Konec nového světového řádu? Se smrtí Bushe st. končí jedna éra

V pátek 30 listopadu ve věku 94 let zemřel George Bush starší, 41. prezident USA. Jeho smrt je svým způsobem symbolem konce „nového světového řádu“, tj. uspořádání světa po rozpadu SSSR. USA už nelze vzhledem k růstu Číny a Ruska považovat za jedinou supervelmoc a zvolení Donalda Trumpa prezidentem představuje vítězství konspiračních teorií odmítající Bushovu vizi světového pořádku.

George Herbert Walker Bush se narodil 12. června 1924 do rodiny bankéře a pozdějšího senátora, Prescota Bushe. Navštěvoval prestižní Phillips Academy Andover, označovanou za jednu z nejlepších středních škol v USA. Přihlášku na univerzitu Yale si však nepodal a v 18 letech narukoval do armády. Jako letec se zúčastnil 58  bojových misí. Při jedné z nich v Pacifiku byl sestřelen. Po čtyřech hodinách strávených na voru jej zachránila americká ponorka.

Po válce vystudoval Yale a začal se věnovat ropnému byznysu. Byl velmi úspěšný. Jako milionář vstoupil v šedesátých letech a začal rychle stoupat po kariérním žebříčku. Působil jako kongresman za stát Texas (1967–1971), velvyslanec USA při OSN (1971–1973), předseda Národní rady Republikánů (1973–1974), vedoucí styčného úřadu USA v Čínské lidové republice (1974–1975) či ředitel CIA (1976–1977).

V roce 1980 se pokusil v republikánských primárkách získat nominaci strany na prezidenta USA. Byl však poražen Ronaldem Reaganem. Jedním z hlavních důvodů bylo lepší schopnost Reagana působit na emoce voličů. Bush starší se po celou svou kariéru potýkal s tím, že pro obyčejného voliče byl poněkud vzdálenou, intelektuální postavou. Tato skutečnost vedla k tomu, že jako jeden z mála amerických prezidentů neobhájil druhý mandát.

Bush, představující umírněné křídlo Republikánské strany, se střel s Reaganem, představujícím konzervativní křídlo Republikánů, ohledně ekonomických plánů. Reagen prosazoval deregulaci finančních trhů a snížení daní boháčům a korporacím. Dle Reagana takové opatření povedou k tomu, že boháči i korporace budou mít více peněz, budou je více investovat a tím budou vytvářet pracovní místa, což následně povede i lepšímu výběru daní.

Reagonův ekonomický plán je dodnes předmětem horlivé debaty. Zatímco podle jeho příznivců pomohl rozproudit americkou ekonomiku, podle kritiků vedl k rozšíření rozdílů mezi bohatými a chudými a k dluhové krizi (savings and loan crisis) v osmdesátých a devadesátých letech. Tito kritici často odkazují právě na slova Bushe staršího, který  s Reagonovým ekonomickým plánem nesouhlasil a kriticky jej nazval vúdú ekonomikou.

Navzdory těmto poznámkám Reagen jmenoval Bushe staršího jako svého viceprezidenta. Byl to politický svazek z nutnosti. Reagen tímto způsobem si pojistil podporu umírněného, centralistického křídla strany. Oba muži se postupně stali velkými přáteli a Bush vykazoval vůči Reagovi velkou loajalitu. Své kritické poznámky na Reagonův ekonomický plán později velmi litoval.

Bush se opětovně ucházel o roli prezidenta ke konci Reagonova období v roce 1988 a opětovně byl pro něj problém získat důvěru konzervativní části Republikánské strany, která nevěřila, že Bush je oddán jejich věci, tj. naprostému odporu vůči jakémukoliv zvyšování daní. Bush st. věděl, že jejich hlasy potřebuje a tak pronesl památnou větu, která se mu později velice vymstila: „Čtěte mé rty. Žádné nová daně“.

Realita však zlomila mnohé skálopevné politické sliby. Bush st. se potýkal s slábnoucí ekonomikou a rozsáhlým národním zadlužením, které vzniklo kombinací rostoucího rozpočtu na obranu během Reagonovy éry a nízkým příjmům státu. Demokrati, ovládající obě komory Kongresu, požadovali zvýšení daní a Bush starší jim musel vyhovět přes odpor Republikánů. Jeho demokratický protikandidát na prezidenta, Bill Clinton, využil této epizody k vykreslení Bushe staršího jako nedůvěryhodného politika, který nedokáže dostát svým politickým závazkům. Bush st. nedokázal voliče přesvědčit, že je tomu jinak a že rozumí jejich ekonomickým problémům.

Bush st. a nový světový řád

Podle komentátorů udělal Bush starší jednu zásadní chybu a sice, že nedokázal využít zvýšené popularity, kterou mi přineslo úspěšná operace Perská bouře. To ukazuje na obecný rys Bushovi povahy a politiky vyznačující se zdráhavým postojem k využíváním emocí v rámci získání podpory mezi voliči. Právě za tuto vlastnost byl kritizován, když při příležitosti zhroucení Berlínské zdi nepronesl žádnou emotivní, entuziastickou řeč. Bush sám to omlouval tím, že není „emocionální typ člověka“. Podle některých analytiků Bush svým odměřeným postojem se vyhnul ostré odpovědi od stoupenců tvrdé linie ve východní Evropě.

Rozpad Sovětského svazu a zhroucení bipolárního světa vedlo Bushe k vyhlášení „nového světového řádu“. Konspiračními teoriemi proslavený termín vyjadřoval optimismus doby, od níž se očekávala spolupráce kdysi bývalých nepřátel, SSSR a USA. Invaze Iráku do Kuvajtu a následující válka v Perském zálivu byla okamžitým testem této ideje. Bush starší požádal vojáky SSSR, aby se přidali ke koalici národů. SSSR to sice odmítl, nicméně invazi Iráku do Kuvajtu odsoudil a navzdory tomu, že byl dlouhodobým spojencem Iráku, mu nepřišel na pomoc. Tato skutečnost ukázala, že studená válka byla už skutečně minulostí a nastal nový světový řád.

Válka v Perském zálivu však též odhalila, že nový světový řád bude zcela v patronátu USA jako jediné zbývající supervelmoci. Ačkoliv Bushova prvotní vize tohoto nového světového řádu počítala s větším zapojením OSN a dalších mezinárodních organizací, v realitě to byly USA, které si dělaly, co uznaly za politicky nutné. Za Bushova působení USA sesadily i bez souhlasu OSN militantní režim v Panamě. Je však třeba dodat, že Bush st. byl politickým realistou, nikoliv jako jeho syn ideologem, a neměl zájem o vyvážení demokracie a změnu režimů.

Konspirační teoretici nicméně začali být přesvědčeni, že Bush st. svými slovy  o „historické příležitosti“ k vytvoření nového světového řádu „pro všechny národy“ má na mysli ve skutečnosti vytvoření světové totalitní světovlády, předpokládající zničení národních států. Válka v Iráku podle těchto teorií byla hříšným pokusem, jak vytvořením falešného nepřítele nechat národy zapomenout na jejich suverenitu a nechat je podřídit se příkazům globálních institucí.

V USA tyto myšlenky zvláště zpopularizovat bývalý Bushův konkurent o místo prezidenta a vlivný majitel křesťanské televizní sítě 700 Club, Pat Robertson. V roce 1991 vydal knihu, která se stala bestsellerem, nazvanou New Wold Order, v které vykresluje Bushe st. jako posluhovače mocných zákulisních rodin Rockefellerů, jejichž cílem je vytvoření socialistického superstátu, zničení křesťanských hodnot a prosazení Antikristovy vlády. Robertson ve své knize položil základy hluboké nedůvěry konzervativců vůči liberálním ideám, ať už je to ekologický aktivismus, kosmopolitismus, globalismus či politickou korektnost, která vydláždila cestu pro vítězství Donalda Trumpa.

Současného prezidenta lze vnímat jako úplnou antitezi Bushe st. Zatímco Bush st. varoval před nebezpečím izolacionismu, Trump jej aktivně prosazuje. Zatímco Bush st. i přes své konzervativní zázemí byl podporovatelem v podstatě liberálních idejí, Trump proti nim stojí. Smrt Bush st. v době vlády Trumpa a vzestupu Číny a Ruska jako rovnocenných konkurentů tak jakoby symbolicky uzavírala konec jedné éry, vskutku jako konec nového světového řádu, jak byl vykreslen Bushem st.   

Související

Boris Jelcin a George H. W. Bush v Bílém domě. Komentář

30 let od START II. Pokus o hlubší spolupráci USA a Ruska zkrachoval, Kreml dál rachotí jadernými zbraněmi

Mělo se jednat o další milník na cestě k bezpečnějšímu světu a ukázku spolupráce někdejších studenoválečných supervelmocí. Před 30 lety, 3. ledna 1993, podepsali prezidenti Spojených států George H. W. Bush a Ruska Boris Jelcin smlouvu START II, která dále výrazně omezovala strategické jaderné arzenály obou zemí. Následující vývoj však zamezil jejímu uvedení do praxe a učinil z ní jeden ze symbolů pozvolného krachu pokusů budovat korektní vztahy mezi Washingtonem a Moskvou.

Více souvisejících

George H. W. Bush (sr.) Irák Ronald Reagan Donald Trump USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy