Vědec varuje před ekologickou katastrofou. Za 35 let zmizelo až 98 % procent hmyzu

„Byl to skutečný kolaps hmyzí populace deštného pralesa,“ řekl pro deník Guardian Brad Lister, který se do pralesa Luquillo vrátil po pětatřiceti letech. Ke zkoumání hmyzu v této chráněné oblasti se původně dostal oklikou, když studoval život místních ještěrů. V rámci tohoto výzkumu bylo důležité zmapovat počty hmyzí populace, jíž se tito plazi živí.

Hmyz je přitom jedním ze základních kamenů přírodního potravního řetězce. Podle odhadů odborníků celková váha světové hmyzí populace převyšuje lidstvo sedmnáctkrát. Výrazný propad v jejich počtu proto hrozí „ekologickým Armagedonem“.

„Jednoduše ničíme přesně ten podpůrný systém, díky němuž můžeme společně s dalšími živočichy na planetě existovat,“ komentoval své závěry Lister. „Je hrozné sledovat jak decimujeme přírodu.“

První, co po návratu na Portoriko upoutalo jeho pozornost, byla nápadná nepřítomnost ptáků v pralese. Ti se živí především různým hmyzem a jejich masivní úbytek proto Listera a jeho kolegy překvapil. Další překvapení na vědce čekalo, když začali se sběrem hmyzu. Zatímco dříve byly pasti téměř okamžitě plné, při poslední návštěvě někdy za celou noc nezachytili ani jednoho živočicha.

„Začali jsme si uvědomovat, že je to hrozný, skutečně velmi znepokojivý výsledek,“ cituje Guardian Listera.

Když získali z nahromaděných dat výsledky, byli vědci ještě více šokováni. Populace hmyzu žijícího v nejspodnější vrstvě lesa, tedy především na zemi, klesla o 98 %. Jen o málo lepší byla situace u druhů žijících ve vyšších vrstvách. Tamní populace poklesla o 80 %. O 50 % až 65 % se snížila také populace žab a ptáků.

Podle vědců za tento rekordní úbytek pravděpodobně může globální oteplování. Protože je oblast deštného pralesa chráněná, mohli vědci vyloučit faktory jako jsou dopady používaných pesticidů nebo ničení prostředí, které hrají roli v jiných regionech.

Již dříve odborníci předpokládali, že oteplování klimatu dopadne na hmyz v tropických oblastech velmi citelně, protože se vyvíjel ve stabilním klimatu. I malé narušení pak pro bezobratlé živočichy znamená velkou změnu. „Počet horkých dnů, kdy teploty stouply nad 29 stupňů Celsia obrovsky narostl,“ řekl Lister. „Od sedmdesátých let sledujeme nárůst o 44 %.“

Vědec proto varuje před něčím, co nazývá efektem „tropické kaskády“. Snižující se počty hmyzu budou mít postupně vliv na celý potravní řetězec. „Celé je to propojené a když zmizí bezobratlí živočichové, bude postupně trpět a chřadnout celá potravní síť,“ uzavírá Lister své varování. Nyní apeluje na další vědce, aby získali více dat, která by pomohla odhalit, jaká je situace jinde.