Setkání s mimozemšťany? Astronaut NASA promluvil o životě ve vesmíru

MAGAZÍN - NASA tento týden oznámila vzrušující výsledky ze sondy zkoumající Saturnův měsíc Enceladus a Jupiterův měsíc Europa, píše americký astronaut Laroy Chiao v komentáři pro server CNN. Muž, který absolvoval čtyři vesmírné mise, připomíná, že přístroje na sondě Cassini detekovaly na obou měsících podmínky a stavební prvky potřebné pro život.

Život mimo dosavadní představy

"Pro ty, jako jsem já, kteří dychtí po jakémkoliv objevu naznačujícím, že pozemské bytosti nemusí být ve vesmíru samy, toto zjištění znovu podnítilo představivost," uvádí astronaut. Ptá se, nakolik Cassiny skutečně přiblížila tyto představy realitě a zamýšlí se, co objevu ukazuje.

Cassini proletěla skrz gejzíry chrlící skrze ledový povrch oceánů na Enceladu, připomíná Chiao. Dodává, že podobné gejzíry pozoroval Hubblův vesmírný teleskop také na Europě, přičemž předchozí teplotní měření sondou Galileo ukázalo, že tyto erupce se vyskytují přímo nad teplými místy na oceánském měsíci, a dá se tedy usuzovat, že je způsobují erupce na dně oceánu.

Na Zemi pak vědci zaznamenali život nedaleko míst, kde v hloubkách oceánů dochází k erupcím, podotýká odborník. Vysvětluje, že ačkoliv prostředí v takových hloubkách bylo dlouho považováno za příliš chladné a nepřátelské pro život, ukázalo se, že erupce poskytují dostatek tepla k podpoře mikrobů, tzv. extremofilů, života, jehož existenci jsme si nedokázali představit. Proto je podle astronauta rozumné očekávat, že to samé se může dít na jiných planetách či měsících.

Během svých průletů u Enceladu Cassini zjistila, že gejzíry chrlí hlavně vodu, detekovala vodík, oxid uhličitý, metan a další chemikálie, přičemž vodík a oxid uhličitý ve vodě mohou podporovat metabolický proces zvaný metanogeneze, konstatuje expert. Dodává, že během tohoto procesu využívají mikroorganismy oxid uhličitý a vodík k produkci energie a metanu coby vedlejší látky. "Tudíž, ačkoliv Cassini nenašla život jako takový, data ukazují, že tam jsou některé klíčové stavební prvky," píše Chiao.

Ještě více vzrušující je fakt, že takové pozorování se uskutečnilo v naší Sluneční soustavě, což ve zkratce naznačuje, že podmínky pro život jsou pravděpodobné na mnoha místech ve vesmíru, pokračuje odborník. Ačkoliv by podle něj bylo úžasné nalézt skutečný mikrobiologický život na mimozemských planetách, je to stále na hony vzdálené objevu inteligentního života, byť i onen mikrobiologický život by výrazně zvýšil šanci, že inteligentní život se někde ve vesmíru nachází.

Vzdálenosti jsou nepřekonatelné   

"A to je důvod, proč zjištění Cassini vyvolalo takovou představivost," deklaruje astronaut. Připomíná, že lidé jsou fascinováni možností mimozemského života od doby, kdy zjistili, že existují vnější světy. Toto přivádělo vědce do varu, včetně muže, po němž byla pojmenována sonda Galileo, kterému bylo v 17. století uloženo domácí vězení, jelikož si dovolil tvrdit, že Země není středem vesmíru, ba dokonce ani středem naší Sluneční soustavy, uvádí Chiao.

Astronaut si pokládá otázku, zda je ve vesmíru inteligentní život. "Má zkušenost s lety do vesmíru mě o tom přiměla poměrně přemýšlet. Osobně si myslím, že někde ve vesmíru inteligentní život existuje," píše Chiao. Dodává, že problémem jsou vzdálenosti - vesmír je jednoduše natolik velký, že setkání inteligentních bytostí není pravděpodobné. Nejbližší inteligentní život totiž může být 100 milionů světelných let daleko, takže i kdybychom zjistili, jak se dá cestovat rychlostí světla, cesta k němu by nám trvala 100 milionů let, smutní expert.      

Pokud je teorie velkého třesku správná a celý vesmír vznikl v jednom momentu a Země a její obyvatelé jsou něčím průměrným, pak se s jinými inteligentními bytostmi nikdy nesetkáme, soudí Chiao. Zdůrazňuje, že život na Zemi totiž zřejmě skončí dříve, než získáme technologii k hledání života vzdáleného dlouhé světelné roky a ze stejného důvodu jiné formy života zřejmě nenajdou ani nás.

"Ve skutečnosti se zdá jako možné - dokonce pravděpodobné -  že život začíná na různých místech ve vesmíru a souběžně na jiných místech končí," filozofuje odborník. Osobně to považuje za velmi osvobozující představu - jestliže zřejmě nikdy nenarazíme na jiný život či jeho formy, než jsme nyní sami, měli bychom se maximálně soustředit právě na život u nás.  

V tom nám může pomoci objev Cassini, jelikož rozšiřuje znalosti o našem místě ve vesmíru a podněcuje sny o potenciálních úžasných věcech, které leží dále, konstatuje astronaut. Dodává, že na rozdíl od Galilea jsme dostatečně osvícení, abychom měli mysl otevřenou všem možnostem a dále snili, zatímco budeme naplno žít vlastní životy.         

Související

Obchody s mimozemšťany obklopují Roswell v Novém Mexiku - fotil: Justin Foulkes / Lonely Planet

Mimozemský život? Brzy ho najdeme, ujišťuje NASA

Washington - Hledání mimozemského života trvá už téměř 30 let. V roce 1992 objevili dva astronomové první planetu, která obíhala kolem jiné hvězdy než Slunce. Od té doby bylo objeveno víc než 3500 exoplanet a téměř 3000 hvězdných systémů. Je však na některé z nich život? A jak dlouho potrvá, než ho najdeme? NASA možná našla odpověď.

Více souvisejících

vesmír, Europa Enceladus (měsíc Saturnu) Laroy Chiao (astronaud) mimozemšťané / ufo sonda Cassini vesmir

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy