Konec letounů stealth? Přichází nová zbraň z říše sci-fi

Reálná technologie

Kanada ustoupila od záměru pořídit si stealth letouny F-35, zatímco Severoamerické velitelství obrany vzdušného prostoru, které Kanada provozuje spolu se Spojenými státy, musí počítat s případnými narušiteli v podobě nových čínských a ruských stealth letadel, konstatuje Roblin. Dodává, že technologie kvantových zbraní zdánlivě spadá spíše do oblasti sci-fi než do reálného světa, avšak tato technologie je skutečná a využívá principu kvantového provázání, což je fenomén, kdy se podmínky ovlivňující jednu subatomární částici projevují také v navázané partnerské částici, i když jsou daleko od sebe.  

Kvantový radar funguje tak, že využívá krystal k rozdělení fotonu na dva provázané fotony a následně vyšle jeden z páru, přičemž sleduje korespondující efekt na druhý, partnerský, vysvětluje odborník. Poukazuje, že pokud vyslaná částice narazí například do stealth letounu, bude to pozorovatelné na nevyslaném partnerském fotonu, který je oddělen od neovlivněných fotonů a vytvoří formu radarového obrazu.

Takovou formu radaru nepřelstí pro mnoho technologií navržených k překonání odrazu radiových vln, například snížený radarový průřez či materiály absorbující radarové paprsky, navíc ji neovlivňuje rušení a další prostředky elektronického boje, které hrají důležitou roli při obraně protivzdušných radarů, uvádí analytik. Doplňuje, že provázané fotony nejsou detekovatelné, díky čemuž se zaměřovanému cíli nedostává varování, navíc nelze vysledovat jejich zdroj.

"To znamená, že na rozdíl od tradičních radarů protivzdušné obrany, které se odhalují, kdykoliv aktivně vysílají radiové vlny, jimiž pátrají po letounech, kvantový radar neoznamuje svou přítomnost a nevystavuje se nebezpečí protiradarových střel," píše Roblin. Připouští ovšem, že kvantové radary mají své limity - podobně jako tradiční radary ztrácejí účinnost s přibývající vzdáleností, jelikož i provázané částice nakonec přijdou o svou soudržnost, což může urychlit například špatné počasí.    

Zcela nové možnosti

V září 2016 Čína oznámila, že vyvinula funkční kvantový radar s dosahem 100 kilometrů, čehož se údajně podařilo dosáhnout skrze vývoj vysoce efektivních protonových detektorů, připomíná instruktor. Zdůrazňuje, že mnoho komentátorů je ovšem skeptických vůči možnosti, že čínský kvantový radar je blízko nasazení mimo laboratorní podmínky.  

Pokud je čínské tvrzení pravdivé, přes veškerou svou působivost zdaleka neznamená zisk technologie potřebné k efektivnímu radaru protivzdušné obrany, podotýká Roblin. Pro srovnání odkazuje na radar 96L6E Cheeseboard, který využívá ruský protivzdušný raketový systém S-400, který má maximální detekční rádius zhruba 400 kilometrů, zatímco izraelský radar Green Pine vyvinutý pro Jižní Koreu a Indii má dosah téměř 500 kilometrů.

"Pokud dosah kvantového radar nemůže být rozšířen, jeho operační nasazení zůstane relativně úzké," vysvětluje expert. Konstatuje však, že vývoj schopného kvantového radaru zajisté zmnohonásobí prostředky, jimiž lze detekovat letouny stealth, a potenciálně eliminuje efektivitu rušení a dalších nástrojů elektronického boje, přičemž by mohl navádět i zbraně dlouhého dosahu, ačkoliv nikdo v této fázi o dané schopnosti nehovoří.    

Kvantové radary mohou přinést mnoho zajímavých nových možností, například detekci materiálu a dalších vlastností cíle, a to díky způsobu, kterým vyslané částice reagují při kontaktu s povrchem, nastiňuje Roblin. Vysvětluje, že to může poskytnout mnohem detailnější informace o značkách na radaru a pomoci odlišit klamné cíle od skutečných letounů a střel, případně zjistit, zda nesou jadernou hlavici. "Netřeba dodávat, že to by mělo velký dopad na protiraketovou obranu, kdy se vůdci států snaží rozhodnout, jak odpovědět na útok, který může být konvenční či jaderné povahy," píše analytik.

Další výhodou kvantového radaru, především toho, o který usiluje Kanada, je fakt, že na rozdíl od běžných radarů není ovlivňován elektromagnetickými jevy, které jsou běžné v Arktidě, například polárními zářemi či slunečními erupcemi, uvádí instruktor. Shrnuje, že kvantový radar má očividně výrazný potenciál, byť není jasné, zda jej lze transformovat ve funkční systém mimo laboratoř. I pokud se to podaří, vývoj potrvá dlouhá desetiletí, očekává Roblin. Dodává, že Kanada se přesto přidala do tohoto závodu mezi Čínou a Spojenými státy.