Přijdou sankce, nebo zásah? Noční můra Venezuely brzy skončí, slibuje viceprezident Pence

Viceprezident Pence: Zmrazte aktiva Madurových služebníků!

„Vyzýváme země skupiny Lima, aby okamžitě zmrazily aktiva PDVSA ..., aby jste převedly vlastnictví venezuelských aktiv ve vaší zemi z Madurových služebníků na vládu Guaidóa," oznámil Pence. Vysvětlil, že v příštích dnech Washington oznámí další tvrdší sankce proti režimu „korupčního finančního institutu" prezidenta republiky Nicoláse Madura.

Limská skupina byla ustanovena 8. srpna 2017 v hlavním městě Peru převážně se zástupců amerických zemí, které usilovaly o mírové řešení krize ve Venezuele. Skupina, mezi jejímž zakládajícími členy jsou: Argentina, Brazílie, Kanada, Kolumbie, Costa Rica, Guatemala, Honduras, Mexiko, panama, Paraguay a Peru (později se připojila Guyana a Svatá Lucie). Skupina požaduje „osvobození politických vězňů, svobodné volby, přístup k nabídce humanitární pomoci a kritizuje degradaci demokratického řádu".

Pence na bogotském setkání také uvedl, že Bílý dům zamýšlí přidělit dalších 17 milionů dolarů latinskoamerickým zemím, které poskytují pomoc obyvatelům Venezuely.„I přes Madurovo týrání, budeme i nadále jednat... my [ve Spojených státech]," řekl. A potvrdil, že i „nadále budeme do oblastí na hranici posílat humanitární pomoc", zopakoval dřívější úmysl.

Pence rovněž uvedl, že USA budou pokračovat v hledání míst, kudy by mohla proudit podporu pro případné dodávky do Venezuely a oznámil uvolnění 56 milionům dolarů nové pomoci zemím v regionu, které pomohou absorbovat exodus více než 3 miliony Venezuelců, kteří uprchli z důvodů hyperinflace a nedostatku v posledních letech.

„Je čas udělat víc," řekl Pence. „Den přijde brzy, kdy venezuelská dlouhá noční můra skončí, kdy bude Venezuela opět svobodná, kdy její lidé uvidí nové zrození svobody, v zemi, která se osvobodí ke znovuzrození."

Sankce pro čtyři (poslušné) venezuelské provládní guvernéry  

Vicepremiér Mike Pence přijel do kolumbijského hlavního města na mimořádný summit regionálních vůdců, aby diskutovali o prohlubující se krizi a okamžitě po svém příjezdu se setkal s Juanem Guaidóem, vůdcem venezuelské opozice, a dalšími 50 zástupci států, které uznávají prozatimního prezidenta Venezuely.

Novým prvkem, který hodlá americká vláda posilovat, jsou další sankce. V projevu Pence řekl, že se rozhodl rozšířit seznam těch, vůči nimž americká vláda sankce ukládá, jsou to jmenovitě čtyři guvernéři: Omar José Prieto, guvernér severozápadního státu Zulia, který hraničí s Kolumbií; Ramón Alonso Carrizaleze, guvernér státu Apure a bývalý ministr obrany; Jorge Luis Garcia, guvernér státu Vargas a bývalý vůdce armády - a Rafael Alejandro Lacav, guvernér státu Carabobo a blízký spojenec prezidenta Madura. Zmínění guvernéři odmítli přijmout minulou sobotu „humanitární pomoc" do Venezuely.

Na stále rostoucím seznamu více než 50 venezuelských úředníků, kterým hrozí sankce a zablokování podnikání nebo účtů ve Spojených státech je patrně nejvýznamnější posledně zmiňovaný Rafael Lacava, přezdívaný také Dracula, který hrál mimo jiné klíčovou roli při vyjednávání o propuštění Joshui Holta, amerického mormonského misionáře, který strávil bez soudu ve vězení po dobu dvou let za to, co bylo úřady považováno jako obvinění z „vyzbrojování a špionáž". Úřady nalezly v jeho bytě dvě automatické pušky a ruční granát, upřesňuje deník Miami Herald dobovou kauzu.

Všechny možnosti jsou na stole, peníze venezuelskému lidu vrátíme

O několik hodin později venezuelská vláda vydala prohlášení, které obviňuje USA a země skupiny Lima, že vedou „zoufalou kampaň k vyloučení" Madura, a „pošlapávají základní mezinárodní práva". Toto prohlášení také odmítlo Penceova sdělení a obvinilo ho z pokusu „dávat příkazy, aby se ostatní země připojily k vulgárnímu drancování", které Washington sleduje proti majetku Venezuely.

Penceovo vystoupení před skupinou Lima, jež tvoří významnou koalici většinou konzervativních latinskoamerických národů a Kanady, která spojila své síly, aby vytlačily z jeho pozic dosavadního prezidenta Madura, neuvádělo explicitně vojenskou variantu řešení. Měsíc poté, co se Guaidó prohlásil za dočasného prezidenta, doufají, že podpora pro Maduro uvnitř armády se rychle rozpadne.

Limská skupina v osmnácti bodovém prohlášení, podepsaném deseti zeměmi a Juanem Guaidóem, znovu vyzvala venezuelskou armádu, aby uznala vůdce opozice jako svého velitele, a vyzvala zároveň Mezinárodní trestní tribunál, aby obvinil Madurův režim za zločiny proti lidskosti a naléhal na Organizaci spojených národy (OSN), aby hrála větší roli při řešení krize.

Spojené státy americké zatím nevykazují žádné známky, že uvažují o vojenském zásahu, aby Maduro odstranily. Během své návštěvy Pence sice zopakoval hrozbu prezidenta Donalda Trumpa, že „všechny možnosti jsou na stole", ale opatrně se vyhnul tomu, aby mluvil o možnostech vojenské akce. Místo toho se pokouší využívat tradiční politické nástroje které doposud Madurův režim zatím jenom zatvrdily.

„V nadcházejících dnech Spojené státy oznámí ještě silnější sankce za korupční finanční sítě režimu. Najdeme každý poslední dolar, který ukradli, a vrátí tyto peníze venezuelskému lidu," řekl plamenně.

Humanitární pomoc do Venezuely? Fraška, míní expert

Pence se objevil před Limskou skupinou dva dny poté, co americká vláda poskytla humanitární pomoc na hranicích s Kolumbií a Brazílií. Síly loajální Madurovi použily vůči demonstrantům slzný plyn a zadržely aktivisty, kteří mávali venezuelskými vlajky, doprovázeli dodávky a zapalovali materiál. Někteří doprovázeli vozy s nouzovými zdravotnickými a potravinovými soupravami. Dva lidé byli zabiti a nejméně 300 jich bylo zraněno, ačkoli jen několik bylo hospitalizováno, píše agentura.

„Zatímco kolumbijské úřady řekly, že více než 160 vojáků opustilo své stanoviště a během víkendu hledalo útočiště přes hranici, nejvyšší postavení mezi zaujímá národní garda. Žádní praporčíci, ale ani velitelé divizí nepřešli na druhou stranu, navzdory výzvám Guaidóa a Spojených států amerických, aby tak učinili.

Spojené státy a regionální spojenci po několik týdnů shromažďovali na hranicích Venezuely naléhavé potraviny a zdravotnické pomůcky v očekávání, že na zemi a na moři uskuteční „humanitární lavinu", která by podkopala Madurovův režim, bilancuje vývoj událostí agentura.

Guaidó, který byl uznán za dočasného prezidenta Venezuely USA a dalšími 50 vlády, tvrdí, že Maduro, jenž byl v minulém roce opětovně zvolen, je nelegitimní. Spojené státy vyzvaly mezinárodní společenství, aby zvážilo „všechny možnosti" k řešení venezuelské krize. Julio Borges, blízký Guaidóův spojenec a opoziční velvyslanec v Limské skupině, v neděli naléhal na použití síly proti Madurově vládě. Američtí úředníci se ale diskusi o vojenských akcích vyhnuli.

Státní tajemník Mike Pompeo tvrdí, že USA plánují přinést „v plné míře svou ekonomickou a diplomatickou váhu". V nedělních rozhovorech pro televizní stanici Fox News a CNN ale ještě nevylučoval americkou vojenskou sílu, ale zdůrazňoval zejména, že je zapotřebí „více sankcí".

Jakékoli další sankce ale jenom „zvýší utrpení venezuelského lidu a mohou vést k většímu politickému násilí", říká Mark Weisbrot, koordinátor amerického výzkumného Centra pro hospodářský a politický výzkum, který se zasazuje o ukončení politické krize.

„Humanitární pomoc o uplynulém víkendu byla příležitostí, jak se setkat veřejností, protože pomoc byla jen nepatrnou částí jídla a léků, které Venezuele pod sankcemi chybí," tvrdí Weisbrot. „Jak připustila i Trumpova vláda, pokus, aby venezuelská armáda neuposlechla Madura, ale byla fraškou - a selhala."