„Jak se Česká republika vyhnula nacionalistickému populismu, který rozdělil Polsko a Maďarsko? Tím, že se nebere příliš vážně.“ Právě tak začíná článek amerického magazínu Foreign Policy (FP), který se zaměřuje na Česko a na místní politiku,
James Traub, který se zaměřuje na zahraniční politiku, v úvodu svého komentáře připomíná, že když veřejnoprávní Česká televize v roce 2005 vyzvala diváky, aby hlasovali o největším Čechovi všech dob, zvítězil Jára Cimrman. „Fiktivní postava vymyšlená v roce 1966, které údajně chybělo 7 metrů do Severního pólu, která vynalezl jogurt, a složila libreto pro ztracenou operu u příležitosti otevření Panamského průplavu," píše FP . Pod tlakem BBC ale ČT nakonec rozhodnutí zrušila a ocenila druhou volbu - krále Karla IV., liberála ze 14. století, který založil dnešní nejstarší univerzitu ve střední Evropě, vysvětluje Traub, který nedávno přednášel v Praze.
Novinářů, akademiků i pamětníků sametové revoluce se prý ptal, jak je možné, že Česko alespoň prozatím nepohltily takové problémy, se kterými se teď v oblasti demokracie pere Polsko a Maďarsko. Jedno z vysvětlení, které se mu dostalo, bylo založeno právě na postavě Járy Cimrmana. Přesněji prý šlo o smysl pro „smutnou ironii“ pramenící z toho, že je Česko malou zemí, která není schopná dominovat nad svými sousedy.
„Slyšel jsem mnoho dalších odpovědí - včetně "Počkejte, už se do toho bodu taky dostáváme" - ale všichni vycházejí z teorie, že historie, kultura a národní hodnoty, víc než činnost slepých sil, jako je globalizace, určují, jak citlivé jsou národy k neliberálním virům. Jsem nakloněn tomu domnívat se, že je to pravda - americký iracionalismus a americká grandiozita vysvětlují volbu Donalda Trumpa stejně tak jako propad dělnické třídy. Ve středoevropském pojetí nemusí být největší rozdíl mezi Českou republikou a Maďarskem dán tím, že Maďarsko utrpělo v letech 2007-2008 ekonomický kolaps, zatímco Češi ne (a Poláci také ne), ale tím, že Maďaři stále hořce litují Trianonské smlouvy, která po první světové válce znamenala územní ztrátu, zatímco Češi na tom byli opačně,“ píše.
Přesto uznává, že ani v Česku nejsou věci úplně čitelné. Poukazuje na to, že prezident Miloš Zeman, který byl loni opětovně zvolen, je „proruský, xenofobní a vulgární pijan, kterého Češi srovnávají s Trumpem". Zmiňuje i fakt, že ostře napadá nejen uprchlíky, ale i Evropskou unii. „Předseda vlády Andrej Babiš, byť je zjevně prozápadní, je miliardář, který byl obviněn ze zneužívání finančních prostředků EU. Nebyl schopen najít centristické strany ke spolupráci, a tak nyní vede velmi neklidnou koalici, která zahrnuje výslovně proruskou komunistickou stranu. Voliči se zdají být zcela otevřeni politikám proti EU, které tak dobře fungují v jiných částech regionu. Průzkumy ukazují, že Češi jsou nepřátelští k EU jako téměř všichni její další členové, včetně Maďarska a Polska. Jeden novinář mi řekl, že se obává možného "czexitu". Nicméně český tisk je svobodný, soudnictví je nezávislé a životní úroveň stoupá,“ píše se v komentáři.
Traub byl v Česku v době, kdy si země připomínala 50. výročí upálení Jana Palacha. Připomíná, že právě tento student inspiroval generaci disidentů a stal se i patronem roku 1989. Češi mu prý při jeho návštěvě přiznávali, že mají strach z toho, kam teď jejich země směřuje. Na druhou stranu mu ale prý další vysvětlovali, že se lidé často zlobí kvůli imaginárním problémům. Dokonce i negativní pocity vůči EU jsou podle něj jakési požitkářství, když je v ní země bezpečně usazena.
„Češi si vážili liberálních hodnot dlouho předtím, než Sověti začali ve střední Evropě rozšiřovat svou totalitní ideologii,“ píše s tím, že celé století před Martinem Lutherem měli Češi Jana Husa a že jeho následovníci po jeho upálení založili protestantskou církev. Připomíná i osud Jana Ámose Komenského, který stejně jako Hus propagoval češtinu na úkor latiny a kladl důraz na vzdělávání.
„Dalším vysvětlením českého liberalismu je založení Československa v roce 1918. Mezi koncem první světové války a počátkem druhé světové války získal nový československý stát 20 let liberální demokracie, a to z velké části díky Tomáši Masarykovi, humanistickému intelektuálovi, který byl zakladatelem a prvním prezidentem země. Polsko, byť bylo během stejného období nezávislé, mělo méně osvícenou a více nacionalistickou vládu. Z českého hlediska byly zvyky sekulárního liberalismu přerušeny půlstoletím totalitního útlaku a pak obnoveny,“ vysvětluje autor ve svém textu.
„Intelektuálové, kteří vedli povstání v roce 1968, byli hluboce přitahováni dnešním vizionářskou levicí, včetně doktríny "socialismu s lidskou tváří". Jenže brutální sovětská reakce takové sny ukončila. Čeští disidenti, kteří podepsali Chartu 77, mluvili jazykem liberalismu,“ píše Traub, který přímo cituje i z díla Václava Havla.
„Havel věřil, že jeho země (která se stala samostatnou Českou republikou po mírovém oddělení Slovenska v roce 1993) mohla světu ukázat hlubší demokracii, v níž silná občanská společnost stojí mezi jednotlivcem a státem i trhem. To se nestalo - Česká republika je jen liberální demokracie. Přesto se Polsko a Maďarsko vydaly jinou cestou,“ vysvětluje čtenářům Traub.
„Neliberalismus je silná síla napříč západním světem a nikde není víc silná než v bývalém sovětském bloku. Možná, že jedinou věcí, která zachovává liberální demokracii v České republice, jsou ostré hranice, které ústava vkládá do funkce prezidenta. Předseda vlády Babiš je pragmatik bez doktríny, jehož obchodní zájmy ho spojují s Evropou spíše než s Ruskem,“ píše.
„Přesto Česká republika nemá pocit, že by se nad ní vznášela hrozba. Ať cítí k EU nebo uprchlíkům cokoliv, Češi se zdají být hluboce oddaní sekulárním, humanistickým hodnotám, které leží v srdci poválečné Evropy. Zdá se, že nejsou odstřiženi od konformnosti, uniformity a disciplíny. Ironie nevytváří mocný meč, ale může sloužit jako účinný štít,“ končí svůj komentář pro FP expert.
Související
Prestižní magazín ocenil Novotného dopis Číně. Je dokumentem týdne
Server Foreign Policy opravil svůj komentář o Česku, zmírnil kritiku CSG podnikatele Strnada
Foreign Policy , Česká republika , Polsko , Maďarsko , Miloš Zeman , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
před 1 hodinou
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno před 1 hodinou
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 1 hodinou
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
před 2 hodinami
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
před 3 hodinami
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
před 3 hodinami
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
před 4 hodinami
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
před 4 hodinami
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
před 5 hodinami
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
před 6 hodinami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 7 hodinami
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 7 hodinami
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 7 hodinami
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 8 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 8 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 8 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 9 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 9 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 9 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
Už dnes, v pátek 26. dubna, pořádá server EuroZprávy.cz podcast s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. Ve 14:30 na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz odstartuje debata zaměřená na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky.
Zdroj: Karolína Svobodová