Další migrační krize? Násilí a ekonomická krize v Nikaragui nabírají na obrátkách

"Do Kostariky už uteklo na 35.000 Nikaragujců, neupřesněný počet emigroval do USA, Panamy či Španělska," uvedla Dubónová. Toto číslo se může zdát ve srovnání se dvěma miliony venezuelských emigrantů nízké, ale Nikaragua je malá země s jen asi šesti miliony obyvatel a Venezuela jich má více než pětkrát tolik. Navíc počty emigrujících Nikaragujců budou zřejmě růst, protože represe Ortegova režimu sílí.

Také ekonomika Nikaraguy, která je druhou nejchudší zemí Latinské Ameriky, slábne. "Ortegovi se po nástupu do úřadu v roce 2007 povedlo zlepšit ekonomiku země díky Venezuele, jejíž socialistická vláda režim podporovala. S ekonomickou krizí ve Venezuele ale tato podpora skončila," uvedla Dubónová. Nikaragujská ekonomika je podle ní velmi zranitelná, protože není soběstačná.

Zastavení toků z Venezuely přispělo i k počínající ekonomické a sociální krizi v Nikaragui. Právě plánovaná důchodová reforma, která měla přinést více peněz do rozpočtu na sociální zabezpečení snížením důchodů a zvýšením příspěvků zaměstnanců i zaměstnavatelů na sociální pojištění, stála letos v dubnu u zrodu masových protestů.

"My Nikaragujci jsme přesvědčeni, že jediný možný způsob, jak dostat Ortegu od moci, je protestovat v ulicích a činit takto nátlak na autoritářský režim, i když to stojí oběti," prohlásila Dubónová. "Oběti přináší nikaragujský lid také proto, že věří, že mu mezinárodní společenství pomůže v nátlaku na Ortegův režim, aby začal dodržovat lidská práva," dodala.

"Od roku 2006 nebyly v Nikaragui ani jedny transparentní a svobodné volby," uvedla Dubónová. Odkázala tak na volby, v nichž Ortega zvítězil se 38 procenty hlasů a jimiž se po 16 letech vrátil k moci. Poté začal Ortega podle Dubónové postupně ovládat soudní moc v zemi, včetně nejvyššího volebního soudu. S většinou v parlamentu pak v ústavě zrušil omezení počtu funkčních období.

V posledních volbách sice Ortega vyhrál se 72 procenty hlasů, ale podle Dubónové byla tehdy volební účast velmi nízká, asi 30 až 40 procent. Podle oficiálních údajů činila 68 procent. "Ortega si výsledky přizpůsobil, jak potřeboval, díky počítačové technice," míní nikaragujská aktivistka, podle níž by ve svobodných volbách Ortega rozhodně nevyhrál.

K manifestacím na podporu vlády, které se rovněž v posledních měsících konají, Dubónová řekla, že mnozí na ně "nechodí dobrovolně". "Bojí se o svá místa, podporují ho státní zaměstnanci, aby nepřišli o dobře placenou práci," připomněla zhoršující se ekonomiku nikaragujská aktivistka.

Jmenovala i absurdní případy z manifestací. Lidé například uspořádali průvod, v němž nesli modré a bílé balonky jako národní symbol v barvách nikaragujské vlajky. "Policisté chodili a ty balonky nám propichovali," uvedla s tím, že barvy režimu jsou červená a černá podle vlajky Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN). To je vládní strana, v jejímž čele stojí Ortega a která vznikla z partyzánských oddílů, jež svrhly v roce 1979 diktátora Anastasia Somosu.

I přes násilí a represe, které vláda používá proti demonstrantům, a přes čtyři stovky mrtvých hodlají Nikaragujci v protestech vytrvat. "Všechny nás zabít nemůžou," uvedla odhodlaně Dubónová.