Zvrácenost, zlo, špatní lidé. Nositel Nobelovy ceny tvrdě zaútočil

Trumpova administrativa je očividně hluboce antivědecká, a jde proti objektivní realitě, deklaruje nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Profesor z prestižní Princetonské univerzity v komentáři pro server New York Times dodává, že stávající administrativa ovšem nerozšířila svou moc natolik, aby zabránila zveřejnění poslední zprávy National Climate Assessment, která detailně popisuje stávající i budoucí dopady globálního oteplování na USA.

Argumentace v dobré víře

"Pravda, zpráva byla zveřejněna na černý pátek, očividně v naději, že se ztratí ve shonu," píše ekonom. Za dobrý signál považuje fakt, že se tak nestalo, byť zpráva v zásadě pouze detailně potvrzuje to, co každý, kdo sleduje klimatologii, ví - že změna klimatu představuje velkou hrozbu pro USA a některé její efekty již lze cítit.

Zpráva, která byla psána před nedávnou katastrofou v Kalifornii, například zdůrazňuje rostoucí riziko lesních požárů na jihozápadě Spojených států, přičemž důvodem, proč jsou stále větší a nebezpečnější, je globální oteplování, nikoliv neschopnost shrabat listí, poukazuje Krugman. Kritizuje, že Trumpova administrativa a její spojenci v Kongresu budou analýzu samozřejmě ignorovat, jelikož popírání klimatických změn navzdory všem důkazům se stalo klíčovým republikánským principem.

Podle profesora stojí za to pokusit se pochopit, proč se tak stalo, stejně jako čistou zvrácenost popírání klimatických změn. "Počkat, není zvrácenost příliš silný pojem? Nemohou lidé nesouhlasit s konvenčním poznáním, i když je toto poznání podpořeno drtivým vědeckým konsensem?" ptá se laureát Nobelovy ceny. Dané právo lidem přiznává, pokud však argumentují v dobré víře.

Popírači klimatických změn však téměř žádnou dobrou víru nechovají a popírání vědy kvůli finančním a politickým ziskům či uspokojení ega není v pořádku, zdůrazňuje ekonom. Dodává, že pokud nedbání vědeckých poznatků může mít hrozivé důsledky, pak je jejich popírání zvráceností.

Krugman odkazuje na knihu Efekt blázince od Michaela Manna, předního klimatologa, kterou doplnil karikaturami Tom Toles. Mann vysvětluje, že popírači klimatických změn jdou ve šlépějích dřívějších popíračů vědeckých zjištění, jejichž průkopníky byly tabákové firmy snažící se zpochybnit škodlivost kouření, uvádí profesor. Za šokující označuje skutečnost, že tyto firmy věděly již od 50. let, že kouření způsobuje rakovinu plic, ale utrácely velké sumy za posilování dojmu, že jde o velmi kontroverzní spojitost.

"Jinými slovy, uvědomovaly si, že jejich produkt zabíjí lidi, ale snažily se, aby veřejnost tento fakt nepochopila, a ony tak mohly dále vydělávat. To se rovná zvrácenosti, ne?" pokračuje odborník. Tvrdí, že popírání klimatických změn se této snaze v mnohém podobá, jelikož mást veřejnost se snaží především podniky s finančními zájmy - v tomto případě ty obchodující s fosilními palivy.

Rozsáhlé vědecké spiknutí

Každý z hrstky renomovaných vědců, kteří vyjadřují vůči změnám klimatu skepsi, podle Krugmana dostává velké finanční částky od uvedených firem či podezřelých fondů typu DonorsTrust, přičemž právě DonorsTrust dříve podporovala i Matthewa Whitakera, nového amerického ministra spravedlnosti.   

Popírání klimatických změn oproti popírání škodlivosti kouření zakořenilo mnohem více v politických kruzích, a to natolik, že v praxi nelze být moderním republikánem a zároveň nezpochybňovat globální oteplování, nehovořit o jeho přirozených příčinách či netvrdit, že s ním nelze bojovat bez poškození ekonomiky, konstatuje nositel Nobelovy ceny. Dodává, že republikáni tak musí přijmout nebo přejít divoká prohlášení, že přesvědčivé důkazy o klimatické změně jsou podvodem připraveným rozsáhlým světovým vědeckým spiknutím.

"Proč by se s takovými věcmi někdo smířil? Hlavní odpovědí jsou stále peníze. Téměř všechny prominentní popírače klimatických změn dotuje (byznys) s fosilními palivy," vysvětluje ekonom. Připouští, že roli hraje i ideologie, protože ochrana životního prostředí si žádá vládní zásahy, tudíž rigidní ideologové volného trhu nechtějí věřit, že environmentální obavy jsou reálné. Dále je přítomný prvek "tvrďáctví", jelikož "skuteční chlapi" nějakou obnovitelnou energii nepotřebují, dodává profesor.

Uvedená motivace je podle Krugmana podstatná. Pokud by významní popírači klimatických změn nesouhlasili s vědci v dobré víře, byla by to sice ostuda, nikoliv hřích a na místě by bylo lepší vysvětlování, konstatuje akademik. Deklaruje, že popírání klimatických změn ovšem pramení z chamtivosti, oportunismu a egoismu a snaha zabránit akci z těchto důvodů již hříchem je. "Ve skutečnosti je to zvrácenost v rozsahu, vůči němuž je popírání rakovinotvornosti (kouření) triviální," dodává.      

Kouření zabíjí lidi a tabákové společnosti, které se snažily mást veřejnost, představovaly zlo, ale klimatické změny zabíjejí celou lidskou civilizaci, tudíž matení veřejnosti v této otázce je zlem na zcela jiné úrovni, nebere si servítky laureát Nobelovy ceny. Pokládá řečnickou otázku, zda uvedení popírači vůbec mají děti.

"Aby bylo jasno, ačkoliv je Donald Trump předním příkladem zvrácenosti popírání klimatických změn, jde o otázku, v níž celá jeho strana již před lety přešla k temné straně," tvrdí Krugman. Deklaruje, že republikáni nezastávají pouze špatné myšlenky, ale stali se nevyhnutelně špatnými lidmi.

Související

Americký dolar, ilustrační fotografie

Poučení z roku 2020 a pandemie? Nositel Nobelovy ceny má překvapivou odpověď

NÁZOR - Dosluhující americký prezident Donald trump v neděli konečně podepsal záchranný ekonomický balíček, který mimo jiné prodlouží koronavirovou podporu v nezaměstnanosti o několik měsíců, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii dodává, že s Trumpovým podpisem si neoddechli pouze nezaměstnaní Američané.
Konspirační teorie

Vyvracíme konspirace: Nositel Nobelovy ceny vysvětlil, jak to je s teorií QAnon

NÁZOR - Sjezd americké Demokratické strany z minulého týdne byl především o umírněnosti, líčení prezidentského kandidáta Joe Bidena a jeho strany jako schopných hráčů, kteří učiní vše pro uzdravení země zasažené pandemií a hospodářskou depresí, poukazuje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii naopak očekává, že hlavním tématem nadcházejícího sjezdu Republikánské strany bude konspirační teorie QAnon.

Více souvisejících

Paul Krugman (ekonom) Klimatické změny USA (Spojené státy americké) Donald Trump globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy