Nové „hvězdné války“? Ještě horší než studená válka, varuje Rusko před amerických vesmírným zbrojením

Washington/ Moskva - Americký prezident Donald Trump ohlásil vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil. Je to podle něj nutné proto, aby se USA dokázaly uspět v konkurenci Ruska a Číny. Jeho krok nevyvolal v Rusku nadšení. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že závod ve vesmírném zbrojení by mohl mnohem intenzivnější než závod v nukleárním zbrojení, který dominoval 21. století.

„Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru. Potřebujeme americkou dominanci ve vesmíru,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident před zasedáním sboru pro otázky amerického vesmírného programu. „Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné,“ prohlásil prezident.

Trump si přeje, aby USA dobyly Měsíc a Mars a vybudovaly zde „dlouhodobou přítomnost.“ USA se dle něj musí stát znovu „světově největším kosmickým národem“ a nedovolil, aby  v kosmickém závodě „vedly Čína, Rusko a další země“.

Prezident pro svůj plán na vytvoření vesmírných sil získal podporu některých republikánských zákonodárců, ale jeho financování do tohoto vojenského rozpočtu se podle jeho televize podařilo jen částečně. Není proto zcela jisté, kdy sekce skutečně vytvoří. Dohlížet na její vytvoření má šéf sboru náčelníků armádních štábů Joseph Dunford.

Znepokojené Rusko

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, se vůči Trumpově rozhodnutí tvrdě ohradila. „ Nejhrozivější věcí o této zprávě je cíl jeho instrukcí, jmenovitě zajištění nadvlády ve vesmíru," řekla Zacharovová. Podle ní se jedná o špatně skrývaný plán přenesení zbraní do vesmíru pro „možné uskutečnění vojenské akce.“ Zacharovová se domnívá, že militarizace vesmíru „narušila strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost" v podobném duchu, jak byla narušována závody v nukleárním zbrojení ve 20. letech. Zároveň varuje, že kosmické závody ve zbrojení by mohly nést ještě ničivější důsledky.

Mluvčí též odkazovala na společný čínský a ruský návrh předložený OSN zakazující umístění nejaderných zbraní ve vesmíru. Umístění jaderných zbraní v vesmíru a vojenských základen na měsíci je zakázáno smlouvou mezi USA a SSSR z roku 1967, kterou později ratifikovala i Čína.

Rusko a Čína opírají návrh o své obavy z toho, co vnímají jako americké snahy o obnovu programu tzv. „hvězdných válek“. Jejich návrh se nicméně zatím nesetkal s velkým pochopením jak ze strany USA, ale tak i ze strany evropských států. Server DefenseNews podotýká, že USA mají logické důvody, proč na návrh nepřistoupit. Návrh podle jejich připomínek nedostatečně definuje, co vše se řadí pod „vesmírné zbraně“ a zcela opomíjí celou třídu zbraní, kterou tyto dvě země vyvíjejí: pozemní protisatelitní zbraně.

Odlišné vojenské strategie

Server zároveň poukazuje na odlišné současné vojenské strategie USA a Ruska v souvislosti s vesmírem. Zatímco USA rozdělují vesmírnou vojenskou sekci od té vzdušné, Rusko tyto dvě sekce naopak v roce 2015 spojilo dohromady. Rusko následovalo v tomto kroku dlouhodobou politiku USA, kde obě vojenské síly spadaly pod jedno vedení, zatímco SSSR od počátku vesmírných závodů obě sekce odděloval.

Rusové si postupně, během devadesátých let začali uvědomovat, že hranice mezi vzdušnými a vesmírnými silami je skutečně velmi tenká a že v moderním válečnictví obě složky jsou navzájem pevně provázány. Důkazem o tom jim byly vojenské akce USA v Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu, kde bylo dosaženo účinných unifikovaných útoků ze vzduchu za významné pomoci vesmírných prostředků. Někteří komentátoři v tomto ohledu poukazují na to, že rozdělení leteckých a vesmírných sil na samostatné sekce, jak navrhuje Trump, je krokem zpátky.

Zároveň právě tato schopnost amerických vzdušných sil dosáhnout značných vojenských výsledků prostřednictvím použití vesmírných prostředků je určujícím důvodem, proč se USA nyní snaží tolik investovat do vesmírného programu, trpícího dlouhodobějším podfinancováním. Magazín Politico v dubnu referoval o varováních ze strany Pentagonu, že USA musí připravit lepší obranu svých vesmírných satelitů, které americké armádě poskytují velkou výhodu a jejichž likvidace by ji mohla velmi znatelně poškodit vzhledem k míře, v jaké se na ně spoléhá.

Protivníci USA si tuto slabinu USA velmi dobře uvědomují, tvrdí Brian Weeden, ředitel programového plánování v Secure World Foundantion, který poukazuje na pokusy milicí Saddáma Husajna během americké invaze do Iráku či ruských jednotek na Ukrajině blokovat americké satelity. Pokusy Ruska a Číny testovat protisatelitní střely, které lze vystřelit ze země, naznačují, že obě země se skutečně snaží vypořádat se strategickými možnostmi a slabiny, které představují americké satelity.

Návrat „hvězdných válek“?

Současné americké plány snažící se zabránit tomu, aby došlo k likvidaci pro USA životně důležitého vesmírného arzenálu připomínají podobné obavy z 80.let, které daly vznik programu Strategické obranné iniciativy, známé jako „hvězdné války“. Prezident Ronald Reagan požadoval vytvoření vesmírného systému schopného zlikvidovat případné sovětské jaderné rakety mířící na americká civilní města. Sověti namítali, že se jedná o porušení úmluvy z roku 1967 – podobná argumentace se objevuje i nyní na straně Rusů.

Odborníci přiznávají, že skutečně lze hovořit o jistém návratu „hvězdných válek. „Jistá reminiscence tu je, poprvé se upřednostňuje otázka bezpečnosti. Do hry vstupuje poprvé armáda,“ sdělil ČT ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Snad nicméně nedojde k tomu, že se hvězdné války známé z populární sci-fi ságy stejného jména nestanou smutnou realitou 21. století.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.
Vladimir Aleksejev

Otrava Skripalových i vzpoura wagnerovců. Alexejev stál za řadou aktivit, přesto je Kreml k jeho osudu lhostejný

Od otravy Skripalových přes invazi na Ukrajinu až po podvratné aktivity během amerických voleb – je těžké najít ruskou kontroverzi, do které by generál Vladimir Alexejev nebyl zapojen. Nyní tento zástupce šéfa vojenské rozvědky GRU sám bojuje o život v moskevské nemocnici poté, co se stal obětí útoku. Přestože byl Alexejev klíčovou postavou mnoha operací Vladimira Putina a o nepřátele neměl nouzi, ukázalo se, že ochrana takto vysoce postaveného špiona byla fatálně nedostatečná.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) vesmir válka Armáda

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Curling

Curleři si připsali první výhru, Indráčková historický zápis. V akci byl i český sáňkař

Po čtyřech duelech se na zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo konečně dočkali a mohli se radovat z premiérové výhry pod pěti kruhy. České curlingové smíšené dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský se to povedlo, když dokázala pokořit jihokorejské duo Kim Seon-yeong a Jeong Yeong-sok 9:4. Na tento výkon se snažila navázat ve večerním duelu se Švýcarskem, ale v něm se opět dostala do dříve zajetých kolejí a bohužel prohrála jasně 3:10. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Na olympiádě se šíří mezi hokejistkami norovirus. Po Finkách trápí i Švýcarky

Ještě před oficiálním zahájením zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo se objevila zpráva o výskytu noroviru v týmu finských hokejistek, což zasáhlo do programu her, neboť se musel přesunout jejich úvodní duel s Kanadou. Tímto vysoce nakažlivým RNA virem, jenž způsobuje akutní virovou gastroenteritidu, se měla ve švýcarském ženském hokejovém týmu jedna z hráček nakazit poté, co právě tyto hokejistky odehrály v pátek svůj duel s Českou republikou.

včera

včera

včera

včera

Olympiáda, ilustrační foto

Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo jsou po pátečním zahájení a zapálení dvou olympijských ohňů již v plném proudu. Do akce tak šli po smíšené curlingové dvojici a hokejistkách i další čeští olympionici. Mezi prvními se představil alpský lyžař Jan Zabystřan, který české fanoušky před hrami navnadil senzačním předvánočním vítězstvím v super-G ve Val Gardeně. Jenže super-G přijde na olympiádě na řadu později, v sobotu dopoledne se nejprve postavil na start sjezdu. Ten ovládli Švýcaři a Italové, Zabystřan skončil na 24. místě, čímž si tak vylepšil své olympijské maximum. Další české vlaječky byly k vidění ve skiatlonu, kde se mimo jiné představila i Kateřina Janatová, která podle svých slov zajela nejlepší závod v životě, když skončila sedmá.

včera

včera

včera

včera

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

včera

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

včera

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

včera

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

včera

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

Zdroj: David Holub

Další zprávy