MAGAZÍN - NASA tento týden oznámila vzrušující výsledky ze sondy zkoumající Saturnův měsíc Enceladus a Jupiterův měsíc Europa, píše americký astronaut Laroy Chiao v komentáři pro server CNN. Muž, který absolvoval čtyři vesmírné mise, připomíná, že přístroje na sondě Cassini detekovaly na obou měsících podmínky a stavební prvky potřebné pro život.
Život mimo dosavadní představy
"Pro ty, jako jsem já, kteří dychtí po jakémkoliv objevu naznačujícím, že pozemské bytosti nemusí být ve vesmíru samy, toto zjištění znovu podnítilo představivost," uvádí astronaut. Ptá se, nakolik Cassiny skutečně přiblížila tyto představy realitě a zamýšlí se, co objevu ukazuje.
Cassini proletěla skrz gejzíry chrlící skrze ledový povrch oceánů na Enceladu, připomíná Chiao. Dodává, že podobné gejzíry pozoroval Hubblův vesmírný teleskop také na Europě, přičemž předchozí teplotní měření sondou Galileo ukázalo, že tyto erupce se vyskytují přímo nad teplými místy na oceánském měsíci, a dá se tedy usuzovat, že je způsobují erupce na dně oceánu.
Na Zemi pak vědci zaznamenali život nedaleko míst, kde v hloubkách oceánů dochází k erupcím, podotýká odborník. Vysvětluje, že ačkoliv prostředí v takových hloubkách bylo dlouho považováno za příliš chladné a nepřátelské pro život, ukázalo se, že erupce poskytují dostatek tepla k podpoře mikrobů, tzv. extremofilů, života, jehož existenci jsme si nedokázali představit. Proto je podle astronauta rozumné očekávat, že to samé se může dít na jiných planetách či měsících.
Během svých průletů u Enceladu Cassini zjistila, že gejzíry chrlí hlavně vodu, detekovala vodík, oxid uhličitý, metan a další chemikálie, přičemž vodík a oxid uhličitý ve vodě mohou podporovat metabolický proces zvaný metanogeneze, konstatuje expert. Dodává, že během tohoto procesu využívají mikroorganismy oxid uhličitý a vodík k produkci energie a metanu coby vedlejší látky. "Tudíž, ačkoliv Cassini nenašla život jako takový, data ukazují, že tam jsou některé klíčové stavební prvky," píše Chiao.
Ještě více vzrušující je fakt, že takové pozorování se uskutečnilo v naší Sluneční soustavě, což ve zkratce naznačuje, že podmínky pro život jsou pravděpodobné na mnoha místech ve vesmíru, pokračuje odborník. Ačkoliv by podle něj bylo úžasné nalézt skutečný mikrobiologický život na mimozemských planetách, je to stále na hony vzdálené objevu inteligentního života, byť i onen mikrobiologický život by výrazně zvýšil šanci, že inteligentní život se někde ve vesmíru nachází.
Vzdálenosti jsou nepřekonatelné
"A to je důvod, proč zjištění Cassini vyvolalo takovou představivost," deklaruje astronaut. Připomíná, že lidé jsou fascinováni možností mimozemského života od doby, kdy zjistili, že existují vnější světy. Toto přivádělo vědce do varu, včetně muže, po němž byla pojmenována sonda Galileo, kterému bylo v 17. století uloženo domácí vězení, jelikož si dovolil tvrdit, že Země není středem vesmíru, ba dokonce ani středem naší Sluneční soustavy, uvádí Chiao.
Astronaut si pokládá otázku, zda je ve vesmíru inteligentní život. "Má zkušenost s lety do vesmíru mě o tom přiměla poměrně přemýšlet. Osobně si myslím, že někde ve vesmíru inteligentní život existuje," píše Chiao. Dodává, že problémem jsou vzdálenosti - vesmír je jednoduše natolik velký, že setkání inteligentních bytostí není pravděpodobné. Nejbližší inteligentní život totiž může být 100 milionů světelných let daleko, takže i kdybychom zjistili, jak se dá cestovat rychlostí světla, cesta k němu by nám trvala 100 milionů let, smutní expert.
Pokud je teorie velkého třesku správná a celý vesmír vznikl v jednom momentu a Země a její obyvatelé jsou něčím průměrným, pak se s jinými inteligentními bytostmi nikdy nesetkáme, soudí Chiao. Zdůrazňuje, že život na Zemi totiž zřejmě skončí dříve, než získáme technologii k hledání života vzdáleného dlouhé světelné roky a ze stejného důvodu jiné formy života zřejmě nenajdou ani nás.
"Ve skutečnosti se zdá jako možné - dokonce pravděpodobné - že život začíná na různých místech ve vesmíru a souběžně na jiných místech končí," filozofuje odborník. Osobně to považuje za velmi osvobozující představu - jestliže zřejmě nikdy nenarazíme na jiný život či jeho formy, než jsme nyní sami, měli bychom se maximálně soustředit právě na život u nás.
V tom nám může pomoci objev Cassini, jelikož rozšiřuje znalosti o našem místě ve vesmíru a podněcuje sny o potenciálních úžasných věcech, které leží dále, konstatuje astronaut. Dodává, že na rozdíl od Galilea jsme dostatečně osvícení, abychom měli mysl otevřenou všem možnostem a dále snili, zatímco budeme naplno žít vlastní životy.
Související
Tajemný měsíc Jupiteru: další důkaz, že je na něm život?
Mimozemský život? Brzy ho najdeme, ujišťuje NASA
vesmír, Europa , Enceladus (měsíc Saturnu) , Laroy Chiao (astronaud) , mimozemšťané / ufo , sonda Cassini , vesmir
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 1 hodinou
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 3 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 4 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 5 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 6 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 6 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 8 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 9 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 10 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák