Kolik stojí USA „válka s terorem“? Ohromující číslo není vůbec konečné

Studie WIIPA poukazují na způsoby financování předchozích válečných konfliktů, ve kterých byly USA aktivními činiteli. Španělsko-americká válka, občanská válka, první a druhá světová válka, Korejská válka i Vietnamská válka byly všechny financovány primárně prostřednictvím zvýšených daní, opatření, které postihlo převážně bohaté. Prezident Harry Truman během Korejské války zvýšil daňové sazby na 92%, prezident Lyndon B. Johnson během Vietnamské války zvýšil sazbu na 77%.

George W. Bush jr. postupoval jinak. Daně snížil. Chybějící rozpočet začal financovat prostřednícím kreditních karet – tj. na dluh. Žádná předchozí válka nebyla financována na dluh, proto WIIPA nazývá války odehrávající se po 11. září 2001 jako „kreditní války (credit card wars)“. V předchozích válkách byl též válečný rozpočet po počátečním období integrován do celkového ročního rozpočtu na obranu, což znamenalo, že financování války bylo omezeno a Pentagon musel postoupit řadu kompromisů.

Naproti tomu, války po roce 2001 byly financovány prostřednictvím účtům věnovaných na zahraniční nouzové operace (Overseas Contingency Operations - OCO), které jsou vyňaty z omezení výdajů a kompenzační škrty jinde v rozpočtu. Pro srovnání, Korea byla těmito doplňkovými prostředky financována z 34% a Vietnam 32%, zatímco „kreditní války“ jsou takto financovány z 90%.

Významnou proměnou též prošel čas a prostor věnovaným otázkám válečného financování u Kongresových výborů. Senátní výbor pro rozpočtové prostředky projednal válečné financování na 79% svých slyšení během války ve Vietnamu a na 35% během války v Koreji . Po roce 2001 se této otázce věnovalo pouze 17% slyšení. V případě Senátního finančního výboru bylo toto téma rozsáhle diskutováno dokonce pouze jednou (5%).

Kolik stojí „kreditní války“ průměrného daňového poplatníka?

Podle údajů Pentagonu odhaduje, že každý americký daňový poplatník zaplatil za války v Afghánistánu, Iráku a Sýrii ve fiskálních letech 2001 až 2018 celkové náklady ve výši 7 740 dolarů (okolo 160 961 korun). Podle výzkumu WIIPA příhodně nazvaném Cena války, však částka je mnohem větší, protože Pentagon se zaměřuje jen na svoje výdaje a výdaje ministerstva obrany a opomíjí další náklady spojené s válkou ze strany ministerstva zahraničí či ministerstva vnitřní bezpečnosti. WIIPA odhaduje, že celkové náklady daňového poplatníka jsou ve výši 23 386 dolarů (okolo 486 194 korun).

USA mají vojenské základny v 44 zemích. Vojenské jednotky mají shromážděné v 15 zemích - ne všechny tyto země jsou předmětem bojů, např. USA má vojenské kontingenty v Německu či Španělsku. V 58 zemích USA trénují protiteroristické jednotky. Vyloženě vojenské operace jako je používání dronů či letecké údery jsou aplikují v podstatě jen v 7 zemích – v Afghánistánu, Pákistánu, Sýrii, Iráku, Jemenu, Somálsku a Libyi.

Ačkoliv mnohé z těchto válek jsou vedeny jinými silami a USA mají povahu spíše poradců než přímých účastníků, výdaje jsou stále ohromující. Např. v Jemenu, v němž vede válku jejich spojenec Saúdská Arábie, USA věnovaly od fiskálního roku 2001 do fiskálního roku 2017 více než 830 milionů dolarů na pomoc Jemenu. V porovnání s Afghánistánem a Irákem to jsou přitom stále velmi malá čísla. USA věnovaly na OCO v Iráku od fiskálního roku 2001 až 2017 okolo 819 miliard dolarů, v případě Afghánistánu dokonce 877 miliard dolarů. Tyto částky se mají v roce 2018 ještě navýšit o 1 miliardu pro Irák a takřka 50 miliard pro Afghánistán, kam chce Trump poslat další vojáky.

V porovnání s těmito masivními částkami vychází Sýrie jako chudá příbuzná – USA investovaly do zahraničních nouzových operací s ní spojených okolo 28 miliard dolarů od fiskálního roku 2001-2017, toto číslo se má ale ve fiskálním roce 2018 zvýšit o skoro o polovinu dané částky. Pokud se připočte odhadovaných 13 miliard dolarů, Sýrie bude USA stát už 41 miliard dolarů.

Celkově už USA při zahrnutí i dalších doplňkových nákladů jako je např. péče o válečné veterány věnovaly na „kreditní války“ okolo 5,6 biliónů dolarů. Tato částka zahrnuje dlužné úroky, které USA už zaplatily, nikoliv však projektované budoucí úroky. I kdyby USA ukončily financování těchto válek právě teď, kumulované úrokové náklady na půjčky nakonec přidají v následujících desetiletích více než 7,9 bilionů dolarů ke státnímu dluhu.