Fidel Castro se probil k moci před 60 lety. Budování socialismu Kubu zruinovalo

Původně lidová revoluce, která přerostla postupně v revoluci socialistickou, svrhla 1. ledna 1959 na Kubě režim diktátora Fulgencia Batisty. K moci se dostal vůdce a ikona revoluce - Fidel Castro, který o všech aspektech života na Kubě rozhodoval téměř půlstoletí. Příznivce si získával nejen bojem proti imperialismu pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale posléze i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Cílem kubánské revoluce byl zpočátku boj proti nenáviděnému diktátoru Batistovi. Ten se na Kubě dostal podruhé k moci v březnu 1952 po vojenském převratu, jemuž předcházelo období oživení korupce, hospodářských problémů a zhroucení veřejných služeb. Batista svým pučem zmařil parlamentní volby, v nichž měl kandidovat i tehdy šestadvacetiletý Fidel Castro.

Kubánci však nejdříve Batistův návrat do čela země uvítali, neboť v jejich paměti zůstával zapsán jako radikální politik, jenž na přelomu 30.a 40.let vedl silnou a schopnou vládu. Namísto urovnání napjatého vnitropolitického stavu vyhroceného předcházejícím represívním aparátem však sám Batista upadl do bahna korupce. Období jeho vlády bylo poznamenáno vězněním odpůrců a teroristickými metodami, při nichž zahynulo na 20.000 osob.

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech tak obtížné získat si srdce davu. V té době byla totiž Kuba rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích ze dřeva a bláta. Kuba byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště "advokát chudých" Castro.

Za počátek kubánské revoluce bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiago de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit národní povstání. Za tuto neúspěšnou akci byl Castro odsouzen na 15 let, po dvou letech byl ale amnestován a odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S několika jeho členy, včetně Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.

Povstání proti Batistovi nakonec nabylo širokého charakteru. Castrovi lidé, kteří operovali v provincii Oriente s bojovníky jeho bratra Raúla Castra, sestoupili v polovině listopadu 1958 z hor a v prosinci 1958 ovládli provincii Oriente a obklíčili Santiago. Střední část Kuby kontrolovaly oddíly Ernesta "Che" Guevary a Camila Cienfuegose; ty pak koncem prosince po bitvě obsadily město Santa Clara, čímž se revolučním silám otevřela cesta do Havany. První povstalecká vojska vstoupila do Havany 1.ledna 1959, o sedm dní později dorazil do hlavního města v čele svého vojska i "El Comandante" Castro.

Rozmach revoluce přinutil diktátora Batistu, aby uprchl do zahraničí. Revoluční vláda, která se poté chopila moci, se brzy stala nepohodlnou. V popřevratovém tříbení sil se prosadil proud reprezentovaný Castrem, který se v únoru 1959 prohlásil ministerským předsedou a do svých rukou soustředil veškerou moc. Opozice byla zbavena politické moci a rychle zneškodněna.

Castrův režim začal budovat socialismus. Po pozemkové reformě znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byli odsouzeni k trestu smrti či dlouholetému žaláři nejen představitelé Batistova režimu, ale i někteří někdejší Castrovi compaňeros. V zahraniční politice pokračoval v boji proti USA mimo jiné s programem "dva, tři Vietnamy", který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe.

Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských a nijak výrazně.

V červenci 2006 předal Fidel Castro klíčové vládní pravomoci svému mladšímu bratrovi Raúlovi. Původně mělo jít pouze o dočasné řešení, v únoru 2008 ale Raúl získal vedoucí funkce natrvalo. Za Raúla Castra bylo přijato několik reforem s cílem povzbudit skomírající kubánskou ekonomiku, mocenský monopol komunistické strany ale zůstal nedotknutelný.

Výraznější oteplení však nastalo v americko-kubánských vztazích. Diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly opětovně navázány v červenci 2015, americký prezident Barack Obama pak v březnu 2016 navštívil Kubu jako první úřadující americký prezident po 88 letech.

Fidel Castro zemřel 25. listopadu 2016 ve věku 90 let. V březnu 2018 byl novým prezidentem Kuby zvolen Miguel Díaz-Canel, zemi ale podle opozice nadále řídí Raúl Castro, který zůstal lídrem komunistické strany. Ta je stále jedinou povolenou politickou stranou na Kubě.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba Komunismus historie

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy