Druhá Sýrie? Venezuelané se děsí zahraniční intervence

Obava z eskalace napětí a vojenské intervence je mezi obyvateli latinskoamerické země značně rozšířená. I mnozí z odpůrců prezidenta Madura se děsí rostoucího násilí. Nechtějí, aby se z Venezuely stala podobně rozvrácená země, jako Libye, či Sýrie.

Zahraniční pozorovatelé v posledních dnech s napětím sledují, jak se vyvine situace ve Venezuele. Masové protesty namířené vůči režimu Nicoláse Madura jsou důsledkem dlouhodobě neutěšeného stavu v zemi, ze které kvůli hospodářskému rozvratu uprchly již tři miliony obyvatel.

Podle reportérů deníku Guardian se páteční protesty v Caracasu nesly ve znamení frustrace a obav z nejisté budoucnosti. „Chci změnu, ale ne za pomoci převratu nebo intervence,“ cituje deník Naikary Agresot, 17letou studentku z tradičně silně provládní oblasti na západě města. „Přeji si, aby Maduro pochopil, že se věci vymkly kontrole a uvolnil místo pro někoho, kdo může zemi skutečně přinést změnu.“

„Není spravedlivé, že někdo pracuje celý měsíc, a potom za kilo rýže nebo masa zaplatí polovinu výplaty,“ komentovala Agresot hospodářskou krizi, v níž se Venezuela nachází. Další z demonstrantů, který pochází z chudinské čtvrti Petare na východě města, to vidí stejně. „Ceny jsou vysoké, jako ve Švýcarsku, ale vyděláváme tolik, co lidé na Haiti,“ zlobí se Luis Torres.

Možnost zahraniční vojenské intervence nebo propuknutí občanské války však lidi děsí. Spojené státy varovaly, že „jsou na stole všechny možnosti“, pokud by se Maduro uchýlil k násilnému potlačování opozice. „Pokud tu není jídlo dostupné dnes, jak by asi vypadala situace za války … viděli jsme, co se stalo v Libyi a Sýrii a nechceme, aby to stejně dopadlo i zde,“ myslí si Torres.

Některé země, v čele se Spojenými státy, uznaly Juana Guaidóa, vůdce opozice, za právoplatného prezidenta země. Velká Británie, Francie, Španělsko a Německo, daly v sobotu Madurovi osmidenní ultimátum k vypsání nových voleb, pod pohrůžkou, že jinak budou následovat příkladu USA. Rusko a Čína naopak Madura podporují a varují před jakoukoliv zahraniční intervencí.

„Myslím, že nikdo nemůže předpovídat, jak se situace vyvine,“ řekl Guardianu Moisés Naím, bývalý venezuelský ministr obchodu. „Obávám se, že by se země mohla rozpadnout na části ovládané různými veliteli, warlordy a generály, guerillovými skupinami a obchodníky s drogami.“ Venezuela by podle něj mohla dopadnout podobně, jako Libanon v osmdesátých letech minulého století, kdy měla „každá čtvrť svoji milici a lidé k cestování mezi nimi potřebovali povolení“.

Prozatím se zdá, že za Madurem pevně stojí armáda i část společnosti. V sobotu však z funkce odstoupil vysoce postavený armádní činitel Jose Luis Silva a veřejně oznámil, že podporuje Guaidóa. Právě postoj armády považují pozorovatelé za zásadní faktor, který rozhodne, zda se Maduro v čele země udrží.

Související

Více souvisejících

Venezuela Juan Guaidó Nicolas Maduro krize

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 28 minutami

před 37 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy