Co platí na teroristy? Muži ze CIA promluvili

Model se opakuje

Daný model oba muži zažili během své služby opakovaně a vždy měl potenciálně ničivé následky. Poté, co Spojené státy vyhnaly al-Káidu na konci roku 2001 z Afghánistánu, skupina nalezla bezpečné útočiště v městských oblastech Pákistánu, kde pokračovala v plánování útoků, připomínají Morell a Vickers. Poukazují, že během následujícího roku CIA za asistence pákistánských tajných služeb systematicky pochytala mnoho členů al-Káidy, včetně jejích vysokých velitelů, čímž podstatně snížila její schopnost útočit na USA.   

Zbytky al-Káidy se v roce 2003 opět přesunuly, tentokrát do kmenových oblastí Pákistánu, odlehlého regionu na hranici s Afghánistánem, který pákistánská vláda ovládá jen omezeně a kde skupina necítila tlak amerických a pákistánských bezpečnostních složek, nastiňují bývalí zpravodajci. Dodávají, že v důsledku toho schopnost al-Káidy útočit na Západ opět vzrostla, v roce 2005 skupina zorganizovala útoky v Londýně a o rok později chystala další katastrofický úder na Spojené státy.

"Pouze excelentní práce amerických, britských a pákistánských tajných služeb zabránila plánu odpálit výbušniny v 10-15 letadlech letících do Spojených států z londýnského letiště Heathrow," pokračují Vickers s Morellem. Doplňují, že Bushova administrativa reagovala zahájením agresivní, pětileté protiteroristické operace na afghánsko-pákistánském pomezí, ve které pokračovala Obamova administrativa a která al-Káidu výrazně oslabila.

Podobně dynamický vývoj proběhl v Jemenu, kde po 11. září  2001 skupina napojená na al-Káidu podstatně posílila, rozrostla se v momentě, kdy přední velitel al-Káidy uprchl z jižní Asie na Arabský poloostrov, uvádějí vysloužilí zpravodajci. Dodávají, že poté, co skupina provedla několik útoků, USA ve spolupráci s jemenskou vládou ji dokázaly dostat pod kontrolu, když pozatýkaly a uvěznily většinu jejího vedení.

V únoru 2006 ale došlo k rozsáhlému útěku z vězení, skupina se obnovila a za dva roky představovala al-Kaida na Arabském poloostrově opět hrozbu pro Západ, v roce 2008 zorganizovala dva útoky na americkou ambasádu v San'á, na Štědrý den roku 2009 téměř zničila americké letadlo směřující do Chicaga, v roce 2010 téměř odpálila sofistikované výbušniny maskované jako cartridge do tiskáren na palubě dvou amerických nákladních letadel a v roce 2011 téměř dostala na palubu amerického letadla osobu se sebevražedným pásem, vyjmenovávají Morell a Vickers. Konstatují, že Obamova administrativa reagovala rychle a skupinu oslabila ve vojenské operaci, která trvá dodnes.

Trump se musí poučit

"IS byl částečně důsledkem stažení amerických sil z Iráku na konci roku 2011," tvrdí bývalí muži ze CIA. Připomínají, že když ze země americká vojska odcházela, al-Káida v Iráku, předchůdkyně IS, byla téměř, i když ne zcela zničena a díky práci Bushovy i Obamovy administrativy a irácké vlády zůstalo jen pár tisíc jejích bojovníků, kteří se většinou schovávali.

Bez americké vojenské přítomnosti začala al-Káida v Iráku téměř okamžitě růst, jelikož bez podpory Spojených států byla irácká armáda méně efektivní, někdejší irácký premiér Nurí Málikí se zdráhal přijímat americké zpravodajské informace a bez amerického dohledu posílil své sektářství a autoritářství, čímž si znepřátelil irácké sunnity a vehnal je do náruče teroristické skupiny, vysvětlují Vickers a Morell. Poukazují, že po vypuknutí občanské války v Sýrii se organizace přesunula přes hranice, transformovala se v IS, začala dominovat na syrském bojišti, čímž dále posilovala.

"Co tato klíčová lekce znamená pro současnost?" pokládají otázku Morell s Vickersem. Tvrdí, že USA a jejich koalice musí udržovat pod tlakem desetitisíce členů IS, kteří zůstávají v Iráku a Sýrii, což platí i pro Afghánistán, kde zbytky al-Káidy úzce spolupracují se sílícím Tálibánem, stejně jako je nutné držet pod tlakem v Jemenu působící al-Káidu na Arabském poloostrově.

Pokud k tomu nedojde, Spojené státy budou brzy čelit nebezpečné hrozbě ze strany těchto skupin, včetně ohrožení na vlastním území, varují bývalí zpravodajci. Nabádají tak prezidenta Trumpa, aby při rozhodování ohledně Blízkého východu a jižní Asie bral v potaz schopnost těchto skupin obnovovat se, pokud chce plnit svou základní povinnost a chránit americký lid.