USA už dnes oznámí vypovězení smlouvy INF, spekulují média

Spojené státy zřejmě už dnes oznámí vypovězení smlouvy s Ruskem o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), která byla v době studené války jedním z hlavních výsledků snahy obou supervelmocí o kontrolu zbrojení. Podle informací amerických novinářů oznámilo ministerstvo obrany USA na dnešní ráno (odpoledne SEČ) tiskovou konferenci, aniž upřesnilo její téma. Média spekulují, že nic než odstoupení od smlouvy INF oznámeno být nemůže.

Krok USA, na který Washington upozorňoval Moskvu téměř celý loňský rok, je podle Pentagonu reakcí na porušování dohody z roku 1987, která ukládá oběma státům likvidaci raket s doletem mezi 500 a 5000 kilometry. Smlouvu podle Washingtonu porušuje nová ruská střela s plochou dráhou letu SSC-8 (v Rusku označovaná Novator 9M729).

Ruští generálové ale tvrdí, že dolet jejich nové rakety nepřesahuje 480 kilometrů. Oznámení Spojených států o údajných ruských prohřešcích má podle ruské diplomacie odůvodnit fakt, že USA chtějí dohodu jednostranně vypovědět. Pentagon sám podle Moskvy smlouvu porušuje rozmisťováním systémů protiraketové obrany ve východní Evropě a východní Asii, které se prý snadno mohou stát nástrojem útoku s použitím raket zakázaného doletu.

Kromě stížností na porušování smlouvy ze strany Ruska Bílému domu vadí, že dohoda se netýká raketového arzenálu jiných států, zejména Číny, Íránu nebo KLDR, které mají rakety krátkého a středního doletu rovněž ve výzbroji. Rusko tento argument uznává, nicméně za řešení nepovažuje vypovězení smlouvy, nýbrž případné rozšíření její platnosti.

V minulých týdnech se uskutečnilo několik rusko-amerických konzultací, které měly hrozící konec smlouvy INF odvrátit. Jednání v Ženevě v polovině ledna ani v Pekingu v minulých dnech ale žádný pokrok nepřineslo. Podle prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova naopak jen prohloubilo ovzduší vzájemné nedůvěry. Moskva dala nicméně najevo, že dohodu nechce porušovat, i když od ní USA odstoupí.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dal počátkem loňského roku Rusku 60 dnů na to, aby problémy s raketou SSC-8 vyřešilo. Pokud se tak nestane, oznámí podle Pompea Washington odstoupení od dohody, což se má stát právě dnes. Ani to ale nemusí mít okamžité následky. Formálně znamená zahájení půlroční výpovědní lhůty, během níž mají obě strany poslední možnost se dohodnout.

Mluvčí Severoatlantické aliance Oana Lungescuová ve čtvrtek na twitteru upozornila, že neexistují známky toho, že by Rusko hodlalo smlouvu dodržovat. "Musíme se tak připravit na svět bez INF," konstatovala.

#NATO Secretary General @jensstoltenberg speaking on the #INFTreaty at his press conference with President @KlausIohannis in Bucharest on Thursday. https://t.co/4Sq2iQ2gPa

— Oana Lungescu (@NATOpress) 1. února 2019

Jaký bude další vývoj, pokud smlouva INF skutečně skončí, není zatím podle západních expertů jasné. Někteří očekávají, že USA na rozmisťování ruských raket SSC-8 odpoví posílením svého raketového arzenálu v Evropě. Spojené státy nyní na evropském kontinentu žádné rakety s jadernými hlavicemi nemají. Půlroční lhůta do definitivního vypovězení, která je zřejmě poslední šancí na záchranu dohody, podle převažujícího mínění řešení nepřinese.

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Vladimir Putin

Putin navrhl NATO nerozmisťovat v Evropě střely, které zakazuje smlouva INF

Rusko je připraveno nerozmístit v evropské části země své střely 9M729 Novator, které podle Spojených států porušují mezitím vypovězenou dohodu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), ale pouze za podmínky vstřícných kroků ze strany Severoatlantické aliance. Navrhl to dnes ruský prezident Vladimir Putin, uvedla agentura TASS.

Více souvisejících

INF (smlouva o likvidaci raket) USA (Spojené státy americké) Rusko NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

Prezident Trump

Další tvrdá prohra. Trumpovo jméno na Kennedyho centrum nesmí, rozhodl soud

Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynenesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.

včera

včera

Jeroným Tejc

Konec nevyžádaných fotek. Ministerstvo navrhuje za posílání snímků intimních partií až rok vězení

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení novelu trestního zákoníku, která zavádí postih za takzvaný cyberflashing a doxing. Návrh zákona reaguje na evropskou směrnici o potírání násilotí na ženách a domácího násilí. Podle zástupců ministerstva má nová úprava zaplnit mezeru v legislativě a účinněji chránit oběti v online prostoru.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

včera

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

včera

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

včera

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

včera

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

včera

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

včera

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

včera

včera

14. září 2026 21:59

14. září 2026 21:03

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy