„Jak se Česká republika vyhnula nacionalistickému populismu, který rozdělil Polsko a Maďarsko? Tím, že se nebere příliš vážně.“ Právě tak začíná článek amerického magazínu Foreign Policy (FP), který se zaměřuje na Česko a na místní politiku,
James Traub, který se zaměřuje na zahraniční politiku, v úvodu svého komentáře připomíná, že když veřejnoprávní Česká televize v roce 2005 vyzvala diváky, aby hlasovali o největším Čechovi všech dob, zvítězil Jára Cimrman. „Fiktivní postava vymyšlená v roce 1966, které údajně chybělo 7 metrů do Severního pólu, která vynalezl jogurt, a složila libreto pro ztracenou operu u příležitosti otevření Panamského průplavu," píše FP . Pod tlakem BBC ale ČT nakonec rozhodnutí zrušila a ocenila druhou volbu - krále Karla IV., liberála ze 14. století, který založil dnešní nejstarší univerzitu ve střední Evropě, vysvětluje Traub, který nedávno přednášel v Praze.
Novinářů, akademiků i pamětníků sametové revoluce se prý ptal, jak je možné, že Česko alespoň prozatím nepohltily takové problémy, se kterými se teď v oblasti demokracie pere Polsko a Maďarsko. Jedno z vysvětlení, které se mu dostalo, bylo založeno právě na postavě Járy Cimrmana. Přesněji prý šlo o smysl pro „smutnou ironii“ pramenící z toho, že je Česko malou zemí, která není schopná dominovat nad svými sousedy.
„Slyšel jsem mnoho dalších odpovědí - včetně "Počkejte, už se do toho bodu taky dostáváme" - ale všichni vycházejí z teorie, že historie, kultura a národní hodnoty, víc než činnost slepých sil, jako je globalizace, určují, jak citlivé jsou národy k neliberálním virům. Jsem nakloněn tomu domnívat se, že je to pravda - americký iracionalismus a americká grandiozita vysvětlují volbu Donalda Trumpa stejně tak jako propad dělnické třídy. Ve středoevropském pojetí nemusí být největší rozdíl mezi Českou republikou a Maďarskem dán tím, že Maďarsko utrpělo v letech 2007-2008 ekonomický kolaps, zatímco Češi ne (a Poláci také ne), ale tím, že Maďaři stále hořce litují Trianonské smlouvy, která po první světové válce znamenala územní ztrátu, zatímco Češi na tom byli opačně,“ píše.
Přesto uznává, že ani v Česku nejsou věci úplně čitelné. Poukazuje na to, že prezident Miloš Zeman, který byl loni opětovně zvolen, je „proruský, xenofobní a vulgární pijan, kterého Češi srovnávají s Trumpem". Zmiňuje i fakt, že ostře napadá nejen uprchlíky, ale i Evropskou unii. „Předseda vlády Andrej Babiš, byť je zjevně prozápadní, je miliardář, který byl obviněn ze zneužívání finančních prostředků EU. Nebyl schopen najít centristické strany ke spolupráci, a tak nyní vede velmi neklidnou koalici, která zahrnuje výslovně proruskou komunistickou stranu. Voliči se zdají být zcela otevřeni politikám proti EU, které tak dobře fungují v jiných částech regionu. Průzkumy ukazují, že Češi jsou nepřátelští k EU jako téměř všichni její další členové, včetně Maďarska a Polska. Jeden novinář mi řekl, že se obává možného "czexitu". Nicméně český tisk je svobodný, soudnictví je nezávislé a životní úroveň stoupá,“ píše se v komentáři.
Traub byl v Česku v době, kdy si země připomínala 50. výročí upálení Jana Palacha. Připomíná, že právě tento student inspiroval generaci disidentů a stal se i patronem roku 1989. Češi mu prý při jeho návštěvě přiznávali, že mají strach z toho, kam teď jejich země směřuje. Na druhou stranu mu ale prý další vysvětlovali, že se lidé často zlobí kvůli imaginárním problémům. Dokonce i negativní pocity vůči EU jsou podle něj jakési požitkářství, když je v ní země bezpečně usazena.
„Češi si vážili liberálních hodnot dlouho předtím, než Sověti začali ve střední Evropě rozšiřovat svou totalitní ideologii,“ píše s tím, že celé století před Martinem Lutherem měli Češi Jana Husa a že jeho následovníci po jeho upálení založili protestantskou církev. Připomíná i osud Jana Ámose Komenského, který stejně jako Hus propagoval češtinu na úkor latiny a kladl důraz na vzdělávání.
„Dalším vysvětlením českého liberalismu je založení Československa v roce 1918. Mezi koncem první světové války a počátkem druhé světové války získal nový československý stát 20 let liberální demokracie, a to z velké části díky Tomáši Masarykovi, humanistickému intelektuálovi, který byl zakladatelem a prvním prezidentem země. Polsko, byť bylo během stejného období nezávislé, mělo méně osvícenou a více nacionalistickou vládu. Z českého hlediska byly zvyky sekulárního liberalismu přerušeny půlstoletím totalitního útlaku a pak obnoveny,“ vysvětluje autor ve svém textu.
„Intelektuálové, kteří vedli povstání v roce 1968, byli hluboce přitahováni dnešním vizionářskou levicí, včetně doktríny "socialismu s lidskou tváří". Jenže brutální sovětská reakce takové sny ukončila. Čeští disidenti, kteří podepsali Chartu 77, mluvili jazykem liberalismu,“ píše Traub, který přímo cituje i z díla Václava Havla.
„Havel věřil, že jeho země (která se stala samostatnou Českou republikou po mírovém oddělení Slovenska v roce 1993) mohla světu ukázat hlubší demokracii, v níž silná občanská společnost stojí mezi jednotlivcem a státem i trhem. To se nestalo - Česká republika je jen liberální demokracie. Přesto se Polsko a Maďarsko vydaly jinou cestou,“ vysvětluje čtenářům Traub.
„Neliberalismus je silná síla napříč západním světem a nikde není víc silná než v bývalém sovětském bloku. Možná, že jedinou věcí, která zachovává liberální demokracii v České republice, jsou ostré hranice, které ústava vkládá do funkce prezidenta. Předseda vlády Babiš je pragmatik bez doktríny, jehož obchodní zájmy ho spojují s Evropou spíše než s Ruskem,“ píše.
„Přesto Česká republika nemá pocit, že by se nad ní vznášela hrozba. Ať cítí k EU nebo uprchlíkům cokoliv, Češi se zdají být hluboce oddaní sekulárním, humanistickým hodnotám, které leží v srdci poválečné Evropy. Zdá se, že nejsou odstřiženi od konformnosti, uniformity a disciplíny. Ironie nevytváří mocný meč, ale může sloužit jako účinný štít,“ končí svůj komentář pro FP expert.
Tonery do Vaší tiskárny
Související
Prestižní magazín ocenil Novotného dopis Číně. Je dokumentem týdne
Server Foreign Policy opravil svůj komentář o Česku, zmírnil kritiku CSG podnikatele Strnada
Foreign Policy , Česká republika , Polsko , Maďarsko , Miloš Zeman , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Krejčíková bude chybět na Australian Open. Wimbledonskou vítězku trápí zranění zad
před 1 hodinou
Fico se chce mstít Ukrajině na uprchlících
před 1 hodinou
Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží
před 1 hodinou
Zlatým glóbům kraloval energický transgender muzikál Emilia Pérez a architektonická freska Brutalista
před 3 hodinami
Předpověď počasí na týden. Fronty se budou střídat, přijde změna
včera
Návrat Meghan na Instagram. Vévodkyně stanovila jasné hranice
včera
Novinka na lavičce fotbalového Slovácka. Asistentem trenéra Smetany se stal Polách
včera
U důchodů se lehce poupraví výplatní termíny. Měnit se beztak budou i letos
včera
Rakousko v politické krizi. Nehammer končí, jednání o vládě bez FPÖ selhala
včera
Šimpanz Dingo ze safari ve Dvoře Králové uhynul. Na vině jsou zřejmě slavící lidé
včera
Potvrzeno. Ze Slavie do Tottenhanu přestoupil brankář Antonín Kinský
včera
K vážné nehodě na D5 letěl vrtulník. Dálnice bude několik hodin uzavřená
včera
Dětem končí dlouhé vánoční volno. Do léta je čekají troje prázdniny
včera
Mladíkům finále i tentokrát uniklo. Po prohře s USA si po roce opět zahrají o bronz
včera
Ukrajinci překvapili nepřítele novou ofenzivou v Kurské oblasti
včera
Prince Williama zasáhl tragický útok v New Orleans. Chůvě zemřel nevlastní syn
včera
Aktuální počasí: Na prvních místech se tvoří ledovka, oblast se bude rozšiřovat
včera
I v manželství z rozumu se může objevit láska. Expert pro EZ o vztazích Pekingu a Moskvy
včera
Biden posiluje svůj odkaz. Ještě chce prosadit prodej zbraní do Izraele
včera
Nejlepší bude cestu odložit, apeluje ŘSD na řidiče. Silničáři podsolují hlavní tahy
I silničáři se už od nočních hodin připravují na ledovku, před kterou pro dnešní den varují meteorologové. Situaci na silnicích ale zatím komplikuje zejména sníh. Větší problémy v automobilové dopravě zřejmě způsobí až další vlna srážek.
Zdroj: Jan Hrabě