ROZHOVOR | Američané se báli přihlásit k nespokojenosti. Trumpovi pomohla i e-mailová kauza, říká pro EZ politolog Kubáček

Hillary Clintonová už uznala svou porážku, Donald Trump se stal pro některé možná překvapivě novým americkým prezidentem. O čem výsledky voleb vzhledem k dění v minulých dnech vypovídají?

Ukazují se dva nejdůležitější rysy – myslím si, že aféra kolem e-mailů, kterou znovuotevřela FBI, významně pomohla strategii a týmu Donalda Trumpa a vybičovala řadu voličů, kteří váhali a kteří říkali, že to není tak důležité. Ty donutila k tomu, aby k volbám šli a s velkou pravděpodobností podpořili Trumpa. Tato aféra určitě vedla k vyšší účasti voličů. V řadě států pak tato účast Donaldu Trumpovi pomohla k těsnému, ale rozhodujícímu vítězství a získání volitelů.

Druhým argumentem, který se podle mě potvrdil, a bude důležité ho sledovat i do budoucna, je, že se objevila výrazná tichá menšina, kterou ostatně tým Trumpa využil v rámci svých materiálů a propagace ve finále volební kampaně. Ukázalo se, že je nezanedbatelné množství těch, kteří nedeklarovali vůbec svoji preferenci a nehlásili se k Donaldu Trumpovi, a přesto dokázali přijít. Zmobilizovali se a dorazili v hojném počtu. A pak rozhodly takové klíčové státy, jako je Florida, kde žijí movití, relativně spokojení a odpočívající senioři. Ukázalo se, že problém v USA je tak hluboký, že i je to vedlo k tomu, že volili Trumpa a že byli ochotni riskovat s Trumpem jenom proto, aby došlo ke změně.

Zmínil jste e-mailovou aféru jako klíčový bod. Daly by se v průběhu kampaně nalézt další momenty, kdy se situace otočila právě k Trumpovi?

Myslím, že roli sehrála i jeho aktivita. V tom opravdu nad Hillary Clintonovou vynikal. Patří k těm, kteří ještě v samotném finále velice intenzivně jezdí a snaží se mobilizovat své voliče. O tom se moc nemluvilo, ale když se podíváme na poslední dny, Trump opravdu jezdil. A jezdil více než Hillary Clintonová. I to mohlo přinést plody. Rozhodně to zafungovalo jako mobilizační téma.

Výsledky voleb se poněkud liší od předvolebních průzkumů. Mnozí je srovnávají se situací kolem brexitu. Čím si to vysvětlujete?

Je vidět, že se velká část veřejnosti bojí přihlásit veřejně k nějaké své nespokojenosti nebo frustraci, případně k protestnímu hlasu. Ukazuje se, že v řadě společností funguje spirála mlčení. Ostatně my jsme toho sami byli svědky v situaci kolem prezidentské volby, kdy také výzkumy naznačovaly, že podpora Miloši Zemanovi není tak silná. Posléze se ale ukázalo, že je. Řada voličů se k tomu ale bála přihlásit. Podobnou zkušenost jsme zažili v sousedním Rakousku během voleb, i ve Spojeném království při referendu o vystoupení z Evropské unie. Něco podobného vidíme ve Francii co se týče podpory Národní fronty. A ukazuje se, že stejným efektem trpí i americká společnost.

Výsledky i odhady byly velmi těsné. Znamená to, že je americká společnost rozdělená? Oba tábory si navzájem projevovaly hodně velké nepřátelství...

Je to pravda. Zde je zajímavá jedna věc – při volbách dochází vždy ke konfliktu. Ale tady je zajímavý aspekt, že ty dva světy spolu nemluví a neměly ani jedno společné téma. Obecně se samozřejmě scházely na tom, že chtějí, aby Amerika byla úspěšná, velká, globální lídr světového dění, aby se Američani měli dobře. Ale v momentě jakéhokoliv konkretizování a společného tahu na branku se tyto dva světy a kandidátské týmy rozcházely. V tomto ohledu to teď bude velice těžké. Donald Trump to bude mít náročné, stejně náročné by to ale měla i Clintonová. Musí přesvědčit zbytek společnosti, že bude i její prezident. Před Trumpem stojí úkol soustředit se na klíčová témata, která byla důležitá i pro druhý tábor, a vetknout je do svého programu a své prezidentské vize, aby USA uklidnil.

Nebude to jednoduché – a to z prostého důvodu. Dlouhodobě je americký parlament, americký Kongres rozdělen na dva nesmiřitelné tábory. A aby toho nebylo málo, dnes už je rozštěpená jak demokratická strana, tak významně i republikáni. Když jsme dnes sledovali výsledky, tak jedním z těch výstupů je, že bodovali republikáni, tedy jak Trumpovi stoupenci, tak i jeho významní odpůrci, například senátor McCain. Trump tedy bude muset vytvořit i takovou situaci, aby zklidnil poměry i uvnitř republikánů a aby měl šanci něco ovlivňovat, nějak veřejnost oslovovat. Rozhodně se vyplatí nastudovat si první prezidentství Ronalda Reagana a uvidíme tam mnohé prvky, které budou charakteristické i pro prezidentství Trumpa.

Trump v kampani pronášel poněkud silná hesla, která se týkala třeba imigrace nebo Ruska. Domníváte se, že tyto své sliby, které narážely právě i na odpor některých republikánů, dokáže uvést do praxe?

Upřimně řečeno očekávám, že bude muset slevit od prvního okamžiku – a to velmi významně. Toto byla kampaň, kde bylo přípustno téměř cokoliv, a teď přichází reálná politika a rozhodování, na což je on jako byznysman zvyklý. Navíc ta mašinérie a administrativa Bílého domu a celého Washingtonu je neuvěřitelně zajetá, je velmi velmi těžké změnit tu trajektorii a zájmy. O tom by mohl své vyprávět i Barack Obama. První změny, které chtěl prosadit a které vzbuzovaly očekávání v americké společnosti, prosadil fakticky až po dvou letech. A veřejnost byla rozčarovaná. Trump se proto bude muset soustředit na jedno či dvě témata, která jsou relativně symbolická a rychle řešitelná, aby neztrácel veřejnou podporu. Ale jinak to bude mít velmi složité. A dá se očekávat, že se soustředí spíše na tu ilustrativnost amerického prezidentství, aby zůstal v kontaktu s běžnými Američany.

Na druhou stranu to bude složité, protože největším věřitelem USA je Čína. A pokles na trhu s komoditami a na burze posiluje pozici Číny vůči USA, takže se dá očekávat, že to bude jeden z nejkruciálnějších úkolů pro Trumpa. Bude muset vztahy vybalancovat a pokud možno posílit Spojené státy na úkor Pekingu a udržet co nejvíce pracovních míst na půdě USA.

Díky výhře Trumpa získali republikáni Bílý dům, i obě komory Kongresu. Dá se z toho usuzovat, jestli se směřování USA nějak změní?

Neočekávám nějakou zásadnější strategickou otočku nebo proměnu americké diplomacie. Myslím si, že se více soustředí na domácí témata, tento trend je možné sledovat už nyní. Ať už je to těžba nebo alternativní zdroje, kdy se USA stávají ne dovozcem a zemí závislou na strategických surovinách ze světa, ale zemí, která dokonce suroviny vyváží. Počítám, že touto optikou bude Trump uvažovat nejen v energetické oblasti, ale i v dalších.

Dá se očekávat, že bude více komercionalizovat bezpečnostní roli USA ve světě. Tam, kde nebudou partneři ochotni vyjít vstříc Spojeným státům, prostě svou americkou vojenskou přítomnost stáhne. Bude ji pak využívat v jiných lokalitách a efektivněji. A očekávám, že se soustředí na některé další trhy, aby vyvažoval tu pozici právě vůči silnému čínskému trhu a vůči čínské diplomacii. Rozhodně to ale budou změny postupné. Dá se očekávat jistá snaha změnit styl a stavět více na prezidentovi, kterému budou běžní Američané rozumět. Někteří voliči totiž vyčítali Baracku Obamovi a Hillary Clintonové, že jsou mudrlanti a profesorští, příliš intelektuální a poučují běžné Američany. Tady se dá očekávat, že Trump vsadí primárně na to, aby mu rozuměli a věřili. Bude vystupovat tak, aby byl on a jeho mise v Bílém domě srozumitelnější běžným Američanům střední vrstvy.

Děkujeme za rozhovor