ROZHOVOR | Jak se nás dotkne střídání v Bílém domě? Mohou přijít problémy, varuje pro EZ známá ekonomka

ROZHOVOR - Američané za několik dní rozhodnou, kdo na příštích pět let povede jejich zemi. Hodně se toto může změnit také po ekonomické stránce, nebo v hospodářských vztazích s Evropou. Právě o tom jsme si povídali s ekonomkou, zakladatelkou a ředitelkou poradenské společnosti Next Finance Markétou Šichtařovou.

Deník Shopaholičky

Volby nového amerického prezidenta jsou za dveřmi. Ovlivní změna šéfa Bílého domu nějak světovou ekonomiku, či dění na akciových trzích?

Mohlo by. V první chvíli docela určitě: V případě vítězství Clintonové si finanční trhy uklidní, protože Clintonová je pro ně „čitelnější". Naopak v případě vítězství Trumpa by v první reakci akciové trhy globálně propadly, zlato posílilo. A co by následovalo, je je zatím otevřená otázka. Pořád je totiž ve hře varianta, že by během několika málo dní spekulanti nabyli dojmu, že předvolební řeči jsou jen řeči. To by poté trhy stabilizovalo. Pokud by ale Trump hned v prvních výrocích po svých vítězných volbách dál naznačoval, že hodlá dotáhnout své sliby do konce, pád trhů by pravděpodobně pokračoval. A díky spuštění takzvaných automatických příkazů by se následně mohl přetavit v dlouhotrvající a globální pokles finančních trhů.

Může nový prezident nějakým zásadním způsobem změnit ekonomické vztahy s Evropskou unií?

Vztahy se mohou zhoršit. Trump je velký ochranář domácího trhu, je příznivcem kvót a cel. A právě toto ochranářství by mohlo tvrdě dopadnout na některé evropské exportéry do USA.

Dá se říci, jestli pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, „výhodnější" zvolení Donalda Trumpa nebo Hillary Clintonové?

Výhrou není ani jedno. Clintonová je regulátorka všeho možného v pravém slova smyslu. Trump je zase v mezinárodních vztazích ochranář amerického trhu. Clintonová neskrývá nepřátelství vůči Rusku, které je sice na jednu stranu pochopitelné, ale z pohledu Evropy poněkud nepraktické, protože Evropa ať chce, či nechce, musí s Ruskem kvůli své geografické poloze nějak vycházet. Nějaké znovuobnovení „studené války" tedy není v zájmu Evropy. No a Trump je vůči Rusku zase opačný extrém.

Hodně se mluví o tom, jaký mají oba kandidáti program v oblasti imigrace, nebo o jejich postoji k Rusku. Dá se nějak shrnout, jaké plány mají v oblasti hospodářství?

U Clintonové se to shrnout dá: Na české poměry je to taková „sociální demokratka". Takže zvýšení daní pro bohaté, vyšší majetkové daně, vyšší přerozdělování, vyšší dotace do školství, zdravotnictví. Její politika by USA víc zadlužila. Nic moc dobrého pro americkou ekonomiku.

U Trumpa je to mnohem složitější. Trump je dosti nečitelný proto, že má – s prominutím – v ekonomických záležitostech nejspíš trochu guláš. Nepostupuje dle žádné ucelené teorie, ale má řadu nápadů, které jsou vzájemně poněkud nekonzistentní. Proto se v rámci vnitřního amerického trhu netají liberalizací ekonomických podmínek (typu nižší daně), k tomu je ovšem nekonzistentní nepokryté ochranářství v zahraničním obchodě. Právě proto se finanční trhy Trumpa tolik bojí – nevědí totiž, co si o něm mají myslet.

Dá se očekávat, že Clintonová bude pokračovat v politice Baracka Obamy. Trump však naznačil, že je pro radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv. Je něco takového vůbec reálné?

Na to je jednoduchá odpověď: Je to možné. Ale spustilo by to globálně nepěknou vlnu ochranářství, na které by všechny země – opakuji, že všechny – tratily. A také není jisté, nakolik to Trump myslel vážně.

Trump se netají tím, že by rád zlepšil vztahy s Ruskem. Mohl by v případě, že se do Bílého domu dostane, zrušit protiruské sankce? A o by to pro Moskvu přesně znamenalo?

Sankce by zrušit mohl, ale velký efekt by to nemělo. Rusko je momentálně drcené hlavně nízkými cenami ropy, sankce jsou pro něj spíš druhotné.

Kdybyste měla vy šanci volit v amerických prezidentských volbách, komu byste dala přednost a proč?

Kdybych byla já Američanka, byla bych oběma nabízenými možnostmi tak otrávená, že bych možná k volbám vůbec nešla. Těžko říct, co je horší. Jsem ráda, že se mezi nimi nemusím rozhodovat. Víte, Trump bývá často označován za jakéhosi „libertariána" – tedy za pravicového a současně svobodomyslného politika. Jenomže to je hluboké nedorozumění, k tomu má velmi daleko! Jeho program není v pravém slova smyslu programem, je to snůška oportunistických roztříštěných nápadů, které jsou sice celkem pravicové, ale současně ohromně proregulační. Tahle kombinace je pro mě sice možná o něco málo přijatelnější než clintonovská kombinace levice & regulace, ale stejně ji nesu velmi těžce.

Díky za rozhovor.

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

rozhovor Markéta Šichtařová (ekonomka) Prezident USA

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy