Nové „hvězdné války“? Ještě horší než studená válka, varuje Rusko před amerických vesmírným zbrojením

Washington/ Moskva - Americký prezident Donald Trump ohlásil vytvoření nezávislé sekce vesmírných sil. Je to podle něj nutné proto, aby se USA dokázaly uspět v konkurenci Ruska a Číny. Jeho krok nevyvolal v Rusku nadšení. Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že závod ve vesmírném zbrojení by mohl mnohem intenzivnější než závod v nukleárním zbrojení, který dominoval 21. století.

„Když jde o obranu Ameriky, nestačí pouhá americká přítomnost ve vesmíru. Potřebujeme americkou dominanci ve vesmíru,“ prohlásil podle agentury Reuters prezident před zasedáním sboru pro otázky amerického vesmírného programu. „Budeme mít vzdušné síly a budeme mít vesmírné síly, oddělené, ale rovnocenné,“ prohlásil prezident.

Trump si přeje, aby USA dobyly Měsíc a Mars a vybudovaly zde „dlouhodobou přítomnost.“ USA se dle něj musí stát znovu „světově největším kosmickým národem“ a nedovolil, aby  v kosmickém závodě „vedly Čína, Rusko a další země“.

Prezident pro svůj plán na vytvoření vesmírných sil získal podporu některých republikánských zákonodárců, ale jeho financování do tohoto vojenského rozpočtu se podle jeho televize podařilo jen částečně. Není proto zcela jisté, kdy sekce skutečně vytvoří. Dohlížet na její vytvoření má šéf sboru náčelníků armádních štábů Joseph Dunford.

Znepokojené Rusko

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Marija Vladimirovna Zacharovová, se vůči Trumpově rozhodnutí tvrdě ohradila. „ Nejhrozivější věcí o této zprávě je cíl jeho instrukcí, jmenovitě zajištění nadvlády ve vesmíru," řekla Zacharovová. Podle ní se jedná o špatně skrývaný plán přenesení zbraní do vesmíru pro „možné uskutečnění vojenské akce.“ Zacharovová se domnívá, že militarizace vesmíru „narušila strategickou stabilitu a mezinárodní bezpečnost" v podobném duchu, jak byla narušována závody v nukleárním zbrojení ve 20. letech. Zároveň varuje, že kosmické závody ve zbrojení by mohly nést ještě ničivější důsledky.

Mluvčí též odkazovala na společný čínský a ruský návrh předložený OSN zakazující umístění nejaderných zbraní ve vesmíru. Umístění jaderných zbraní v vesmíru a vojenských základen na měsíci je zakázáno smlouvou mezi USA a SSSR z roku 1967, kterou později ratifikovala i Čína.

Rusko a Čína opírají návrh o své obavy z toho, co vnímají jako americké snahy o obnovu programu tzv. „hvězdných válek“. Jejich návrh se nicméně zatím nesetkal s velkým pochopením jak ze strany USA, ale tak i ze strany evropských států. Server DefenseNews podotýká, že USA mají logické důvody, proč na návrh nepřistoupit. Návrh podle jejich připomínek nedostatečně definuje, co vše se řadí pod „vesmírné zbraně“ a zcela opomíjí celou třídu zbraní, kterou tyto dvě země vyvíjejí: pozemní protisatelitní zbraně.

Odlišné vojenské strategie

Server zároveň poukazuje na odlišné současné vojenské strategie USA a Ruska v souvislosti s vesmírem. Zatímco USA rozdělují vesmírnou vojenskou sekci od té vzdušné, Rusko tyto dvě sekce naopak v roce 2015 spojilo dohromady. Rusko následovalo v tomto kroku dlouhodobou politiku USA, kde obě vojenské síly spadaly pod jedno vedení, zatímco SSSR od počátku vesmírných závodů obě sekce odděloval.

Rusové si postupně, během devadesátých let začali uvědomovat, že hranice mezi vzdušnými a vesmírnými silami je skutečně velmi tenká a že v moderním válečnictví obě složky jsou navzájem pevně provázány. Důkazem o tom jim byly vojenské akce USA v Jugoslávii, Iráku a Afghánistánu, kde bylo dosaženo účinných unifikovaných útoků ze vzduchu za významné pomoci vesmírných prostředků. Někteří komentátoři v tomto ohledu poukazují na to, že rozdělení leteckých a vesmírných sil na samostatné sekce, jak navrhuje Trump, je krokem zpátky.

Zároveň právě tato schopnost amerických vzdušných sil dosáhnout značných vojenských výsledků prostřednictvím použití vesmírných prostředků je určujícím důvodem, proč se USA nyní snaží tolik investovat do vesmírného programu, trpícího dlouhodobějším podfinancováním. Magazín Politico v dubnu referoval o varováních ze strany Pentagonu, že USA musí připravit lepší obranu svých vesmírných satelitů, které americké armádě poskytují velkou výhodu a jejichž likvidace by ji mohla velmi znatelně poškodit vzhledem k míře, v jaké se na ně spoléhá.

Protivníci USA si tuto slabinu USA velmi dobře uvědomují, tvrdí Brian Weeden, ředitel programového plánování v Secure World Foundantion, který poukazuje na pokusy milicí Saddáma Husajna během americké invaze do Iráku či ruských jednotek na Ukrajině blokovat americké satelity. Pokusy Ruska a Číny testovat protisatelitní střely, které lze vystřelit ze země, naznačují, že obě země se skutečně snaží vypořádat se strategickými možnostmi a slabiny, které představují americké satelity.

Návrat „hvězdných válek“?

Současné americké plány snažící se zabránit tomu, aby došlo k likvidaci pro USA životně důležitého vesmírného arzenálu připomínají podobné obavy z 80.let, které daly vznik programu Strategické obranné iniciativy, známé jako „hvězdné války“. Prezident Ronald Reagan požadoval vytvoření vesmírného systému schopného zlikvidovat případné sovětské jaderné rakety mířící na americká civilní města. Sověti namítali, že se jedná o porušení úmluvy z roku 1967 – podobná argumentace se objevuje i nyní na straně Rusů.

Odborníci přiznávají, že skutečně lze hovořit o jistém návratu „hvězdných válek. „Jistá reminiscence tu je, poprvé se upřednostňuje otázka bezpečnosti. Do hry vstupuje poprvé armáda,“ sdělil ČT ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář. Snad nicméně nedojde k tomu, že se hvězdné války známé z populární sci-fi ságy stejného jména nestanou smutnou realitou 21. století.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) vesmir válka Armáda

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 33 minutami

před 56 minutami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy