Washington/ Moskva - Americký prezident Donald Trump ohlásil vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil. Je to podle něj nutné proto, aby se USA dokázaly uspět v konkurenci Ruska a Číny. Jeho krok nevyvolal v Rusku nadšení. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že závod ve vesmírném zbrojení by mohl mnohem intenzivnější než závod v nukleárním zbrojení, který dominoval 21. století.
„Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru. Potřebujeme americkou dominanci ve vesmíru,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident před zasedáním sboru pro otázky amerického vesmírného programu. „Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné,“ prohlásil prezident.
Trump si přeje, aby USA dobyly Měsíc a Mars a vybudovaly zde „dlouhodobou přítomnost.“ USA se dle něj musí stát znovu „světově největším kosmickým národem“ a nedovolil, aby v kosmickém závodě „vedly Čína, Rusko a další země“.
Prezident pro svůj plán na vytvoření vesmírných sil získal podporu některých republikánských zákonodárců, ale jeho financování do tohoto vojenského rozpočtu se podle jeho televize podařilo jen částečně. Není proto zcela jisté, kdy sekce skutečně vytvoří. Dohlížet na její vytvoření má šéf sboru náčelníků armádních štábů Joseph Dunford.
Znepokojené Rusko
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, se vůči Trumpově rozhodnutí tvrdě ohradila. „ Nejhrozivější věcí o této zprávě je cíl jeho instrukcí, jmenovitě zajištění nadvlády ve vesmíru," řekla Zacharovová. Podle ní se jedná o špatně skrývaný plán přenesení zbraní do vesmíru pro „možné uskutečnění vojenské akce.“ Zacharovová se domnívá, že militarizace vesmíru „narušila strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost" v podobném duchu, jak byla narušována závody v nukleárním zbrojení ve 20. letech. Zároveň varuje, že kosmické závody ve zbrojení by mohly nést ještě ničivější důsledky.
Mluvčí též odkazovala na společný čínský a ruský návrh předložený OSN zakazující umístění nejaderných zbraní ve vesmíru. Umístění jaderných zbraní v vesmíru a vojenských základen na měsíci je zakázáno smlouvou mezi USA a SSSR z roku 1967, kterou později ratifikovala i Čína.
Rusko a Čína opírají návrh o své obavy z toho, co vnímají jako americké snahy o obnovu programu tzv. „hvězdných válek“. Jejich návrh se nicméně zatím nesetkal s velkým pochopením jak ze strany USA, ale tak i ze strany evropských států. Server DefenseNews podotýká, že USA mají logické důvody, proč na návrh nepřistoupit. Návrh podle jejich připomínek nedostatečně definuje, co vše se řadí pod „vesmírné zbraně“ a zcela opomíjí celou třídu zbraní, kterou tyto dvě země vyvíjejí: pozemní protisatelitní zbraně.
Odlišné vojenské strategie
Server zároveň poukazuje na odlišné současné vojenské strategie USA a Ruska v souvislosti s vesmírem. Zatímco USA rozdělují vesmírnou vojenskou sekci od té vzdušné, Rusko tyto dvě sekce naopak v roce 2015 spojilo dohromady. Rusko následovalo v tomto kroku dlouhodobou politiku USA, kde obě vojenské síly spadaly pod jedno vedení, zatímco SSSR od počátku vesmírných závodů obě sekce odděloval.
Rusové si postupně, během devadesátých let začali uvědomovat, že hranice mezi vzdušnými a vesmírnými silami je skutečně velmi tenká a že v moderním válečnictví obě složky jsou navzájem pevně provázány. Důkazem o tom jim byly vojenské akce USA v Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu, kde bylo dosaženo účinných unifikovaných útoků ze vzduchu za významné pomoci vesmírných prostředků. Někteří komentátoři v tomto ohledu poukazují na to, že rozdělení leteckých a vesmírných sil na samostatné sekce, jak navrhuje Trump, je krokem zpátky.
Zároveň právě tato schopnost amerických vzdušných sil dosáhnout značných vojenských výsledků prostřednictvím použití vesmírných prostředků je určujícím důvodem, proč se USA nyní snaží tolik investovat do vesmírného programu, trpícího dlouhodobějším podfinancováním. Magazín Politico v dubnu referoval o varováních ze strany Pentagonu, že USA musí připravit lepší obranu svých vesmírných satelitů, které americké armádě poskytují velkou výhodu a jejichž likvidace by ji mohla velmi znatelně poškodit vzhledem k míře, v jaké se na ně spoléhá.
Protivníci USA si tuto slabinu USA velmi dobře uvědomují, tvrdí Brian Weeden, ředitel programového plánování v Secure World Foundantion, který poukazuje na pokusy milicí Saddáma Husajna během americké invaze do Iráku či ruských jednotek na Ukrajině blokovat americké satelity. Pokusy Ruska a Číny testovat protisatelitní střely, které lze vystřelit ze země, naznačují, že obě země se skutečně snaží vypořádat se strategickými možnostmi a slabiny, které představují americké satelity.
Návrat „hvězdných válek“?
Současné americké plány snažící se zabránit tomu, aby došlo k likvidaci pro USA životně důležitého vesmírného arzenálu připomínají podobné obavy z 80.let, které daly vznik programu Strategické obranné iniciativy, známé jako „hvězdné války“. Prezident Ronald Reagan požadoval vytvoření vesmírného systému schopného zlikvidovat případné sovětské jaderné rakety mířící na americká civilní města. Sověti namítali, že se jedná o porušení úmluvy z roku 1967 – podobná argumentace se objevuje i nyní na straně Rusů.
Odborníci přiznávají, že skutečně lze hovořit o jistém návratu „hvězdných válek. „Jistá reminiscence tu je, poprvé se upřednostňuje otázka bezpečnosti. Do hry vstupuje poprvé armáda,“ sdělil ČT ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Snad nicméně nedojde k tomu, že se hvězdné války známé z populární sci-fi ságy stejného jména nestanou smutnou realitou 21. století.
Související
USA tlačí na Rusko, aby povolilo Evropě účastnit se mírových jednání
V Abú Dhabí začaly mírové rozhovory o válce na Ukrajině
Rusko , USA (Spojené státy americké) , vesmir , válka , Armáda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 1 hodinou
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 1 hodinou
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 2 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 3 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 4 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 4 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 5 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 6 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 7 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 8 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.
Zdroj: Libor Novák