ROZHOVOR | Jak se nás dotkne střídání v Bílém domě? Mohou přijít problémy, varuje pro EZ známá ekonomka

ROZHOVOR - Američané za několik dní rozhodnou, kdo na příštích pět let povede jejich zemi. Hodně se toto může změnit také po ekonomické stránce, nebo v hospodářských vztazích s Evropou. Právě o tom jsme si povídali s ekonomkou, zakladatelkou a ředitelkou poradenské společnosti Next Finance Markétou Šichtařovou.

Volby nového amerického prezidenta jsou za dveřmi. Ovlivní změna šéfa Bílého domu nějak světovou ekonomiku, či dění na akciových trzích?

Mohlo by. V první chvíli docela určitě: V případě vítězství Clintonové si finanční trhy uklidní, protože Clintonová je pro ně „čitelnější". Naopak v případě vítězství Trumpa by v první reakci akciové trhy globálně propadly, zlato posílilo. A co by následovalo, je je zatím otevřená otázka. Pořád je totiž ve hře varianta, že by během několika málo dní spekulanti nabyli dojmu, že předvolební řeči jsou jen řeči. To by poté trhy stabilizovalo. Pokud by ale Trump hned v prvních výrocích po svých vítězných volbách dál naznačoval, že hodlá dotáhnout své sliby do konce, pád trhů by pravděpodobně pokračoval. A díky spuštění takzvaných automatických příkazů by se následně mohl přetavit v dlouhotrvající a globální pokles finančních trhů.

Může nový prezident nějakým zásadním způsobem změnit ekonomické vztahy s Evropskou unií?

Vztahy se mohou zhoršit. Trump je velký ochranář domácího trhu, je příznivcem kvót a cel. A právě toto ochranářství by mohlo tvrdě dopadnout na některé evropské exportéry do USA.

Dá se říci, jestli pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, „výhodnější" zvolení Donalda Trumpa nebo Hillary Clintonové?

Výhrou není ani jedno. Clintonová je regulátorka všeho možného v pravém slova smyslu. Trump je zase v mezinárodních vztazích ochranář amerického trhu. Clintonová neskrývá nepřátelství vůči Rusku, které je sice na jednu stranu pochopitelné, ale z pohledu Evropy poněkud nepraktické, protože Evropa ať chce, či nechce, musí s Ruskem kvůli své geografické poloze nějak vycházet. Nějaké znovuobnovení „studené války" tedy není v zájmu Evropy. No a Trump je vůči Rusku zase opačný extrém.

Hodně se mluví o tom, jaký mají oba kandidáti program v oblasti imigrace, nebo o jejich postoji k Rusku. Dá se nějak shrnout, jaké plány mají v oblasti hospodářství?

U Clintonové se to shrnout dá: Na české poměry je to taková „sociální demokratka". Takže zvýšení daní pro bohaté, vyšší majetkové daně, vyšší přerozdělování, vyšší dotace do školství, zdravotnictví. Její politika by USA víc zadlužila. Nic moc dobrého pro americkou ekonomiku.

U Trumpa je to mnohem složitější. Trump je dosti nečitelný proto, že má – s prominutím – v ekonomických záležitostech nejspíš trochu guláš. Nepostupuje dle žádné ucelené teorie, ale má řadu nápadů, které jsou vzájemně poněkud nekonzistentní. Proto se v rámci vnitřního amerického trhu netají liberalizací ekonomických podmínek (typu nižší daně), k tomu je ovšem nekonzistentní nepokryté ochranářství v zahraničním obchodě. Právě proto se finanční trhy Trumpa tolik bojí – nevědí totiž, co si o něm mají myslet.

Dá se očekávat, že Clintonová bude pokračovat v politice Baracka Obamy. Trump však naznačil, že je pro radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv. Je něco takového vůbec reálné?

Na to je jednoduchá odpověď: Je to možné. Ale spustilo by to globálně nepěknou vlnu ochranářství, na které by všechny země – opakuji, že všechny – tratily. A také není jisté, nakolik to Trump myslel vážně.

Trump se netají tím, že by rád zlepšil vztahy s Ruskem. Mohl by v případě, že se do Bílého domu dostane, zrušit protiruské sankce? A o by to pro Moskvu přesně znamenalo?

Sankce by zrušit mohl, ale velký efekt by to nemělo. Rusko je momentálně drcené hlavně nízkými cenami ropy, sankce jsou pro něj spíš druhotné.

Kdybyste měla vy šanci volit v amerických prezidentských volbách, komu byste dala přednost a proč?

Kdybych byla já Američanka, byla bych oběma nabízenými možnostmi tak otrávená, že bych možná k volbám vůbec nešla. Těžko říct, co je horší. Jsem ráda, že se mezi nimi nemusím rozhodovat. Víte, Trump bývá často označován za jakéhosi „libertariána" – tedy za pravicového a současně svobodomyslného politika. Jenomže to je hluboké nedorozumění, k tomu má velmi daleko! Jeho program není v pravém slova smyslu programem, je to snůška oportunistických roztříštěných nápadů, které jsou sice celkem pravicové, ale současně ohromně proregulační. Tahle kombinace je pro mě sice možná o něco málo přijatelnější než clintonovská kombinace levice & regulace, ale stejně ji nesu velmi těžce.

Díky za rozhovor.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Markéta Šichtařová (ekonomka) Prezident USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy