Zvrácenost, zlo, špatní lidé. Nositel Nobelovy ceny tvrdě zaútočil

Trumpova administrativa je očividně hluboce antivědecká, a jde proti objektivní realitě, deklaruje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times dodává, že stávající administrativa ovšem nerozšířila svou moc natolik, aby zabránila zveřejnění poslední zprávy National Climate Assessment, která detailně popisuje stávající i budoucí dopady globálního oteplování na USA.

Argumentace v dobré víře

"Pravda, zpráva byla zveřejněna na černý pátek, očividně v naději, že se ztratí ve shonu," píše ekonom. Za dobrý signál považuje fakt, že se tak nestalo, byť zpráva v zásadě pouze detailně potvrzuje to, co každý, kdo sleduje klimatologii, ví - že změna klimatu představuje velkou hrozbu pro USA a některé její efekty již lze cítit.

Zpráva, která byla psána před nedávnou katastrofou v Kalifornii, například zdůrazňuje rostoucí riziko lesních požárů na jihozápadě Spojených států, přičemž důvodem, proč jsou stále větší a nebezpečnější, je globální oteplování, nikoliv neschopnost shrabat listí, poukazuje Krugman. Kritizuje, že Trumpova administrativa a její spojenci v Kongresu budou analýzu samozřejmě ignorovat, jelikož popírání klimatických změn navzdory všem důkazům se stalo klíčovým republikánským principem.

Podle profesora stojí za to pokusit se pochopit, proč se tak stalo, stejně jako čistou zvrácenost popírání klimatických změn. "Počkat, není zvrácenost příliš silný pojem? Nemohou lidé nesouhlasit s konvenčním poznáním, i když je toto poznání podpořeno drtivým vědeckým konsensem?" ptá se laureát Nobelovy ceny. Dané právo lidem přiznává, pokud však argumentují v dobré víře.

Popírači klimatických změn však téměř žádnou dobrou víru nechovají a popírání vědy kvůli finančním a politickým ziskům či uspokojení ega není v pořádku, zdůrazňuje ekonom. Dodává, že pokud nedbání vědeckých poznatků může mít hrozivé důsledky, pak je jejich popírání zvráceností.

Krugman odkazuje na knihu Efekt blázince od Michaela Manna, předního klimatologa, kterou doplnil karikaturami Tom Toles. Mann vysvětluje, že popírači klimatických změn jdou ve šlépějích dřívějších popíračů vědeckých zjištění, jejichž průkopníky byly tabákové firmy snažící se zpochybnit škodlivost kouření, uvádí profesor. Za šokující označuje skutečnost, že tyto firmy věděly již od 50. let, že kouření způsobuje rakovinu plic, ale utrácely velké sumy za posilování dojmu, že jde o velmi kontroverzní spojitost.

"Jinými slovy, uvědomovaly si, že jejich produkt zabíjí lidi, ale snažily se, aby veřejnost tento fakt nepochopila, a ony tak mohly dále vydělávat. To se rovná zvrácenosti, ne?" pokračuje odborník. Tvrdí, že popírání klimatických změn se této snaze v mnohém podobá, jelikož mást veřejnost se snaží především podniky s finančními zájmy - v tomto případě ty obchodující s fosilními palivy.

Rozsáhlé vědecké spiknutí

Každý z hrstky renomovaných vědců, kteří vyjadřují vůči změnám klimatu skepsi, podle Krugmana dostává velké finanční částky od uvedených firem či podezřelých fondů typu DonorsTrust, přičemž právě DonorsTrust dříve podporovala i Matthewa Whitakera, nového amerického ministra spravedlnosti.   

Popírání klimatických změn oproti popírání škodlivosti kouření zakořenilo mnohem více v politických kruzích, a to natolik, že v praxi nelze být moderním republikánem a zároveň nezpochybňovat globální oteplování, nehovořit o jeho přirozených příčinách či netvrdit, že s ním nelze bojovat bez poškození ekonomiky, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Dodává, že republikáni tak musí přijmout nebo přejít divoká prohlášení, že přesvědčivé důkazy o klimatické změně jsou podvodem připraveným rozsáhlým světovým vědeckým spiknutím.

"Proč by se s takovými věcmi někdo smířil? Hlavní odpovědí jsou stále peníze. Téměř všechny prominentní popírače klimatických změn dotuje (byznys) s fosilními palivy," vysvětluje ekonom. Připouští, že roli hraje i ideologie, protože ochrana životního prostředí si žádá vládní zásahy, tudíž rigidní ideologové volného trhu nechtějí věřit, že environmentální obavy jsou reálné. Dále je přítomný prvek "tvrďáctví", jelikož "skuteční chlapi" nějakou obnovitelnou energii nepotřebují, dodává profesor.

Uvedená motivace je podle Krugmana podstatná. Pokud by významní popírači klimatických změn nesouhlasili s vědci v dobré víře, byla by to sice ostuda, nikoliv hřích a na místě by bylo lepší vysvětlování, konstatuje akademik. Deklaruje, že popírání klimatických změn ovšem pramení z chamtivosti, oportunismu a egoismu a snaha zabránit akci z těchto důvodů již hříchem je. "Ve skutečnosti je to zvrácenost v rozsahu, vůči němuž je popírání rakovinotvornosti (kouření) triviální," dodává.      

Kouření zabíjí lidi a tabákové společnosti, které se snažily mást veřejnost, představovaly zlo, ale klimatické změny zabíjejí celou lidskou civilizaci, tudíž matení veřejnosti v této otázce je zlem na zcela jiné úrovni, nebere si servítky laureát Nobelovy ceny. Pokládá řečnickou otázku, zda uvedení popírači vůbec mají děti.

"Aby bylo jasno, ačkoliv je Donald Trump předním příkladem zvrácenosti popírání klimatických změn, jde o otázku, v níž celá jeho strana již před lety přešla k temné straně," tvrdí Krugman. Deklaruje, že republikáni nezastávají pouze špatné myšlenky, ale stali se nevyhnutelně špatnými lidmi.

Související

Americký dolar, ilustrační fotografie

Poučení z roku 2020 a pandemie? Nositel Nobelovy ceny má překvapivou odpověď

NÁZOR - Dosluhující americký prezident Donald trump v neděli konečně podepsal záchranný ekonomický balíček, který mimo jiné prodlouží koronavirovou podporu v nezaměstnanosti o několik měsíců, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii dodává, že s Trumpovým podpisem si neoddechli pouze nezaměstnaní Američané.
Konspirační teorie

Vyvracíme konspirace: Nositel Nobelovy ceny vysvětlil, jak to je s teorií QAnon

NÁZOR - Sjezd americké Demokratické strany z minulého týdne byl především o umírněnosti, líčení prezidentského kandidáta Joe Bidena a jeho strany jako schopných hráčů, kteří učiní vše pro uzdravení země zasažené pandemií a hospodářskou depresí, poukazuje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii naopak očekává, že hlavním tématem nadcházejícího sjezdu Republikánské strany bude konspirační teorie QAnon.

Více souvisejících

Paul Krugman (ekonom) Klimatické změny USA (Spojené státy americké) Donald Trump globální oteplování

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

před 2 hodinami

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

před 3 hodinami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 7 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 8 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 9 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 9 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 12 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 13 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 13 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 15 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy