Pět šílených pokusů na dětech ve jménu vědy

Lidská zvědavost nemá mezí a ukojit ji napomáhá věda. Jsou však případy, kdy se věda zvrtne a místo pomoci lidem se promění v sadistické nesmyslné mučení těch, na kterých se pokus provádí. Vybrali jsme pro vás několik „vědeckých pokusů“, které se prováděly na těch nejbezbrannějších – dětech a měly na ně doživotní dopad.

5) Experiment s panákem Bobo

Doktor Albert Bandura v 60. letech na Stanfordově univerzitě studoval vznik agresivity u dětí. Přišel s experimentem s panákem Bobo, který mu měl pomoci dětskou agresivitu pochopit. Vytvořil tři skupiny dětí po 24 členech. První skupině pustil film, na kterém bylo na Bobovi pácháno násilí včetně píchání nožem, mlácení kladivem nebo vyhazování z okna. Druhé skupině byl promítnut film, ve kterém se k panákovi chovali hezky. Třetí skupině nebyl promítnut žádný film. 

Výsledek? Překvapivý! Skupina dětí, která zhlédla film s agresivním chováním, se k Bobovi chovala agresivně. Ti, co zhlédli film s laskavím chováním, se k panákovi chovali hezky. A ty, co zůstaly bez filmu, si panáka, vedle jiných hraček, které byly v místnosti, moc nevšímaly. Bandura pracoval na své studii až do roku 1977. V dalších fázích používal živého klauna.        

4) Experiment s rozbitou hračkou

V 80. letech probíhal na iowské univerzitě dlouhodobý psychologický výzkum pocitu viny a jejich psychických dopadů. Vědci se v jednom experimentu zaměřili na malé děti a předškoláky. Experiment spočíval v tom, že dospělí dítěti předali hračku a vysvětlili jim, že hračka je pro ně velmi cenná a pokud by se hračka rozbila, velmi by je to mrzelo a bolelo. Po odchodu dospělého se samozřejmě „vzácná hračka“ velmi rychle rozbila. Když se dospělá osoba vrátila, prohlásila pouze „Ale ne!“ a několik minut na dítě smutně beze slova zírala. Vědci celou dobu zaznamenávali reakce dítěte.

Výsledek? Ano, děti cítí vinu. A mnohé nejmladší a citlivější z dětí z experimentu mělo problémy s chováním a dlouhodobé trauma

3) Monstrózní pokus

Koktání patří nepochybně k velmi nepříjemným vadám. Vědci Wendell Johson a Mary Tudorová z iowské univerzity přišli s teorií, že koktání je důsledkem nízkého sebevědomí. A svoji teorii se rozhodli potvrdit experimentem. V roce 1939 se jim podařilo získat k experimentu z vojenského sirotčince 22 dětí. 12 z nich nemělo s řečí řádné problémy a 10 mělo nějakou logopedickou vadu. Děti rozdělí do dvou skupin.  K jedné skupině byli přiděleni učitelé, kteří byli tolerantní, trpělivý a děti povzbuzovali. K druhé byli naopak přiděleni kantoři krutí, pedantičtí, kteří se všem dětem posmívali.

Výsledek? Oficiálně nebyl nikdy zveřejněn. Experiment až příliš připomínal nacistické experimenty. Zůstala pouze disertační práce Tudorové. Podle ní tolerantní chování nemělo žádný výsledek na koktání dětí. Špatné vedlo u nekoktajících dětí vážným logopedickým a psychickým poruchám.  Při dalším sledování bývalých členů druhé skupiny se však ukázalo, že děti, které v ní byly, se proměnili nespolečenské, málomluvné, introvertní jedince, kteří skončili často na šikmé ploše.  Vše vyjde najevo až po letech a novináři dají experimentu jméno "Monstrózní pokus". Teprve v roce 2001 bylo posledním šesti žijícím, kteří se zúčastnili experimentu, vyplaceno odškodné ve výši 925 000 dolarů.

2) Elektrošoky proti nespolečenskému chování

V 60. letech doktorka Lauretta Bendererová přišla k závěru, že asociální a introvertní chování lze léčit za pomoci elektrošoků. Další její metodou bylo provádění terapie introvertních dětí s velmi osobními otázkami před velkou skupinou lidí. Doktorka také doporučovala, aby se rodiče ke svým dětem chovali chladně a neprojevovali jim lásku.

Výsledek? Doktorce Benderové, než vedení newyorského Credmoorova psychiatrického centra experimentální terapii zastavilo, prošlo rukama 98 dětí. Nejmladšímu byly dva roky. U mnohých z nich se rozvinuly závažné psychické problémy včetně schizofrenie. Žádné z nich se nevyléčilo z introvertního chování.

1) Experiment s Brucem Reimerem

Při rutinní operaci zúžené předkožky sedmiměsíční Bruce Reimer v roce 1966 přichází téměř o celý penis. O celé události se dozvěděl tehdy věhlasný psycholog a sexuolog John Money zabývající se genderem a rodiče přesvědčí, aby chlapce vychovali jako děvče. Podle jeho teorie není pohlavní identita určena narozením nýbrž výchovou. Rodiče nechají chlapce na jeho doporučení vykastrovat, dávají mu hormony, místo autíček mu pořídí panenky, začnou jej strojit jako dívku a přejmenují jej na Brendu. Navíc je Bruce z jednovaječných dvojčat takže Money začne sledovat i vývoj jeho bratra Briana.

Brenda/Bruce si však uvědomuje, že něco není v pořádku a že jeho tělo a psychika rozhodně není jeho. Když mu rodiče na přání doktora koupí šicí stroj ten na něm nešije šaty pro panenky a rozmontuje jej, aby zjistil, co je v něm. Nezajímá ho/ji móda, ale auta. Ve škole a v okolí zažívá peklo. Díky podivnému vzhledu je šikanován a má přezdívku Jeskynní žena. Rodina poslouchá Moneyho doporučení. Teprve tehdy, kdy Money naléhá, aby byla Brendě vytvarována vagína, a vyjde najevo, že během sezení nutil sourozence, aby zaujímali sexuální pozice, svlékali se a prohlíželi si pohlavní orgány, s "věhlasným psychologem" končí. V jedenácti letech se konečně Branda dozví pravdu. Okamžitě spálí své dívčí oblečení a přejmenuje se na Davida.

Výsledek? Moneyho teorie jsou naprosto vyvráceny. Dopady na oba chlapce jsou však strašlivé.  U Briana propukne schizofrenie a v roce 2002 se otráví antidepresivy. O dva roky později si David prostřelí hlavu brokovnicí.      

Související

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

věda psychiatrie psychologie děti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 2 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 3 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 11 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 13 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy