Posílení východního křídla NATO: Aliance reaguje na ruské průniky do vzdušného prostoru

Mise začíná na letecké základně NATO v Geilenkirchenu v Německu, odkud odstartoval letoun včasné výstrahy a řízení E-3 Sentry. Tento letoun, i přes své stáří, je stále klíčovým prvkem aliančního monitorování. Posádku tvoří vojáci z různých členských zemí NATO, včetně Spojených států, Kanady, Dánska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Španělska, Rumunska a Turecka.

Letoun E-3 Sentry hlídkoval ve vzorovaném letu nad polským vzdušným prostorem, odkud monitoroval provoz nad ruskou exklávou Kaliningrad, Běloruskem a Baltským mořem. Během letu byly zaznamenány ruské vojenské stroje, avšak zdálo se, že jde o rutinní lety hluboko uvnitř ruského a běloruského vzdušného prostoru. Nicméně Aliance v poslední době zaznamenala nárůst provokativních akcí ze strany Ruska.

Jako příklad slouží incident z 9. září, kdy se přibližně 20 ruských dronů odchýlilo z ukrajinského území a vlétlo do Polska, což si vyžádalo vzlet a sestřelení dronů stíhačkami NATO. Rusko tvrdí, že nešlo o úmyslný akt, a naznačuje, že drony mohlo vychýlit ukrajinské elektronické rušení. O několik dní později, 13. září, narušily ruské drony vzdušný prostor Rumunska, což vyprovokovalo Bukurešť k vyslání stíhaček.

Koncem září pak v Estonsku údajně tři ruské stíhačky MiG-31 po dobu dvanácti minut kroužily nad územím NATO. Aliance tvrdí, že má data, která to dokládají, zatímco Rusko průnik popírá. V nedávné době také narušily drony leteckou dopravu v Dánsku a byly zaznamenány v blízkosti vojenských objektů. Dánské úřady označily incidenty za „hybridní útok“, aniž by určily pachatele, nicméně premiérka Mette Frederiksenová poukázala na Moskvu.

Mluvčí NATO uvedl pro CNN, že hlídkový letoun z Geilenkirchenu byl v blízkosti, když došlo k incidentu v Estonsku. V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a Západem nyní Aliance zvyšuje počet monitorovacích letů. Úloha letounu E-3 Sentry v dlouhém řetězci velení a řízení je především detekovat, sledovat, identifikovat a hlásit potenciální narušení, vysvětlil podplukovník Stephen Wahnon z amerického letectva.

Letoun E-3 je vybaven obřím otočným radarem, který dokáže sledovat letouny letící vysoko až na vzdálenost 650 kilometrů. Nízko letící objekty detekuje na vzdálenost asi 400 kilometrů. Senzory letounu vidí i pozemní vozidla a lodě daleko za hranicemi NATO. Kontroloři dohledu označují letouny směřující k hranicím NATO jako „sledované cíle zájmu“ (tracks of interest), což může spustit další akce.

V případě, že se NATO rozhodne zasáhnout, posádka E-3 přebírá roli manažera bojového prostoru, který navádí alianční stíhačky k cílům. K tomu, aby mohla mise efektivně probíhat, musí být letoun schopen zůstat ve vzduchu velmi dlouhou dobu. Let, na kterém byla CNN, trval osm hodin, ale jiné lety snadno přesahují patnáct hodin. Proto musí piloti ovládat tankování za letu, což je u letounu velikosti dopravního letadla velmi náročné.

Při doplňování paliva z tankovacího letounu nad Polskem musel Sentry prolétnout turbulencemi v brázdě tankeru, což způsobilo silné otřesy. Navzdory obtížnosti manévru, kdy se pilot musí dostat pouhých devět až deset stop (cca 3 metry) od druhého letounu, je tato schopnost klíčová. Posádka během letu také procvičovala požární cvičení a přistávací manévr „touch and go“ po návratu do Geilenkirchenu. Generální tajemník NATO Mark Rutte nedávno prohlásil, že „Ruská neuváženost ve vzduchu podél našeho východního křídla roste na četnosti“ a zdůraznil, že mise „Eastern Sentry“ „dodá naší pozici pružnost a sílu“ pro odstrašení Ruska.