Fidel Castro se probil k moci před 60 lety. Budování socialismu Kubu zruinovalo

Původně lidová revoluce, která přerostla postupně v revoluci socialistickou, svrhla 1. ledna 1959 na Kubě režim diktátora Fulgencia Batisty. K moci se dostal vůdce a ikona revoluce - Fidel Castro, který o všech aspektech života na Kubě rozhodoval téměř půlstoletí. Příznivce si získával nejen bojem proti imperialismu pod hesly "Vlast nebo smrt!", ale posléze i bezplatným zdravotnictvím a odstraněním zhruba 25procentní negramotnosti. Jeho budování socialismu však nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu.

Cílem kubánské revoluce byl zpočátku boj proti nenáviděnému diktátoru Batistovi. Ten se na Kubě dostal podruhé k moci v březnu 1952 po vojenském převratu, jemuž předcházelo období oživení korupce, hospodářských problémů a zhroucení veřejných služeb. Batista svým pučem zmařil parlamentní volby, v nichž měl kandidovat i tehdy šestadvacetiletý Fidel Castro.

Kubánci však nejdříve Batistův návrat do čela země uvítali, neboť v jejich paměti zůstával zapsán jako radikální politik, jenž na přelomu 30.a 40.let vedl silnou a schopnou vládu. Namísto urovnání napjatého vnitropolitického stavu vyhroceného předcházejícím represívním aparátem však sám Batista upadl do bahna korupce. Období jeho vlády bylo poznamenáno vězněním odpůrců a teroristickými metodami, při nichž zahynulo na 20.000 osob.

Pro talentovaného řečníka Castra nebylo v 50. letech tak obtížné získat si srdce davu. V té době byla totiž Kuba rájem amerických investic i turistů, kteří se jezdili bavit do havanských nevěstinců, zatímco většina venkovského obyvatelstva žila v chatrčích ze dřeva a bláta. Kuba byla sice třetí v příjmech na hlavu ze zemí Latinské Ameriky, ale mezi obyvateli panovaly extrémní rozdíly. Tehdy vtrhl na politické kolbiště "advokát chudých" Castro.

Za počátek kubánské revoluce bývá označován útok na kasárna Moncada v Santiago de Cuba 26. července 1953, který měl zahájit národní povstání. Za tuto neúspěšnou akci byl Castro odsouzen na 15 let, po dvou letech byl ale amnestován a odešel do Mexika, kde založil Hnutí 26. července. S několika jeho členy, včetně Ernesta Che Guevary, se v prosinci 1956 vylodil na pobřeží Kuby a z hor Sierra Maestra pak vedl partyzánskou válku.

Povstání proti Batistovi nakonec nabylo širokého charakteru. Castrovi lidé, kteří operovali v provincii Oriente s bojovníky jeho bratra Raúla Castra, sestoupili v polovině listopadu 1958 z hor a v prosinci 1958 ovládli provincii Oriente a obklíčili Santiago. Střední část Kuby kontrolovaly oddíly Ernesta "Che" Guevary a Camila Cienfuegose; ty pak koncem prosince po bitvě obsadily město Santa Clara, čímž se revolučním silám otevřela cesta do Havany. První povstalecká vojska vstoupila do Havany 1.ledna 1959, o sedm dní později dorazil do hlavního města v čele svého vojska i "El Comandante" Castro.

Rozmach revoluce přinutil diktátora Batistu, aby uprchl do zahraničí. Revoluční vláda, která se poté chopila moci, se brzy stala nepohodlnou. V popřevratovém tříbení sil se prosadil proud reprezentovaný Castrem, který se v únoru 1959 prohlásil ministerským předsedou a do svých rukou soustředil veškerou moc. Opozice byla zbavena politické moci a rychle zneškodněna.

Castrův režim začal budovat socialismus. Po pozemkové reformě znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byli odsouzeni k trestu smrti či dlouholetému žaláři nejen představitelé Batistova režimu, ale i někteří někdejší Castrovi compaňeros. V zahraniční politice pokračoval v boji proti USA mimo jiné s programem "dva, tři Vietnamy", který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe.

Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr. Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských a nijak výrazně.

V červenci 2006 předal Fidel Castro klíčové vládní pravomoci svému mladšímu bratrovi Raúlovi. Původně mělo jít pouze o dočasné řešení, v únoru 2008 ale Raúl získal vedoucí funkce natrvalo. Za Raúla Castra bylo přijato několik reforem s cílem povzbudit skomírající kubánskou ekonomiku, mocenský monopol komunistické strany ale zůstal nedotknutelný.

Výraznější oteplení však nastalo v americko-kubánských vztazích. Diplomatické styky mezi oběma zeměmi byly opětovně navázány v červenci 2015, americký prezident Barack Obama pak v březnu 2016 navštívil Kubu jako první úřadující americký prezident po 88 letech.

Fidel Castro zemřel 25. listopadu 2016 ve věku 90 let. V březnu 2018 byl novým prezidentem Kuby zvolen Miguel Díaz-Canel, zemi ale podle opozice nadále řídí Raúl Castro, který zůstal lídrem komunistické strany. Ta je stále jedinou povolenou politickou stranou na Kubě.

Související

Fidel Castro Rozhovor

Castro se chopil moci před 65 lety. Kubánský režim má neuvěřitelnou schopnost redefinovat se v zájmu přežití, uvádí Březinová

Před pětašedesáti lety, 16. února 1959, se předsedou vlády na Kubě stal Fidel Castro. Právě on byl klíčovou postavou revoluce, která krátce předtím svrhla diktátora Fulgencia Batistu. Hlavní motivací tehdejších změn byla touha kubánské společnosti po naplnění skutečné nezávislosti země, domnívá se Kateřina Březinová v rozsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Amerikanistka působící na Metropolitní univerzitě v Praze také připomněla, že Castro v této době odmítal, že by byl komunistou – k ideologii marxismu-leninismu se přihlásil později. Odbornice na Latinskou Ameriku však problematizuje interpretaci, že se tak stalo pouze pod vlivem probíhající studené války, byť špatné vztahy mezi Kubou a Spojenými státy v orientaci Castrova režimu na Sovětský svaz podle ní sehrály svou roli.

Více souvisejících

Fidel Castro Kuba Komunismus historie

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 38 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy