Nové „hvězdné války“? Ještě horší než studená válka, varuje Rusko před amerických vesmírným zbrojením

Washington/ Moskva - Americký prezident Donald Trump ohlásil vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil. Je to podle něj nutné proto, aby se USA dokázaly uspět v konkurenci Ruska a Číny. Jeho krok nevyvolal v Rusku nadšení. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že závod ve vesmírném zbrojení by mohl mnohem intenzivnější než závod v nukleárním zbrojení, který dominoval 21. století.

„Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru. Potřebujeme americkou dominanci ve vesmíru,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident před zasedáním sboru pro otázky amerického vesmírného programu. „Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné,“ prohlásil prezident.

Trump si přeje, aby USA dobyly Měsíc a Mars a vybudovaly zde „dlouhodobou přítomnost.“ USA se dle něj musí stát znovu „světově největším kosmickým národem“ a nedovolil, aby  v kosmickém závodě „vedly Čína, Rusko a další země“.

Prezident pro svůj plán na vytvoření vesmírných sil získal podporu některých republikánských zákonodárců, ale jeho financování do tohoto vojenského rozpočtu se podle jeho televize podařilo jen částečně. Není proto zcela jisté, kdy sekce skutečně vytvoří. Dohlížet na její vytvoření má šéf sboru náčelníků armádních štábů Joseph Dunford.

Znepokojené Rusko

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, se vůči Trumpově rozhodnutí tvrdě ohradila. „ Nejhrozivější věcí o této zprávě je cíl jeho instrukcí, jmenovitě zajištění nadvlády ve vesmíru," řekla Zacharovová. Podle ní se jedná o špatně skrývaný plán přenesení zbraní do vesmíru pro „možné uskutečnění vojenské akce.“ Zacharovová se domnívá, že militarizace vesmíru „narušila strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost" v podobném duchu, jak byla narušována závody v nukleárním zbrojení ve 20. letech. Zároveň varuje, že kosmické závody ve zbrojení by mohly nést ještě ničivější důsledky.

Mluvčí též odkazovala na společný čínský a ruský návrh předložený OSN zakazující umístění nejaderných zbraní ve vesmíru. Umístění jaderných zbraní v vesmíru a vojenských základen na měsíci je zakázáno smlouvou mezi USA a SSSR z roku 1967, kterou později ratifikovala i Čína.

Rusko a Čína opírají návrh o své obavy z toho, co vnímají jako americké snahy o obnovu programu tzv. „hvězdných válek“. Jejich návrh se nicméně zatím nesetkal s velkým pochopením jak ze strany USA, ale tak i ze strany evropských států. Server DefenseNews podotýká, že USA mají logické důvody, proč na návrh nepřistoupit. Návrh podle jejich připomínek nedostatečně definuje, co vše se řadí pod „vesmírné zbraně“ a zcela opomíjí celou třídu zbraní, kterou tyto dvě země vyvíjejí: pozemní protisatelitní zbraně.

Odlišné vojenské strategie

Server zároveň poukazuje na odlišné současné vojenské strategie USA a Ruska v souvislosti s vesmírem. Zatímco USA rozdělují vesmírnou vojenskou sekci od té vzdušné, Rusko tyto dvě sekce naopak v roce 2015 spojilo dohromady. Rusko následovalo v tomto kroku dlouhodobou politiku USA, kde obě vojenské síly spadaly pod jedno vedení, zatímco SSSR od počátku vesmírných závodů obě sekce odděloval.

Rusové si postupně, během devadesátých let začali uvědomovat, že hranice mezi vzdušnými a vesmírnými silami je skutečně velmi tenká a že v moderním válečnictví obě složky jsou navzájem pevně provázány. Důkazem o tom jim byly vojenské akce USA v Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu, kde bylo dosaženo účinných unifikovaných útoků ze vzduchu za významné pomoci vesmírných prostředků. Někteří komentátoři v tomto ohledu poukazují na to, že rozdělení leteckých a vesmírných sil na samostatné sekce, jak navrhuje Trump, je krokem zpátky.

Zároveň právě tato schopnost amerických vzdušných sil dosáhnout značných vojenských výsledků prostřednictvím použití vesmírných prostředků je určujícím důvodem, proč se USA nyní snaží tolik investovat do vesmírného programu, trpícího dlouhodobějším podfinancováním. Magazín Politico v dubnu referoval o varováních ze strany Pentagonu, že USA musí připravit lepší obranu svých vesmírných satelitů, které americké armádě poskytují velkou výhodu a jejichž likvidace by ji mohla velmi znatelně poškodit vzhledem k míře, v jaké se na ně spoléhá.

Protivníci USA si tuto slabinu USA velmi dobře uvědomují, tvrdí Brian Weeden, ředitel programového plánování v Secure World Foundantion, který poukazuje na pokusy milicí Saddáma Husajna během americké invaze do Iráku či ruských jednotek na Ukrajině blokovat americké satelity. Pokusy Ruska a Číny testovat protisatelitní střely, které lze vystřelit ze země, naznačují, že obě země se skutečně snaží vypořádat se strategickými možnostmi a slabiny, které představují americké satelity.

Návrat „hvězdných válek“?

Současné americké plány snažící se zabránit tomu, aby došlo k likvidaci pro USA životně důležitého vesmírného arzenálu připomínají podobné obavy z 80.let, které daly vznik programu Strategické obranné iniciativy, známé jako „hvězdné války“. Prezident Ronald Reagan požadoval vytvoření vesmírného systému schopného zlikvidovat případné sovětské jaderné rakety mířící na americká civilní města. Sověti namítali, že se jedná o porušení úmluvy z roku 1967 – podobná argumentace se objevuje i nyní na straně Rusů.

Odborníci přiznávají, že skutečně lze hovořit o jistém návratu „hvězdných válek. „Jistá reminiscence tu je, poprvé se upřednostňuje otázka bezpečnosti. Do hry vstupuje poprvé armáda,“ sdělil ČT ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Snad nicméně nedojde k tomu, že se hvězdné války známé z populární sci-fi ságy stejného jména nestanou smutnou realitou 21. století.

Související

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) vesmir válka Armáda

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy