Zlomový okamžik námořního válčení? USA připravují flotilu ozbrojených robotů

V posledních měsících pokročilo námořnictvo Spojených států v přípravách programu, jehož výsledkem by mělo být zavedení velkých robotických plavidel do bitevního arzenálu země.

„Máme připravený seznam požadavků, který brzy, pravděpodobně v průběhu následujících dní, představíme zástupcům průmyslu, abychom mohli proces skutečně začít,“ řekl kontradmirál William Galinis pro list Breaking Defense.

Z dostupných informací se zdá, že by měl program zahrnovat minimálně dvě třídy robotických válečných lodí. Jedna by měl být střední velikosti, zhruba odpovídající již testovanému robotickému plavidlu Sea Hunter.

Čtyřicetimetrová loď byla na vodu spuštěna v roce 2016 a od té doby byla v poměrně úspěšném zkušebním provozu. Úkolem těchto plavidel by mělo být především provádění průzkumu. Spíše než zbraňovými systémy by tak byly vybaveny senzory, rušičkami a další technikou.

„Pokud jejich rádiové spojení a radarové záření přitáhne nepřátelskou palbu ... no, budou relativně levné a na palubě nebude nikdo, kdo by mohl být zabit,“ cituje magazín National Interest publikaci.

Druhou třídu by měly reprezentovat větší lodě, délkou i výtlakem zhruba odpovídající běžným korvetám. Ty by měly již být vybaveny raketovými systémy, přestože při vyhledávání cíle a řízení palby by se nadále spoléhaly na další plavidla.

Námořnictvo by chtělo výrobu těchto robotických lodí zadat do roku 2023. Podobně, jako tomu bylo v případě létajících dronů, i v u námořnictva by mohlo dojít k rychlé expanzi ve variabilitě a množství robotické techniky.

Když byl v roce 1995 poprvé vyvinut průkopnický dron Predátor, nebyl vyzbrojen a jeho nasazení provázela celá řada technických problémů. Dnes se však ozbrojené drony běžně využívají při bojových misích a disponuje jimi většina světových armád i nestátních aktérů.

Jedním z důvodů, proč námořnictvo o robotická plavidla usiluje, je nynější nedostatek kapacit. V současnosti má Pentagon k dispozici asi 275 bojových plavidel, což považuje velení námořnictva, stejně jako Bílý dům, za nedostatečné číslo. V ideálním případě by americká armáda chtěla dosáhnout stavu 355 lodí.

Robotická plavidla jsou výrazně levnější na výrobu i nasazení. Zatímco klasická fregata s lidskou posádkou vyjde zhruba na miliardu dolarů, Sea Hunter stál asi 20 milionů dolarů. Jeho denní provoz stojí Pentagon 20 000 dolarů, u torpédoborce se však jedná o stovky tisíc dolarů denně.

Americké námořnictvo tak možná stojí na začátku nové éry, v níž budou na oceánech a mořích bojovat stroje, namísto lidí.