Toronto - V prosinci se uskutečnila muslimská konference v Torontu. Na akci vystoupil i Hamza Yusuf, uznávaný bílý učenec, který je spoluzakladatelem Zaytuna Colledge, první muslimskou liberální vysokou školu. Yusuf vzbudil vysoké pozdvižení, když na otázku, zda-li muslimové měli spolupracovat s hnutími jako Black Lives Matters (Na černých životech záleží – hnutí, které usiluje o rasovou rovnoprávnost), řekl, že polovina vražd je spáchaných černochy na jiných černoších a že je dvakrát tolik bílých, kteří byli zabiti policií, ale o kterých nikdo nemluví. Jeho slova ukazují na vysokou míru rasového rozdělení mezi muslimy v Americe, podle magazínu The Atlantic.
„Pro černé muslimy, slyšel tohle od někoho, kterého jsme měli všichni v lásce a úctě, to byla jako studená facka do tváře," reagoval na Yusufova slova Ubaydullah Evans, výkonný ředitel American Learning Institute for Muslims, který sám je černé pleti. Podle něj Yusufovy komentáře přispívají k udržování mýtu o „černé patologii" a sklonu afroameričanů k násilí. Prohlášení Yusufa je skutečně poněkud zavádějící: platí sice, že větší počet bílých lidí byl zastřelen policí ve srovnání s černochy, ale tato statistika nebere v úvahu počet obyvatel. Pokud se statistika takto upraví, pak vyjde najevo, že existuje větší pravděpodobnost, že černoch bude zastřelen, než je tomu u bělochů.
Yusufova stereotypní vyjádření o černých jsou příznakem hlubšího problému, který trápí muslimskou komunitu v USA – a to rasové rozdělení. Ačkoliv černí muslimové představují skoro jednu třetinu všech muslimů v USA podle Pew Research Center, američtí muslimové jsou většinou v médiích reprezentováni jako arabští či jihoasijští imigranti. Skutečně, podle Pew je 61% muslimů jsou imigranti, dalších 17% jsou děti přistěhovalců. Přistěhovalecká vlna byla umožněna po roce 1960 díky odstranění rasových omezeních. Tento akt by nebyl možný bez důkladné práce černých muslimů a jiných účastníků v hnutích za občanská práva. Je proto jistou ironií, že dnes vládne rasové napětí mezi muslimskými komunitami přistěhovalců a komunitami nepřistěhovalců, kteří jsou většinou černí. Podle Evanse problémem americkým muslimů není bílý rasismus, ale sociální rasismus od lidí arabského nebo jihoasijského původu.
Muslimský rasismus
Příkladem takového otevřeného rasismu je neochota arabských a jihoasijských muslimů, aby jejich děti si vzali černé muslimy, tvrdí Saba Maroofová, muslimská psychiatrička, které se takovýto případ stal. Imám z Dallasu Omar Suleiman, jenž je sledován početnou on-line komunitou, rasistické myšlení imigrantských muslimům přičítá jejich komfortní zóně. Jako každá nová přistěhovalecká komunita si i imigrantští muslimové založili vlastní mešity a komunitní centra a oddělili se od části muslimské americké populace na základě vlastního etnického původu a sociálního postavení. Je pro ně pak velmi snadné, díky takřka nulové zkušenosti s černými muslimy, si osvojit rasistické představy o nich.
Mezi nečernými muslimy se objevuje tendence považovat problémy, které mají vliv na černochy – a v podstatě i samotné černé muslimy – za nedostatečně muslimské. Zatímco sociální problematika v Palestině, Čečensku, Kašmíru, Saúdské Arábii nebo kdekoliv jinde jsou považovány za „islámské záležitosti“, otázky ekonomické nespravedlnosti, recidivity, rasismu, integrace odsouzenců jsou považovány za „nelegitimní islámské záležitosti, upozorňuje Evans.
Černí muslimové díky tomu nejsou bráni jako vhodné autority. „Jsme často zpochybňováni, podrýváni, a žádáni, abychom přivedli jiné odborníky jako hlas autority," říká Asha Noor, bývalá vůdkyně kampaně proti islamofobii Take on Hate somálského původu. Ačkoliv tři ze sedmi zemí zahrnutých v Trumpově protiimigračním zákazu jsou z Afriky – Libye, Súdán a Somálsko, málokdy lidé z těchto zemí vystupují v médiích.
Spojenci či nepřátelé?
Někteří muslimové věří, že není nyní vhodný čas mluvit o islámském rasismu nyní, když všichni muslimové čelí náporu protiislámských nálad. Tento problém ale výrazně zasahuje do snah muslimů společně promluvit proti vůči islámu nepřátelské politice Donalda Trumpa. Ilustrující je v tomto ohledu neúčast některých černých muslimů na protitrumpovských demonstracích, odehrávajících se na letištích kvůli Trumpově zákazu obyvatelů sedmi muslimských zemí vstoupit do USA. A jak upozorňuje Margari Hillová, spoluzakladatelka Muslim Anti-Racism Collaborative a černá muslimka, to funguje i opačným směrem. Na demonstracích Black Lives Matters proti vysokému počtu zabitých černochů se nenajde příliš blízkovýchodních či jihoasijských muslimů, říká.
Nicméně, mezi některými černými muslimy se probouzí jakési politické svědomí, co se týká imigrace. Zatímco Obama používal méně vyhrocenou rétoriku, když mluvil o imigraci, jeho administrativa i tak odstranila velký počet nelegálních imigrantů ze Spojených států. „Věci, které byly neviditelné pro mnohé z nás, kteří mají výsadu být nepřistěhovalci, teď vidíme,“ vysvětluje Hillová, kde se bere reflexe imigrace ze strany černých muslimů.
Na lednovém Pochodu žen byl viditelným symbolem muslimského vlastenectví červený, bílý a modrý hidžáb. Černí muslimové ale se s tím neztotožňují. Narozdíl od muslimských imigrantů, nevidí Ameriku jako zemi příležitostí. Jejich historická zkušenost je mnohem komplikovanější. Současná vlna islamofobie vede k tomu, že podobný kritický pohled začínají mít i muslimští imigranti. Nyní už není možné, aby si splnili své americké sny o dobrém životě v pěkné čtvrti a plném splynutí s bílou Amerikou, tvrdí Evans. První rána této aspiraci bylo 11.9,“ říká, „a s Trumpovým vítězstvím ve volbách, já si opravdu myslím, že to je ukončený.“ Paradoxně, islamofobie dokázala spojit černé a imigrantské muslimy, ne v tom, že se spojili proti společnému nepříteli, ale že jejich životní vyhlídky jsou stejně mizerné.
Související
Muslimové totálně selhali? Na Gaze a Tálibánu ukázali, že sice umí mluvit, ale ne jednat, míní experti
Pouť do Mekky si vyžádala už stovky mrtvých. Důvodem je extrémní počasí
Muslimové , černoši , rasismus
Aktuálně se děje
před 40 minutami
Trumpovo jméno je pryč z Kennedyho centra. Bílý dům vzdoroval do poslední chvíle
před 1 hodinou
ANO by jasně vyhrálo volby, Starostové se v opozičním souboji drží před ODS
před 2 hodinami
Britové zadrželi loď z ruské stínové flotily, oznámil Starmer
před 3 hodinami
Rychleji než dřív. České dráhy od neděle opět jezdí přímo do Hamburku
před 3 hodinami
Írán stále budí nejistotu. Teherán naznačil, jak to má s podpisem dohody
před 4 hodinami
Ebola se nadále šíří v Kongu. Úřady potvrdily nové případy i další úmrtí
před 5 hodinami
Mírovou dohodu s Íránem podepíšeme dnes, oznámil Trump
před 6 hodinami
Počasí bude příští týden tropické, potvrdili meteorologové
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
Americký prezident Donald Trump v týdnu hrozil dalšími masivními útoky na Írán, které zdánlivě na poslední chvíli odvolal, aby oznámil, že se blíží podpis mírové dohody. K obratu měli zásadně přispět představitelé zemí Perského zálivu, zjistil web Politico.
Zdroj: Lucie Podzimková