MAGAZÍN - V roce 2006 došlo k ukončení provozu Severoamerického velitelství protivzdušné obrany (NORAD) umístěném v Čejenské hoře v Coloradu. Hrozba ruského raketového útoku proti USA se prý snížila na minimum. Pentagon se ale předloni rozhodl základnu modernizovat a znovu využívat. NORAD by totiž mohl uchránit citlivá čidla a servery od útoku ve formě elektromagnetického pulzu. Unikátní komplex, který má při ochraně vzdušného prostoru Spojených států téměř stoprocentní úspěšnost, pochybil zatím pouze v jednom případě. 11. září 2001.
Podle novináře Jamese Nye je Čejenská hora jedním z důležitých symbolů studené války. Vojenský komplex, jenž se uvnitř této žulové skály ukrývá, svou rozlohou připomíná menší město. Americká armáda základnu vybudovala tak, aby odolala sovětskému jadernému útoku.
Dlouhou dobu ji využívalo Severoamerické velitelství protivzdušné obrany (SVPO) k pátrání po nepřátelských raketách. Také se s ní počítalo jako s velící a řídící centrálou v případě vypuknutí třetí světové války.
Do širšího povědomí se pevnost NORADu dostala v roce 1983, kdy se stala dějištěm amerického filmu Válečné hry. Režisér Ronald Emmerich pak o necelých deset let později na základnu ve svém filmu umístil Hvězdnou bránu.
Vojenský komplex se nachází v uměle vytvořené jeskyni, jíž Američané vytesali v 60. letech minulého století. Zevnitř základny mohli američtí vojáci v případě sovětského útoku nechat odpálit vlastní jaderné zbraně. V roce 2006 došlo k přesunutí základny SVPO do nedaleké letecké základny Petersen u města Colorado Springs.
Bomba o síle 30 megatun nemá šanci
Vojenská zařízení, v níž je kromě NORADu umístěno i Americké severní velitelství (USNORTHCOM) se nachází asi 70 metrů pod povrchem žulové skály a jsou umístěna v 15 třípatrových budovách. Proti nukleárnímu útoku a seismickému pohybu je chrání systém tvořený asi tisícem pružin. Měl by vydržet i přímý zásah a následnou explozi o síle až 30 megatun.
Vysoce odolná brána do komplexu váží 25 tun. Na základně v současné době pracuje 1100 lidí, jež mají uvnitř k dispozici vlastní zdroj pitné vody a energie ve formě baterií.
SVPO a společné americko-kanadské velení monitorovalo v době studené války z Čejenské hory oblohu a vyhodnocovalo hrozby v podobě raket, letadel a vesmírných objektů. Admirál Tim Keating, jeden z vysokých důstojníků SVPO, v roce 2006 řekl, že „raketový útok z Číny nebo z Ruska je [dnes] velmi nepravděpodobný.“ Větší nebezpečí představuje terorismus, a proto Keating a jeho spolupracovníci „doporučili neudržovat Čejenskou horu v provozu 24 hodin 7 dní v týdnu.“
Supertajná pevnost se stoprocentní úspěšností
Primárním cílem vojenského komplexu byla ochrana Spojených států při studené válce. Tehdejší vlády proto tlačily na co nejrychlejší dokončení pevnosti, jejíž stavba začala v roce 1957. Inženýři a dělníci se ale museli vypořádat s celou řadou dosud neznámých komplikací.
Nikdo se zatím nepokusil vystavět tak mohutný obyvatelný komplex v hoře. Základem všeho bylo vybudování dostatečně hluboké jámy na to, aby se do ní daly umístit budovy. Jen odpalování jednotlivých kusů skály zabralo dělníkům několik měsíců.
Následně byla potřeba zajistit, aby se strop masivní jeskyně nezřítil, zároveň ale museli inženýři myslet i na přívod vzduchu, který je do hory vháněn složitým klimatizačním komplexem s filtry, které zamezí přísunu radiace z ovzduší.
Celá masivní stavba byla dokončena v roce 1967 a v minulosti v ní sídlila řada armádních velitelství. Neznámější z nich, NORAD, se do podvědomí Američanů zapisuje každé Vánoce, kdy monitoruje pohyb Santy Clause napříč Spojenými státy.
Primárním účelem NORADu je ale varování před případným leteckým či raketovým útokem a zajištění vzdušné svrchovanosti a obrany severní Ameriky. NORAD má každý rok zhruba 100 případů krizových situací, které by mohly indikovat únos letadel. Při jejich řešení měl zatím téměř vždy stoprocentní úspěšnost. Pochybil pouze jednou, 11. září 2001.
Do NORADu jen tu nejvýkonnější techniku
Vojenskou zakázku na opětovnou obnovu komplexu ve výši 700 milionů amerických dolarů získala firma Raytheon. Dnes se do Čejenské hory opět přesouvá nejvýkonnější výpočetní technika, na které je moderní americká armáda závislá. Elektromagnetický pulz (EMP), který by ji mohl vyřadit z provozu, by se totiž desítkami metrů žuly nad základnou k těmto zařízením vůbec nemusel dostat.
V rámci desetileté smlouvy vybuduje firma Raytheon v Čejenské hoře zázemí pro armádu, která odtamtud bude opět uskutečňovat přesná, rychlá a jasná hodnocení o raketových a vzdušných útocích proti USA či o vesmírných objektech.
Admirál William Gortney, který do roku 2016 stál v čele SVPO, uvedl: „Způsob, jakým je Čejenská hora vybudována, útok vedený formou EMP velmi znesnadňuje.”
Související
Íránu se snížila schopnost blokovat průliv, tvrdí Američané po posledních útocích
Pravda o íránské odvetě. Američané utrpěli škody za stamiliony dolarů
Americká armáda (U.S. ARMY) , Vojenské zpravodajství , NORAD , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
před 2 hodinami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 3 hodinami
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 4 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 5 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 5 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 6 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 7 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 8 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 9 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 10 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 11 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 11 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 12 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 13 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 14 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 15 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 16 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák