Pět šílených pokusů na dětech ve jménu vědy

Lidská zvědavost nemá mezí a ukojit ji napomáhá věda. Jsou však případy, kdy se věda zvrtne a místo pomoci lidem se promění v sadistické nesmyslné mučení těch, na kterých se pokus provádí. Vybrali jsme pro vás několik „vědeckých pokusů“, které se prováděly na těch nejbezbrannějších – dětech a měly na ně doživotní dopad.

5) Experiment s panákem Bobo

Doktor Albert Bandura v 60. letech na Stanfordově univerzitě studoval vznik agresivity u dětí. Přišel s experimentem s panákem Bobo, který mu měl pomoci dětskou agresivitu pochopit. Vytvořil tři skupiny dětí po 24 členech. První skupině pustil film, na kterém bylo na Bobovi pácháno násilí včetně píchání nožem, mlácení kladivem nebo vyhazování z okna. Druhé skupině byl promítnut film, ve kterém se k panákovi chovali hezky. Třetí skupině nebyl promítnut žádný film. 

Výsledek? Překvapivý! Skupina dětí, která zhlédla film s agresivním chováním, se k Bobovi chovala agresivně. Ti, co zhlédli film s laskavím chováním, se k panákovi chovali hezky. A ty, co zůstaly bez filmu, si panáka, vedle jiných hraček, které byly v místnosti, moc nevšímaly. Bandura pracoval na své studii až do roku 1977. V dalších fázích používal živého klauna.        

4) Experiment s rozbitou hračkou

V 80. letech probíhal na iowské univerzitě dlouhodobý psychologický výzkum pocitu viny a jejich psychických dopadů. Vědci se v jednom experimentu zaměřili na malé děti a předškoláky. Experiment spočíval v tom, že dospělí dítěti předali hračku a vysvětlili jim, že hračka je pro ně velmi cenná a pokud by se hračka rozbila, velmi by je to mrzelo a bolelo. Po odchodu dospělého se samozřejmě „vzácná hračka“ velmi rychle rozbila. Když se dospělá osoba vrátila, prohlásila pouze „Ale ne!“ a několik minut na dítě smutně beze slova zírala. Vědci celou dobu zaznamenávali reakce dítěte.

Výsledek? Ano, děti cítí vinu. A mnohé nejmladší a citlivější z dětí z experimentu mělo problémy s chováním a dlouhodobé trauma

3) Monstrózní pokus

Koktání patří nepochybně k velmi nepříjemným vadám. Vědci Wendell Johson a Mary Tudorová z iowské univerzity přišli s teorií, že koktání je důsledkem nízkého sebevědomí. A svoji teorii se rozhodli potvrdit experimentem. V roce 1939 se jim podařilo získat k experimentu z vojenského sirotčince 22 dětí. 12 z nich nemělo s řečí řádné problémy a 10 mělo nějakou logopedickou vadu. Děti rozdělí do dvou skupin.  K jedné skupině byli přiděleni učitelé, kteří byli tolerantní, trpělivý a děti povzbuzovali. K druhé byli naopak přiděleni kantoři krutí, pedantičtí, kteří se všem dětem posmívali.

Výsledek? Oficiálně nebyl nikdy zveřejněn. Experiment až příliš připomínal nacistické experimenty. Zůstala pouze disertační práce Tudorové. Podle ní tolerantní chování nemělo žádný výsledek na koktání dětí. Špatné vedlo u nekoktajících dětí vážným logopedickým a psychickým poruchám.  Při dalším sledování bývalých členů druhé skupiny se však ukázalo, že děti, které v ní byly, se proměnili nespolečenské, málomluvné, introvertní jedince, kteří skončili často na šikmé ploše.  Vše vyjde najevo až po letech a novináři dají experimentu jméno "Monstrózní pokus". Teprve v roce 2001 bylo posledním šesti žijícím, kteří se zúčastnili experimentu, vyplaceno odškodné ve výši 925 000 dolarů.

2) Elektrošoky proti nespolečenskému chování

V 60. letech doktorka Lauretta Bendererová přišla k závěru, že asociální a introvertní chování lze léčit za pomoci elektrošoků. Další její metodou bylo provádění terapie introvertních dětí s velmi osobními otázkami před velkou skupinou lidí. Doktorka také doporučovala, aby se rodiče ke svým dětem chovali chladně a neprojevovali jim lásku.

Výsledek? Doktorce Benderové, než vedení newyorského Credmoorova psychiatrického centra experimentální terapii zastavilo, prošlo rukama 98 dětí. Nejmladšímu byly dva roky. U mnohých z nich se rozvinuly závažné psychické problémy včetně schizofrenie. Žádné z nich se nevyléčilo z introvertního chování.

1) Experiment s Brucem Reimerem

Při rutinní operaci zúžené předkožky sedmiměsíční Bruce Reimer v roce 1966 přichází téměř o celý penis. O celé události se dozvěděl tehdy věhlasný psycholog a sexuolog John Money zabývající se genderem a rodiče přesvědčí, aby chlapce vychovali jako děvče. Podle jeho teorie není pohlavní identita určena narozením nýbrž výchovou. Rodiče nechají chlapce na jeho doporučení vykastrovat, dávají mu hormony, místo autíček mu pořídí panenky, začnou jej strojit jako dívku a přejmenují jej na Brendu. Navíc je Bruce z jednovaječných dvojčat takže Money začne sledovat i vývoj jeho bratra Briana.

Brenda/Bruce si však uvědomuje, že něco není v pořádku a že jeho tělo a psychika rozhodně není jeho. Když mu rodiče na přání doktora koupí šicí stroj ten na něm nešije šaty pro panenky a rozmontuje jej, aby zjistil, co je v něm. Nezajímá ho/ji móda, ale auta. Ve škole a v okolí zažívá peklo. Díky podivnému vzhledu je šikanován a má přezdívku Jeskynní žena. Rodina poslouchá Moneyho doporučení. Teprve tehdy, kdy Money naléhá, aby byla Brendě vytvarována vagína, a vyjde najevo, že během sezení nutil sourozence, aby zaujímali sexuální pozice, svlékali se a prohlíželi si pohlavní orgány, s "věhlasným psychologem" končí. V jedenácti letech se konečně Branda dozví pravdu. Okamžitě spálí své dívčí oblečení a přejmenuje se na Davida.

Výsledek? Moneyho teorie jsou naprosto vyvráceny. Dopady na oba chlapce jsou však strašlivé.  U Briana propukne schizofrenie a v roce 2002 se otráví antidepresivy. O dva roky později si David prostřelí hlavu brokovnicí.      

Související

Příroda na poloostrově Kola, ilustrační fotografie.

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Sovětští vědci na začátku devadesátých let vytvořili nejhlubší vrt na světě. Dosáhli hloubky přes dvanáct kilometrů, než je zastavila porucha. Zatímco se oficiální zprávy odvolávají na nedostatek financování a celkovou bezvýslednost takového výzkumu, místní obyvatelé a milovníci paranormálních jevů mají jasno – vrtání skončilo, protože vědci objevili peklo. 

Více souvisejících

věda psychiatrie psychologie děti

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy