Americké úřady v nejbližších dnech plánují posílení sankcí proti Venezuele. Washington vyzval Limskou skupinu ke zmrazení veškerých aktiv venezuelské státní společnost PDVSA a k další podpoře prozatímního prezidenta Juana Guaidóa, řekl americký viceprezident Mike Pence v kolumbijské hlavním městě Bogotě, píše agentura AP.
Viceprezident Pence: Zmrazte aktiva Madurových služebníků!
„Vyzýváme země skupiny Lima, aby okamžitě zmrazily aktiva PDVSA ..., aby jste převedly vlastnictví venezuelských aktiv ve vaší zemi z Madurových služebníků na vládu Guaidóa," oznámil Pence. Vysvětlil, že v příštích dnech Washington oznámí další tvrdší sankce proti režimu „korupčního finančního institutu" prezidenta republiky Nicoláse Madura.
Limská skupina byla ustanovena 8. srpna 2017 v hlavním městě Peru převážně se zástupců amerických zemí, které usilovaly o mírové řešení krize ve Venezuele. Skupina, mezi jejímž zakládajícími členy jsou: Argentina, Brazílie, Kanada, Kolumbie, Costa Rica, Guatemala, Honduras, Mexiko, panama, Paraguay a Peru (později se připojila Guyana a Svatá Lucie). Skupina požaduje „osvobození politických vězňů, svobodné volby, přístup k nabídce humanitární pomoci a kritizuje degradaci demokratického řádu".
Pence na bogotském setkání také uvedl, že Bílý dům zamýšlí přidělit dalších 17 milionů dolarů latinskoamerickým zemím, které poskytují pomoc obyvatelům Venezuely.„I přes Madurovo týrání, budeme i nadále jednat... my [ve Spojených státech]," řekl. A potvrdil, že i „nadále budeme do oblastí na hranici posílat humanitární pomoc", zopakoval dřívější úmysl.
Pence rovněž uvedl, že USA budou pokračovat v hledání míst, kudy by mohla proudit podporu pro případné dodávky do Venezuely a oznámil uvolnění 56 milionům dolarů nové pomoci zemím v regionu, které pomohou absorbovat exodus více než 3 miliony Venezuelců, kteří uprchli z důvodů hyperinflace a nedostatku v posledních letech.
„Je čas udělat víc," řekl Pence. „Den přijde brzy, kdy venezuelská dlouhá noční můra skončí, kdy bude Venezuela opět svobodná, kdy její lidé uvidí nové zrození svobody, v zemi, která se osvobodí ke znovuzrození."
Sankce pro čtyři (poslušné) venezuelské provládní guvernéry
Vicepremiér Mike Pence přijel do kolumbijského hlavního města na mimořádný summit regionálních vůdců, aby diskutovali o prohlubující se krizi a okamžitě po svém příjezdu se setkal s Juanem Guaidóem, vůdcem venezuelské opozice, a dalšími 50 zástupci států, které uznávají prozatimního prezidenta Venezuely.
Novým prvkem, který hodlá americká vláda posilovat, jsou další sankce. V projevu Pence řekl, že se rozhodl rozšířit seznam těch, vůči nimž americká vláda sankce ukládá, jsou to jmenovitě čtyři guvernéři: Omar José Prieto, guvernér severozápadního státu Zulia, který hraničí s Kolumbií; Ramón Alonso Carrizaleze, guvernér státu Apure a bývalý ministr obrany; Jorge Luis Garcia, guvernér státu Vargas a bývalý vůdce armády - a Rafael Alejandro Lacav, guvernér státu Carabobo a blízký spojenec prezidenta Madura. Zmínění guvernéři odmítli přijmout minulou sobotu „humanitární pomoc" do Venezuely.
Na stále rostoucím seznamu více než 50 venezuelských úředníků, kterým hrozí sankce a zablokování podnikání nebo účtů ve Spojených státech je patrně nejvýznamnější posledně zmiňovaný Rafael Lacava, přezdívaný také Dracula, který hrál mimo jiné klíčovou roli při vyjednávání o propuštění Joshui Holta, amerického mormonského misionáře, který strávil bez soudu ve vězení po dobu dvou let za to, co bylo úřady považováno jako obvinění z „vyzbrojování a špionáž". Úřady nalezly v jeho bytě dvě automatické pušky a ruční granát, upřesňuje deník Miami Herald dobovou kauzu.
Všechny možnosti jsou na stole, peníze venezuelskému lidu vrátíme
O několik hodin později venezuelská vláda vydala prohlášení, které obviňuje USA a země skupiny Lima, že vedou „zoufalou kampaň k vyloučení" Madura, a „pošlapávají základní mezinárodní práva". Toto prohlášení také odmítlo Penceova sdělení a obvinilo ho z pokusu „dávat příkazy, aby se ostatní země připojily k vulgárnímu drancování", které Washington sleduje proti majetku Venezuely.
Penceovo vystoupení před skupinou Lima, jež tvoří významnou koalici většinou konzervativních latinskoamerických národů a Kanady, která spojila své síly, aby vytlačily z jeho pozic dosavadního prezidenta Madura, neuvádělo explicitně vojenskou variantu řešení. Měsíc poté, co se Guaidó prohlásil za dočasného prezidenta, doufají, že podpora pro Maduro uvnitř armády se rychle rozpadne.
Limská skupina v osmnácti bodovém prohlášení, podepsaném deseti zeměmi a Juanem Guaidóem, znovu vyzvala venezuelskou armádu, aby uznala vůdce opozice jako svého velitele, a vyzvala zároveň Mezinárodní trestní tribunál, aby obvinil Madurův režim za zločiny proti lidskosti a naléhal na Organizaci spojených národy (OSN), aby hrála větší roli při řešení krize.
Spojené státy americké zatím nevykazují žádné známky, že uvažují o vojenském zásahu, aby Maduro odstranily. Během své návštěvy Pence sice zopakoval hrozbu prezidenta Donalda Trumpa, že „všechny možnosti jsou na stole", ale opatrně se vyhnul tomu, aby mluvil o možnostech vojenské akce. Místo toho se pokouší využívat tradiční politické nástroje které doposud Madurův režim zatím jenom zatvrdily.
„V nadcházejících dnech Spojené státy oznámí ještě silnější sankce za korupční finanční sítě režimu. Najdeme každý poslední dolar, který ukradli, a vrátí tyto peníze venezuelskému lidu," řekl plamenně.
Humanitární pomoc do Venezuely? Fraška, míní expert
Pence se objevil před Limskou skupinou dva dny poté, co americká vláda poskytla humanitární pomoc na hranicích s Kolumbií a Brazílií. Síly loajální Madurovi použily vůči demonstrantům slzný plyn a zadržely aktivisty, kteří mávali venezuelskými vlajky, doprovázeli dodávky a zapalovali materiál. Někteří doprovázeli vozy s nouzovými zdravotnickými a potravinovými soupravami. Dva lidé byli zabiti a nejméně 300 jich bylo zraněno, ačkoli jen několik bylo hospitalizováno, píše agentura.
„Zatímco kolumbijské úřady řekly, že více než 160 vojáků opustilo své stanoviště a během víkendu hledalo útočiště přes hranici, nejvyšší postavení mezi zaujímá národní garda. Žádní praporčíci, ale ani velitelé divizí nepřešli na druhou stranu, navzdory výzvám Guaidóa a Spojených států amerických, aby tak učinili.
Spojené státy a regionální spojenci po několik týdnů shromažďovali na hranicích Venezuely naléhavé potraviny a zdravotnické pomůcky v očekávání, že na zemi a na moři uskuteční „humanitární lavinu", která by podkopala Madurovův režim, bilancuje vývoj událostí agentura.
Guaidó, který byl uznán za dočasného prezidenta Venezuely USA a dalšími 50 vlády, tvrdí, že Maduro, jenž byl v minulém roce opětovně zvolen, je nelegitimní. Spojené státy vyzvaly mezinárodní společenství, aby zvážilo „všechny možnosti" k řešení venezuelské krize. Julio Borges, blízký Guaidóův spojenec a opoziční velvyslanec v Limské skupině, v neděli naléhal na použití síly proti Madurově vládě. Američtí úředníci se ale diskusi o vojenských akcích vyhnuli.
Státní tajemník Mike Pompeo tvrdí, že USA plánují přinést „v plné míře svou ekonomickou a diplomatickou váhu". V nedělních rozhovorech pro televizní stanici Fox News a CNN ale ještě nevylučoval americkou vojenskou sílu, ale zdůrazňoval zejména, že je zapotřebí „více sankcí".
Jakékoli další sankce ale jenom „zvýší utrpení venezuelského lidu a mohou vést k většímu politickému násilí", říká Mark Weisbrot, koordinátor amerického výzkumného Centra pro hospodářský a politický výzkum, který se zasazuje o ukončení politické krize.
„Humanitární pomoc o uplynulém víkendu byla příležitostí, jak se setkat veřejností, protože pomoc byla jen nepatrnou částí jídla a léků, které Venezuele pod sankcemi chybí," tvrdí Weisbrot. „Jak připustila i Trumpova vláda, pokus, aby venezuelská armáda neuposlechla Madura, ale byla fraškou - a selhala."
Související
Venezuela po výhře Madura pátrá po šéfce opozice. Ta se po dvou měsících ozvala
OSN: Během voleb ve Venezuele došlo k vážnému porušování lidských práv
Venezuela , USA (Spojené státy americké) , Mike Pence , Nicolas Maduro , Juan Guaidó , Mike Pompeo
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek