Šéfové vlád z Amazonie rokují o ochraně pralesa. Z odlesňování se stal organizovaný zločin

Amazonský deštný prales je jedním z nejvýznamnějších pohlcovačů uhlíku na světě – zachytává obrovské množství oxidu uhličitého, které uvolňuje lidská činnost, nejčastěji prostřednictvím spalování fosilním paliv. Přitom bylo zničeno už 17 procent tohoto pralesa.

Server DW zveřejnil seznam zemí z celého světa, které se na ničení těchto klíčových porostů podílejí. Nejvíce jich ubylo v Brazílii, která se na globálním odlesňování dosud podílela ze 43,1 procent. Druhá je Demokratická republika Kongo, třetí Bolívie – obě se pohybují okolo deseti procent. 

Představitelé osmi jihoamerických zemí se tak sejdou na summitu, aby se snažili zachovat udržitelný rozvoj v regionu a úlohu původních obyvatel při ochraně pralesa. „Svět nám musí pomoci s ochranou a rozvojem Amazonie,“ poznamenal brazilský prezident Luiz Inacio Lula da Silva. Právě v jeho zemi se nachází šedesát procent Amazonského deštného pralesa. 

Nový brazilský prezident probudil v tomto ohledu naděje celého světa poté, co jeho předchůdce Jair Bolsonaro neochránil před pokácením rozsáhlé plochy Amazonie, které posléze sloužily k těžbě, chovu dobytka a pěstování sóji. Jen během roku 2022, což byl poslední rok jeho vlády, ubyly téměř dva miliony hektarů lesa. 

Jeho vláda rovněž oslabila regulaci a vymáhání práva v souvislosti s odlesňováním. „Snížila rozpočty agentur monitorujících zločiny proti životnímu prostředí a prosadila zákony umožňující těžbu ničící lesy na území původních obyvatel,“ píše DW. 

Od nástupu Luly došlo k omezení odlesňování, oficiální údaje hovoří o poklesu 33,6 procent mezi letošním lednem a červnem ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Brazilský lídr však slíbil, že „do roku 2030 nelegální odlesňování v Amazonii zcela zastaví“. 

Za ambiciózní cíl to označila profesorka se specializací na využívání půdy a změny životního prostředí Mercedes Bustamanteová, která působí na univerzitě v Brasilii. „Většina aktivit, které jsou nyní spojeny s odlesňováním v amazonské oblasti, je spojena s organizovaným zločinem a organizovaný zločin nezná hranic,“ upozornila.

Bustamanteová volá po integrované akci mezi zeměmi v povodí Amazonky. „Abychom mohli tyto nelegální aktivity sledovat a zajistit větší účinnost a efektivitu protiakcí,“ dodala.