ROZHOVOR - Ve Spojených státech se uskutečnila první televizní debata amerických prezidentských kandidátů, demokratky Hillary Clintonové a republikána Donalda Trumpa. Podle prvních anket si lépe vedla demokratka, ale jak upozorňuje politolog doc. PhDr. Roman Chytilek, Ph.D. z Katedry politologie Masarykovy univerzity, naznačuje to především to, že měla lepší přípravu než její soupeř.
Podle stanice CNN vyhrála první předvolební debatu demokratická kandidátka Hillary Clintonová, která zahnala republikánského kandidáta Donalda Trumpa do defenzívy. Znamená to, že má o politice větší přehled než Trump, nebo že je lepší řečník?
Znamená to především, že měla na debatu lepší přípravu. Debaty nejsou spontánní událost, kandidáti se na ně připravují se svými týmy, testují některé argumenty na menších vzorcích voličů, cvičně se debatuje proti sparingpartnerům, kteří napodobují soupeře. Výsledný střet je produkt více či méně profesionální práce většího množství lidí, jen drobně ovlivněný výkonem moderátora debaty.
Sázkové kanceláře po debatě zvýšily rating Clintonové. Podle stobodové stupnice kanceláře PredictIt dosahují šance demokratické kandidátky na vítězství 69 procent, naděje Trumpa jen 31 procent. Dá se říci, nakolik tyto kurzy zachycují nálady v USA?
Ano, v jejich pozadí jsou obvykle data z několika desítek či stovek na sobě nezávislých průzkumů. Ale je důležité zdůraznit, že jde o šance vyhrát volby, ne o podporu mezi voliči. Neříká se nic jiného, že pokud by teď šli lidé volit, jsou šance takové, že skoro ve čtyřech případech z desíti by vyhrál Trump, zatímco ve zbytku Clintonová, čili souboj je stále dost otevřený.
Debata byla členěna dle témat do šesti skupin. Dá se říci, která probíraná témata jsou vnímána jako hlavní? Je nějaká otázka, která Američany zajímá v porovnání s ostatními nejvíce?
Jsou těmi, o kterých se nejvíce mluví v kampaních, v médiích, souvisí s aktuální politickou situací, případně s těmi nejodvážnějšími plány, či největšími přešlapy, které jsou zatím s kandidáty spojeny. Historicky se ukazovalo, že americké voliče nejvíce zajímá stav americké ekonomiky, to je ale v těchto volbách jednak zpochybněno aktuálními problémy s vnitřní bezpečností USA a také zvýšeným zájmem o osobnosti obou kandidátů.
Clintonová prokázala v debatě i smysl pro humor, který má odlišný oproti tomu, jaký užívá Trump. Který z nich je po této stránce Američanům sympatičtější?
To nevím, mně osobně přijde humor Clintonové nepřirozený a křečovitý a Trumpa nevkusný. Ale ani humor není spontánní produkt, je volen tak, aby se pokud možno líbil skupinám voličů, které kandidáta volí, či potenciálně jeho volbu zvažují.
Jaký vliv by měla Clintonová jako prezidentka z pohledu střední Evropy?
Asi podobný jako Barack Obama - náš region a asi ani Evropa by pro USA nebyl velkou prioritou, vztahy by ale zůstaly korektní.
Dá se říci, komu by naopak hrálo do karet, kdyby se prezidentem stal Trump?
Trump by se asi více snažil definovat vztahy USA s dalšími velmocemi jako Čína nebo Rusko. Evropa – možná s výjimkou Británie - by pro něj byla příkladem politiky, jaká nemá být. Těžko čekat, že by se politikům jako je Miloš Zeman nebo Viktor Orbán, kteří Trumpa podporují, dostalo od něj něčeho více, než rétorické pochvaly.
Velkým tématem posledních dní a několika týdnů byl také zdravotní stav Clintonové. Mluvilo se dokonce o tom, že její klopýtnutí na akci u příležitosti vzpomínky na útok z 11. září 2001, jí může zavřít cestu do Bílého domu. Opravdu Američané kladou takový důraz na zdraví politiků?
Ano, kladou velký důraz, a v zemích, kde má prezident takové pravomoci a zároveň možnosti ovlivnit běh věcí, jako v USA, je to zcela legitimní důraz, protože dobré zdraví je jednou ze základních kvalifikací k výkonu politického úřadu. Několik málo studií, které k tomu existují, i ukazuje, že zdraví kandidáta v USA skutečně ovlivňuje volební rozhodování.
Zatímco Clintonová se politicky angažuje už roky, Trump se do popředí dostal zřejmě zejména díky financím, čímž připomíná ministra financí Andreje Babiše. Jak běžná je tato praxe ve Spojených státech?
Není úplně výjimečná, např. i předchozí kandidát republikánů, Mitt Romney, má podobný původ, byť větší předchozí zkušenost s politickými funkcemi. Trumpa od předchozích kandidátů neodlišuje ani tak to, čím je, ale tím, co říká. Své bohatství jen vystavuje, s výjimkou svého daňového přiznání, více na odiv.
Může mu pomoci nebo naopak uškodit prakticky nulová politická minulost?
Může mu uškodit v tom, že občas podceňuje úlohu politického personálu (profesionálních konzultantů a štábu) v kampani, naopak mu pomáhá v tom, že pozice mimo dosavadní establishment mu autentičtěji umožňuje vést přesně takovou kampaň, jakou vede.
Oba kandidáti za sebou mají i černé stíny minulosti. Hraje se na ně v amerických volbách? Například u nás je před volbami minulost politiků také propírána, nezdá se ale, že by měla na rozhodnutí voličů nějaký vliv. Nebo je to je to jinak?
Určitě mají vliv, pokud se je povede zarámovat do nějaké obecnější kategorie, kterou voliči rádi spojují s prezidentským úřadem, jako je integrita, upřímnost nebo vůdcovství. Ukázat skrze konkrétní událost, že některý z kandidátů tyto vlastnosti postrádá, je jedním z hlavních cílů kampaně jeho soupeře. To lze vidět i v tom, jak často kandidáti o svém soupeři používají frází, že „nemá na to/nehodí se na to být prezident".
Může proběhlá debata výrazně změnit vnímání Američanů a následné průzkumy preferencí?
Ano, to určitě může, debaty jsou v dnešní době internetu a sociálních médií poslední relikt klasického žurnalismu, který přitahuje masovou pozornost. Pokud žádný z kandidátů neudělá v debatě dramatickou chybu, je ovšem výkyv obvykle poměrně malý v řádu několika procent a krátkodobý - postupně ho překryjí, či se s ním propojí další události, debata navíc žije vlastním životem, je různě komentována a interpretována, odpovědi kandidátů vyvolávají další otázky a to vše může volební kampaň ovlivnit více.
Díky za rozhovor.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
před 1 hodinou
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
před 2 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
před 3 hodinami
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
před 4 hodinami
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
před 5 hodinami
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
před 6 hodinami
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
před 8 hodinami
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
včera
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
včera
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
včera
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
včera
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Zdroj: Libor Novák