Přijdou sankce, nebo zásah? Noční můra Venezuely brzy skončí, slibuje viceprezident Pence

Americké úřady v nejbližších dnech plánují posílení sankcí proti Venezuele. Washington vyzval Limskou skupinu ke zmrazení veškerých aktiv venezuelské státní společnost PDVSA a k další podpoře prozatímního prezidenta Juana Guaidóa, řekl americký viceprezident Mike Pence v kolumbijské hlavním městě Bogotě, píše agentura AP.

Viceprezident Pence: Zmrazte aktiva Madurových služebníků!

„Vyzýváme země skupiny Lima, aby okamžitě zmrazily aktiva PDVSA ..., aby jste převedly vlastnictví venezuelských aktiv ve vaší zemi z Madurových služebníků na vládu Guaidóa," oznámil Pence. Vysvětlil, že v příštích dnech Washington oznámí další tvrdší sankce proti režimu „korupčního finančního institutu" prezidenta republiky Nicoláse Madura.

Limská skupina byla ustanovena 8. srpna 2017 v hlavním městě Peru převážně se zástupců amerických zemí, které usilovaly o mírové řešení krize ve Venezuele. Skupina, mezi jejímž zakládajícími členy jsou: Argentina, Brazílie, Kanada, Kolumbie, Costa Rica, Guatemala, Honduras, Mexiko, panama, Paraguay a Peru (později se připojila Guyana a Svatá Lucie). Skupina požaduje „osvobození politických vězňů, svobodné volby, přístup k nabídce humanitární pomoci a kritizuje degradaci demokratického řádu".

Pence na bogotském setkání také uvedl, že Bílý dům zamýšlí přidělit dalších 17 milionů dolarů latinskoamerickým zemím, které poskytují pomoc obyvatelům Venezuely.„I přes Madurovo týrání, budeme i nadále jednat... my [ve Spojených státech]," řekl. A potvrdil, že i „nadále budeme do oblastí na hranici posílat humanitární pomoc", zopakoval dřívější úmysl.

Pence rovněž uvedl, že USA budou pokračovat v hledání míst, kudy by mohla proudit podporu pro případné dodávky do Venezuely a oznámil uvolnění 56 milionům dolarů nové pomoci zemím v regionu, které pomohou absorbovat exodus více než 3 miliony Venezuelců, kteří uprchli z důvodů hyperinflace a nedostatku v posledních letech.

„Je čas udělat víc," řekl Pence. „Den přijde brzy, kdy venezuelská dlouhá noční můra skončí, kdy bude Venezuela opět svobodná, kdy její lidé uvidí nové zrození svobody, v zemi, která se osvobodí ke znovuzrození."

Sankce pro čtyři (poslušné) venezuelské provládní guvernéry  

Vicepremiér Mike Pence přijel do kolumbijského hlavního města na mimořádný summit regionálních vůdců, aby diskutovali o prohlubující se krizi a okamžitě po svém příjezdu se setkal s Juanem Guaidóem, vůdcem venezuelské opozice, a dalšími 50 zástupci států, které uznávají prozatimního prezidenta Venezuely.

Novým prvkem, který hodlá americká vláda posilovat, jsou další sankce. V projevu Pence řekl, že se rozhodl rozšířit seznam těch, vůči nimž americká vláda sankce ukládá, jsou to jmenovitě čtyři guvernéři: Omar José Prieto, guvernér severozápadního státu Zulia, který hraničí s Kolumbií; Ramón Alonso Carrizaleze, guvernér státu Apure a bývalý ministr obrany; Jorge Luis Garcia, guvernér státu Vargas a bývalý vůdce armády - a Rafael Alejandro Lacav, guvernér státu Carabobo a blízký spojenec prezidenta Madura. Zmínění guvernéři odmítli přijmout minulou sobotu „humanitární pomoc" do Venezuely.

Na stále rostoucím seznamu více než 50 venezuelských úředníků, kterým hrozí sankce a zablokování podnikání nebo účtů ve Spojených státech je patrně nejvýznamnější posledně zmiňovaný Rafael Lacava, přezdívaný také Dracula, který hrál mimo jiné klíčovou roli při vyjednávání o propuštění Joshui Holta, amerického mormonského misionáře, který strávil bez soudu ve vězení po dobu dvou let za to, co bylo úřady považováno jako obvinění z „vyzbrojování a špionáž". Úřady nalezly v jeho bytě dvě automatické pušky a ruční granát, upřesňuje deník Miami Herald dobovou kauzu.

Všechny možnosti jsou na stole, peníze venezuelskému lidu vrátíme

O několik hodin později venezuelská vláda vydala prohlášení, které obviňuje USA a země skupiny Lima, že vedou „zoufalou kampaň k vyloučení" Madura, a „pošlapávají základní mezinárodní práva". Toto prohlášení také odmítlo Penceova sdělení a obvinilo ho z pokusu „dávat příkazy, aby se ostatní země připojily k vulgárnímu drancování", které Washington sleduje proti majetku Venezuely.

Penceovo vystoupení před skupinou Lima, jež tvoří významnou koalici většinou konzervativních latinskoamerických národů a Kanady, která spojila své síly, aby vytlačily z jeho pozic dosavadního prezidenta Madura, neuvádělo explicitně vojenskou variantu řešení. Měsíc poté, co se Guaidó prohlásil za dočasného prezidenta, doufají, že podpora pro Maduro uvnitř armády se rychle rozpadne.

Limská skupina v osmnácti bodovém prohlášení, podepsaném deseti zeměmi a Juanem Guaidóem, znovu vyzvala venezuelskou armádu, aby uznala vůdce opozice jako svého velitele, a vyzvala zároveň Mezinárodní trestní tribunál, aby obvinil Madurův režim za zločiny proti lidskosti a naléhal na Organizaci spojených národy (OSN), aby hrála větší roli při řešení krize.

Spojené státy americké zatím nevykazují žádné známky, že uvažují o vojenském zásahu, aby Maduro odstranily. Během své návštěvy Pence sice zopakoval hrozbu prezidenta Donalda Trumpa, že „všechny možnosti jsou na stole", ale opatrně se vyhnul tomu, aby mluvil o možnostech vojenské akce. Místo toho se pokouší využívat tradiční politické nástroje které doposud Madurův režim zatím jenom zatvrdily.

„V nadcházejících dnech Spojené státy oznámí ještě silnější sankce za korupční finanční sítě režimu. Najdeme každý poslední dolar, který ukradli, a vrátí tyto peníze venezuelskému lidu," řekl plamenně.

Humanitární pomoc do Venezuely? Fraška, míní expert

Pence se objevil před Limskou skupinou dva dny poté, co americká vláda poskytla humanitární pomoc na hranicích s Kolumbií a Brazílií. Síly loajální Madurovi použily vůči demonstrantům slzný plyn a zadržely aktivisty, kteří mávali venezuelskými vlajky, doprovázeli dodávky a zapalovali materiál. Někteří doprovázeli vozy s nouzovými zdravotnickými a potravinovými soupravami. Dva lidé byli zabiti a nejméně 300 jich bylo zraněno, ačkoli jen několik bylo hospitalizováno, píše agentura.

„Zatímco kolumbijské úřady řekly, že více než 160 vojáků opustilo své stanoviště a během víkendu hledalo útočiště přes hranici, nejvyšší postavení mezi zaujímá národní garda. Žádní praporčíci, ale ani velitelé divizí nepřešli na druhou stranu, navzdory výzvám Guaidóa a Spojených států amerických, aby tak učinili.

Spojené státy a regionální spojenci po několik týdnů shromažďovali na hranicích Venezuely naléhavé potraviny a zdravotnické pomůcky v očekávání, že na zemi a na moři uskuteční „humanitární lavinu", která by podkopala Madurovův režim, bilancuje vývoj událostí agentura.

Guaidó, který byl uznán za dočasného prezidenta Venezuely USA a dalšími 50 vlády, tvrdí, že Maduro, jenž byl v minulém roce opětovně zvolen, je nelegitimní. Spojené státy vyzvaly mezinárodní společenství, aby zvážilo „všechny možnosti" k řešení venezuelské krize. Julio Borges, blízký Guaidóův spojenec a opoziční velvyslanec v Limské skupině, v neděli naléhal na použití síly proti Madurově vládě. Američtí úředníci se ale diskusi o vojenských akcích vyhnuli.

Státní tajemník Mike Pompeo tvrdí, že USA plánují přinést „v plné míře svou ekonomickou a diplomatickou váhu". V nedělních rozhovorech pro televizní stanici Fox News a CNN ale ještě nevylučoval americkou vojenskou sílu, ale zdůrazňoval zejména, že je zapotřebí „více sankcí".

Jakékoli další sankce ale jenom „zvýší utrpení venezuelského lidu a mohou vést k většímu politickému násilí", říká Mark Weisbrot, koordinátor amerického výzkumného Centra pro hospodářský a politický výzkum, který se zasazuje o ukončení politické krize.

„Humanitární pomoc o uplynulém víkendu byla příležitostí, jak se setkat veřejností, protože pomoc byla jen nepatrnou částí jídla a léků, které Venezuele pod sankcemi chybí," tvrdí Weisbrot. „Jak připustila i Trumpova vláda, pokus, aby venezuelská armáda neuposlechla Madura, ale byla fraškou - a selhala."

Související

Více souvisejících

Venezuela USA (Spojené státy americké) Mike Pence Nicolas Maduro Juan Guaidó Mike Pompeo

Aktuálně se děje

včera

včera

Zimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy

Po deštích a přeháňkách zůstávají povrchy komunikací mokré nebo vlhké, na některých místech je možné najít zbytky sněhu. Jak se od západu začíná obloha vyjasňovat, teploty povrchů už nyní v mnoha oblastech klesají pod bod mrazu, což vytváří ideální podmínky pro vznik náledí.

včera

Zničená Ukrajina.

Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině

Válka na Ukrajině, která trvá už více než tisíc dní, představuje vážnou hrozbu pro budoucnost bezpečnosti Evropy. Přesto se v mnoha částech kontinentu zdá být konflikt vzdálený. V ulicích Bruselu například nic nenasvědčuje tomu, že by Evropa čelila největšímu ozbrojenému střetu od druhé světové války.

včera

Donald Trump

Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil

Donald Trump, který se připravuje na návrat do Bílého domu jako nově zvolený prezident USA, varoval, že válka Ruska proti Ukrajině by se mohla ještě více vyostřit. Při projevu v Mar-a-Lago kritizoval současného prezidenta Joea Bidena za jeho postup v jednáních týkajících se Ukrajiny a označil situaci za „mnohem komplikovanější“ než dříve. Trump uvedl, že konflikt „může eskalovat do mnohem horší podoby, než jakou má nyní.“

včera

Facebook, autor: Kon Karampelas

Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah

Rozhodnutí společnosti Meta změnit svůj přístup k moderování obsahu a faktickému ověřování představuje významný obrat v politice jedné z největších světových technologických firem. Zakladatel Mark Zuckerberg oznámil, že Meta ukončí spolupráci s ověřovateli fake news, zmírní cenzuru a začne doporučovat více politického obsahu na svých platformách, jako jsou Facebook, Instagram a Threads. Tento krok následuje po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu a je v souladu s jeho důrazem na svobodu projevu.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo

Kanadský premiér Justin Trudeau rezignuje ve chvíli, kdy jeho země nezvládá naplňovat zásadní závazek Severoatlantické aliance investovat dvě procenta HDP do obrany. Rozlohou největší země NATO v obranných výdajích letos sotva konkuruje Lucembursku a Slovinsku. Kanada ale není ale sama, kdo čelí nespokojenosti ostatních spojenců. Nedostatečně investují i takové mocnosti jako Itálie nebo Španělsko.

včera

Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu

Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu

Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Ruskem se nadále vyostřují po tragické havárii letounu společnosti Azerbaijan Airlines, při níž zahynulo 38 lidí. Prezident Ilham Alijev obvinil Rusko z "zamlčování pravdy" a přímé odpovědnosti za tuto nehodu. Během setkání s pozůstalými a přeživšími členy posádky Alijev tvrdil, že předběžné vyšetřování ukázalo, že letoun byl zasažen ruskými systémy protivzdušné obrany.

včera

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?

Ottawa zažívá politický otřes po oznámení premiéra Justina Trudeaua, že rezignuje na post lídra Liberální strany i premiéra Kanady. Trudeau, který byl u moci tři funkční období od roku 2015, uvedl, že jeho rozhodnutí je motivováno klesající popularitou v důsledku inflace, krize dostupnosti bydlení a narůstající touhy voličů po změně. Jeho odchod otevírá cestu pro nové vedení a možná i nové směřování Liberální strany, uvedl server Politico.

včera

Jean-Marie Le Pen

Zemřel Jean-Marie Le Pen

Jean-Marie Le Pen, zakladatel francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (dnes Národní sdružení), zemřel ve věku 96 let. Bývalý výsadkář vedl stranu od jejího založení v roce 1972 až do roku 2011, kdy vedení převzala jeho dcera Marine Le Pen. Jeho rodina uvedla, že zemřel v úterý po poledni, obklopen svými blízkými, poté, co několik týdnů pobýval v pečovatelském zařízení.

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie

Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí

Klimatická krize „způsobuje chaos“ v koloběhu vody na Zemi, což má devastující dopady na celé ekosystémy a miliardy lidí. Podle nové zprávy globální oteplování výrazně zesiluje bouře, povodně a sucha, která v roce 2024 – nejteplejším roce v historii – zabila minimálně 8 700 lidí, přinutila 40 milionů opustit své domovy a způsobila ekonomické škody přesahující 550 miliard dolarů. 

včera

Ilustrační foto

Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?

Po více než čtyřiceti letech nepřerušeného toku ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy byl 1. ledna 2025 zastaven tranzit plynu přes plynovod Urengoj–Pomary–Užhorod. Tento krok znamená konec jedné éry a přináší závažné ekonomické i geopolitické důsledky pro Rusko, Ukrajinu a Evropu. Navzdory tomu, že ani ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022, ani následné ukrajinské protiútoky nedokázaly tranzit narušit, obě strany nebyly schopny uzavřít novou dohodu o přepravě plynu.

včera

včera

včera

včera

včera

Test severokorejské rakety

Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu

Severní Korea oznámila, že odpálila novou balistickou raketu středního doletu vybavenou hypersonickou hlavicí, která má podle režimu spolehlivě „omezit jakékoliv soupeře v oblasti Pacifiku“. K odpálení došlo v pondělí, po dvouměsíční přestávce, právě během návštěvy amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v Soulu, kde jednal s klíčovými představiteli Jižní Koreje.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky

Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.

včera

6. ledna 2025 21:57

Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?

Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy