Druhá Sýrie? Venezuelané se děsí zahraniční intervence

Zahraniční pozorovatelé v posledních dnech s napětím sledují, jak se vyvine situace ve Venezuele. Masové protesty namířené vůči režimu Nicoláse Madura jsou důsledkem dlouhodobě neutěšeného stavu v zemi, ze které kvůli hospodářskému rozvratu uprchly již tři miliony obyvatel.

Podle reportérů deníku Guardian se páteční protesty v Caracasu nesly ve znamení frustrace a obav z nejisté budoucnosti. „Chci změnu, ale ne za pomoci převratu nebo intervence,“ cituje deník Naikary Agresot, 17letou studentku z tradičně silně provládní oblasti na západě města. „Přeji si, aby Maduro pochopil, že se věci vymkly kontrole a uvolnil místo pro někoho, kdo může zemi skutečně přinést změnu.“

„Není spravedlivé, že někdo pracuje celý měsíc, a potom za kilo rýže nebo masa zaplatí polovinu výplaty,“ komentovala Agresot hospodářskou krizi, v níž se Venezuela nachází. Další z demonstrantů, který pochází z chudinské čtvrti Petare na východě města, to vidí stejně. „Ceny jsou vysoké, jako ve Švýcarsku, ale vyděláváme tolik, co lidé na Haiti,“ zlobí se Luis Torres.

Možnost zahraniční vojenské intervence nebo propuknutí občanské války však lidi děsí. Spojené státy varovaly, že „jsou na stole všechny možnosti“, pokud by se Maduro uchýlil k násilnému potlačování opozice. „Pokud tu není jídlo dostupné dnes, jak by asi vypadala situace za války … viděli jsme, co se stalo v Libyi a Sýrii a nechceme, aby to stejně dopadlo i zde,“ myslí si Torres.

Některé země, v čele se Spojenými státy, uznaly Juana Guaidóa, vůdce opozice, za právoplatného prezidenta země. Velká Británie, Francie, Španělsko a Německo, daly v sobotu Madurovi osmidenní ultimátum k vypsání nových voleb, pod pohrůžkou, že jinak budou následovat příkladu USA. Rusko a Čína naopak Madura podporují a varují před jakoukoliv zahraniční intervencí.

„Myslím, že nikdo nemůže předpovídat, jak se situace vyvine,“ řekl Guardianu Moisés Naím, bývalý venezuelský ministr obchodu. „Obávám se, že by se země mohla rozpadnout na části ovládané různými veliteli, warlordy a generály, guerillovými skupinami a obchodníky s drogami.“ Venezuela by podle něj mohla dopadnout podobně, jako Libanon v osmdesátých letech minulého století, kdy měla „každá čtvrť svoji milici a lidé k cestování mezi nimi potřebovali povolení“.

Prozatím se zdá, že za Madurem pevně stojí armáda i část společnosti. V sobotu však z funkce odstoupil vysoce postavený armádní činitel Jose Luis Silva a veřejně oznámil, že podporuje Guaidóa. Právě postoj armády považují pozorovatelé za zásadní faktor, který rozhodne, zda se Maduro v čele země udrží.