ROZHOVOR | Jak se nás dotkne střídání v Bílém domě? Mohou přijít problémy, varuje pro EZ známá ekonomka

ROZHOVOR - Američané za několik dní rozhodnou, kdo na příštích pět let povede jejich zemi. Hodně se toto může změnit také po ekonomické stránce, nebo v hospodářských vztazích s Evropou. Právě o tom jsme si povídali s ekonomkou, zakladatelkou a ředitelkou poradenské společnosti Next Finance Markétou Šichtařovou.

Volby nového amerického prezidenta jsou za dveřmi. Ovlivní změna šéfa Bílého domu nějak světovou ekonomiku, či dění na akciových trzích?

Mohlo by. V první chvíli docela určitě: V případě vítězství Clintonové si finanční trhy uklidní, protože Clintonová je pro ně „čitelnější". Naopak v případě vítězství Trumpa by v první reakci akciové trhy globálně propadly, zlato posílilo. A co by následovalo, je je zatím otevřená otázka. Pořád je totiž ve hře varianta, že by během několika málo dní spekulanti nabyli dojmu, že předvolební řeči jsou jen řeči. To by poté trhy stabilizovalo. Pokud by ale Trump hned v prvních výrocích po svých vítězných volbách dál naznačoval, že hodlá dotáhnout své sliby do konce, pád trhů by pravděpodobně pokračoval. A díky spuštění takzvaných automatických příkazů by se následně mohl přetavit v dlouhotrvající a globální pokles finančních trhů.

Může nový prezident nějakým zásadním způsobem změnit ekonomické vztahy s Evropskou unií?

Vztahy se mohou zhoršit. Trump je velký ochranář domácího trhu, je příznivcem kvót a cel. A právě toto ochranářství by mohlo tvrdě dopadnout na některé evropské exportéry do USA.

Dá se říci, jestli pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, „výhodnější" zvolení Donalda Trumpa nebo Hillary Clintonové?

Výhrou není ani jedno. Clintonová je regulátorka všeho možného v pravém slova smyslu. Trump je zase v mezinárodních vztazích ochranář amerického trhu. Clintonová neskrývá nepřátelství vůči Rusku, které je sice na jednu stranu pochopitelné, ale z pohledu Evropy poněkud nepraktické, protože Evropa ať chce, či nechce, musí s Ruskem kvůli své geografické poloze nějak vycházet. Nějaké znovuobnovení „studené války" tedy není v zájmu Evropy. No a Trump je vůči Rusku zase opačný extrém.

Hodně se mluví o tom, jaký mají oba kandidáti program v oblasti imigrace, nebo o jejich postoji k Rusku. Dá se nějak shrnout, jaké plány mají v oblasti hospodářství?

U Clintonové se to shrnout dá: Na české poměry je to taková „sociální demokratka". Takže zvýšení daní pro bohaté, vyšší majetkové daně, vyšší přerozdělování, vyšší dotace do školství, zdravotnictví. Její politika by USA víc zadlužila. Nic moc dobrého pro americkou ekonomiku.

U Trumpa je to mnohem složitější. Trump je dosti nečitelný proto, že má – s prominutím – v ekonomických záležitostech nejspíš trochu guláš. Nepostupuje dle žádné ucelené teorie, ale má řadu nápadů, které jsou vzájemně poněkud nekonzistentní. Proto se v rámci vnitřního amerického trhu netají liberalizací ekonomických podmínek (typu nižší daně), k tomu je ovšem nekonzistentní nepokryté ochranářství v zahraničním obchodě. Právě proto se finanční trhy Trumpa tolik bojí – nevědí totiž, co si o něm mají myslet.

Dá se očekávat, že Clintonová bude pokračovat v politice Baracka Obamy. Trump však naznačil, že je pro radikální omezení obchodu s některými zeměmi v čele s Mexikem a Čínou a hlubokou revizi dosavadních obchodních smluv. Je něco takového vůbec reálné?

Na to je jednoduchá odpověď: Je to možné. Ale spustilo by to globálně nepěknou vlnu ochranářství, na které by všechny země – opakuji, že všechny – tratily. A také není jisté, nakolik to Trump myslel vážně.

Trump se netají tím, že by rád zlepšil vztahy s Ruskem. Mohl by v případě, že se do Bílého domu dostane, zrušit protiruské sankce? A o by to pro Moskvu přesně znamenalo?

Sankce by zrušit mohl, ale velký efekt by to nemělo. Rusko je momentálně drcené hlavně nízkými cenami ropy, sankce jsou pro něj spíš druhotné.

Kdybyste měla vy šanci volit v amerických prezidentských volbách, komu byste dala přednost a proč?

Kdybych byla já Američanka, byla bych oběma nabízenými možnostmi tak otrávená, že bych možná k volbám vůbec nešla. Těžko říct, co je horší. Jsem ráda, že se mezi nimi nemusím rozhodovat. Víte, Trump bývá často označován za jakéhosi „libertariána" – tedy za pravicového a současně svobodomyslného politika. Jenomže to je hluboké nedorozumění, k tomu má velmi daleko! Jeho program není v pravém slova smyslu programem, je to snůška oportunistických roztříštěných nápadů, které jsou sice celkem pravicové, ale současně ohromně proregulační. Tahle kombinace je pro mě sice možná o něco málo přijatelnější než clintonovská kombinace levice & regulace, ale stejně ji nesu velmi těžce.

Díky za rozhovor.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Markéta Šichtařová (ekonomka) Prezident USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Bývalý fotbalový sudí šokoval veřejnost. Během zápasů Premier League si vymýšlel výzvy

I v zemi, kde fotbal přišel na svět, se můžou dít jen těžko uvěřitelné věci a to dokonce na té nejvrcholnější úrovni – na scéně slovutné Premier League. V nedávném rozhovoru pro podcast bývalého fotbalisty Jamieho Vardyho „Jamie Vardy Having´s a Party“ totiž bývalý rozhodčí Mike Dean přiznal, že si během pískání zápasů anglické nejvyšší fotbalové soutěže vytvářel své vlastní výzvy, prostřednictvím kterých tak svým způsobem ovlivňoval zápasy. Nebylo tak proto divu, že jeho slova v kolébce fotbalu vyvolala takovou kritiku.

včera

včera

Andrej Babiš

Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta vstoupila do Evropské ligy úspěšně. V Arménii nad Araratem vyhrála 4:1

Fotbalisté pražské Sparty se pomalu ale jistě rozehrávají. Po Žižkovu (5:0) a Jablonci (2:0) si letenští připsali třetí soutěžní výhru v řadě a tu nejdůležitější. Jednalo se totiž o úvodní zápas ligové fáze Evropské ligy 2026/27, který odehráli na hřišti Araratu Armenie. Tam se představili svěřenci kouče Briana Priskeho téměř po roce, neboť v létě 2025 tam odehráli odvetu závěrečného předkola Konferenční ligy. Zatímco tehdy sparťané uhráli výhru 2:1, tentokrát si s arménským soupeřem poradili výsledkem 4:1, přičemž se o výhru postaral dvěma góly především norský obránce Tobias Guddal. Další dvě branky přidali Mercado a Vydra.

včera

Hormuzský průliv

Írán dal najevo, že se nevzdá Hormuzského průlivu

Írán se nadále odmítá vzdát kontroly nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky. 

včera

včera

Karel Havlíček

Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv

Babišova vláda se chystá obnovit opatření za účelem zastropování vysokých cen pohonných hmot. Potvrdil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v nedělním vydání Partie na stanici CNN Prima News. Lidem budou vládní kroky představeny po pondělním jednání kabinetu. 

včera

včera

včera

AC Sparta Praha

V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné

Několik dní poté, co Sparta přikročila v reakci na nevydařený vstup do nové sezóny ke změně v realizačním týmu, kdy povolala zpět do svých služeb Christiana Clarupa, se začala objevovat spekulace o tom, že by mohl po mohutných odchodech nedávných opor Spartu opustit i kouč Brian Priske. To proto, že o devětačtyřicetiletého dánského stratéga měl projevit zájem bundesligový Mönchengladbach. Alespoň o tom psal dánský web tipsbladet.dk. Samotný kouč se nikterak k zájmu z Německa nevyjádřil, jen řekl, že je momentálně rád na pražské Letné.

včera

včera

včera

včera

NATO

NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska

NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti. 

včera

včera

Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat

Příští víkend bude tím prvním během astronomického podzimu a zároveň bude prodloužený o pondělní státní svátek. Meteorologové sice zatím vidí pouze do neděle, ale mají dobré zprávy. Teploty by podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) měly vystoupat nad 20 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy