Mohou slušní lidé vraždit? Lovec nacistů a prokurátor Norimberského procesu má znepokojivé upozornění

Benjaminu Ferenczovi je v současnosti 97 let. Po válce se zasloužil o to, aby 22 mužů spolupodílejících se na zavraždění přes milionu lidí muselo čelit spravedlnosti. Ferencz podle svých slov věří, že „válka dělá vrahy z jinak slušných lidí“ a i proto se celý svůj život snaží bojovat proti válce a válečným zločinům.

Zmíněných 22 důstojníků SS bylo součástí jednotek Einsatzgruppen. Šlo o mobilní komanda smrti, které nacisté využívali na obsazeném území na východě. Jejich úkolem bylo vraždit dle nacistické ideologie nevyhovujících lidí - Židy, Romy, komunisty a další.

Popravy byly většinou prováděny zastřelením na okraji masového hrobu, do kterého následně tělo oběti spadlo. V období let od 1941 do 1944 byla komanda Einsatzgruppen odpovědná podle odhadů za smrt 1,4 milionu lidí.

V rozhovoru přišla řeč také na téma velmi naléhavé pro současný svět, v němž se stále více šíří extremistické myšlenky podobné těm z období 2. světové války. „Setkal jste se s mnoha lidmi, kteří spáchali válečné zločiny, ale podle vašeho názoru jinak byli jen obyčejnými, čestnými občany?" ptala se jej novinářka Lesley Stahlová.

Odpověď Ferencze zřejmě mnohé zaskočí, jiné možná znepokojí. „Samozřejmě. Tito muži by nikdy nebyli vrahy, kdyby nebylo války. Byli to lidé, kteří mohli citovat Goetheho, mohli milovat Wagnera, mohli být zdvořilí,“ vysvětluje prokurátor.

Novinářku proto zajímalo, co změní muže v „divokou šelmu“. „Nejsou to divoši. Jsou to inteligentní, patriotické lidské bytosti,“ myslí si Ferencz. Přestože Stahlová namítala že pokud člověk spáchá vraždu, stane se z něj divoch, prokurátor trval na svém. „Je to vlastenecká lidská bytost, která dle jeho názoru jedná v zájmu své země,“ tvrdil.

„Myslíte si, že člověk, který upustil atomovou bombu na Hirošimu, byl divoch? Teď vám řeknu něco velmi hlubokého, co jsem se naučil po mnoha letech. Válka dělá vrahy z jinak slušných lidí. Všechny války, a ze všech slušných lidi,“ varoval.

Ferencz, který emigroval v dětství spolu s rodinou z Rumunska do Spojených států, získal vzdělání na Harvardu. Během druhé světové války se přihlásil do armády. Brzy byl přeložen do nové jednotky, která byla pověřena vyšetřováním nacistických zločinů.

Později byl jedním z prvních lidí, kteří vstoupili do osvobozených koncentračních táborů. Po válce se Ferencz vrátil domů, ale krátce na to byl požádán, aby se opět zapojil do vyšetřování.