Financial Times: Pražské jaro stále tíží Evropu. Česká demokracie je živá, ale roztříštěná

Londýn - Americký deník Financial Times se ve svém textu věnuje dění v Československu před 50 lety. V noci 20. srpna 1968 vtrhlo do Československa téměř půl milionu vojáků zemí Varšavské smlouvy, aby potlačili pražské jaro - pokus reformně uvažujících komunistických předáků v čele s Alexanderem Dubčekem o liberální změny v zemi. Někteří vojáci byli z Bulharska, východního Německa, Maďarska a Polska. Většina ale pocházela ze Sovětského svazu.

Tanky okupační armády v ulicích Prahy, perly mezi evropskými metropolemi. Mírové politické reformní hnutí rozdrcené. Vůdci národa vydávající se pod nátlakem do Moskvy a nucení zřeknout se svých ideálů. Před 50 lety byl srpen v Československu ledacos, jen ne klidný měsíc, napsal deník.

Moskva tvrdila, že okupanti poskytují "bratrskou pomoc" spojenci ze "socialistického tábora" ohroženému kontrarevolucí. Když ale mladí ruští vojáci zabírali Prahu a Bratislavu, šokovaly je posměšky a protesty obyčejných Čechů a Slováků, kteří skandovali "Běž domů, Ivane".

Americký deník také zmiňuje, že pro mnoho mladých občanů České republiky a Slovenska, zemí, které se rozešly v roce 1993, jsou převratné události osm měsíců trvajícího pražského jara něčím vzdáleným a těžko uchopitelným. O pražském jaru se sice učí v dějepise, ale pravděpodobně se to Čechům a Slovákům vrývá do paměti méně než například Američanům válka ve Vietnamu, která zuřila ve stejné době, nebo Francouzům téměř revoluční dění v květnu 1968.

Pražské jaro se jeví vzdálené proto, že tehdejší geopolitické uspořádání je už dávno pryč. Evropa tehdy byla rozdělená studenou válkou na dvě části. Východní polovina strádala pod komunismem - represivním, pochmurným režimem importovaným z Moskvy ve 40. letech, který vydržel dalších 21 let. Dnes jsou znovuzrozené Česko a Slovensko nezávislé a stále více vzkvétající demokracie a členové NATO a EU.

Přesto si ze situace lze vzít ponaučení - a to dokonce trojí. První je to, že doktrinářské ideologie a politické praktiky, ať už ve stylu komunismu z 60. let nebo dnešního dogmatu netolerance hlásaného radikální levicí a pravicí, obsahují zárodky své vlastní zkázy. Přicházejí s nedostatečnými řešeními složitých problémů moderní doby. Šikanují kritiky, vysmívají se expertům a rozum staví na vedlejší kolej. Výsledkem je nevýkonná ekonomika, sociální pnutí a politická nespokojenost.

Dalším pak je, že lidská žízeň po politických právech, spravedlnosti a národní svobodě je neuhasitelná. Během éry komunismu to bylo patrné ve východním Berlíně v roce 1953, v Budapešti v roce 1956, v Praze v roce 1968, v Gdaňsku v roce 1980 a v pobaltských státech v letech 1988 až 1991. Vlastenectví Čechů a Slováků je spíše civilní než nacionalistické povahy. Opětovné získání nezávislosti je však jedním z nejoslavovanějších výdobytků roku 1989.

Třetím ponaučením je, že politický boj nemůže být veden, jak je tomu dnes mnohde zvykem, jazykem dlaždiče a neotesanými způsoby. Dubček se v roce 1968 nepřestával usmíval a oslavoval tak důstojnost jedince. Lze mu vyčítat naivitu, s níž věřil, že komunismus je reformovatelný. Ale právě on se smál naposledy, když ho po sametové revoluci v roce 1989 na Václavském náměstí vítali jako hrdinu.

Tato tři poučení jsou důležitá, protože západní politická krajina se v uplynulém desetiletí proměnila. Liberalismus je na ústupu, vláda práva je v ohrožení a sílí národní populismus. Transatlantické neshody oslabují NATO. EU je nejednotná, chybí jí politická vůle a dobré nápady. V některých státech vládnou tvrdou rukou tajnůstkářští a manipulativní politici nebo hrubí a domýšliví demagogové.

Dnes prý ale nejsou Česká republika a Slovensko vůči tomuto fenoménu šířícímu se střední Evropou a širším západním světem imunní. Česká demokracie je živá, ale roztříštěná. Po loňských říjnových volbách se do parlamentu poprvé dostala krajně pravicová strana s vazbami na Rusko. Český prezident Miloš Zeman je vstřícnější vůči Moskvě než vůči Bruselu. Premiér Andrej Babiš je miliardář a podnikatel, jehož populistický styl a pletky se zákonem připomínají amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo bývalého italského vůdce Silvia Berlusconiho.

Problémy pak má i Slovensko, kde více než kdekoliv jinde ve střední Evropě dává veřejnost najevo proruské sklony. Únorová vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky ale ukázala, že v tomto státě je něco shnilého. Zločin vyvolal protesty veřejnosti a vedl k demisi premiéra Roberta Fica a jeho ministra vnitra. Ještě před odchodem si Fico vypůjčil něco ze slovníku předsedy maďarské vlády Viktora Orbána a trousil temné narážky na údajně zhoubný vliv, jenž má na Slovensku maďarský rodák, americký finančník a filantrop George Soros.

Obě země tvoří spolu s Maďarskem a Polskem volné regionální uskupení zvané visegrádská čtyřka. Tuto čtveřici však západní státy podezírají, že příliš nedbá na hodnoty EU. Pro Čechy a Slováky je to nebezpečný trend. Vzhledem k tomu, že oba státy jsou malé, mělo by být jejich základním národním zájmem neodchylovat se od evropského mainstreamu, což byla koneckonců hlavní myšlenka pražského jara.

Související

Alexander Dubček hovoří k lidem během sametové revoluce. Komentář

Dubček se ujal moci před 55 lety. Byl symbolem, nikoliv hybatelem reforem pražského jara

Před 55 lety, 5. ledna 1968, se funkce prvního tajemníka ÚV KSČ ujal Alexander Dubček. Výměna nejvyššího představitele strany, která v té době držela již téměř dvě desetiletí mocenský monopol v zemi, umožnila zahájení pokusu o reformu československé státně-socialistické diktatury, jež se do historie zapsal jako pražské jaro. Dubček se pro mnohé stal jeho hlavní tváří, přestože ve skutečnosti nebyl hlavním iniciátorem liberalizačních změn.
Festival Pražské jaro

Hudební cenu Classic Prague Awards získal festival Pražské jaro

Mimořádnou cenu Classic Prague Awards za nejpřínosnější počin pro českou kulturu v době pandemie koronaviru získal festival Pražské jaro. U příležitosti on-line Novoročního koncertu České filharmonie ji z rukou Jiřího Bessera a Davida Šimoníka převzal ředitel festivalu Roman Bělor.

Více souvisejících

Pražské jaro Československo 1968 okupace 1968 Financial Times

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 53 minutami

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Ukrajinská armáda tajně plánovala zničit Nord Stream, píše WP

Podle amerických zpravodajců plánoval v loňském roce tým ukrajinské armády zničit plynovod Nord Stream, kterým proudil plyn z Ruska do Německa a zbytku Evropy. Uvedl to server Washington Post s odkazem na informace CIA, které měl portál obdržet od zpravodajské agentury nejmenované evropské země.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinci tvrdí, že Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu. (6.6.2023) Prohlédněte si galerii

Mimořádná zpráva Rusko vyhodilo do vzduchu Kachovskou přehradu, řekl Kyjev. Začala evakuace

Přehrada Nová Kachovka v Chersonské oblasti je fatálně poškozená. Ukrajinské úřady nyní chystají nutná opatření, bude zasedat bezpečnostní rada. Lidé v ohrožené oblasti se evakuují. Ukrajinská armáda z jejího zničení obvinila Moskvu, ta se brání. EuroZprávy.cz situaci monitorují. Záporožská jaderná elektrárna, která se nachází výše po toku Dněpru, je podle na sobě nezávislých zdrojů zatím v bezpečí.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Petr Pavel

Lidé nejvíce důvěřuji Pavlovi, Babišovi a Okamurovi. Propadla Pekarová Adamová, Černochová i Fiala

Jediným vrcholným českým politikem, kterému lidé více důvěřují než nedůvěřují, je prezident Petr Pavel. Velké důvěry se těší také předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru lidé cítí k předsedkyni Poslanecké sněmovny za TOP 09 Markétě Pekarové Adamové a dobře si nevede ani premiér Petr Fiala (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

Napětí ve východní Asii se stupňuje. Jihokorejské stíhačky startovaly k čínským a ruským narušitelům

Čína a Rusko dnes již pošesté od roku 2019 provedly společnou leteckou hlídku nad Japonským a Východočínským mořem. Jižní Korea musela podle agentury Reuters nasadit své stíhačky. Ukazuje to na dlouhodobé napětí v regionu, které se za poslední dobu z důvodu agresivní politiky Ruska, Číny a Severní Koreje ještě vyostřuje. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy