Exprezident Carter chce zprostředkovat dialog s KLDR. Co na to Bílý dům?

Bývalý americký prezident Jimmy Carter se nabídl jako prostředník v jednání o jaderném odzbrojení Severní Koreje. Napsal to dnes zpravodajský server Politico. Čtyřiadevadesátiletý veterán americké politiky už podle lidí z jeho okolí nikam nejezdí, bude-li ale Bílým domem vyzván, cestu do Pchjongjangu podstoupí.

Nedávný summit prezidenta USA Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Hanoji pokrok v jednání o likvidaci jaderných zbraní KLDR nepřinesl a podle amerických analytiků je dohoda v mlhách.

Situaci navíc komplikují informace ze satelitních snímků, podle nichž Pchjongjang obnovil část raketové základny, kterou loni v létě začal likvidovat. Trump dal najevo zklamání, ale možnost dalšího jednání nevyloučil.

. #JimmyCarter reminds us of the honor and humility with which the former President has always conducted his life. Nice to be reminded of a President that we could hope our children would emulate! https://t.co/gJHnLxaEMs

— Sister Eden Asp (@SisterEden) 8. března 2019

Demokrat Carter, který vedl USA v letech 1977-81, se před čtvrtstoletím stal první americkým exprezidentem, který KLDR navštívil. Setkal se tehdy se severokorejským vůdcem Kim Ir-senem, dědem nynějšího diktátora. Krátce nato Pchjongjang oficiálně zmrazil civilní jaderný program v rámci dohody, kterou v Ženevě podepsal s USA, a to výměnou za dodávku jaderných reaktorů k civilním účelům.

Kalifornský poslanec za Demokratickou stranu Ro Khanna, který se s Carterem stýká, serveru Politico řekl, že bývalý prezident je ochoten do Pchjongjangu odcestovat, pokud ho Trump požádá o pomoc. Jako jeden z mála žijících cizinců, který se s uctívaným zakladatelem KLDR osobně setkal, prý v komunistické diktatuře požívá stále velké úcty.

Bílý dům zatím návrh nekomentoval, píše Politico, ale představa, že by využil Carterových služeb, je poměrně vzdálená. Carter v minulosti Trumpa dosti tvrdě kritizoval, jeho vládnutí označil za "holé neštěstí".

Související

Jimmy Carter Rozhovor

Dohody z Camp Davidu se před 45 lety staly prvním kamenem izraelsko-arabských vztahů, konstatuje Zouplna

Izrael a Egypt uzavřely před 45 lety, 17. září 1978, v letním sídle amerických prezidentů dohody, které otevřely cestu k normalizaci vztahů těchto letitých nepřátel a měly se proklamativně stát i základem pro širší mír na Blízkém východě. Celému procesu přitom opakovaně hrozil krach, připomíná Jan Zouplna z Orientálního ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz za hlavní důvod snah o vzájemné urovnání označil skutečnost, že obě země si další konfrontaci nemohly dovolit, k čemuž se přidaly i bezprecedentně vysoké finanční pobídky z americké strany. Odborník na moderní dějiny blízkovýchodního regionu rovněž poukázal na odvrácenou tvář dohod a nastínil, proč nevedly k normalizaci izraelsko-arabských vztahů v plném významu slova. 

Více souvisejících

Jimmy Carter USA (Spojené státy americké) Severní Korea (KLDR)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy