Zvrácenost, zlo, špatní lidé. Nositel Nobelovy ceny tvrdě zaútočil

Trumpova administrativa je očividně hluboce antivědecká, a jde proti objektivní realitě, deklaruje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times dodává, že stávající administrativa ovšem nerozšířila svou moc natolik, aby zabránila zveřejnění poslední zprávy National Climate Assessment, která detailně popisuje stávající i budoucí dopady globálního oteplování na USA.

Argumentace v dobré víře

"Pravda, zpráva byla zveřejněna na černý pátek, očividně v naději, že se ztratí ve shonu," píše ekonom. Za dobrý signál považuje fakt, že se tak nestalo, byť zpráva v zásadě pouze detailně potvrzuje to, co každý, kdo sleduje klimatologii, ví - že změna klimatu představuje velkou hrozbu pro USA a některé její efekty již lze cítit.

Zpráva, která byla psána před nedávnou katastrofou v Kalifornii, například zdůrazňuje rostoucí riziko lesních požárů na jihozápadě Spojených států, přičemž důvodem, proč jsou stále větší a nebezpečnější, je globální oteplování, nikoliv neschopnost shrabat listí, poukazuje Krugman. Kritizuje, že Trumpova administrativa a její spojenci v Kongresu budou analýzu samozřejmě ignorovat, jelikož popírání klimatických změn navzdory všem důkazům se stalo klíčovým republikánským principem.

Podle profesora stojí za to pokusit se pochopit, proč se tak stalo, stejně jako čistou zvrácenost popírání klimatických změn. "Počkat, není zvrácenost příliš silný pojem? Nemohou lidé nesouhlasit s konvenčním poznáním, i když je toto poznání podpořeno drtivým vědeckým konsensem?" ptá se laureát Nobelovy ceny. Dané právo lidem přiznává, pokud však argumentují v dobré víře.

Popírači klimatických změn však téměř žádnou dobrou víru nechovají a popírání vědy kvůli finančním a politickým ziskům či uspokojení ega není v pořádku, zdůrazňuje ekonom. Dodává, že pokud nedbání vědeckých poznatků může mít hrozivé důsledky, pak je jejich popírání zvráceností.

Krugman odkazuje na knihu Efekt blázince od Michaela Manna, předního klimatologa, kterou doplnil karikaturami Tom Toles. Mann vysvětluje, že popírači klimatických změn jdou ve šlépějích dřívějších popíračů vědeckých zjištění, jejichž průkopníky byly tabákové firmy snažící se zpochybnit škodlivost kouření, uvádí profesor. Za šokující označuje skutečnost, že tyto firmy věděly již od 50. let, že kouření způsobuje rakovinu plic, ale utrácely velké sumy za posilování dojmu, že jde o velmi kontroverzní spojitost.

"Jinými slovy, uvědomovaly si, že jejich produkt zabíjí lidi, ale snažily se, aby veřejnost tento fakt nepochopila, a ony tak mohly dále vydělávat. To se rovná zvrácenosti, ne?" pokračuje odborník. Tvrdí, že popírání klimatických změn se této snaze v mnohém podobá, jelikož mást veřejnost se snaží především podniky s finančními zájmy - v tomto případě ty obchodující s fosilními palivy.

Rozsáhlé vědecké spiknutí

Každý z hrstky renomovaných vědců, kteří vyjadřují vůči změnám klimatu skepsi, podle Krugmana dostává velké finanční částky od uvedených firem či podezřelých fondů typu DonorsTrust, přičemž právě DonorsTrust dříve podporovala i Matthewa Whitakera, nového amerického ministra spravedlnosti.   

Popírání klimatických změn oproti popírání škodlivosti kouření zakořenilo mnohem více v politických kruzích, a to natolik, že v praxi nelze být moderním republikánem a zároveň nezpochybňovat globální oteplování, nehovořit o jeho přirozených příčinách či netvrdit, že s ním nelze bojovat bez poškození ekonomiky, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Dodává, že republikáni tak musí přijmout nebo přejít divoká prohlášení, že přesvědčivé důkazy o klimatické změně jsou podvodem připraveným rozsáhlým světovým vědeckým spiknutím.

"Proč by se s takovými věcmi někdo smířil? Hlavní odpovědí jsou stále peníze. Téměř všechny prominentní popírače klimatických změn dotuje (byznys) s fosilními palivy," vysvětluje ekonom. Připouští, že roli hraje i ideologie, protože ochrana životního prostředí si žádá vládní zásahy, tudíž rigidní ideologové volného trhu nechtějí věřit, že environmentální obavy jsou reálné. Dále je přítomný prvek "tvrďáctví", jelikož "skuteční chlapi" nějakou obnovitelnou energii nepotřebují, dodává profesor.

Uvedená motivace je podle Krugmana podstatná. Pokud by významní popírači klimatických změn nesouhlasili s vědci v dobré víře, byla by to sice ostuda, nikoliv hřích a na místě by bylo lepší vysvětlování, konstatuje akademik. Deklaruje, že popírání klimatických změn ovšem pramení z chamtivosti, oportunismu a egoismu a snaha zabránit akci z těchto důvodů již hříchem je. "Ve skutečnosti je to zvrácenost v rozsahu, vůči němuž je popírání rakovinotvornosti (kouření) triviální," dodává.      

Kouření zabíjí lidi a tabákové společnosti, které se snažily mást veřejnost, představovaly zlo, ale klimatické změny zabíjejí celou lidskou civilizaci, tudíž matení veřejnosti v této otázce je zlem na zcela jiné úrovni, nebere si servítky laureát Nobelovy ceny. Pokládá řečnickou otázku, zda uvedení popírači vůbec mají děti.

"Aby bylo jasno, ačkoliv je Donald Trump předním příkladem zvrácenosti popírání klimatických změn, jde o otázku, v níž celá jeho strana již před lety přešla k temné straně," tvrdí Krugman. Deklaruje, že republikáni nezastávají pouze špatné myšlenky, ale stali se nevyhnutelně špatnými lidmi.

Související

Americký dolar, ilustrační fotografie

Poučení z roku 2020 a pandemie? Nositel Nobelovy ceny má překvapivou odpověď

NÁZOR - Dosluhující americký prezident Donald trump v neděli konečně podepsal záchranný ekonomický balíček, který mimo jiné prodlouží koronavirovou podporu v nezaměstnanosti o několik měsíců, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii dodává, že s Trumpovým podpisem si neoddechli pouze nezaměstnaní Američané.
Konspirační teorie

Vyvracíme konspirace: Nositel Nobelovy ceny vysvětlil, jak to je s teorií QAnon

NÁZOR - Sjezd americké Demokratické strany z minulého týdne byl především o umírněnosti, líčení prezidentského kandidáta Joe Bidena a jeho strany jako schopných hráčů, kteří učiní vše pro uzdravení země zasažené pandemií a hospodářskou depresí, poukazuje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii naopak očekává, že hlavním tématem nadcházejícího sjezdu Republikánské strany bude konspirační teorie QAnon.

Více souvisejících

Paul Krugman (ekonom) ,  Klimatické změny ,  USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  globální oteplování

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy