Okupace 1968 pohledem CIA. Co odkrývají tajné dokumenty?

Center for the Study of Inteligence je organizace CIA, která zveřejňuje kdysi tajné dokumenty, aby současní profesionálové rozličného zaměření mohli na jejich základě zlepšit a poskytnou zpětnou vazbu zpravodajské komunitě. V roce 2009 CSI vydalo publikaci a DVD zaměřenou na sovětskou invazi v roce 1968 čítající okolo 500 dokumentů a  2 000 stránek materiálů. Knihu a DVD nazvanou CIA a strategické varování: Sověty vedená invaze z roku 1968 (The CIA and Strategic Warning: The 1968 Soviet-Led Invasion of Czechoslovakia) je možné zakoupit.

Na webových stránkách je též dostupné stručné shrnutí tohoto mamutího dokumentu (The CIA and Strategic Warning: The 1968 Soviet-Led Invasion of Czechoslovakia: Overview). CIA se o Československo živě zajímala, a to především kvůli dvěma faktorům. Zaprvé, Československo podle analýzy CIA hrálo podstatnou roli ve vojenských plánech SSSR. Pokud by vypukla válka mezi NATO a zeměmi Varšavské smlouvy (tj. sovětské obdoby NATO), československá armáda měla pozici frontální síly, která zajistí první útok vojsk Varšavské smlouvy na jihu Německa a zabrání účinné pohraniční vojenské obraně ze strany NATO. Redukce počtu pozemních vojsk sovětské armády na počátku roku 1960 jen utvrdila důležitost Československa v strategickém plánování SSSR, upozorňuje zpráva CIA.

Druhým faktorem byla vysoká ekonomická vyspělost tehdejšího Československa. CIA podotýká, že Československo v roce 1948 bylo v lepší ekonomické kondici než Západní Německo. Zatímco zůstávalo jedním z průmyslově nejvyspělejších států z zemí Varšavské smlouvy, komunistická vláda jej postupně zbavovala jeho ekonomické prosperity. Moskva si podle analytiků CIA uvědomovala, že zhoršená ekonomika se podílí na vzrůstající nespokojenosti s komunistickým vedením a zároveň si uvědomovala, že silné hospodářství je podstatnou složkou vojenské akceschopnosti Československa, s kterou SSSR počítalo ve svých strategických plánech. Proto zprvu sovětské vedení raději čekalo, jak se věci vyvinou.

Československo a jeho pokus o „socialismus s lidskou tváří“ byl hlavním tématem březnového summitu Varšavské smlouvy v Drážďanech. CIA zjistila, že Dubčekovy reformy byly vnímány jako dobré, pokud „nové vedení bude postupovat opatrně a krůček po krůčku.“ Vzhledem k ekonomické a vojenské důležitosti Československa však SSSR nemohlo dopustit, aby z ČSSR vzešly vlny protikomunistického či protisovětského odporu. Shromážděné vedení však došlo k názoru, že takové nálady v ČSSR se nedějí, pouze zde existuje „silné hnutí pro demokratizaci a liberalizaci a systému.“ Podle zpráv CIA byl samotný Dubček vnímán sovětským vedením jako někdo, kdo by jen těžko začal a stál v čele protisovětského hnutí.

CIA ale brzy začala reportovat o narůstajícím napětí mezi Československem a SSSR. „V určité fázi hry si Sověti uvědomí, že jejich dřívější naděje na návrat něčeho podobného statusu quo ante (stav před konfliktem - poznámka redakce.) jsou neopodstatněné. Československou nadějí bylo, že toto uvědomění přijde pozdě a že reakce Sovětů bude minimální,“ psalo se v jedné zprávě.

Přípravy na invazi  

To se však nenaplnilo. SSSR začal v červenci a srpnu pořádat masivní vojenská cvičení vojsk Varšavské smlouvy, které měly zakrýt přesun vojsk do blízkosti Československa. Těchto cvičení se účastnili samotní českoslovenští vojáci – bylo by ostatně překvapivé, kdyby právě oni byli ze cvičení vyjmuti. CIA však iluzi příliš nevěřila a varovala před těmito cvičeními jako známkami plánované vojenské intervence. Ostatní zpravodajské služby však nevěřily, že by SSSR sáhl až k tak drastickým opatřením.

Ačkoliv SSSR postupně připravil invazní armády, doposud nebylo rozhodnuto, že uskuteční invazi. Sovětské vedení tak rozhodlo 18. srpna, kdy se naléhavě sešlo politbyro v Moskvě. CIA tuto událost ihned oznámila prezidentovi Lyndonu B. Johnsonovi neboť v srpnu se vedení SSSR jen zřídkakdy scházelo, pokud to nevyžadovala mimořádná situace. CIA byla přesvědčená, že se jedná o invazi do Československa, prezident Johnson byl však přesvědčen o tom, že politbyro jedná o společném americko-sovětském oznámení ohledně plánovaných strategických rozhovorů o omezení zbraní, které mělo proběhnout 21. srpna.

Zpráva CIA vydaná těsně po invazi došla k závěru, že vpád vojsk Varšavské smlouvy nešlo předvídat, protože nic nenasvědčovalo tomu, že by SSSR skutečně bylo ochotné uskutečnit plnou invazi. Podle zprávy muselo rozhodnutí přijít velmi pozdě a náhle na základě jisté změny rovnováhy moci uvnitř politbyra. Nátlak nervózních východních států, které se obávaly toho, co pražské jaro znamená, zřejmě pomohl k převážení vah na stranu těch ze sovětského vedení, kteří volali po tvrdším postoji k Československu.

V shrnutí CIA podotýká, že Československo prošlo už jednou velmi smutnou kapitolou okupace cizí mocí, na kterou jiné mocnosti nikterak nereagovaly. Zatímco v roce 1938 padlo ČSSR do klína Němcům kvůli naivitě tehdejších vůdců, v roce 1968 prostě nešlo nic dělat.