Nové „hvězdné války“? Ještě horší než studená válka, varuje Rusko před amerických vesmírným zbrojením

Washington/ Moskva - Americký prezident Donald Trump ohlásil vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil. Je to podle něj nutné proto, aby se USA dokázaly uspět v konkurenci Ruska a Číny. Jeho krok nevyvolal v Rusku nadšení. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že závod ve vesmírném zbrojení by mohl mnohem intenzivnější než závod v nukleárním zbrojení, který dominoval 21. století.

„Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru. Potřebujeme americkou dominanci ve vesmíru,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident před zasedáním sboru pro otázky amerického vesmírného programu. „Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné,“ prohlásil prezident.

Trump si přeje, aby USA dobyly Měsíc a Mars a vybudovaly zde „dlouhodobou přítomnost.“ USA se dle něj musí stát znovu „světově největším kosmickým národem“ a nedovolil, aby  v kosmickém závodě „vedly Čína, Rusko a další země“.

Prezident pro svůj plán na vytvoření vesmírných sil získal podporu některých republikánských zákonodárců, ale jeho financování do tohoto vojenského rozpočtu se podle jeho televize podařilo jen částečně. Není proto zcela jisté, kdy sekce skutečně vytvoří. Dohlížet na její vytvoření má šéf sboru náčelníků armádních štábů Joseph Dunford.

Znepokojené Rusko

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, se vůči Trumpově rozhodnutí tvrdě ohradila. „ Nejhrozivější věcí o této zprávě je cíl jeho instrukcí, jmenovitě zajištění nadvlády ve vesmíru," řekla Zacharovová. Podle ní se jedná o špatně skrývaný plán přenesení zbraní do vesmíru pro „možné uskutečnění vojenské akce.“ Zacharovová se domnívá, že militarizace vesmíru „narušila strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost" v podobném duchu, jak byla narušována závody v nukleárním zbrojení ve 20. letech. Zároveň varuje, že kosmické závody ve zbrojení by mohly nést ještě ničivější důsledky.

Mluvčí též odkazovala na společný čínský a ruský návrh předložený OSN zakazující umístění nejaderných zbraní ve vesmíru. Umístění jaderných zbraní v vesmíru a vojenských základen na měsíci je zakázáno smlouvou mezi USA a SSSR z roku 1967, kterou později ratifikovala i Čína.

Rusko a Čína opírají návrh o své obavy z toho, co vnímají jako americké snahy o obnovu programu tzv. „hvězdných válek“. Jejich návrh se nicméně zatím nesetkal s velkým pochopením jak ze strany USA, ale tak i ze strany evropských států. Server DefenseNews podotýká, že USA mají logické důvody, proč na návrh nepřistoupit. Návrh podle jejich připomínek nedostatečně definuje, co vše se řadí pod „vesmírné zbraně“ a zcela opomíjí celou třídu zbraní, kterou tyto dvě země vyvíjejí: pozemní protisatelitní zbraně.

Odlišné vojenské strategie

Server zároveň poukazuje na odlišné současné vojenské strategie USA a Ruska v souvislosti s vesmírem. Zatímco USA rozdělují vesmírnou vojenskou sekci od té vzdušné, Rusko tyto dvě sekce naopak v roce 2015 spojilo dohromady. Rusko následovalo v tomto kroku dlouhodobou politiku USA, kde obě vojenské síly spadaly pod jedno vedení, zatímco SSSR od počátku vesmírných závodů obě sekce odděloval.

Rusové si postupně, během devadesátých let začali uvědomovat, že hranice mezi vzdušnými a vesmírnými silami je skutečně velmi tenká a že v moderním válečnictví obě složky jsou navzájem pevně provázány. Důkazem o tom jim byly vojenské akce USA v Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu, kde bylo dosaženo účinných unifikovaných útoků ze vzduchu za významné pomoci vesmírných prostředků. Někteří komentátoři v tomto ohledu poukazují na to, že rozdělení leteckých a vesmírných sil na samostatné sekce, jak navrhuje Trump, je krokem zpátky.

Zároveň právě tato schopnost amerických vzdušných sil dosáhnout značných vojenských výsledků prostřednictvím použití vesmírných prostředků je určujícím důvodem, proč se USA nyní snaží tolik investovat do vesmírného programu, trpícího dlouhodobějším podfinancováním. Magazín Politico v dubnu referoval o varováních ze strany Pentagonu, že USA musí připravit lepší obranu svých vesmírných satelitů, které americké armádě poskytují velkou výhodu a jejichž likvidace by ji mohla velmi znatelně poškodit vzhledem k míře, v jaké se na ně spoléhá.

Protivníci USA si tuto slabinu USA velmi dobře uvědomují, tvrdí Brian Weeden, ředitel programového plánování v Secure World Foundantion, který poukazuje na pokusy milicí Saddáma Husajna během americké invaze do Iráku či ruských jednotek na Ukrajině blokovat americké satelity. Pokusy Ruska a Číny testovat protisatelitní střely, které lze vystřelit ze země, naznačují, že obě země se skutečně snaží vypořádat se strategickými možnostmi a slabiny, které představují americké satelity.

Návrat „hvězdných válek“?

Současné americké plány snažící se zabránit tomu, aby došlo k likvidaci pro USA životně důležitého vesmírného arzenálu připomínají podobné obavy z 80.let, které daly vznik programu Strategické obranné iniciativy, známé jako „hvězdné války“. Prezident Ronald Reagan požadoval vytvoření vesmírného systému schopného zlikvidovat případné sovětské jaderné rakety mířící na americká civilní města. Sověti namítali, že se jedná o porušení úmluvy z roku 1967 – podobná argumentace se objevuje i nyní na straně Rusů.

Odborníci přiznávají, že skutečně lze hovořit o jistém návratu „hvězdných válek. „Jistá reminiscence tu je, poprvé se upřednostňuje otázka bezpečnosti. Do hry vstupuje poprvé armáda,“ sdělil ČT ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Snad nicméně nedojde k tomu, že se hvězdné války známé z populární sci-fi ságy stejného jména nestanou smutnou realitou 21. století.

Související

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

USA tlačí na Rusko, aby povolilo Evropě účastnit se mírových jednání

Spojené státy vyvíjejí intenzivní diplomatický tlak na Ruskou federaci, aby v nadcházejících kolech mírových rozhovorů o Ukrajině umožnila přímou účast evropských zástupců. Podle informací zveřejněných serverem Politico usilují američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner o to, aby nynější schůzka v Abú Zabí byla vůbec posledním jednáním, které probíhá bez plnohodnotného zapojení Evropy.
Mírové rozhovory v Abú Dhabí

V Abú Dhabí začaly mírové rozhovory o válce na Ukrajině

Evropští zástupci, Spojené státy a Ukrajina se na úvod mírových rozhovorů v Abú Dhabí dohodli na přezkoumání celkové bezpečnostní architektury kontinentu. Hlavním cílem tohoto kroku je minimalizovat napětí mezi Ruskem a spojenci v Severoatlantické alianci a zároveň zajistit dlouhodobou bezpečnost Ukrajiny po skončení probíhajícího válečného konfliktu.

Více souvisejících

Rusko ,  USA (Spojené státy americké) ,  vesmir ,  válka ,  Armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 5 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy