Trumpova administrativa je očividně hluboce antivědecká, a jde proti objektivní realitě, deklaruje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times dodává, že stávající administrativa ovšem nerozšířila svou moc natolik, aby zabránila zveřejnění poslední zprávy National Climate Assessment, která detailně popisuje stávající i budoucí dopady globálního oteplování na USA.
Argumentace v dobré víře
"Pravda, zpráva byla zveřejněna na černý pátek, očividně v naději, že se ztratí ve shonu," píše ekonom. Za dobrý signál považuje fakt, že se tak nestalo, byť zpráva v zásadě pouze detailně potvrzuje to, co každý, kdo sleduje klimatologii, ví - že změna klimatu představuje velkou hrozbu pro USA a některé její efekty již lze cítit.
Zpráva, která byla psána před nedávnou katastrofou v Kalifornii, například zdůrazňuje rostoucí riziko lesních požárů na jihozápadě Spojených států, přičemž důvodem, proč jsou stále větší a nebezpečnější, je globální oteplování, nikoliv neschopnost shrabat listí, poukazuje Krugman. Kritizuje, že Trumpova administrativa a její spojenci v Kongresu budou analýzu samozřejmě ignorovat, jelikož popírání klimatických změn navzdory všem důkazům se stalo klíčovým republikánským principem.
Podle profesora stojí za to pokusit se pochopit, proč se tak stalo, stejně jako čistou zvrácenost popírání klimatických změn. "Počkat, není zvrácenost příliš silný pojem? Nemohou lidé nesouhlasit s konvenčním poznáním, i když je toto poznání podpořeno drtivým vědeckým konsensem?" ptá se laureát Nobelovy ceny. Dané právo lidem přiznává, pokud však argumentují v dobré víře.
Popírači klimatických změn však téměř žádnou dobrou víru nechovají a popírání vědy kvůli finančním a politickým ziskům či uspokojení ega není v pořádku, zdůrazňuje ekonom. Dodává, že pokud nedbání vědeckých poznatků může mít hrozivé důsledky, pak je jejich popírání zvráceností.
Krugman odkazuje na knihu Efekt blázince od Michaela Manna, předního klimatologa, kterou doplnil karikaturami Tom Toles. Mann vysvětluje, že popírači klimatických změn jdou ve šlépějích dřívějších popíračů vědeckých zjištění, jejichž průkopníky byly tabákové firmy snažící se zpochybnit škodlivost kouření, uvádí profesor. Za šokující označuje skutečnost, že tyto firmy věděly již od 50. let, že kouření způsobuje rakovinu plic, ale utrácely velké sumy za posilování dojmu, že jde o velmi kontroverzní spojitost.
"Jinými slovy, uvědomovaly si, že jejich produkt zabíjí lidi, ale snažily se, aby veřejnost tento fakt nepochopila, a ony tak mohly dále vydělávat. To se rovná zvrácenosti, ne?" pokračuje odborník. Tvrdí, že popírání klimatických změn se této snaze v mnohém podobá, jelikož mást veřejnost se snaží především podniky s finančními zájmy - v tomto případě ty obchodující s fosilními palivy.
Rozsáhlé vědecké spiknutí
Každý z hrstky renomovaných vědců, kteří vyjadřují vůči změnám klimatu skepsi, podle Krugmana dostává velké finanční částky od uvedených firem či podezřelých fondů typu DonorsTrust, přičemž právě DonorsTrust dříve podporovala i Matthewa Whitakera, nového amerického ministra spravedlnosti.
Popírání klimatických změn oproti popírání škodlivosti kouření zakořenilo mnohem více v politických kruzích, a to natolik, že v praxi nelze být moderním republikánem a zároveň nezpochybňovat globální oteplování, nehovořit o jeho přirozených příčinách či netvrdit, že s ním nelze bojovat bez poškození ekonomiky, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Dodává, že republikáni tak musí přijmout nebo přejít divoká prohlášení, že přesvědčivé důkazy o klimatické změně jsou podvodem připraveným rozsáhlým světovým vědeckým spiknutím.
"Proč by se s takovými věcmi někdo smířil? Hlavní odpovědí jsou stále peníze. Téměř všechny prominentní popírače klimatických změn dotuje (byznys) s fosilními palivy," vysvětluje ekonom. Připouští, že roli hraje i ideologie, protože ochrana životního prostředí si žádá vládní zásahy, tudíž rigidní ideologové volného trhu nechtějí věřit, že environmentální obavy jsou reálné. Dále je přítomný prvek "tvrďáctví", jelikož "skuteční chlapi" nějakou obnovitelnou energii nepotřebují, dodává profesor.
Uvedená motivace je podle Krugmana podstatná. Pokud by významní popírači klimatických změn nesouhlasili s vědci v dobré víře, byla by to sice ostuda, nikoliv hřích a na místě by bylo lepší vysvětlování, konstatuje akademik. Deklaruje, že popírání klimatických změn ovšem pramení z chamtivosti, oportunismu a egoismu a snaha zabránit akci z těchto důvodů již hříchem je. "Ve skutečnosti je to zvrácenost v rozsahu, vůči němuž je popírání rakovinotvornosti (kouření) triviální," dodává.
Kouření zabíjí lidi a tabákové společnosti, které se snažily mást veřejnost, představovaly zlo, ale klimatické změny zabíjejí celou lidskou civilizaci, tudíž matení veřejnosti v této otázce je zlem na zcela jiné úrovni, nebere si servítky laureát Nobelovy ceny. Pokládá řečnickou otázku, zda uvedení popírači vůbec mají děti.
"Aby bylo jasno, ačkoliv je Donald Trump předním příkladem zvrácenosti popírání klimatických změn, jde o otázku, v níž celá jeho strana již před lety přešla k temné straně," tvrdí Krugman. Deklaruje, že republikáni nezastávají pouze špatné myšlenky, ale stali se nevyhnutelně špatnými lidmi.
Související
Poučení z roku 2020 a pandemie? Nositel Nobelovy ceny má překvapivou odpověď
Vyvracíme konspirace: Nositel Nobelovy ceny vysvětlil, jak to je s teorií QAnon
Paul Krugman (ekonom) , Klimatické změny , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , globální oteplování
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák