Konec komunismu na Kubě? Z Washingtonu přišla překvapivá analýza

Lidé ztrácí strach i trpělivost

Mnohem více vypovídající je podle amerického deníku to, kolik Kubánců v referendu novou ústavu odmítlo, případně se k urnám vůbec nedostavilo. V posledním podobném hlasování v roce 1976 totiž ústavu, skrze níž Castro nastolil na Kubě totalitní systém, podpořilo 99,02 % voličů.

"To, co je na Kubě pozoruhodné, není zoufale manévrující komunistická strana, ale jasné signály, že stovky tisíc lidí ztratily strach z úřadů a ztrácí trpělivost s upadajícím ekonomickým a politickým systémem," pokračuje Washington Post. Novou ústavu označuje za dílo autoritářské kliky, která po smrti Fidela Castra hledá půdu pod nohama.

Klíčová rozhodnutí ohledně nové ústavy učinila komise jmenovaná někdejším prezidentem země Raúlem Castrem, Fidelovým bratrem, který stále vede Komunistickou stranu Kuby, poukazuje editorial. Dodává, že úpravy následně poslušně posvětil parlament.

Skutečnou politickou soutěž, základ demokracie, nová ústava nepřináší, kritizuje prestižní deník. Připomíná, že státní média také ignorovala ty, kteří doporučovali ústavu odmítnout, přičemž den před hlasováním nervózní úřady zablokovaly digitální noviny 14ymedio vedené disidentskou bloggerkou Yoani Sánchezovou, která na sociálních sítích otevřeně vyzývala spoluobčany k odmítnutí dokumentu.    

Zatčen byl také José Daniel Ferrer García, odhodlaný aktivista a oponent kubánského režimu, uvádí renomovaný server. Doplňuje, že důvodem byla skutečnost, že García seděl v parku ve městě Santiago de Cuba a v ruce držel ručně psaný transparent s nápisem "Ne".

Antiutopická připomínka Sovětského svazu

Nová kubánská ústava není nikterak přelomová, deklaruje washingtonský deník. Připouští, že dokument sice uznává soukromé vlastnictví a jeho "doplňkovou roli v ekonomice", ale zároveň hovoří o socialistickém hospodářském systému, jehož základem je vlastnictví klíčových výrobních prostředků vším lidem, stejně jako plánované řízení ekonomiky.

"Pro většinu Kubánců je tato skutečnost antiutopickou připomínkou Sovětského svazu, nedostatku vajec, másla a dalšího základního zboží," píše americký deník.

Ústava z roku 1976 definovala manželství jako svazek mezi mužem a ženou a během tvorby nové ústavy se objevily naděje, že dokument uzná také homosexuální svazky, připomíná Washington Post. Dodává, že tyto naděje vzaly za své kvůli odporu církevních představitelů a ústava místo toho explicitně vyzdvihuje význam manželství.

"Nová ústava neumožňuje nikterak okysličit uzavřený politický systém," kritizuje editorial. Poukazuje, že podle dokumentu je "nejvyšší řídící silou" ve společnosti a zemi nadále komunistická strana.

Realita na Kubě je však podle amerického serveru jiná. Před dvěma dekádami zmobilizoval kubánský opoziční lídr Oswaldo Payá tisíce Kubánců svým demokratizačním petičním projektem Varela, poukazuje editorial. Vysvětluje, že Payá, který v roce 2012 zahynul při podezřelé autonehodě, nabádal spoluobčany, aby se především přestali bát.

Hlasování o nové ústavě pak washingtonský deník interpretuje jako signál, že část kubánské společnosti se již nebojí. Ačkoliv jde zatím o menšinu obyvatel "ostrova svobody", ta čítá  stovky tisíc lidí, kteří jsou stále více nespokojení, organizují se a dávají své postoje najevo, uvádí renomovaný server. Dodává, že jde o odraz skutečného hladu po změně.