA nebyl velkou prioritou, vztahy by ale zůstaly korektní.
Dá se říci, komu by naopak hrálo do karet, kdyby se prezidentem stal Trump?
Trump by se asi více snažil definovat vztahy USA s dalšími velmocemi jako Čína nebo Rusko. Evropa – možná s výjimkou Británie - by pro něj byla příkladem politiky, jaká nemá být. Těžko čekat, že by se politikům jako je Miloš Zeman nebo Viktor Orbán, kteří Trumpa podporují, dostalo od něj něčeho více, než rétorické pochvaly.
Velkým tématem posledních dní a několika týdnů byl také zdravotní stav Clintonové. Mluvilo se dokonce o tom, že její klopýtnutí na akci u příležitosti vzpomínky na útok z 11. září 2001, jí může zavřít cestu do Bílého domu. Opravdu Američané kladou takový důraz na zdraví politiků?
Ano, kladou velký důraz, a v zemích, kde má prezident takové pravomoci a zároveň možnosti ovlivnit běh věcí, jako v USA, je to zcela legitimní důraz, protože dobré zdraví je jednou ze základních kvalifikací k výkonu politického úřadu. Několik málo studií, které k tomu existují, i ukazuje, že zdraví kandidáta v USA skutečně ovlivňuje volební rozhodování.
Zatímco Clintonová se politicky angažuje už roky, Trump se do popředí dostal zřejmě zejména díky financím, čímž připomíná ministra financí Andreje Babiše. Jak běžná je tato praxe ve Spojených státech?
Není úplně výjimečná, např. i předchozí kandidát republikánů, Mitt Romney, má podobný původ, byť větší předchozí zkušenost s politickými funkcemi. Trumpa od předchozích kandidátů neodlišuje ani tak to, čím je, ale tím, co říká. Své bohatství jen vystavuje, s výjimkou svého daňového přiznání, více na odiv.
Může mu pomoci nebo naopak uškodit prakticky nulová politická minulost?
Může mu uškodit v tom, že občas podceňuje úlohu politického personálu (profesionálních konzultantů a štábu) v kampani, naopak mu pomáhá v tom, že pozice mimo dosavadní establishment mu autentičtěji umožňuje vést přesně takovou kampaň, jakou vede.
Oba kandidáti za sebou mají i černé stíny minulosti. Hraje se na ně v amerických volbách? Například u nás je před volbami minulost politiků také propírána, nezdá se ale, že by měla na rozhodnutí voličů nějaký vliv. Nebo je to je to jinak?
Určitě mají vliv, pokud se je povede zarámovat do nějaké obecnější kategorie, kterou voliči rádi spojují s prezidentským úřadem, jako je integrita, upřímnost nebo vůdcovství. Ukázat skrze konkrétní událost, že některý z kandidátů tyto vlastnosti postrádá, je jedním z hlavních cílů kampaně jeho soupeře. To lze vidět i v tom, jak často kandidáti o svém soupeři používají frází, že „nemá na to/nehodí se na to být prezident".
Může proběhlá debata výrazně změnit vnímání Američanů a následné průzkumy preferencí?
Ano, to určitě může, debaty jsou v dnešní době internetu a sociálních médií poslední relikt klasického žurnalismu, který přitahuje masovou pozornost. Pokud žádný z kandidátů neudělá v debatě dramatickou chybu, je ovšem výkyv obvykle poměrně malý v řádu několika procent a krátkodobý - postupně ho překryjí, či se s ním propojí další události, debata navíc žije vlastním životem, je různě komentována a interpretována, odpovědi kandidátů vyvolávají další otázky a to vše může volební kampaň ovlivnit více.
Díky za rozhovor.
Související
Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
rozhovor , Roman Chytilek (politolog) , Prezident USA
Aktuálně se děje
včera
Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi
včera
Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček
včera
Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu
včera
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
včera
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
včera
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
včera
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
včera
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
včera
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
včera
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
včera
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
včera
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
včera
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
včera
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
včera
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
včera
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
24. prosince 2025 21:48
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
24. prosince 2025 21:26
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
24. prosince 2025 19:52
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
24. prosince 2025 18:44
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal najevo novou ochotu ke kompromisům v klíčových bodech, které dosud brzdily mírový proces s Moskvou. Během úterního setkání s novináři detailně popsal dvacetibodový plán, který označil za základní politický dokument mezi Ukrajinou, Amerikou, Evropou a Ruskem. Podle jeho slov je nyní míč na straně Kremlu, od kterého Kyjev očekává vyjádření po středečním jednání amerických zástupců s ruskou stranou.
Zdroj: Libor Novák