Fidel Castro se probil k moci před 60 lety. Budování socialismu Kubu zruinovalo

Původně lidová revoluce, která přerostla postupně v revoluci socialistickou, svrhla 1. ledna 1959 na Kubě režim diktátora Fulgencia Batisty. K moci se dostal vůdce a ikona revoluce - Fidel Castro, který o všech aspektech života na Kubě rozhodoval téměř půlstoletí. Příznivce si získával nejen bojem proti imperialismu pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale posléze i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Cílem kubánské revoluce byl zpočátku boj proti nenáviděnému diktátoru Batistovi. Ten se na Kubě dostal podruhé k moci v březnu 1952 po vojenském převratu, jemuž předcházelo období oživení korupce, hospodářských problémů a zhroucení veřejných služeb. Batista svým pučem zmařil parlamentní volby, v nichž měl kandidovat i tehdy šestadvacetiletý Fidel Castro.

Kubánci však nejdříve Batistův návrat do čela země uvítali, neboť v jejich paměti zůstával zapsán jako radikální politik, jenž na přelomu 30.a 40.let vedl silnou a schopnou vládu. Namísto urovnání napjatého vnitropolitického stavu vyhroceného předcházejícím represívním aparátem však sám Batista upadl do bahna korupce. Období jeho vlády bylo poznamenáno vězněním odpůrců a teroristickými metodami, při nichž zahynulo na 20.000 osob.

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech tak obtížné získat si srdce davu. V té době byla totiž Kuba rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích ze dřeva a bláta. Kuba byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště "advokát chudých" Castro.

Za počátek kubánské revoluce bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiago de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit národní povstání. Za tuto neúspěšnou akci byl Castro odsouzen na 15 let, po dvou letech byl ale amnestován a odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S několika jeho členy, včetně Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.

Povstání proti Batistovi nakonec nabylo širokého charakteru. Castrovi lidé, kteří operovali v provincii Oriente s bojovníky jeho bratra Raúla Castra, sestoupili v polovině listopadu 1958 z hor a v prosinci 1958 ovládli provincii Oriente a obklíčili Santiago. Střední část Kuby kontrolovaly oddíly Ernesta "Che" Guevary a Camila Cienfuegose; ty pak koncem prosince po bitvě obsadily město Santa Clara, čímž se revolučním silám otevřela cesta do Havany. První povstalecká vojska vstoupila do Havany 1.ledna 1959, o sedm dní později dorazil do hlavního města v čele svého vojska i "El Comandante" Castro.

Rozmach revoluce přinutil diktátora Batistu, aby uprchl do zahraničí. Revoluční vláda, která se poté chopila moci, se brzy stala nepohodlnou. V popřevratovém tříbení sil se prosadil proud reprezentovaný Castrem, který se v únoru 1959 prohlásil ministerským předsedou a do svých rukou soustředil veškerou moc. Opozice byla zbavena politické moci a rychle zneškodněna.

Castrův režim začal budovat socialismus. Po pozemkové reformě znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byli odsouzeni k trestu smrti či dlouholetému žaláři nejen představitelé Batistova režimu, ale i někteří někdejší Castrovi compaňeros. V zahraniční politice pokračoval v boji proti USA mimo jiné s programem "dva, tři Vietnamy", který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe.

Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských a nijak výrazně.

V červenci 2006 předal Fidel Castro klíčové vládní pravomoci svému mladšímu bratrovi Raúlovi. Původně mělo jít pouze o dočasné řešení, v únoru 2008 ale Raúl získal vedoucí funkce natrvalo. Za Raúla Castra bylo přijato několik reforem s cílem povzbudit skomírající kubánskou ekonomiku, mocenský monopol komunistické strany ale zůstal nedotknutelný.

Výraznější oteplení však nastalo v americko-kubánských vztazích. Diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly opětovně navázány v červenci 2015, americký prezident Barack Obama pak v březnu 2016 navštívil Kubu jako první úřadující americký prezident po 88 letech.

Fidel Castro zemřel 25. listopadu 2016 ve věku 90 let. V březnu 2018 byl novým prezidentem Kuby zvolen Miguel Díaz-Canel, zemi ale podle opozice nadále řídí Raúl Castro, který zůstal lídrem komunistické strany. Ta je stále jedinou povolenou politickou stranou na Kubě.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba Komunismus historie

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 43 minutami

před 52 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy